čtvrtek 27. srpna 2015

Bílý heroin babičky Pham aneb poklady z vietnamské večerky


O naší vietnamské večerce jsem vám už určitě někdy psala. Zrovna si nemůžu si vzpomenout, jestli to bylo v souvislosti s instantní mutantní polévkou z glutamátových kachních pařátků, po které vám narostou plovací blány mezi prsty, nebo s miniaturní lahvičkou podivné nahnědlé tekutiny. Náš Vietnameček, večerní dealer octových chipsů a vína o flaštičce prohlásil, že je to "kchapka proti dýma a červ" a hnětl se přitom zaníceně ukazováčkem mezi obočím. Takže usuzujeme na umělé slzy do třetího oka.

Nedávno jsme si s M. povzdechli, že divoká doba je pryč: i náš Vietnameček podlehl trendům a začal být bio, vintage a lokální. Navoskovaná rudá jablka z Makra vystřídaly hniličky z popelnice u nedalekého farmářského trhu. Čestné místo v předním regálu ukradl vietnamské kafrové masti komunistický Metro dezert. Ve vinném lístku přibyl růžový Sklepmistr a z televize se ozývají večerní zprávy na Primě místo asijské talentové show s kvičícími holčičkami v trikotech, které se nechaly požírat pětimetrovou krajtou. Ještě by zmizela krajinka s blikajícím potůčkem z interaktivního obrazu na zdi a byla nahrazena ukřižovaným Ježíšem, nebo nástěnným portrétem Miloše Zemana a přestali bychom tam chodit – nebo jenom pro toaletní papír, když dojde. Takhle ultimátní my dovedeme být.

Naštěstí se pan Vietnameček brzy zvrávoral z ovčího trendu současného trhu, nebo mu přijela na návštěvu hanojská s velkým kufrem. Každopádně se vyprahlé regály opět zazelenaly asijskou úrodou.

Dnešní post díky tomu věnuji krabičce Banh Dau Xanh, tedy koláčkům ze zeleného hrášku, jak nás informuje anglický podtitulek. Já nevím, co vy, mě taková krabice s usmívající se asijskou babičkou, která vypadá tak trochu na tripu – nebo jako focená posmrtně, rozhodně nenechá lhostejnou. Za 59,- Kč si ji odnášíme domů. 

Krabice obsahuje okolo dvaceti pečlivě balených pytlíčků ve staniolu, takže z kvantitativního hlediska je to rozhodně výhodný kauf. Můžete to nabídnout jako raritu mnoha návštěvám k šálku jasmínového čaje, nebo to střelit za padesát táců nigerijským prodavačům drog na Václaváku.

Po rozbalení staniolu na vás vykoukne deset malých dávek v kostičkách. Nemyslete si, že je v těch kostičkách taky strčíte do pusy, imaginární kubický tvar se totiž při sebemenším průvanu nebo vzdáleném pokusu o dotek rozsype na prach. Zřejmě je to určeno spíše k nitrožilní aplikaci, ale tím se nenechte odradit a přineste si lžičku. Před tou už totiž žlutozelený prášek neuteče. Naberte si vrchovatou a strčte do pusy. A znovu. A další.

Psice: „Mně to připomíná takovou tu hnědou lecitinovou kostku, co se prodávala, když jsme byli malí…víš co, bylo to mastný a vypadalo to jako Masox.“

M.: „S Masoxem souhlas.  Cítím tam tu masokostní moučku a sušenou krev, i když je to zazděný cukrem.“

Psice: „A co ten hrách?“

M.: „To mě zaujalo, ten tam není vůbec znát. Ale má to barvu jako hrachová kaše z jídelny“

Psice: „Voní to trochu po rýži. Podle obalu to nevypadá, že by tam byl cukr. Co by to mohlo takhle osladit?

M.: „Popel je prý nasládlý. A rozhodně se rozsype stejně snadno“ šťouchá do jedné z kostek.

(podívají se znovu na medailónek babičky na krabici)

Psice: „To je jedno, potřebuju další!“

Hele Pham, já už ten herák nechci tahat v kondomech v zadku...

A co řekneme celní správě? Třeba, že to jsou...hrachový koláčky?

P.S. Nevíte někdo, jak se jmenovaly ty hnědý vitamínový kostky?

13 komentářů:

  1. Nevím, ale taky mi chutnaly! Btw. tomu říkám unboxing :D

    OdpovědětVymazat
  2. Nevím, ale taky mi chutnaly! Btw. tomu říkám unboxing :D

    OdpovědětVymazat
  3. Takže bude bártr - za přísun popelových krychliček poskytnete Vietnamčíkovi jeden pokoj jako pěstírnu marihuany, případně bio padaných jablek?

    OdpovědětVymazat
  4. Já mám za to, že to byl lecitin.

    OdpovědětVymazat
  5. Krabici týhle dobroty máme doma taky...
    Ono to neni špatný. Ale bojim se zrady. Něco jako když snim víc než dva kousky, změní se mi lejno v písek...

    OdpovědětVymazat
  6. Cywe psice, to je bánh đậu xanh, to se dává na hroby, aby si mrtví pochutnali!

    OdpovědětVymazat
  7. Lucie: Krabici bánhů za jedinou kostku...

    Quanti: Kdybychom měli volný pokoj, pěstujeme si tam marihuanu a jabloně pro naši potřebu!

    Jana: Asi jo, ale kde je jim konec?

    Galahad: No...a to by vadilo? Zase by se takové hovno mohlo ekologicky položit na parapet a rozfouká ho vítr, místo nehospodárného splachování a plýtvání vodou. Ještě týden nadprůměrných teplot a splachování se beztak zakáže...

    Petr: To se pleteš, to se dává jen na rozptylové loučky!

    OdpovědětVymazat
  8. Odpovědi
    1. Adéla: Bingo! Dokonce má svý vlastní fb stránky: https://www.facebook.com/pages/Vitalecitin/98926026371

      Vymazat
  9. Ty hele asi sem zhejčkanej městskej fakan, ale asi bych se i vzdor naznačeným výhodám přecijen trochu vztekal...

    OdpovědětVymazat
  10. Babička v kostkách.
    Obdivuji každého, kdo jste to koupil, otevřel a pozřel. Já ybch se bála, co na mě skočí.
    Vitalecitin mi jako název něco říká, ale nikdo si nikdy netroufl mi ho dát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Liška: Jj, instantní babička. Pro všechny, komu schází. Stačí zalít vodou a užívat podle manuálu. Můžu tě uklidnit, že mi zatím nijak obzvlášť nebují vrásky, ani stařenkovský knírek. Ale s tím lecitinem je to věčná škoda, věř mi!

      Vymazat
    2. Instantního prarodiče už ti vyfouk Miloš Macourek pohádkou Jakub a dvěstě dědečků. Tam si kluk nejdřív pokusně naklonoval dědečkovy panamáky a když se experiment povedl, vypěstoval si k těm koboukům i dědečky.

      Vymazat