středa 30. září 2015

Šest (sjetých) oslů s Cibulkou

Znáte coulrofobii, chorobný strach z klaunů? Víte, my se s M. občas strašně divíme a vnímáme jako jisté nedorozumění osudu, že zrovna my musíme mít celkem ujetý děcka. Ale když se společně zamyslíme, co může vzejít ze spojení nekrofobičky a coulrofobika, stejně nedojdeme k o moc nadějnějším diagnózám potomků. Mnoho párů spojuje třeba společný strach z uprchlíků, pokérovaného souseda, co se vrátil po dvaceti letech z Mírova, nebo zdražování plynu, nám stačí vytvářet si příjemné mrazení po páteři společnou vizualizací mrtvého šáši na rohožce přede dveřma, nebo klauna, co se úlisně směje svými parondontálními choboty pod rozteklým mejkapem a žongluje s mrtvými křečky. ´

Zatímco já jsem ale nikdy neměla potřebu brát děcka na funus, M. se rozhodl vyzvat svou coulrofobii na souboj a vzít Pižmiče do cirkusu. Toho jsem se odmítla společně s Čičman účastnit, dnes proto výjimečně bez autorských práv, zato s kompletní rekonstrukcí celého vyprávění.

„Původně jsem si oprávněně myslel, že po tom fiasku na začátku už nás snad ani nemůže nic horšího potkat“ začíná M. dramaticky a checkuje po skříňkách v kuchyni, jestli máme doma nějaký skrytý alkohol. „Vedle nás seděl prskavej dědek s předkusem a tlustým chlapečkem, kterej z něj pořád tahal prachy na bonbóny. Když si ten malej muffin narval lentilku do nosní dírky, poprskal dědek dvě řady před náma, jak se domáhal, jestli je v šapitó lékař“. „A nedal mi ani jednu lentilku“, přisazuje si Žmur.

„Potom to tak nějak rozvláčně začalo“, pokračoval M. „Pár vypelichaných nezvladatelně slinících oslů závislých na Valiu, kteří roboticky kroužili po manéži. Pojal jsem podezření, že je po každém kolečku hrůzy v šatně převlékali do kostýmů velblouda, kozy a pak slona. Dvě grínpízačky si tam už chtěly sundávat trička na protest, ale bohužel to přerušil Muffin, když se začal dávit maršmelounem a ten zvuk osly vyděsil natolik, že se málem ušlapali k smrti.“

„Řekni radši o těch klaunech“, pobízel ho netrpělivě Žmur. „Byli strašní?“ zeptala jsem se se zájmem. „O těch klaunech se mi bude zdát do konce života“, rovzpomněl se M., že ještě nenašel alkohol a nasucho polkl. „Myslím, žes měla jít taky – vypadali jako transsexuální zombie z nějaké posmrtné burlesky“ otřásl se. „Táta měl celou dobu ruce před očima, a když začali šášové vyvolávat lidi z publika, radši sbíral tomu chlapečkovi popadaný lentilky ze země, aby nebyl vidět.“

„To jsem ale dělal jenom proto, aby si měl co strkat do nosu, udusil se a konečně přestal šustit“ podrážděně zazdil Žmura M.. „A ty nemáš co říkat – chtěls odejít, už když tam byla ta hadí žena z Mongolska.“

„To byla hrozná nuda, mami. Paní v lesklejch děravejch plavkách, co si strčí flašku do pusy a pak na ní udělá stojku a nohama mává jak pavouk." 
„Nebudu. Tohle večer dělat fakt nebudu.“ vyměňuji si pohled s M.

„A to jste si nepočkali ani na medvěda na motorce?“ „Chtělas říct na převlečenýho osla na motorce?“ doplňuje mě dotčeně M. „Nechtěl jsem riskovat, jak řídí osel v plyšovým hacafraku na opiátech – vsadím se, že by si Muffin odkrknul cukrovou vatu a on by tam v šoku vyjezdil krvavou dálnici v obecenstvu jako sebevražedný atentátník a pak by mu už nic nebránilo rozjet se do ulic. Šli jsme okamžitě domů a přes moje hlasitá varování  jsme šli jako jediní  - připadá mi, že dneska už lidi úplně ztratili pud sebezáchovy.“

Příště jsem na řadě já. Nechci si přehnaně lichotit, ale myslím, že i kdybych vzala Žmura na náhodný cizí funus, odbydeme si to s větší důstojností!







20 komentářů:

  1. A proč máme bláznivý děti my? Osobně mám jen mykofobii a Lvíček strach z výšek. Ovšem když se nad tím zamyslím, taková dvacetimetrová houba...

    OdpovědětVymazat
  2. Já tedy M. chápu. Klaunů se bojím ještě víc než tmy, slizu a výšek dohromady.

    Opravdu existuje někdo, kdo má klauny rád?

    Ještěže nebyl McDonald, když jsem byla malá. Jejich Ronald je jeden z nejhorších, o tom bych měla noční můry.

    OdpovědětVymazat
  3. Quanti: Mykofobie?!:) Jako fakt? I třeba úplně nevinná žampionová pizza? Dvacetimetrové houby bych se vyděsila i já, rodilý mykofil! (Zvlášť pokud by to byl atomový hřib...)

    K.: Nemá! Ne, že bych se před Ronaldem počůrala strachy, ale na záchod a do temných útrob Mac Donaldu bych s ním teda rozhodně nechodila. A k averzi ke klaunům mám velké pochopení, rozhodně větší, než M. přezíravý vztah k mrtvolám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uáá! Ne, to přeháním, věkem jsem si vypěstovala společenskou toleranci a sem tam nějakého ověřeně neškodného jedince i pozřu, ale ráda jsem je neměla nikdy, a když jsem někdy ve čtvrté nebo páté třídě otevřela učebnici přírodovědy a ta začínala zvětšeninami plísní, které vypadaly naprosto identicky se špičkami (nebo lysohlávkami), bylo na deset let zaděláno. Dodnes na houbu v přírodě odmítám sáhnout. Ironie je, že je celkem dobře hledám, takže často docházelo k situacím, kdy jsem doprovod na procházce lesem upozorňovala na výskyt pravděpodobně jedlých hub znepokojeným voláním...

      Vymazat
    2. To je dobrý.)) Já je mám naopak strašně ráda, ale jako sběrač jsem dost marná (očekávání vždy předčí výsledek). Třeba takový houbový řízečky...! Ale třeba Pižmír je u nás taky štítivě vyndává ze všeho, kde se náhodně objeví (záměrně mu je už ani nenabízím). Je schopen najít mikroskopické částice sušených hub i v bramboračce, odkud jsem mu předtím ty větší, pouhým okem pozorovatelné kousky vybrala.

      Vymazat
    3. To je dobrý.)) Já je mám naopak strašně ráda, ale jako sběrač jsem dost marná (očekávání vždy předčí výsledek). Třeba takový houbový řízečky...! Pižmír je taky štítivě vyndává ze všeho, kde se náhodně objeví (záměrně mu je už ani nenabízím). Je schopen najít mikroskopické částice sušených hub i v bramboračce, odkud jsem mu předtím ty větší, pouhým okem pozorovatelné kousky vybrala.

      Vymazat
    4. Holt každému se děti v něčem odrodí. Já vždycky ofrňovala nad lidmi, kteří nejedí rozinky a vybírají je i ze štrůdlu nebo perníku... a co myslíš že mám doma?

      Vymazat
    5. Tak to máme úplně naopak:). Těší mě, jsem rozinkový třídič (u nás je po nich poprávka -všechny vybraný rozinky snědí děti.

      Vymazat
  4. Pro "milovníky" klaunů mohu vřele doporučit románohoror od pana Kinga: IT (u nás vyšel pod názvem, který asi nikoho nepřekvapí - TO). Šílená koncentrovaná forma zla a nenávisti k dětem, tranformována do podoby klauna, mámila děti do kanálů pomocí balónků, kde je pochopitelně zabila.
    Četl jsem to asi v sedmnácti, ale fakt jsem měl problém to číst. A hlavně jsem se dlouho vyhýbal kanálům....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, to je i zfilmovaný, žejo? Já jsem se v 17 zase bála usnout kvůli Freddymu Kruegerovi aka Noční můře v Elm Street. To byl taky fajn chlapík na osamělé večery:)

      Vymazat
    2. Já mám hororfobii, všechno hrozně prožívám, dokonce ani čelisti jsem neviděl, o Fredym jsem jen slyšel...Vetřelce jsem viděl jen pět minut... Někdy mám pocit, že se bojím i u ajťáků:-)

      Vymazat
    3. Díky faktu, že jsem v devíti letech s babičkou viděla oba dva zfilmované díly Toho a v jedenácti si to přečetla, jsem byla jediné dítě, které po rodičích nevyžadovalo návštěvu prvního otevřeního McDonalda ve městě.

      Vymazat
  5. Žena: To mě nenapadlo, používat to před dětma jako fast food prevenci! On teda i strýček z Kentucky zavání, že má rád prsíčka a stehýnka nejen od brojlerů...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych to ve školách pouštěla ve zdravovědě v rámci prevence...

      Vymazat
  6. vznášejí se, Džorží, vznášejí...

    OdpovědětVymazat
  7. Jo napíšeš šest klaunů s cibulkou ...
    a za dva dny je pan Lipský mrtvej!

    Očekávej, psice, že ti to někdo přišije za vinu :)

    P.S. já ale stejně myslím, že za to nemůžeš ty, ale klauni.

    OdpovědětVymazat
  8. Anonym: To jsem nechytla! Nějaká nápověda?

    Liška: Uf, příště si musím promyslet, koho si vezmu do názvu.(Možná bych si za to mohla nechat stejně jako nájemný vrah taky platit!) Co ty víš, se kterým klaunem jsem byla na pivě před tímhle postem a měl spadýno na Cibulku, žejo...)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to říká ten klaun, jehož obrázek jsi použila ( z filmu "IT" ) dřív než nějakému dítěti utrhne ruku nebo něco jiného... píp píp...
      Doporučuji ten film jako snad žádný jiný horor. Když tomu půjdeš naproti, děsem se ti odmění...

      Vymazat
  9. Vymyšlený! Od začátku do konce vymyšlený...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. F.: No dovol! Teď to vypadá, že jsem si tady celej blog vycucala z prstu. Jistě, jsou tam jisté nepřesnosti, ale funkční. Na klaunofobii, tlustým chlapečkovi a předčasném odchodu ale trvám a M. ti to dá klidně potvrzený s razítkem!

      Vymazat