středa 31. srpna 2022

Zanedbanost jako life style

 

Některý dny jsou jako kamínky. Nebo jako Rolling Stones.

Víte, jak se pozná, že stárnu? Začínám zanedbávat svůj vzhled. Ve dvaceti jsem chodila ráno pro rohlíky do sámošky namalovaná. Dnešním pohledem absolutně nechápu tuhle časovou investici do estetického vyznění v Žabce, ve který se prodavač Karel vyprošťoval z pátečního koncertu ve Vagónu a neurazila bych ho ani poblitým tričkem.

Je to samozřejmě geneticky naprogramovaný. Bohužel si nevzpomínám, jak se moje máma oblíkala na nákupy za mého raného dětství. Ale moc dobře znám její dnešní outfit do maloměstské Jednoty: moje pubertální oversized tričko s anarchistickým áčkem vyžraným pomocí Sava, na který jsem si připadala stará už v sedmnácti, rebelsky doplňují tepláky s roztrženou nohavicí od našeho psa. Možná ji jednou potká módní skaut z Gucci a udělá z toho ikonickej kousek jako ze znovuobjevených prestižek. I kdyby ne. Důležitý je, že mám kam růst a směřovat.

Zanedbávání vzhledu je hraniční disciplína. Pokud ji marketingově nezvládnete, řada lidi včetně nejbližší rodiny vás rychle odsoudí jako asociálního šupáka. Naštěstí je v dnešní době spousta cest, jak prodat navoněnou mršinu: můj nový objev je Curly Girl Method. CGM ve zkratce spočívá v tom, že si přestanete standardně mýt a česat vlasy. Někomu se na hlavě udělá afro, někomu dredy a mně něco na způsob rozkopanýho vlnitýho plechu. V práci jsem s tím sklidila obrovský úspěch a nikdo nepoznal, že jde o tajný způsob, jak se s gustem zanedbat. Nemáte zač!

V pátek jsem si svůj vlnitý plech barvila hennou, když jsem si uvědomila, že musím před plánovanou cestou do Brna poslat balíček přes DPD point. V časový tísni bylo jasný, že balíček půjdu poslat buď jako asociální šupák, nebo ho pošlu až v pondělí. Rozhodla jsem se tak, aby na mě máma mohla být hrdá. Balíček doručím do pickupu v domácích trenkách, barvícím triku bez podprdy a s ručníkovým turbanem na hlavě. A samozřejmě bez makeupu, prostě #nofilter dotažený do detailů. „To jdeš jako TAKHLE?“ zeptal se mě Em, kterej se, nekecám, nikdy nezapomene převlíct do kalhot, když jde dolů pro poštu.

Abyste si zase nemysleli bůhvíco, mou odvahu poněkud sráží fakt, že nejbližší pickup point máme sto metrů od baráku. A navíc v něm dělá ženská, která CGM metodu pěstuje dlouhodobě a na celém povrchu svého těla. Jediné, co ji na mně zneklidnilo, byl balíček. „Já dělám jen Zásilkovnu“ podrbala se smutně v zarostlém podpaží. „Zkuste Dárky a dekorace“ poradila mi v náhlé inspiraci.

Abychom si rozuměli, Dárky a dekorace je provozovna jednu autobusovou zastávku od nás. To už po vás čumí dělníci ve výkopu a vy nevíte, jestli je za tím tričko bez podprdy, nebo sebevědomě trčící turban na hlavě. Se zalíbením na vás spočinou pohledy nejzanedbanějších matek s kočárama, protože vždycky potěší, když je na tom s časem pro péči o sebe ještě hůř.

A to nejhorší. Dárky a dekorace je ten nejúpravnější krám na celý Praze 10. Vede ho ženská, který musí odchod z domu zabrat 2 hodiny, a to ještě ve výjimečných případech, kdy spěchá a nestihne si natočit řasy. Nevím, jestli to bylo vedrem, nebo narůstajícím stresem. Hennová kaše mi začala zpod ručníku stékat v zrzavých potůčcích po krku do výstřihu.

„Potvrzení zašlu na mail nebo telefonní číslo?“ zeptala se mě paní Úpravná nepřiměřeně vysokým hlasem a bez pardonu balíček přejela vlhčeným parfémovaným kapesníkem, než ho strčila do vyleštěnýho regálu. Bylo mi jasný, že po mém odchodu zavře a celej krám zuřivě dezinfikuje, ale ve skrytu duše jsem měla ze své stoupající zanedbanosti bublající úchylnou radost.

Teď jsem si troufla i na zkrácení cesty autobusem. Akorát jsem sedla do špatnýho, což mi došlo někde v půli cesty na Hostivař. Oranžový potůčky se změnily v rozvodněný horský řeky. Pohoršený pohledy kravaťáků, mezi kterými snadno mohli být i moji kolegové. Nebo vy. Ostražitý pohled řidiče busu. Zasviním sedadlo dřív, než mě vykopne? Volá se vlastně k znečištěnýmu hromadnýmu prostředku policie?

Domů jsem dorazila přesně za hodinu. Em byl nasranej, že nestihneme oběd. A na telefonu jsem měla tři nepřijatý hovory od mámy, který se v noci zdálo, že jsem umřela. A víte, že něco ve mně asi fakt jo?


34 komentářů:

  1. Jojo, v 16 jsem nosila linky a nalakovany nehty, v 19 fakt povedenej melir, v 26 kozacky na podpatku! A pak to prislo: Dlouhozka a obdobi kdy jsem do prace prisla s detskym blijdankem na triku. Kdy mi z kabelky vypadla na jednani plena… sbohem lidska dustojnosti. Je mi 40, v sobotu chodim do prace v teplakach (to mate za to, vy kapitalisti) a zvazuju pernamentni makeup abych na tom obliceji mela aspon neco zajimavyho.

    Bud pernamentni makeup nebo slehackovej dort.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, ty deti jsou asi velkej predel. Pamatuju si, ze jsem Zmura jednou kojila primo behem jednani na obchodni schuzce v kavarne. Z takoveho bodu se potom k uplnemu rozpadu postupuje snadno:)

      Vymazat
  2. Vítejte v klubu.

    Já to považuju za ten největší snobismus. Byla jste někdy na aukci? Tam jsou ti, co nejvíc házej penězma často ti nejhůř oblečení. Logicky, náhodný pobuda nebude čekat u jiného pobudy balík.

    Také Britská nejvyšší vrstva ráda dávala na odiv jistou ošuntělost. Vytahovat se novým oblečením je pro ubožáky. Nové obleky dávali sluhům, ať jim to trochu onosí.

    Takže já se cítím strašně snobsky, když vypadám trochu ošuntěle a taška dokonce bezdomovecky. Ti ubožáci ze střední třídy ani neví, jak moc se nad nima vytahuju. Protože to jsou ubožáci, kterým to ani nikdo zasvěcenej neřekl, absolutní nuly.

    A.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Staci si vzit priklad ze svedskeho majitele Ikei, ktery celou svou managerskou drahu odjezdil ve starym Volvu a s dirama v ponozkach k tomu. Sluzebnictvo na prednoseni odevu nemam, ale uz brzy se budu moci v zasvecene spolecnosti blysknout v odevech po nasich detech. To bude nejspis ale prilis fancy i nejvyssi kastu supaku!

      Vymazat
    2. /Galahad nic neřekl, pouze s drobným sotva rozeznatelným pousmáním popatřil na svoje ponožky, jejichž řídké paty se cudně schovávaly ve velmi použitých botách./

      Vymazat
    3. Ridky paty na ponozkach jsou sexy. Takovy krajkovy spodni pradlo pro nohy...

      Vymazat
    4. ...to se pozná fajnšmekr... :-)

      Vymazat
    5. Krajkový prádlo pro nohy! : DD Zrovna včera jsem vyhodila jedno s kočičkama.

      Vymazat
  3. Dnes je výročí smrti Lady Diany.

    Pamatuje si někdo, co dělal den její smrti?

    A svatby, když už jsme v tom?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Svatbu mam trochu zamlzenou - clovek tenkrat dost resil mliko, pliny a jiny podruznosti. V den jeji smrti jsem nejspis resila to samy, co v celym bloku marnych let - bedary, neopetovany lasky a revoltu proti rodicum...

      Vymazat
  4. Outfit tvojí mámy mě opravdu od srdce rozesmál :-D A řekla bych, že v krámě, co se jmenuje Dárky a dekorace, bude dokonale úpravná image jedním z nejnutnějších požadavků každé kandidátky na prodavačku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je asi pravda, idealni prodavacka nosi saty v dekoru ozdobneho baliciho papiru a je prevazana zlatou stuzkou. A mame my stary tricko slusny, na kapku anarchismu by si mel clovek najit cas i po sedmdesatce:)

      Vymazat
  5. Komteska mi svým outfiterm dneska přivodila obzvláště silný pocit hrdosti.
    Pod o tři čísla větší mikinu si oblékla tohle:
    https://www.qwertee.com/product/reading-is-fun
    Obsah i forma 1* :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aaa, tady vychazi nova hvezda. Preji pohodovou a nicim nerusenou pubertu!

      Vymazat
    2. Tak, to abyste ji vzal do kina na Arvéda, zrovna to běží v kinech.

      A kupte jí nějakou knížku od Aleistera Crowleyho. To je ten, co Churchillovi poradil to jeho slavné gesto V.

      A.P.

      Vymazat
    3. Psice, je jí deset a předvádí občas takový estrády... Mám pocit, že bude potřeba silnější zaklínadlo, než jen přání... :-D

      A.P.: Crowley bude nepochybně takový hezký progres po těch potterovkách, který čte teď.

      Vymazat
    4. No, aby ta zaklínadla nepřistála spíš na vás, rodičích. S takovou výbavou už by si brzy mohla střihnout i nějakej fesťáček, ne? Třeba Brutal Assault;)

      Vymazat
    5. Já vůůůůůůůbec netušim, kde by zrovna moje dcera mohla přijít k zálibě v death metalu O:-)

      Vymazat
    6. Prostě je taková staromilská. :-) Něco jako Ondřej Havelka, co zas ulítává přes První republiku.

      Dokud nechce na koncerty Rockbitch, tak je to v pohodě.

      Vymazat
  6. Drahá Psice,

    již několik let vlastním pro pohyb doma a v blízkém okolí dva kusy overalů - jeden mývalí, jeden jednorožčí. V mývalovi už se nestydím chodit ani na poštu, i když tam mě kdysi poněkud úřednice vykolejila hláškou: "Máte hezké trencle." Naštěstí se posléze ukázalo, že mě nezradilo šatstvo a já nemám na zadku velkou díru, ale paní naraží na můj odznáček ve tvaru červených trenek z dílny Ztohoven.

    Overal se také ukázal býti praktickým za covidu, páč ve chvíli, kdy za nejtužšího lockdownu nakráčel do vietnamských potravin mýval s růžovým respirátorem, nahodil i prodavač pohled, že tohle ještě neviděl a ty dvoumetrové rozestupy se tvořily tak nějak samy.

    Mám vlastně jenom jedno pravidlo - až mě v tom kamarádi uvidí vyrazit do NC EDEN, mají povoleno mě zastřelit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Konecne zivouci majitelka zvirecich overalku! My po sobe s overaly zatim jen pokukujeme - vy na me mrkne jakoby nic overal z google a ja na nej zalibne zamavam. Prosim te, je to fakr tak pohodlny? Jak se clovek citi jako myval, prejimas nejake zvireci vzorce chovani? No, nebudu lhat - s pochmurnym vyhledem na letosni zimu na me budou vyskakovat reklamy asi cim dal casteji a jednoho dne se neubranim.

      Vymazat
    2. Je to tak pohodlné, že jakmile teploty spadnou pod mez, kdy se v tom člověk nepotí, prakticky z overalu nevylézám.. při návratu do kanclu z home officu se rozvázání pouta s overalem ukázalo jako velký problém :)

      Je to dokonce tak pohodlné, že už mě i napadlo, že by se v tom dalo božsky lítat na takových těch ukrutně dlouhých letech - akorát jako příručák je to neskadné a myslím, že mývala na gate neodbaví :-D

      Vlastně to má jenom jednu nevýhodu - návštěva WC je s overalem asi stejně příjemná jako s krinolínovou sukní. Zatímco krinolínu člověk ale s trochou umu přizvedne u overalu dojde vždycky na striptýz a tedy ztrátu komfortu a tepla.

      Jako mýval taky rozhodně nechodíim vybírat kontejnery a nechytám blechy, takže přejímání zvířecích vzorců zatím nehrozí... I když, když na sebe nahodím králičí přehoz (jop, říkejte mi zvířatkový úchyle s divnými kamarády, páč králík přišel darem), dostávám nezřízenou chuť na mrkev.

      Vymazat
    3. Psice, Kudrlinka v nem chodi na podzim do skolky- ma Hezounka koalu a kralicka. Je v tom teploucka, roztomila a stastna. Dlouhonozcin plamenak (damske S) je bohuzel uz na zimu zabookovany: ucitelka si ho zamluvila, az vypnou ve vzdelavacich institucich topeni!

      Vymazat
    4. Víte, co je divný? Že tenhle týden potkávám samý lidi, co se mi svěřují, že nosí overaly! Myslím, že je to znamení:)

      Vymazat
  7. Tyjo, tak já se ve dvaceti malovala akorát na ples a do divadla. A teď... echm... no je to dost podobný, akorát si začínám říkat, že bych ten ksicht před lidma měla začít nějak vylepšovat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, ono je pak věkem čím dál těžší najít v tom tu správnou míru. Pamatuju si dodnes na babiččinu kamarádku, která v sedmdesáti připomínala spíš kraslici. Myslím, že ji všechna ta urputná snaha honit mládí přidala k jejímu letopočtu takových dobrých 10 let.

      Vymazat
  8. Tak už konečně chápu svého syna, který si nové džíny vezme do parády. Podotýkám, že nové je hodně nadsazené. Musela jsem sehnat ošoupané s dírou a nejasného střihu. Sám si je ještě musel vylepšit výraznějším ošoupáním a další dírou. Teď už se zlobit nebudu a pokusím se chápat to jako projev aristokracie :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hrozný, jak ty dnešní mladý přijdou hned k hotovýmu. Za nás byly tyhle džíny výsledkem mnohaletého odírání na koncertech, padání do škarpy a drhnutí fleků od rozlitýho barevnýho alkoholu...

      Vymazat
  9. Něco mi říká, že pro provozovnu s názvem Dárky a dekorace asi nebudu cílovou skupinou :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, nikdy nevíš. Třeba právě v okamžiku, kdy tam zřídí DPD point široko daleko, v něm najednou najdeš velkou dávku atraktivity:)

      Vymazat
  10. I já si vzpomínám, že vynést odpadky byla operace na hodinu, kdy rtěnka musela ladit s lakem na nehty. Nákup v místní jednotě vyžadoval několika hodinové ladění outfitu včetně návštěvy Fashion Week, abych byla prostě dokonalá. Dnes jsem si již vědoma své přirozené krásy, která nepotřebuje tunu líčidel a nejnovější oděvní kousky. Stala se ze mě sebevědomá žena, která odpadky vynáší zásadně bez makeupu. Leč nevděčné okolí tuto křehkou přirozenost nedokáže ocenit. Děti mě po ráno zdraví "Dobrý den" a manžel s pláčem utíká do koupelny. Nevděčníci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :))) pripomina mi to ranni hlasku me matky u zrcadla: sice te neznam, ale umeju te!

      Zacinam se ji podobat.

      Ik

      Vymazat
    2. Přirozená krása prostě chce přirozené sebevědomí, aby ji člověk vůbec nějak unesl:))

      Vymazat