středa 24. srpna 2022

Nerdí doupě pana Šourka

 

Karma je zdarma. Když jsem se minulý týden smála do rukávu u hlášky „programovat a pájet umíš?“, ještě jsem netušila, že si tenhle mstivej výstřelek hinduistický víry došlápne i na mě.

Mimochodem z hlediska karmy je zajímavým faktem, že ať už nastoupím na jakkoliv urozenou pozici, časem po kolezích zdědím nějakou špinavou a nečistou hoknu. Před mateřskou to byla erotika do mobilu. „Je to zábavné a zabere to maximálně hodinu týdně“ dušoval se šéf a já jsem pak trávila celý dlouhý dny sjížděním a kontrolou porna od dodavatelů. Znala jsem ty holky jako vlastní kalhotky, účetní se v kuchyňce ztichly, kdykoliv jsem si šla uvařit další kávu a sex jsem začala vnímat jako výrazně stereotypní fyzickou aktivitu. Tuhle kariérní odbočku stylově ukončilo mé těhotenství, což účetní u štrůdlu a presíčka nejspíš dlouze a šťavnatě probíraly jako pracovní úraz.

Po nástupu do současný práce se mi celkem ulevilo po ověření, že tu nikdo nemá na starosti streaming pižlání kuřecích kůžiček Ládi Hrušky, nebo předvolebních meetingů Andreje Babiše. Bylo mi jasné, že po nevyjasněné smrti kolegy bych si na úplné dno sáhla já. Místo toho za celkem jasných okolností odešel kolega, co měl mimo jiné na starosti servery.

„Sice to není zábavné, ale zabere to maximálně hodinu týdně“ dušoval se současný šéf a začaly mě chodit první maily od nerdů z datacentra. Nejhorlivějším korespondentem se stal definitivně pan Šarek s emaily připomínající žalmy.

V oslovení nechyběla chybka v mém příjmení. Potom pan Šarek vyjmenoval všechna páchaná příkoří ze strany naší společnosti a následovala liturgie v latině zahrnující pojmy redundance, idrac a sata. Před koncem tohoto otčenáše pan Šarek uctil zázračné schopnosti mého předchůdce, což mu bylo celkem k ničemu – tenhle bůh už je mrtev, bude si muset zvykat na Psici.

Nevím, jestli jste někdy četli a psali maily v korejštině, ale pro mě korespondence s panem Šarkem měla podobnou informační hodnotu. Párkrát jsem odolávala pokušení vrátit mu chybu v příjmení – ale oslovení pane Šašku i pane Šourku zavánělo přímou konfrontací. Té jsme se i při mé vyhýbavé diplomacii stejně nevyhnuli. Pan Šarek mě pozval na návštěvu, „abychom si to všechno vyříkali osobně“.

Podělala jsem se strachy. Dokonce jsem požádala Ema o nalejvárnu, ale jediný pojem, co jsem se naučila přesvědčivě vyslovovat bez koktání byly dva typy protokolů.

„Což na druhou stranu přece není málo“ nepřesvědčivě jsem se snažila zlepšit si náladu druhý den na místě. Sebevědomí mi nezvedl ani senior, který měl toho dne službu na recepci.

„Có? Šálek? Tady žádnej Šálek nepracuje!“ křičel na mě přes neprůstřelné sklo děda, co musel v minulý práci hlídat muniční sklady u Stalingradu. Takže jsem musela volat, aby si mě potupně vyzvedl osobně.

„Vezmu vás rovnou na dohled“, nabídl pan Šarek a dovedl mě jako živou senzaci na sál. Po hladké podlaze začaly okamžitě šoupat ortopedické pantofle zvědavého personálu. Připadala jsem si jako siamská dvojčata z kabinetu kuriozit nebo jako Čičman v učebně výpočetní techniky. Dostala jsem kafe, sušenky a podařilo se nám identifikovat společného nepřítele: zákazníky. Všimli jste si? Mluvím v množném čísle. Nejasný zůstává jen druh pracovního úrazu, který předčasně ukončí mou metamorfózu v nerda.  

18 komentářů:

  1. Takze treti dite nebo nejaka hezka psychoza? Pobyt v odmastovne?
    Nebo muzete trosku te IT kultury prenest svym nadrizenym… ne, kecam, malej svist je jistotka!

    IK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Malej svišť by byl tři v jednom - i s tou psychózou a odmašťovnou. Myslím, že pohár mé mateřské trpělivosti už bohužel dávno přetekl jenom s těma dvěma.

      Vymazat
  2. tak toho bych se taky děsila

    OdpovědětVymazat
  3. Kdysi dávno pradávno, když se pro porno chodilo ještě do místní video-půjčovny, se také vidokazety při výrobě musely kontrolovat. Dělaly to výhradně ženské, protože chlapi toho nebyli schopni. Koukaly na to unuděné maminy, které ze všeho nejvíc vypadaly jako zdravotní sestry na noční službě, zvyklé, že každou chvíli z někoho něco vytéká, stříká a dere se, či je vytlačováno ven za různého pokřiku a zápachu. Sledovaly to péčko sice pečlivě, ale jaksi nezůčastněně, jako kapky v kapačce.

    Naprosto rozdílný přístup jsem četl kdysi na webu nějakýho chlapa. Byl to článek delší, než ty vaše a dotyčný tam popisoval, jak si omylem vymazal Hard Disc s pornem a jaká to je katastrofa. Že to měl vše roztříděno podle toho, jak ty holky vypadaly (blondýny, brunetky, zrzky, asiatky, černošky, míšenky, jaký prsa, jaký zadky, jaký nohy atd), jak nevinně vypadaly, s kým tam byly a co se tam všechno dělalo prasečinky. Naříkal, jak dlouho to všechno stahoval, třídil a co s tím bylo práce a že už to tom internetu nenajde a byl z celé události úpřímně nešťastnej a tak nějak člověk tušil, že některé ty holky fakt miloval.

    Hned mě napadlo, že vy jste měla jeho vysněnou práci a ani jste si toho nevážila. Jenže on by ji možná nějakým způsobem nezvládl. Vesmír si prostě k tomu vybral vás.

    Jste jako mnich, který původně chtěl někam do misie obracet domorodce na víru a oni ho pošlou v klášteře obracet sýry a on tak činí s pokorou po dlouhá léta až i v tom nakonec pozná vůli boží.

    Tohle je vesmír, ve kterém jste právě vy kontrolovala porno a jinej nikdy nebude. Buďte na to hrdá, protože i tímhle je ten vesmír definován.

    Na něco je prostě potřeba hledět z pohledu věčnosti a nekonečna.

    A.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U toho porna aspoň člověk uživatelsky tak nějak ví, co kam vede a jaké konektory je potřeba napojit k požadovanému výsledku. U krabic ne. V obou případech mě napadají spíš asociace k hlavnímu tématu znesvěcení, ale definice mnicha, co v rukou obrací sýry, hard disky nebo vlhké kapesníky se mi líbí o mnoho víc!

      Vymazat
  4. Prosímtě, co za práci jsi dělala před mateřskou, že jsi kontrolovala porno od dodavatelů? :-D Zákazník je každopádně vděčný nepřítel. Když se to vezme kolem a kolem, tak vlastně může úplně za všechno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bohužel nemůžu při svém standardním paranoidním nastavení propálit:) S definicí viníka naprosto souhlasím. Právě on vytváří nereálná očekávání, nereálné termíny dodání a ve výsledku za všechnu tu vydřenou snahu odmítne zaplatit!

      Vymazat
  5. Ja pracujem v účtovníckej firme a u nás je naozaj častý povzdych, že keby tých zákazníkov nebolo, aká by to bola fajn robota

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jste měli nějaké divné zákazníky. - To v leteckém průmyslu jsou zákazníci zdrojem každodenní zábavy.
      Musíte mít šikovně udělané obchodní podmínky a pak se můžete klientům slušně a s pochopením posmívat, že se jim ztratilo zavazadlo nebo zpozdil let a nic nedostanou. To mají za trest, že cestujou.

      Oblíbený vtípek je říkat, že si před odkliknutím měli přeci přečíst obchodní podmínky. Je toho asi kilometr a je to plný chytáků.

      Vymazat
    2. Skarlet: Ideálně jen s pohyby výplaty na vlastní účet:)

      Ano: Všimla jsem si, že lítat s nízkonákladovkama je vlastně taková úniková hra s plovoucím začátkem a koncem. Kupodivu i z nich se ale na konci dne (měsíce, roku,...) dají vyrazit refundace.

      Vymazat
    3. Nejepší jsou zpoždění, tam to musí dát ze zákona.

      Vymazat
  6. Psice, cte eM tyto diskuze? A mohla bych ho u toho videt?

    :)))

    IK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá IK, ano! Nad druhou otázku musím bohužel smutně zavrtět hlavou, Emova touha po naprostém utajení je ještě větší než ta moje. Dokonce je tak velký agent, že jsem ho někdy podezírala, jestli nějaký komentáře nepíše on...!

      Vymazat
    2. Já myslím, že by se dal najít třeba nějaký připodobňující gif... :D

      Vymazat