Od dětí se můžeme v řadě věcí inspirovat,
i když jsou tady věci, které už nikdy nebudete chtít dělat. Napichovat na
ukazováček a jíst škraloupy z hrnečku teplého mléka. Nosit body s patentky
v rozkroku. Lepit si holuby z nosu v řadě za sebou na tričko
(Žmur dnes ráno).
Ale potom jsou vynálezy, které pomohly vyřešit
moji mnohaletou krizi se ztrácením věcí. A to jsou přesně ty věci, ve kterých
si, my senioři, můžeme brát od dětí příklad. Rukavice na provázku. Efektivně
prosté. Prostě efektivní. Když jsem je měla poprvé venku, můj pocit stárnoucí
infantilní lolitky rychle přebil fakt, že jsem si rukavice nezapomněla doma, na
lavičce, ani v kavárně pod židlí. Ušetřena byla spousta nadávek a
sebeobviňování. Rukavice na šňůrce prostě fungují.
V prvotním nadšení jsem dokonce přemýšlela,
co dalšího bych si k sobě tak mohla přivázat. Deštník? Mobil? Klíče na krk?
Ponožky na šňůrce?
Potom jsem vzala rukavice na gumě na večerní
vycházku do hospody. To je vůbec skvělá věc, protože putyky bývají často
postavené na temných místech s křížící se energií. Taková černá díra sice obvykle
nepohlcuje ponožky, zato rukavice, deštníky a peníze jako na běžícím pásu.
Odhodila jsem tedy kabát na sofa s úlevou,
že se konečně nemusím nutit je přepočítávat a vůbec té kurevské věci věnovat
zlomek myšlenky a místo toho se mohu s chutí koncentrovat na nápojový
lístek. Brzy na to mi sklenička s vínem cinkla do zubů, protože někdo
zezadu narazil do gauče. Podle duté rány a náhlého klidu to bylo zřejmě hlavou
a potom se sesunul v bezvědomí na koberec. To mě neznepokojilo tolik, jako
když se můj kabát roztřásl epileptickým záchvatem, přičemž se v pozadí ozývalo
temné mručení šelmy. Boxer Ježek. Vysvětlivky, místní psí štamgast. Jen o mou
osobu dosud neprojevil větší porci zájmu než znuděné zívnutí, takže jsem se jatá
černou předtuchou začala pídit po příčinách Ježkovy aktivity.
Z kabátu se táhne dlouhatánská pupeční šňůra. A
na jejím konci stojí Ježek. Z tlamy mu čtverácky vykukuje zelený kožíšek s odkapávající
slinou. Jestli jste někdy tahali cokoliv z tlamy boxerovi, ani nemusíte
pokračovat ve čtení. Pro ostatní je to něco jako vyprošťovat velice umolousaného
pražského krysaříka ze zavřených dveří tramvaje. Komplikované záchranné práce
se navíc ukázaly jako ten nejlepší motivátor, aby hra pokračovala dál a ve
vyšším levelu. Zbytek večera jsem tedy rukavice držela nad hlavou, stála a
posléze na nich seděla, popíjela chlupaté psí víno a snažila se dopovědět
zbytek příběhu. Ježek mě neúnavně obíhal v kruzích a násilně se pokoušel probourat
pod zadek pro vytouženou kořist.
No vida! Zrovna poňoukám loba, aby ku příležitosti svých narozenin napsal sebeoslavný post, tak má o důvod víc. Psice už vrhla!
OdpovědětVymazatJinak sestřenice měla boxera jménem Artur a mám s ním povícero vtipných historek. Ježek si může gratulovat, že rukavici nepozřel, protože by pak za sebou dost dlouho musel na šňůrce tahat vlastní hovno (ověřeno v praxi - bohužel).
F.: Náš pes zase po zahradě trousil smotané ruličky kapesníků - když ještě nebyly v módě papírové. Při jarním tání sněhu to u nás vypadalo jako v galanterii;)
OdpovědětVymazatLobovi vše nejlepší a speciálně pro tebe ještě ujištění, že veškerá podobnost s palčáky, které jsi zapomněla u nás na botníku, je čistě náhodná!
Ééj, sbírat škraloup se jako v dospělosti nemá dělat?
OdpovědětVymazatJežek je vášnivej!
OdpovědětVymazatF.:
hovno na gumě potvrzuji i u koček! Velmi se podobá pouťové atrakci - opici na gumě, kterou jsem na tatínkovi vždycky vydyndala spolu s papírovým parapletem, balonkem a trumpetkou.
Quanti: A je to tady! Škraloupák!
OdpovědětVymazatOna je to tedy spíš možná celoživotní vášeň, protože mě škraloupy nejely nikdy. Ale ve školce nás nutili vypít teplé mléko včetně hlenivců a všech 20 děcek nás zachránil chlapeček, který je statečně vyjedl ze všech hrnků. Bohužel už se asi nikdy nedovím, jestli zůstal škraloupákem dodnes. Ve mně ale díky školce nadosmrti zůstal odpor k teplému mléku, krupicové kaši a zemlebábě.
Liška: to je originální tip na dárek k zítřejším Žmurovým třetinám! Původně jsem chtěla napsat hand-made dárek, ale není to úplně výstižný termín.
Vinna v plném rozsahu (byť nevím, jestli by to u mě šlo až do cizích hrnků...)! Ve mně školka vybudovala toliko nenávist k zeleným fazolkám...
VymazatŽmur má u mě velké plus, je to holt lovec. Taky hřaduje.
OdpovědětVymazatPrej pomáhá, když se boxerovi přetnou lícní svaly loveckou dýkou. Prej pustí všechno a asi to potom působí i jako další prevence.
extláča: lovecká dýka je věc, která by neměla chybět v žádné dámské kabelce!
OdpovědětVymazatpsice: jestli v tvé není, máš pro svého milého tip na dárek na další vánoce
OdpovědětVymazatVšechno nejlepší ke žmurovinám!
OdpovědětVymazat- jsem tu psala na Silvestra, ale náš nový levnější pracovní antivirák to nepustil do světa.
Díky, vyřídím! Myslím, že žádné narozeniny nikoho z nás tak bouřlivě neslavili i úplně cizí lidi a měl i nejlepší ohňostroj! Jen s těma dárkama to mají povánoční děti prostě nefér!
VymazatMekbílová
OdpovědětVymazatŠkraloupák? Nemyslíš náhodou Škraloupožrouta? Tak přezdívali v předškolním zařízení Láfovi! Máme společného více než jsem myslela: Líbávám ústa, která pozřela tvůj škraloup!
svět je proklatě malej....
MB: Vida, zřejmě nejde o ojedinělou hříčku přírody! Mohli by si s Quanti založit škraloupáckej klub a scházet se v klubovně nad šálky horkého mléka!
OdpovědětVymazatno tak, psice, lobo už vrhnul !
OdpovědětVymazatextláča: dnes nejdřív vrhnu a až potom vyvrhnu, snad se dostanu k vysvětlení;)
OdpovědětVymazat