čtvrtek 14. května 2015

Jarní únava


Někdy fakt váhám, kam určité věci zařadit. Třeba to, že otisk polštáře dovedu na ksichtě nosit klidně až do oběda (a fakt to není tím, že bych se velkomožně válela do dvanácti). A co teprve opravdová jarní únava. Jarní únava pro mě totiž vždycky bylo a) klišé b) berle pro chcípáky a nemakačenka připravená obratem posloužit, když už bylo trapný svádět to na přesun času c) každoroční zdroj článků v ženských magacínech (Potvrzeno: Známe recept na jarní únavu! Zachrání vás salát ze zeleného ječmene se zálivkou z ušního mazu. Paní Jarmila zívala od mládí a nyní má tři zaměstnání a v noci luští křížovky…)

Já jsem se nakazila obzvlášť agresivní mutací jarní únavypředevčírem v parku na lavičce. Naposled si jasně vybavuji, že mi Žmur něco vysvětluje, já sedím, přivírám oči a blahosklonně přikyvuji a potom až okamžik, kdy mi děti foukají odkvetlou pampelišku do očí a Žmur kvičí „Mamí, mamí, ty spíš!“ „Co? Kdo?“ Vyletím z lavičky a přepočítávám, jestli mám všechny děti, kolik je hodin a jestli mi nekane slina z koutku, nebo třeba nejsem pomočená, což bude za pár let vlhké vyústění těchto mikrospánkových příhod. Hned po návratu domů následoval tentokrát už pořádný makrospánek při pokusu sundat si vleže kalhoty. Děti se mě podle vlastních slov nesnažily vůbec vzbudit – využily vzniklé anarchie a společně vyrabovaly ledničku. Vzbudil mě až příchod Milého a dvojitá dávka kávy. Lednice vypadala, jako by se do ní prožrala kuna: nahlodané máslo, vylízaný kelímek džemu a dokonce nakřáplé vyblemcalé vajíčko („já sem myslel, že z něj bude vajíčková zmrzlina“ obhajoval to Žmur a vytahuje druhou skořápkovou směs z mrazáku). Třetí vajíčko bylo vypité do až do dna a dokonce mělo odkousnutý vršek („Ona to chtěla taky, žaluje Žmur na Čičman, která si ještě šibalsky rozmazává žloutek po tričku).

Nasypu si kávu někam hodně za půlku hrnku a zaliju to troškou vody, což mě zrestartuje natolik, že uklidím, zprudím je přednáškou o zlodějíčcích a civilizovaných způsobech konzumace vajec, bouchnu do stolu a oznámím všem, že navzdory tomu, že můj kataleptický stav je v naší rodině vnímán jako krásné období, odcházím a nevracím se bez zázračných preparátů, kterým jsem se do včerejška vysmívala.

Nedaleko Míráku je bylinkový obchod, který už mám dlouho v merku. Očekávala jsem, že to bude vypadat trochu jako podkrkonošská světnička, paní v plachetce mi naleje bylinkový čaj z malované konvice a budeme si povídat o rozkvetlých loukách a batikování. Ale právě proto, že se o jarní únavě píše ve všech ženských magazínech, jsou bylinky nadnárodní byznys a zároveň nové náboženství. O tom jsem se přesvědčila už v dlouhé frontě vedoucí ode dveří až k pultu složené výhradně z žen. Muž byl zastoupen pouze jedním kusem a snažil se tvářit feminně, aby ho samičky nevyhnaly z roje. Každá z těch proklatých harpyjí moc dobře věděla, proč tam je: názvy jako chlorella, ječmen, nebo rakytník byly skloňovány ve všech pádech a pár soutěživých samiček mezi sebou vedlo spory, jestli je na vaginální mykózy lepší devětsil, nebo laktobacílkové v mléku uřknutých stračen. Muž neměl vyhraněný vaginální názor a já jsem měla pro prodavačku velmi vágní zadání: něco na detoxikaci organismu a posílení energie.  „Aha a co?" Zeptala se bezmocně prodavačka. „To máte tady všude pani“ a obreslí ukazováčkem celou stěnu sestávající se z pytlíků a lahviček. 

 „No, abych byla konkrétnější, tak něco, co mi nedá moc práce. Třeba by to nemusel být čaj, ale jen kapky do něčeho“. Na pultu se okamžitě nahromadí půl tuctu lahviček a harpyje se začnou znovu handrkovat o ječmenu, amarantu a půlroční hladovce. „Hladovku držet rozhodně nebudu“, sklapnu jednu z nich. „Ehm, mně pomáhá teda jako kafíčko, když sem unavenej“, vypískne ze sebe vzorek muže. Ženy ho začnou obratem kamenovat pilulkami a jedna se mu dokonce snaží vypíchnout oči nějakou hlízou, když se vyjasní, že měl muž na mysli zelenou nepraženou kávu. Aha – tak jo, beru zelenou kávu. A teď co k tomu. „Tyhlety detoxikační kapičky jsou od známého pana Váni“ radí mi prodavačka. No jasně, žokej Váňa, můj oblíbený dětský hrdina. Beru kapky a kafe a odcházím zrovna v zajímavém okamžiku, když ženy obestoupí muže a rvou z něj tričko, aby mu poradily, co s vyrážkou na propadlé hrudi.

První lektvar jsem si udělala včera. Myslím si, že tajemství bylin nespočívá zrovna v tom, že by se měl člověk nějak ostýchat, takže jsem zvýšila dávkování zelené kávy ze lžičky na pět a přilila čtvrtku lahvičky zázračných kapek. Přes smrtící koncentraci to nechutnalo vůbec nijak a když jsem se natáhla na futón, aby mě snad příval energie nepřibil k parketám, podařilo se mi opět usnout. Dost mě tedy překvapilo, že dnes chutnal nápoj výrazně jinak. Aha, to bude asi ten postupný účinek a bude se to každý den stupňovat, mnu si energicky dlaně, když jdu pro Žmura do školky. „Tak jak ti ráno chutnal čajíček?“ ptá se mě a posmrká si tričko, jak se směje. „No právě mi dnes nějak chutnal“, zbystřím, „a ty jsi mi tam něco přisypal?“

Žmur jen tajemně pokýve hlavou, ale neprozradí.  A účel světí prostředky, takže je mi to vlastně trochu jedno, ale musím ho buď špehovat, nebo podplatit, protože tohle chci pít každý den!


16 komentářů:

  1. je se přiznám, že celkem často usnu na lavičce na hřišti, naštěstí obě děti nemají tendence utíkat, v klidu si hrajou a já klimbám, klimbám a klimbám. Pokud je na lavičkách volno, tak se tam natáhnu, dětské mikiny "na potom" si dám pod hlavu a je mi prima :-)

    Dalimil

    OdpovědětVymazat
  2. Mně pomáhá čaj maté, v kombinaci s kávou je to supercloumák, nic pro slabé srdce. Jinak dokážu usnout i ve stoje v jedoucí tramvaji.

    OdpovědětVymazat
  3. ehhm, prospat se ?

    OdpovědětVymazat
  4. Dalimil: Naše obě děti jsou utíkací, ba co víc, jsou utíkací opačnými směry. Takže z klimbání se bohužel jinak než v oprávněné panice neproberu...

    Anonym. Maté nikdy nějak moc nezafungovalo, ale je pravda, že mě nikdy nenapadlo kreativně ho vsypat do kávy..

    extláča: To je právě ten problém. Zatím si netroufám tvrdit, že spím nejlíp ve svém životě, ale spím tvrdě a nepřerušovaně celou noc, a to je kvantový skok proti kojeneckému pospávání v dvouhodinových intervalech, kdy jsem se plížila bytem a smutně pleskala o lino svými vaky pod očima. Z toho vyplývá, že jsem spíš přespaná a měla bych se vrátit do režimu 3 hodiny spánku na den a dost...

    OdpovědětVymazat
  5. A nebudeme náhodu zas někdy v lednu 2016 číst reportáž psanou na porodní koze? Můžná bych nešla pro bylinky, ale radši pro těhotenský test. Tahle nenadálá rezistence na kofein bývá jasným signálem...
    Catha

    OdpovědětVymazat
  6. A počkej, až se ti jarní ounava smísí s tou stařeckou, jak to letos pociťuju já;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Catha: Ráda se tady zavážu k jakýmkoliv tématům a nebudu si vybírat, ale zrovna k těm těhotenským a porodním reportům se domnívám, že je kapacita vyčerpána! K nám už se stejně nikdo nevejde, maximálně tak opelichané trpasličí morče, až si ho děti prosadí...

    Sejra: Právě se obávám, že k prolnutí už došlo. Btw. stařeckou skvrnu mám taky. Měla jsem zajít spíš pro Geriavit!

    A přespříští týden bude velký turistický report z Rumunska! Kousance od toulavých čoklů, omrzliny z Fagaraše a černomořská plážová romantika. Zpátky do devadesátek!

    OdpovědětVymazat
  8. Já bych taky reportoval ze slavného otevření dolu Mauritius, jenže ku..a foťák mi z 300 fotek nechal asi 30 těch nejhorších. A do toho všeho jsem byl včera na olbigátní aplikaci chondroprotektiva do pravýho kolene a asi se to nepovedlo, páč mě noha bolí jako nikdy, nemůžu chodit po schodech, vlastně nechodím skoro vůbec, ibalginy už jsem slupnul dva a hovno platný, takže na nějaký reportování nemám ani pomyšlení. A navíc zítra pořádám garden party, přijde 20 lidí a já sotva ujdu pět metrů...

    OdpovědětVymazat
  9. Sejra: Já jsem se na fotky vykašlala dávno, protože mě obtěžuje nosit sebou foťák, hledat nejvhodnější záběry a být zodpovědná za dokumentaci a úpravu bambiliónu fotek po návratu. Jestli něco bude, tak to odhaduji do deseti fotek na mobilu, ale to už budu muset být fakt uchvácená, nebo schvácená někde nad rakijí...

    A garden párty zní skvěle, tak si rozlož křesílko pět metrů od hajzlu a ve stejném poloměru by měl být i sud a prase. Nebo by se to dalo vyřídit sultánskými nosítky s naducanými polštáři, na kterých by tě oddaná rodina přenášela podle směru tvého ukazováčku. Držím palce, ať to brzy rozchodíš/ rozpiješ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Za mých studenstkých let, existovala čajová směs Maralan.
    To dokázalo udržet v bdělém a vnímacím stavu i na předměty jako nelineární algebra nebo diferenciální počet.
    Mělo to ještě druhotný účinnek, který případně Tvůj Milý nejpíš ocení ... :)
    Jake

    OdpovědětVymazat
  11. Jake: Jo, to podle všeho ještě existuje: http://www.bionebe.cz/bylinny-caj-maralan-%28suseny-list-leuzea--parcha-saflorova%29,185.html
    Fakt to funguje? Popravdě nevím, jestli chci do mé bylinkové zahrádky ještě něco přidávat, už po těch kapkách a zelené kávě se mi kroutí jazyk a všechny vnitřnosti v těle.

    OdpovědětVymazat
  12. Jake: Jo, to asi lobo užíval, když se učil na státnice. Stěžoval si, že mu potřebné soustředění poněkud komplikovala téměř nepřetržitá erekce...

    psice: Hele, tuhle spací únavu mám odhadem tak deset let. Dá se s tím žít, když je tvé okolí dostatečně tolerantní :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Pokud nepomůže pořádně se vyspat, doporučuji návštěvu lékaře. Amatérská sebediagnostika a pití lektvarů podle doporučení známých mohou leda tak zastřít příznaky skutečné nemoci, na kterou se pak přijde zbytečně pozdě. A únavou začíná většina nemocí.
    Matka malých dětí nesmí riskovat, protože si nežije sama pro sebe, ale jsou na ní závislí jiní.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  14. A jak ti chutnal čajíček dneska?
    ...
    Haló
    ...
    neusínej!

    OdpovědětVymazat
  15. A přišlo se na to, jaká byla Žmurova tajná přísada? Bude z něj bylinkář Váňa mladší? Nebo aspoň žokej? A vyvázly domácí kuny bez salmonelózy? Samé otázky!

    OdpovědětVymazat
  16. Usnout a být probuzena od dětí, znám horší variantu,schrupnout si nad břichem pacienta a být probuzena jeho rodinou... právě mi v hrnku odpočívá zelená káva se zázvorem, 150 gr za 800kc, povzbuzeni , vitalita a hubnutí, asi jsem byla v mikrospánku,když jsem si to kupovala...
    Dita

    OdpovědětVymazat