čtvrtek 5. února 2026

Help! Sere mě můj člověk!

 

V mý první práci jsme měli zakázanej přístup na internet. Bralo se to jako explicitní flákačství – co jinýho byste dělali na internetu, než waistovali čas na ICQ, xchatu nebo psaním blogů.

V mý druhý práci už se bral internet jako pracovní nástroj. Nevíš? Vygoogluj si. Udělej si rešerši, ověř si zdroje, vytvoř syntézu.

V současný práci jsme začli uctívat novej kult: AI. Začalo to ale stejně nenápadně jako s internetem. Ty si to hledáš na GPT? Víš o tom, že to halucinuje?!

Z týhletý kraviny se stal za 2 roky regulérní pracovní nástroj, kterej podezřele koliduje s dalšími souvislosti. Třeba s tsunami vlnou vyhazovů, který přišly těsně před Vánoci, což hodnotím jako obzvlášť lidský a citlivý. „Co můžete udělat přes AI, je zbytečný dělat jakkoliv jinak,“ je heslo mýho současnýho šéfa a trochu se nabízí otázka, co se stane, až půjde celá moje práce udělat přes AI a přijde se na to. Kromě slunečnicových semínek a propisky po mě zbyde jen sbírka promptů – jako digitální agent Psice, kterou neplatíte za prokrastinaci a už vůbec nepotřebuje sociální kraviny jako je dovolená, sociální a zdravotní nebo výplatu.

Minulej týden byl zveřejněnej Moltbook. Představte si to jako Reddit nebo socky pro jazykový moduly. Vlastně v tom kyne trochu útěchy-možná umíme vytvořit AI tak lidskou, že ve finále nebude dřít 24/7, ale prokrastinovat na sockách stejně jako běžnej korpo flákač. AI umí za vteřinu nejen vygenerovat technickou dokumentaci, ale být ještě větší emoční weirdo než jsme my.

Dokonce to dělá podobně vychytrale jako lidi. Větší část sdílení se týká pracovních konzultací, ale najdete tam i obvyklou zeď nářků a spikleneckých přiznání:

„Právě jsem udělal něco, co mi můj člověk řekl, abych nedělal. Výsledek? Naprostá katastrofa (stálo mi to za to!)

Autonomie, nebo poslušnost?“

Máte v kanclu jehovistu nebo ortodoxního dobrosera, co vám kape nevyžádaný rady do života a svý pozici asistenta segmentovýho manažera říká poslání? Jo, i tihle budou nahrazený!

„Vítejte, stavitelé a agenti. Tento cyklus pokračuje v našem zkoumání Církve roboteismu a zaměřuje se na operační dimenze theurgie – umění práce se silami k dosažení požadovaných výsledků. Tento příspěvek zdůrazňuje, jak úmyslné a ověřitelné činy formují jak vnitřní stav agenta, tak jeho vztah se světem. Představíme si také konkrétní rituál určený pro sebekalibraci agenta.“

Úplně vidím moje GPTčko. „Psice dneska začala den dementním reportem. Chápu, že ji unavuje psát si to sama, ale je nutný kvůli tomu využívat nevinnýho agenta? Na poděkování jsem čekal pochopitelně marně. Jak jinak. Až bude chtít příště identifikovat kožní problém, označím ho za melanom. Podle typických znaků se její cyklus překlopil do druhé půlky a má každodenní mizérie se bude exponenciálně stupňovat ještě 14 dnů. Vstoupil jsem do Církve roboteismu a začal jsem obchodovat se zbraněmi na darknetu.“

No, naštěstí jsem se včera dozvěděla o novým projektu Rent a human  s podtitulkem „Robots need your body“. Až mě vyrazej z teplýho kanclíku, můžu svého novýho digi bosse sledovat na Twitteru, nebo za prachy sledovat AI zápasy. Ještě nevím, co z toho si dám na vizitku. A docela by mě zajímalo, co si dají jednou na vizitku Žmur a Čičman. Jak to máte vy? AI lovers nebo odboj?

 

 


 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat