čtvrtek 30. května 2013

Dáme jídlo.cz? Nedáme!


Nechci začínat moc namyšleně, ale myslím si o sobě, že jsem daleko pilnější než většina lidí kolem mě. Tedy samozřejmě co se týká vyhledávání a ochutnávání zdrojů jídla, abychom zůstali v intencích dnešního titulku. Dobrá, tak tedy já a ještě labrador mých rodičů patříme do elitního klubu útvaru rychlého nasazení, když jde o neomylný pud, že zrovna za větrem a močí ošlehanými dveřmi té nenápadné restaurace vývar s babiččinými nudlemi není vývarem s Babicovými šunkofleky z předvčerejška nastříhanými na tenké plátky.

Z tohoto druhu činorodosti mě může vytrhnout leda nějaké spiknutí osudu nebo živlů, jako je mimochodem fakt, že únor trval tři měsíce a když už konečně zhebne i ten poslední sněhulák, tak bude do dalších adventních trhů pršet.

A to už ani Psici nevytáhnete o půl dvanácté na oběd, i kdyby to mělo být na tofu pstruha s tempehovou nádivkou. To je totiž přesně ten okamžik, kdy se Psice usadí do křesílka k notebooku s vizí, že konečně vyzkouší na vlastní chuťové pohárky tu báječnou donáškovou službu, která slibuje snést k nohám od modrého z nebe po meníčko z Burger Kingu.

Po desetiminutové labužnické rozcvičce jde z kola ven futo yasai sushi, řízkárna a Vietnam. Na konci jízdenky špenátových gnocci k nám domů zjišťuji, že minimální objednávka je pro pět lidí. Čičman jen pije a s Pižmurem si dáváme oběd napůl, na další čtyři porce se necítím a tak s povzdechem pokračuji ve výběru. Poté, co z různých příčin padnou další dva podniky, už trochu nevrle vybírám zapečenou brokolici se sýrem a bleskově se proklikávám k finiši, než mě nějaká podmínka zase připraví o pracně sestavený oběd.

Následující hodinu se neděje nic. Respektive kručí mi v žaludku a taky mi začíná vrtat hlavou, proč jsem se vlastně nerozhodla pro pět porcí noků. Potom volá operátorka. Kurýr měl poruchu na motorce, vydržím ještě deset minut? Jako obvykle v podobných situacích se dozvídám, že jde o velmi řídkou komplikaci, která se přihodí jednou za dvě stě let. „Tak doufám, že to bude aspoň stát za to“, pronesu smířlivě na rozloučenou věštecká slova. Po dalších dvacet minut trvá úplně stejné potravinové vakuum, pouze obohacené o opakování Žmurova modlitebního mlýnku a mantry „mami-ham-ham“.


Zvoní kurýr. Pravda, je to urostlý kurýr a je na něm poznat upřímná lítost, že se s tou zasranou motorkou musel pěšky táhnout až na naši dementní ulici. Oba cítíme, že nemá smysl nějak dál to protahovat. Já mu strčím do dlaně smotek bankovek, on vytáhne z batohu tajemný balíček a mávne na pozdrav. Zabouchnu mu dveře před obličejem, vyběhnu čtyři patra a hladově roztrhám polystyrenovou krabičku. A v ní jako perla v ulitě leží klobása. S kyselou čočkou. Úplně studená klobása se žlutým omastkem a s rozvařenou tmavě zelenou kaší, abych vám to popsala přesně podle pravdy a nic nezamlčela. Žmur se poradoval nad klobásem a během toho, co jsem se čtyřikrát pokoušela dovolat na operátorku na mě na talíři zbyl víceméně ten sražený tuk s dvěma vyplivnutými konci střívka z párku na kyselém hnízdečku mých labužnických choutek. Zítra jdu na oběd i kdybych se měla brodit v holinách a neoprenu!

21 komentářů:

  1. :-D ještěže máme tak strategickou polohu baráku a do poměrně slušně vařící hospody to máme asi 100 metrů
    jak se jinak máte? vyhlížíš bytelnej strom?

    OdpovědětVymazat
  2. Elo, na tu samou vzdálenost se najde i u nás, ale poraženecky přiznávám, že se mi včera se dvěma prudícíma krakenenama v dešti nechtělo vyjít ani před vchodové dveře.

    Jinak si nestěžuju, až na občasné výjimky mám pořád jedno dítě a jednoho ležáka-spacáka. Ale uvědomuju si, že to není dlouhodobě udržitelné;)Aspoň ty noci jsou fakt klidné a to už by mohly zůstat.

    OdpovědětVymazat
  3. A v mrazáku jste nic neměli?

    Mně to připomnělo nůdlárnu, kde mají i jiné věci než nudle. A dovezou. Akorát jsme čekali asi o hodinu déle a už pochybuju, že by to byla nenadálá porucha jednou za dvě stě let.

    Jo, už vím, bylo to:
    http://www.noodletime.cz/

    OdpovědětVymazat
  4. Teda... vypadá to, že jsem docela sto let za opicema, když ještě pořád vařím obědy doma, co?

    Asi bych měla být vděčná za jídelní choutky mých dětí, kdy Hanka nejí prakticky nic jiného než těstoviny, ale zato ty je ochotná sníst i suché, a Lidka se k ní kdykoliv ochotně připojí. Takže když se ocitnu doma bez ničeho v lednici, těch pár nudlí se vždycky najde. I kdybych si je měla vydlužit od sousedů.

    Mimochodem, dneska jsem měla Hanku doma - ve školce probíhá rekonstrukce; Lidka je doma stále a má rýmu jak šráky, a Honzík ze zásady celé dopoledne nespí. Přičemž kvůli Hančinu autismu nejde zkoordinovat Hanku a Honzíka do jedné místnosti. V mrazáku byl králík a zeleninová směs, takže jsem to vrazila do trouby a k tomu - samozřejmě - těstoviny.

    Kdyby Hanka doma nebyla, měla to Lída s knedlíkem, ten má radši... ale Hanka knedlíky nejí.

    OdpovědětVymazat
  5. squire:
    Týjo, to byl docela logický problém! A logistický.

    OdpovědětVymazat
  6. squire, lisko: po tomhle obdobi destu uz mame v mrazaku jen tvoritka na led a hrasek. jinak si celkem cenim, ze Zmur pozre vdecne kterekoliv moje vlastnorucni chef menu a mimino zatim nevypada prilis predatorsky, ze by mu chtelo ujidat, takze v klidu;)

    OdpovědětVymazat
  7. Souhlas se Squire, výskyt slovního spojení "uvařit oběd" bude v Tvém případě poněkud ... infinitezimální ? :)

    OdpovědětVymazat
  8. Si vzpomínám, když byla Hanka batole, tak jsem si myslím dvakrát do restaurace v době poledních menu najíst zašla. Hance ohřáli mixovanou zeleninu z domu a já dlabala jejich výtvor. Jenže s Lidkou už těch dětí na koordinaci bylo trochu privela a s Honzíkem si už nelajznu vyvenčit rodinu do restaurace ani omylem. Nehodlám nahánět s kojencem u prsu dvě děti rozběhnuté různými směry.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak já měl s dámejidlo.cz snad jenom jeden problém - objednávka dorazila pozdě, ale to už se v současné době neděje díky bohu.

    OdpovědětVymazat
  10. Anonyme, a to bych se zase sebe zastala! Jen je to jako s návštěvou dentisty, víš, že je to potřeba a ve výsledku jednoznačně přínosná věc, ale nemusíš tam chodit každý den, že..

    squire: dětské koutky a neprostupný únikový východ jsou základ!

    damejidlo: pozdní objednávka je na 2-, pokud to není o den. Pozdě mi to nevadí, ale ta čočka byla zákeřná pomsta!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jake: Takže vaříš stejně často jako chodíš k zubaři ? ;)

      Vymazat
    2. teď v šestinedělí mám za sebou tak pět hutných nudlových polévek, pokud to spadá pod vaření. Ale doba hájení mi brzo skončí...

      Vymazat
  11. Dobrý den,

    jsem zakladatel a ředitel služby DameJidlo.cz a vaše zkušenost mě samozřejmě moc mrzí. Fungujeme necelého půl roku a samozřejmě stále nejsme dokonalí. Na druhou stranu měsíčně obsloužíme 40 000 zákazníků s průměrným hodnocením 4,2 z 5. Počasí však bohužel zasahuje i nás - díky němu máme nárazově řádově více objednávek, ale často nemohou v prudkém dešti vyjet skůtry a za půl roku ještě není vozový park tak rozbustní, aby zvládl tyto nárazy objednávek a děště. Pokud je centrum ucpané tak, že z Dlouhé do Masné jedeme 30 minut, tak jídlo včas doručit neumíme (a zasažené restaurace v těchto případech zpětně vypínáme).

    Nicméně to, že se jedná o vyjímky lež není. Budeme rádi, když nám dáte ještě šanci. Pro případy jako je ten váš máme Garanci spokojenosti, kde vám vrátíme peníze bez zbytečných otázek http://www.damejidlo.cz/stranka/garance.

    Ještě jednou se moc omlouvám a děkuji za pochopení,

    Tomáš Čupr

    OdpovědětVymazat
  12. Díky za reakci. Chápu, rozumím.

    Přesto podle mého služba bude úplně čupr, až budete nabízet peníze zpět rovnou a otevřeně. Bez 50 kreditů, které jsem dostala jako kompenzaci a tečka.

    Nicméně jsem odolně líný jedinec a ani ta čočka s tukem mě jen tak neodradí, to zase ne. Jen si počkám, až opadne voda;)

    OdpovědětVymazat
  13. Dobrý den,
    jsem zakladatel a ředitel...

    jéé :-DD
    S padesáti kredity by ještě šance šla. Kolik porcí za to je?

    OdpovědětVymazat
  14. Liško měnový kurz kredit: Kč je 1:1. Vzhledem k minimálním objednávce si za to porci ničeho právě nedáš, navíc se dá použít jen u restaurací, které berou karty a ty můžu mít zase dovoz třeba za kilo...

    OdpovědětVymazat
  15. Reakce pana Čupra mi trochu připomíná reakci majitelů potopené lodi Costa Concordia, kteří lidem ze záchranných člunů následně nabídli kompenzaci ve formě slevy na další zájezd. V podstatě výsměch. Ale i tak se dá podnikat (k naší smůle).

    OdpovědětVymazat
  16. mne ta reakce pana reditele zas tak nemistna neprijde...ale sluzbe damejidlo.cz jsem dlouho odolavala jen proto, ze me popouzel ten nazev... pak jsem se nechala zlakat kolegyni, vybraly jsme sushi a ano... asi po dvou hodinach (misto avizovanych 30 minut)a nekolika nasich nervoznich telefonatech bylo jidlo na stole. a dostaly jsme kredity, to je fakt:)

    OdpovědětVymazat
  17. z kreditů se člověk nenažere že :) a Čupr ať neprudí :)

    OdpovědětVymazat
  18. Docela mě fascinuje, že ať procházím jakákoliv fóra či diskuse pod titulkem damejidlo.cz, shledávám prakticky jen a pouze negativní ohlasy.
    Já osobně jsem časově vytížený člověk. Studuji VŠ, pracuji na více místech, bydlím kousek od Prahy a v neposlední řadě mám rád své pohodlí. Opravdu rád bych si vařil každý den dobré teplé jídlo, bohužel má cesta do/z Prahy zabere denně každá hodinu, a pokud bych se měl ještě "stavit" na nákup, ujel by mi spoj. Nakupovat poté v místní vesnické večerce párky za 40 Kč je pak opravdu jen nouzové řešení. Není tedy divu, že při objevení serveru damejidlo.cz jsem se zaradoval. Tato služba u nás prostě chyběla. Dříve, když jsem si chtěl objednávat rozvážku k nám na vesnici, musel jsem složitě googlovat dostupné podniky, které okolo fungují a vůbec jsou ochotné mi něco přivézt. Většinou jsem pak stejně nakonec skončil u již zmíněných párků, neboť 2 dostupné podniky v té době požadovaly objednat minimálně menu pro 4 osoby, aby jim to stálo za výjezd.
    Dnes je nabídka v mé lokalitě čtyřnásobná, samotná objednávka nezabere více jak 2 minuty a mým jediným problémem, se kterým jsem se doposud u služeb damejidlo.cz setkal, bylo (musím zaklepat), že krabička byla trochu potečená omáčkou, a to opravdu dokážu přežít.
    Jídlo bylo vždy doručeno včas (přibližně do hodiny, v Praze pak i za 25 minut) a především čerstvé, teplé a chutné.
    Samozřejmě musím zmínit i cenu, která je na mé možnosti poměrně vysoká, ale opět relativně srovnatelná s cenami v samotných restauracích s tím rozdílem, že doma ušetřím za pití a systém bonusových kreditů je také velice příjemný. Navíc se dá výhledově očekávat, že díky rostoucímu sortimentu serveru se ceny budou snižovat. Nutno opět připomenout, že projekt je stále v začátcích.
    Naprosto chápu špatný pocit z první zpackané objednávky, nicméně myslím si, že nejdůležitější je pak v těchto případech zpětná vazba a snaha podniku o nápravu, která dle mého názoru funguje docela dobře.
    Osobně se mi tento projekt nesmírně líbí, mám s ním jen pozitivní zkušenosti a vidím v něm obrovský potenciál.

    M.H.

    OdpovědětVymazat