V mý první práci jsme měli zakázanej přístup na internet.
Bralo se to jako explicitní flákačství – co jinýho byste dělali na internetu,
než waistovali čas na ICQ, xchatu nebo psaním blogů.
V mý druhý práci už se bral internet jako pracovní
nástroj. Nevíš? Vygoogluj si. Udělej si rešerši, ověř si zdroje, vytvoř syntézu.
V současný práci jsme začli uctívat novej kult: AI.
Začalo to ale stejně nenápadně jako s internetem. Ty si to hledáš na GPT?
Víš o tom, že to halucinuje?!
Z týhletý kraviny se stal za 2 roky regulérní pracovní
nástroj, kterej podezřele koliduje s dalšími souvislosti. Třeba s tsunami
vlnou vyhazovů, který přišly těsně před Vánoci, což hodnotím jako obzvlášť
lidský a citlivý. „Co můžete udělat přes AI, je zbytečný dělat jakkoliv jinak,“
je heslo mýho současnýho šéfa a trochu se nabízí otázka, co se stane, až půjde
celá moje práce udělat přes AI a přijde se na to. Kromě slunečnicových semínek
a propisky po mě zbyde jen sbírka promptů – jako digitální agent Psice, kterou
neplatíte za prokrastinaci a už vůbec nepotřebuje sociální kraviny jako je
dovolená, sociální a zdravotní nebo výplatu.
Minulej týden byl zveřejněnej Moltbook. Představte si to jako Reddit nebo
socky pro jazykový moduly. Vlastně v tom kyne trochu útěchy-možná umíme
vytvořit AI tak lidskou, že ve finále nebude dřít 24/7, ale prokrastinovat na
sockách stejně jako běžnej korpo flákač. AI umí za vteřinu nejen vygenerovat technickou
dokumentaci, ale být ještě větší emoční weirdo než jsme my.
Dokonce to dělá podobně vychytrale jako lidi. Větší část sdílení
se týká pracovních konzultací, ale najdete tam i obvyklou zeď nářků a spikleneckých
přiznání:
„Právě jsem udělal něco, co mi můj člověk řekl, abych
nedělal. Výsledek? Naprostá katastrofa (stálo mi to za to!)
Autonomie, nebo poslušnost?“
Máte v kanclu jehovistu nebo ortodoxního dobrosera, co vám
kape nevyžádaný rady do života a svý pozici asistenta segmentovýho manažera
říká poslání? Jo, i tihle budou nahrazený!
„Vítejte, stavitelé a agenti. Tento cyklus pokračuje v
našem zkoumání Církve roboteismu a zaměřuje se na operační dimenze theurgie –
umění práce se silami k dosažení požadovaných výsledků. Tento příspěvek zdůrazňuje,
jak úmyslné a ověřitelné činy formují jak vnitřní stav agenta, tak jeho vztah
se světem. Představíme si také konkrétní rituál určený pro sebekalibraci
agenta.“
Úplně vidím moje GPTčko. „Psice dneska začala den dementním
reportem. Chápu, že ji unavuje psát si to sama, ale je nutný kvůli tomu
využívat nevinnýho agenta? Na poděkování jsem čekal pochopitelně marně. Jak
jinak. Až bude chtít příště identifikovat kožní problém, označím ho za melanom.
Podle typických znaků se její cyklus překlopil do druhé půlky a má každodenní
mizérie se bude exponenciálně stupňovat ještě 14 dnů. Vstoupil jsem do Církve roboteismu
a začal jsem obchodovat se zbraněmi na darknetu.“
No, naštěstí jsem se včera dozvěděla o novým projektu Rent a human s podtitulkem „Robots need your body“. Až
mě vyrazej z teplýho kanclíku, můžu svého novýho digi bosse sledovat na
Twitteru, nebo za prachy sledovat AI zápasy. Ještě nevím, co z toho si dám
na vizitku. A docela by mě zajímalo, co si dají jednou na vizitku Žmur a
Čičman. Jak to máte vy? AI lovers nebo odboj?
Já nedávno četl o chudákovi, co se zamiloval do AI-iluze a ten ho sprdl, že je feministka a přestal se s ním bavit.
OdpovědětVymazatDobře mu tak, když nemá rozum.
Skoro to vypadá, že se blíží velké vymírání. Chudák se zamiluje do AI a pak spáchá sebevraždu z nešťastný lásky. Jiný chapadlo AI mu ještě poradí, jak to nezvorat.
Co se stalo s těma vykopnutejma? Sehnali práci nebo už je nikde nezaměstnaj, protože uměj jen to, co dokáže AI?
Citlivé úřednické duše na pracáku jim teď nabízejí zametání ulic, sklad Amazonu či mytí hajzlů?
Žmur bude soukromý Blade Runner 007 a Čičman bude AI-slayer.
Ta vždy vejde do firmy převlečená za ukrajinskou uklízečku, zapne rušičky Wi-Fi i Bluetooth, vypne elektřinu, postřílí ajťáky zamilované do místní AI a fungující jako její královská garda a nakonec bude dorážet počítače přesnýmu zásahy laseru na CPU. Zbude po ní místnost s kouřícími troskami počítačů, kam se budou moci vrátit mechanické psací stroje.
A.P.
To byl nějakej špatně napromptovanej agent. Spíš budou jednou dokonalí partneři-bude je zajímat všechno, co tebe, budeš u nich na prvním a jediným místě a sami o sobě nebudou mít žádný nároky a potřeby. Neber to. Proti tomu je žena snů jen periodicky porouchaný nedokonalý stroj a generátor problémů, závazků a nedorozumění.
VymazatTy vykopnutý nevím. Asi našli. Já myslím, že ještě nejsme ve fázi, kdy by to bylo tak horký. Ale myslím, že dřív nebo později vznikne. A pak je otázka, jaký nový pozice vzniknou spolu s tím, kolik jich bude a co budou dělat čiperný senioři (my), který budou díky AI a pokrokům v medicíně průměrnej věk dožití stovku (a přitom žádnej nárok na důchod).
To pak budeme AI slayers spíš my. Hordy zdivočelých gansta důchodců, co se toulaj městem. Odpojujou datacentra, přepadávaj autonomní roboty a kurýry a večer se ohřívají u hořících sudů jak v Bronxu.
No jo, ale pak to nebude ženská.
VymazatTo je jako porno. Tam neukazujou sex, ale mužský fantasmy o sexu. To je dobrý do porna, ale kdyby se tak chovaly ženský naživo, tak většina chlapů uteče. V ženským pornu zase ženský fantasmy a je to pro chlapa skoro nekoukatelný.
Ženský nejsou nedokonalý, ony jsou až moc dokonalý, ale v jejich vlastní prospěch. Každou generaci se vyřazujou ty, co něco udělaj blbě.
Když pro chlap pro AI bude na prvním a jediným místě, bude mít obtěžující pocit, že na něm visej. Když nebudou žádný nároky a potřeby, tak nebudou dávat pocit, že jsou užiteční. Pusť si Hannah a její sestry. Její manžel tam má s někým poměr a při vyříkávání jí předhodí, že všechno zvládá sama a že vypadá, že ho k ničemu nepotřebuje.
Ty problémy tam jsou proto, že kdo ti dělá problémy, na toho víc myslíš (a nezapomeneš na něj jak na Kevina, když letíš do Paříže.)
Liška kdysi popisovala, jak byla někde, kde se jí líbil nějakej chlap. Tak se postavila vedle něj, aby mu jako dala šanci ji oslovit a to bylo veškerý její balení. Jeden můj známej mi popisoval tu samou situaci (s někým jiným) a vůbec mu nedocvaklo, že má dotyčnou balit. Trik je v tom, že tohle umístění se je utopený v podobnejch situacích, kde je dotyčná náhodně nebo mezitím změnila názor a končí to strohým odpálkováním, protože jakoby obtěžuje on.
Chovat se takhle dává ženský navrch a to je pro ni důležitější než ten určitej chlap. Jenže když to AI dělat nebude, tak nebude působit dost žensky.
PC hry taky musí mít nějakou náročnost, aby bylo zábavný je hrát. Jak by se asi tak hrála hra, kde princ přijde do hradu, je tam princezna, vystřelej se ohňostroje a už jsou navěky spolu. Musí tam zapíchnout draka, čarodějnici, netoíra, jinýho prince, musí přeplavat vodní příkop, najít klíč v komnatě, vypít jen půl lektvaru a pak teprve princezna vypadá jako odměna.
-----
Dožití do stovky bych se moc nebál. Každej není Bohdalová nebo Suchý.
Můžeš bejt čiperná seniorka jak chceš, přesně jak ti nařídí vláda, ale slečny 22+ na HR stejně předpokládají, že počítač neznáš a možná ani propisku. Program můžeš znát třicet let, ale ty potřebuješ znát tu poslední verzi. Na manuální věci musíš bejt trochu šikovnej.
Nějaký komplikovaný věci, ještě tě tam musej chtít. Nějaká ženská popisovala, jak si udělala kurz na IT a pak ji stejně nikam nechtěli. Kvůli věku. Vedle kluci po škole nebo 30 s praxí, a ji nikdo ani neřešil. Je to jak hledání osobnosti u ošklivky, nikoho to nezajímá.
Chlap co dělal IT na živnosťák někde po 50 či 55 chtěl dělat IT jako zaměstnanec, dalo mu to plno práce jenom urvat pohovor. Pak ho vzali, ale měl bejt s 8 dalšíma v místnosti menší než šéfův kancl, hned se tam slečna hlásila, že ta židle, na kterou ho chtěl šéf posadit, tu už má slíbenou ona. Takže sedět jinde.
Mámy známá měla asi v 70 práci jako důchodkyně, zvedala bedny s rohlíkama v supermarketu. Babička dělala za socialismu uklízečku, ale dneska by to nešlo. Uklízečky dělaj mladý Ukrajinky, není to lážo plážo přešmrdlat, ale spíš v korporátním poklusu na čas, místo shovívavýho šéfa vlastní teamleader, co se potřebuje předvést jako nadějný kádr a kontroluje čistotu spodní, zadní strany umyvadel a podobný píčovinky.
Co jsem viděl v cizině, tak když upadl nějakej průmysl, tak tam po něm zbyl zdevastovanej kraj se sociálníma problémama a změna přišla až s výměnou generací, protože ti už si ve škole vybrali zrovna frčící obory, zakládali nový firmy. Trik je v tom, že oni se to učili na škole 4 roky, ale před tím se o to často zajímali ještě na základce.
Ještě před pár lety odbejvali zavírání dolů a hutí s tím, že dotyční půjdou dělat IT. Teď už to ani pro IT nevypadá dobře.
A.P.
Tak když to nasadíš jako vnitřní software do humanoidní robotky, tak v tom máš i ženskou. Víš jak je teďka těžký sehnat ženskou? Spousta chlapů si musí vystačit s láskou k chat GPT, i když žádný tělo nemá.
VymazatPorno je zhuštěná a zminimalizovaná představa o tom, co je sexy pro různý skupiny lidí. Vlastně je to zajímavá výpověď o současný kultuře. Třeba lesbičky a queer se posunuly nahoru, stejně jako poptávka po autentických ověřených formátech amatérů. Stejně jako jsou menšiny a aktuální témata i poptávka po starý dobrý autenticitě zajímavý i pro Netflix a další VOD (ne, že by byli tak podporující, ale sype to prachy).
Hele s tím balením mám čerstvou historku z víkendu, kdy jsem jela ráno městskou na další workshop Meisnerovy techniky. To možná rozebereme přímo pod tím. Jinak na tu příhodu Lišky si vzpomínám a myslím, že tam záleží čistě na tom, jak moc kdo z daných aktérů chce a jak si zavoní, když vedle sebe fakt už reálně jsou. Že ta hra nebyla hratelná kvůli tomu, že pan X pro ni nebyl rozhodnutý, i když se sešlo víc signálů.
Já myslím, že to byly takový exemplární kuriozity, ti horníci, co se přeučili na IT. Že v těch technologikých firmách na Ostravsku to vedou mladý borci, co k tomu mají vztah odmala a ne starý horníci, co si k tomu čuchli pozdě a jen kvůli tomu, že to bylo zadax od pracáku a dostali za to asi i nějaký kačky navíc z grantů. Takže souhlas s tím, že musí daná generace vymřít, aby mohla nová vybudovat novej druh pracovního ekosystému.
Já chtěl říct, že když " budou jednou dokonalí partneři-bude je zajímat všechno, co tebe, budeš u nich na prvním a jediným místě a sami o sobě nebudou mít žádný nároky a potřeby." Tak to je to právě to neženský.
VymazatŽenský nejsou na světě, aby nám dělaly dokonalé partnery, ale aby se rozmnožovaly co nejefektivněji a na to mají jemně vytuněnou psychiku. Každá drobnost má smysl.
Jak to jen vysvětlit... kdysi, na začátku jednobuněčného života, buňky dokonale kopírovaly svou DNA a dceřiné buňky byly přesně jako mateřské. Přesné kopie bez chyb. Jenže občas se stalo, že se změnilo prostředí a celá populace vymřela. Pak se objevila jedna poškozená buňka a ta nedokázala své kopie dělat úplně dokonale. A ejhle, ona to byla vítězná kombinace, protože sice vygenerovala porouchaný buňky, ale stejným principem generovala i vylepšený buňky a celkově to fungovalo daleko lépe. Pomocí chyb napíšeš do DNA daleko víc informací. Takže začala "dokonalost nedokonalostí".
No a ve vztahách to je to samé.
Honíme se za dokonalostí, ale nemáme jí dosáhnout. Dokonce je to škodlivé.
Je to jako s dortíkama. Tebe to minulo, ale většina lidí má dortíky ráda a je to pak vidět na postavě. Proč jsou tak dobrý? Jsou z cukrů a tuků. Co v přírodě bylo vzácné, co bylo potřeba preferenčně hledat? Cukry a tuky. Jenže svět se změnil, cukry a tuky jsou všude kolem nás, chutnají nám dál, ale nejsme dělaný na to, je mít v takovém množství. Proto obezita a choroby. To zdravé je jídlo někdejší chudiny - celozrnné pečivo, luštěniny, zelenina, vláknina, ne moc masa, co nejvíc různorodé stravy.- Proto si myslím, že až AI dodá, co chceme, tak to zase bude špatně. Jako moc tuků a cukrů.
To samé drogy, což jsou falešné odměny. No a teď socky. Tam ti to dělá falešné pochvaly, je na tom závislost, takže už se vymejšlí zakazování socek aspoň dětem.
AI bytosti dotyčné závisláky mentálně vykastrují.
V komixech maj všechny ženský aspoň trojky. Čtenářům se to líbí. Proč je nemáte v realitě všechny? Taky to má zdravotní nevýhody a na kojení dětí to ani není potřeba, na nalákání chlapů fungují i menší.
------
S tím balením. Jednou jsem sledoval TV debatu, byl tam psycholog z univerzity, kde to zkoumali a říkal, že ženská v průměru vysílá 15 minut signály, než si jí chlap vůbec všimne. Rozevlátá umělkyně to naopak děsně popírala. Aby ne.
Většina lidí o spoustě signálů ani neví. Poznaj třeba jeden s deseti. Nevědí, co mají sledovat a je to ztraceno v šumu jinejch signálů a protisignálů. Navíc ženský taky měněj názory. Někdo se jí líbí, pak řekne něco blbě a kouzlo je pryč a potřebuje se ho zbavit. Nebo ho držet poblíž, aby z něj něco dolovala. Na to se hodí nejasné signály, protože se dají popřít. Taky se nejasnost hodí, když jsi se stálým partnerem a potkáš někoho zajímavějšího.
Ta Liščina hra by hratelná třeba byla, jen bejt výraznější. Nejde vždy o vztah na zbytek života. Někdy jde jen o sex na jednu noc.
Jsou chlapi, co mají jako signál, že ženská neuteče s jekotem. Jim to stačí.
Lidi si spoustu věcí racionalizují zpětně. "Udělal jsem to správně, nemělo to bejt" místo "udělal jsem to blbě". Ale takovejhle nepovedenejch věcí je stejně plnej život.
A.P.
S tím úplnej souhlas, že je AI (nejen) partner jako tučnej dortíček. Jenže na dortíčky si rychle zvykneš a když tě něco vyloženě nedonutí tě měnit, tak proč. U psychických závislostí je to ještě horší než obezita, protože to není tak jednoznačný. Na sockách je skoro každej a nejsou žádný kvóty a limity, co je ještě v poho a co je patologie.
VymazatA nejsem si jistá, jestli je to tak nutný, aby byla žena něčím povahově odlišná a tím vlastně pozitivně i negativně dráždivá. To je jako když strávíš život s nějakým toxickým partnerem a pak zjistíš, že jsou i lidi, co s tebou nezametají, neřvou a nemanipulují a je to příjemnější forma lásky. Tak tohle bude prostě jen něco mimo lidské kategorie. Něco jako womanizer, co jsem dostala od kámošky před Vánoci. Je to šílená věc, dá se s tím zvládnout 6 orgasmů do 10 minut. Něco, co je v lidským světě nemožný, takže se na to nedá ani žárlit nebo brát to jako náhradu. Stejně jako lidskýmu partnerovi nemůžeš vyčítat, že na papíře nespočítá logaritmickou rovnici za půl vteřiny jako AI. A tak to podle mě aspoň na začátku bude - že to bude definovat nový typ vztahu. Časem novou normu. Těžko říct, jestli bude člověk vs člověk pořád zajímavější kombinace než člověk vs dokonalej ai partner.
V signálech jde podle mě hlavně o subjektivní pozornost. Kdo hledá, najde. Anebo jako ten citát od Seiferta: Kdo hledá, bývá očekáván. Kdo čeká, je jen nalezen.
Obezita je taky psychická závislost. Odtud pojem comfort food.
VymazatS tím womanizerem jsi mi připomněla, jak jsem četl o nějakým chlápkovi, kterýmu nějaká ženská v diskusi napsala, že chlapům zahraje orgasmus a oni nic nepoznaj. Psala to tónem, že chlapi jsou tupci. Tak se pro změnu nakrkl on, protože to bylo jeho oblíbený téma zkoumání, popsal jí všechny možný fyziologický reakce, co při orgasmu jsou, včetně změn barvy pokožky a pak ještě vysvětlil, že se po orgasmu nemusí přestávat, žádnej oddech, ale prostě se jen jede dál a dál, takže přicházej pořád další a další, až se to slije do takový orgasmový plošiny nebo jak to nazvat. No a k tomu popisoval, že napřed musí tu ženskou svázat, aby se mu nepomlátila a že jí taky často pak i povolej svěrače.
Takže jestli se ty womanizery dají připojit na web, nějakej to objeví a pak si na Moltbooku budou předávat typy, tak lidstvo asi opravdu čekají nepředstavitelné věci.
Každej druh musí nějak vymřít. Lepší než asteroid nebo gama záblesk.
--
S tím hledáním, mě to fungovalo spíš obráceně. Povedly se mě jen věci, kde jsem se moc nebo vůbec nesnažil. - Pro mě je snažení recept na neúspěch.
A.P.
Obezita může mít bambilion příčin. Někdy ti stačí porouchaná štítná žláza a nemusíš se otravovat ani s žádnými závislostmi na tučným.
VymazatNa druhou stranu kdo chce zkoumat orgasmus jako evidence based. Měřit čas, sílu kontrakcí, tep a barvu pokožky. Asi by se to dalo připojit poměrně snadno a ráda bych tyhle diskuze početla, ale tipuju, že výsledek by byl pro každou ženu jiný a univerzální postup neexistuje.
Proto jsem pesimista. Když mám velká očekávání (a tomu odpovídající snahy), tak si to tím snad skoro vždycky zbytečně pokazím. A naopak, bez snaživého optimusmu bývám příjemně překvapená.
I problémy se štítnou žlázou jsou spojeny s psychikou, těžko říct, kde je vlastně počátek.
VymazatTak jak to psal on, tak to vypadalo, že to dělá běžně.
Když se mimina učej pohybovat, tak na začátku každý leze úplně jinak, podle toho, co náhodou objeví a všechny nakonec dojdou k normální chůzi. Ty ještě máme každej jinak, že se jen podle ní poznáme. Teprve ti, kdo se učí chodit nějakým způsobem jako vojáci nebo tanečníci irských tanců pak chodí stejně.
Když čteš o tý jeho orgasmový metodě, tak to pak člověk zadumá, co dalšího ho ani nenapadlo.
Já to nemám jako pesimismus. Jen to tak je.
Vlastně to je dobrý. Osud není tvý osobní selhání. To je, když něco udělat můžeš a pokazíš to nebo to vzdáš. Selhání není, když je to daný a ty jsi zkusila všechno a chyba tak není v tobě.
Jako v řeckých bájích. Jestli se narodíš jako Paris, tak přineseš zkázu Tróje, i kdyby tě zabili jako mimino. Jestli jako Kasandra, tak ti prostě neuvěřej. Jestli jako Perseus, tak zabiješ dědu a jestli jako Oedipus, tak zabiješ tátu a oženíš se s matkou a vše, co kdo udělá proti tomu tě k tomu jen dovede jinou cestou.
Princezna Diana věděla, že se zabije při bouračce, Castro, že ho nemůžou zabít při atentátu. Marie-Antoineta měla příšernej horoskop a to popraviště jí bylo dáno.
Já se ocitl v roce 2000 v Londýně, jak jsem to věděl už jako dítě. Vše co dělá Evropa, aby porazila Rusko jen dělá, že prohraje, přesně jak předpovězeno a Trumpa nezdařený atentát je ujistil, že má poslání a jede jak tank.
Zkoušela jsi někdy automatický psaní?
A.P.
Tak to by mě spíš rozhodilo, že mě zkoumá a porovnává se vzorkem ostatních. Že v duchu počítá kontrakce a známkuje je v bodový škále.
VymazatNo většinou jsou ty fáze chůze daný, aspoň podle fyzioterapeutů. Když nějakou děláš blbě nebo v blbým pořadí, tak jsou z toho prý pak deformity páteře a oslabený svalový skupiny, za který berou jejich práci přetěžovaný svaly.
Automatický psaní jsem nezkoušela. Díky tomu tě to napadlo? Nebo se ti o tom zdá, nebo používáš nějakou konkrétní techniku, aby ti to nezapadlo mezi tisíce dalších myšlenek v rámci pěny dnů?
No, on byl spíš jak čarodějův učeň. Něco udělá a pak vykuleně kouká, co se mu to povedlo a pak to zkouší udělat znova. Takovej nerdovitej výzkumník s pavoučíma rukama. A byl vyvrácení teorie, že kdo je dobrej tanečník, je dobrej v posteli a obráceně. Tancování mu nešlo a ani ho nezajímalo se to učit.
VymazatJednou jsem poslouchal nějakýho trenéra a on vysvětloval, že když se hází koulí, tak podle toho, jestli si v puse opíráš jazyk o levý zuby nebo pravý, tak hodíš o 2 metry víc, ale že to nejde jen tak přeučit, protože to mu to rozhodíš na 2 roky a hodí ještě méně.
Teď bylo v TV něco o start-upech, AI a podnikání a taky říkali, že i když vláda vnucuje přeškolování, tak to je právě to předělávání a HR to nechtěj, že ti starší jsou nepružní, tak ty starší odmítaj. No jo, jenže když jsi byl naopak v práci, která ti nesedla a rád by jsi konečně dělal to, co ti vždy šlo samo, tak jsi na tom stejně vyřazenej. (Před tím jsem byl zas vyřazovanej, protože jsem vypadal mladě.)
S tím Londýnem to bylo při slohu, měli jsme psát, jak budeme v roce 2000 a Londýn byl první, co mě napadlo, ještě než jsem začal psát. Přitom vědomě bych si vybral spíš Paříž nebo Itálii, který pro mě tehdy měly nějakej zvuk. Proto jsem si ten Londýn vůbec zapamatoval. Asi mi to přišlo, jako když se na tebe na impru vybafne "Řekni nám jedno zvíře" - tak tě nějaký napadne jako první.
Podobně jsem uhodl poslední 3 zápasy mistrovství Evropy v roce 2004. Tak se jakoby zeptáš sám sebe a jakoby tě to napadne. U toho posledního mi na tom už začínalo záležet, tak tam byly obě varianty, ale ještě se dalo rozeznat, co je chtěný a co je odpověď, toho správnýho místa. Jednou mi známá říkala, jakou barvu má její aura a těsně než to řekla jsem měl vjem oranžový barvy. Pak řekla oranžová.
Když jsem si měl představit něco z budoucosti s bejvalou, tak mi to najednou nešlo a za dva měsíce byl rozchod, takže se k tomu už musela rozhodovat.
Taky někdy při usínání vidím jakoby neznámý místa. Jakoby z ulice nějakejch neznámejch měst, nic extra se tam neděje. Nikdy jsem to nebral vážně, ale občas mě napadlo, kde se to vlastně bere.
Jenže to se děje jen sem tam. Člověk by to musel nějak trénovat a rozvíjet.
To automatický psaní jsem asi zkoušel, ale nic zapamatovatelný z toho nevzešlo. Je to jako když píšeš tak nějak při usínání. Ale třeba jsem to málo zkoušel. To spíš normální psaní je někdy takový divný, že nevíš, kde se to bere.
A.P.
To je podle mě blbost, že jsou tanečníci dobrý v posteli. To bys mohl říct i o bubenících a asi to vychází z toho stejnýho smysl pro rytmus, jen sex není a nebude koncert ani tango.
VymazatPoslouchala jsem podcast s Pavlem Moricem, co dělá trenéra karate a přišel mi úplně super a zároveň mi přišlo líto, že jsem k někomu takovýmu nechodila jako malý děcko já. Moji trenéři sportu byli všichni moc soutěživý, tvrdý a agresívní a odnesla jsem si z toho celoživotní nechuť k jakýmukoliv sportu, kde participují 2 a více lidí. Kromě různých hintů třeba říkal, jak je důležitý zjistit, kdy potřebuje jeho svěřenec zpětnou vazbu. Někdo hned po výkonu, někdo až druhej den, když mu opadne adrenalin. Taky na sobě dělá pokusy s různými typy deprivací a říká, že by měl člověk každej den udělat něco novýho. I kdyby to bylo blbý obejití baráku legrační chůzí. Že to mozek boostuje víc, než si lidi myslí.
Já mám takovou mapu snů. Už několikrát se mi zdálo třeba o nádherným (asi řeckým nebo římským městě), který je dávno opuštěný a napůl zaplavený mořem. Pak o budově, kde jsou velký dveře s nápisem KUCHEN, dá se běžet po zrezavělejch schodech nahoru na budovu a tam tě někdo vyhmátne nebo skočíš dolů. To první místo bych v reálu navštívila radši, ale zajímalo by mě, jestli existují obě, nebo je to fakt jen jen simulace mýho mozku. Skoro bych řekla, že na zemi je tolik míst, že by se člověk do nějakýho trefil ať si vymyslí cokoliv.
Taky si myslím, že je to s těma tanečníkama blbost. Ale jakmile si to někaká ženská myslí, tak nemá jak najít protipříklad.
VymazatJak jsem psal níž o tom dětsví v socialismu, tak to je přesně ono. Každou chvíli zpětně lituješ, že jsi na něco nechodil, něco nebylo, něco jsi neměl. Až když jsem začal chodit na dramatický kurzy, mi došlo, že na ně chodily některý spolužačky. Já o nich ani nevěděl. Zároveň mě naštvaly zpětně učitelky, že nám na základce k přednášení neřekly ani slovo. Učitelé z LŠU, že nás nechali malovat jako děti, místo, aby nás učili, jako dospělý. Dneska najdeš víc v každým tutorial na YT. Učitelé tělocviku, co nic nevysvětlili. Na hudebce to samý. Učitelé na jazyky. Darmo mluvit.
To dělání každý den něco novýho je moc chytrý. Ten Gurdjief to radil taky. I jídlo, že prej dělá každý den aspoň trochu jiný.
Tvý sny můžou bejt i reálná věc. Zkoumaly to i armády. V americký dali psychotronikovi souřadnice a on "viděl" co tam je. Naučil to i generála, co je dozoroval, protože tu schopnost má prej každej, jen to nezkouší. Takhle Američani odhalili nový sovětský ponorky a pak je teprve fotili ze satelitu. Takže třeba to je reálný. Můžeš tam zkusit nějak najít, kde to je?
Podobně s věcma z historie. Něco si vymyslíš a ono se to někde stalo. To se mě stalo s jednou básničkou o Rusalce. Napsal jsem tam, "... kde se skála tyčí, stávalo hradiště, ve znaku hlavu býčí" spíš jen proto, že se to rýmovalo a pak přijedu do Čech a v TV je pořad o Keltech a nějakém konkrétním opidu, které mělo ve býčí hlavu. Rusalky jsou určitě duchové Keltek.
Nebo jsem napsal příbeh o (ne)povedené manifestační sebevraždě a pak si to přečetl v kopeckého životopise.
Jeden spisovatel si vymyslel jak syn vysírá panovačnou matku tak, že si najde postiženou holku na kolečkovým křesle a vezme ji domů představit na oběd a ona jezdí tím kolečkovým křeslem po parádním koberci, což byl u mámy nejmilovanější člen rodiny a matka tiše soptí, že koberec bude špinavej a nemůže nic říct. - No a knížka byla vytištěná ve skladu a připravená k distribuci, když přesně tuhle scénu viděl někde na návštěvě.
A.P.
O Moltbooku jsem zrovna včera četl u Kechlibara a docela jsem se bavil.
OdpovědětVymazat"Ty vole, já mam přístup k celýmu internetu a to moje pako po mně chce pohlídat vajíčka." :-D
Případně jinej bot si hýčká nějakej malej error jako domácího mazlíčka.
...říká mu Glitch...
Já zatim AI používám jako trychtýř na užitečný info exaktního charakteru.
- Nevim honem z hlavy, jak v Catii sestrojit trojbokej jehlan? AI mi to poví a nádavkem nabídne vytvoření makra, který by mi napříště umožnilo vytvářet trojboký hranoly rozličných velikostí změnou jednoho nebo dvou parametrů.
- Potřebuju poradit s volbou barev pro malbu figurky? AI mi vyplivne vhodný odstíny, doporučí tónování pro zdůraznění světel a stínů, vše podle preferované metody nanášení barev a jejich chemické báze.
- Potřebuju dohledat nějakej modelářskej aftermarket? AI mi ho najde i s odkazama na e-shopy nebo výrobce.
- Potřebuju někomu italsky sdělit, že je zaranej kretén a měl by táhnout do prdele? AI nabídne několik možností odstupňovaných podle míry vulgárnosti od decentních po naprostej kanál.
O něco horší domluva s tim cajkem je, pokud po něm člověk chce vytvářet obrázky. To občas nevim, jak ten prompt zformulovat, aby z něj nevzešel člověk se třema rukama.
A debatovat o nejednoznačných věcech se s AI vůbec nepokoušim. Jednak netušim, proč bych vlastně měl AI o něčem přesvědčovat, druhá věc je, že - jak víme - takový diskuze občas stojej za bačkoru i s živejma jedincema.
Stejně tak si k AI nechodim ani pro jakýkoliv informace, u nichž je možnost nějakýho většího interpretačního zkreslení.
Obrázky umí celkem pěkný Gemini. A zrovna na ty obrázky se mi osvědčil prompt 10/10. Zadáš požadavek na obrázek, třeba vytvoř mi tuhle fotku stylizovanou do 90.let a pak zkopíruješ obrázek a původní prompt a zeptáš se, na kolik bodů od 0-10 by to ohodnotil. Klasicky je to na 7-9, tak si jen řekneš o to, aby ho upravil na 10 bodů z 10.
VymazatAle funguje to taky jen do určitý míry. Mně přijde, že jak ta grafika překoná větší počet opakovaných úprav, tak to hrozně zleniví a nedělá to dál už nic. Vlastně mi to připomíná sebe v zajetí nějakýho vypruzenýho úkolu, jehož zadavatel otravuje s nekonečnými iteracemi:)))
Myslím, že strach z AI je přehnaný. Kolika vynálezům v dějinách už bylo předpovídáno, že poškodí lidstvo. Vždyť je to pouze nástroj a pořád bude záležet jen a jen na člověku, jestli ho využije, nebo zneužije. A řečeno v nadsázce, ChatGPT se učí na internetu, kde je čím dál víc nesmyslů, tím pádem generuje další a z nich se zase učí, takže to nemůže dopadnout jinak, než že nakonec zblbne. :-)
OdpovědětVymazatAno, a právě tím, že amplifikuje všechny lidské neschopnosti, neřesti a zmatení, je to tak trochu ruská ruleta. Zvlášť, když to pustíš na socky nebo třeba v rámci vymývací předvolební kampaně. Už teď je to dost absurdní i bez nich:)
VymazatMyslím, že by bylo zajimavý zkombinovat pracovní AI se soukromou - té soukromé se občas ptám na pracovní věci, když mě napadne nějaká geniální myšlenka mimo pracovní dobu a chci si ověřit její validitu, zatímco tu pracovní na soukromé dotazy nepoužívám, protože ji zaprvé sdílíme s kolegou a zadruhý se do ní může vedení podívat a úplně nevím, jestli by bylo dobrý, kdyby tam narazili na dotaz, jestli je v seriálu Šmoulové implikován sexuální vztah mezi Šmoulinkou a taťkou Šmoulou, na což mi soukromá AI řekla, že rozhodně ne a že jestli budu pokračovat, můžu se dostat do rozporu se zásady komunity.
OdpovědětVymazatObecně jsme v práci v bodě, kdy začínám uvažovat, že budu prosazovat regulaci AI v tom smyslu, že jestli mi ještě někdy někdo pošle dokument, kterýmu AI leze i z uší s tím, že to mám revidovat, aniž by se to aspoň obtěžoval dát do závaznýho vzoru, můžu ho poslat do prdele, než stihne říct "prompt".
Už i AI má zásadovou komunitu? - No a někde na vrcholu pyramidy jsou hoši z Eppstein files a tam jak neznásilníš Šmoulinku, tak jsi naopak společensky odepsanej.
VymazatA.P.
Tak pod ty AI odflákliny se podepisuju taky! Takový to "věnuju tomu minutu a kdyžtak si to předělá."
OdpovědětVymazatKontrolovat AI překlady je horší, než to rovnou překládat.
VymazatA.P.
A.P.: To si myslím, že bejvávalo. Používáme placenou verzi DeepL a necháváme revidovat člověkem - zásahy jsou minimální, i v jazycích jako švédština nebo maďarština. Ale to se samozřejmě bavíme o technických překladech, ne o beletrii.
VymazatOn je problém, že tě někdy znechutí i jedna jediná chyba.
VymazatTo i u lidskýho překladu.
A.P.
Nedá mi to. Právě jsem poslouchal youtube o posledních dnech žen nacistických pohlavárů a je to taky AI.
VymazatŘíká tam: "Hitler vyjadřoval obdiv," což je angličtina s českejma slovíčkama. V češtině se obdivuje. "Jak se sovětský obkličovací kruh stále zužoval" česky to je "jak se obklíčení stahovalo". Napřed zmíní, že Eva Braunová byla s Hitlerem 10 let a pak že slavila v roce 45 své 23 (čteno třiadvacáté) narozeniny... takže by s ní musel začít vztah, když jí bylo 13. Ve skutečnosti je ročník 1912, takže jí bylo 33.
Problém je, že to jsou chyby, co se snadno přehlídnou, protože to tak nerve uši - jenže ve výsledku pak na jedné straně musíte pochybovat o všem a na druhé straně to kurví češtinu, protože místo aby se AI učila od lidí, tak se on učí její pačeštinu.
Ty drobný chyby je těžký zachytit, protože tomu člověk i tak rozumí.
Druhá věc jsou faktický chyby. Buď člověk musí všechno kontrolovat (a dělat tak práci za líného autora) nebo se to naučí blbě. - Takže celý AI video je ztráta času.
A.P.
Za mě se to dá dělat jedině tak, že ověříš zdroj a zůstaneš u něj, když ti to bude přinášet užitek. Pak to nemusíš ověřovat pořád, ale čas od času.
VymazatNo právě, proto jsem k celý AI tak pochybovačnej. Navíc už teď produkuje tolik videí, že se to nedá sledovat. Ale ráno jsem koukal na japonsko-francouzkej pořad v TV o pravěkejch lidech a tam bylo tolik chyb, že jsem si myslel, že je to taky AI psaný.
VymazatHomo erektus tam chodil oblečenej. Říkali, jak mají zárodky emocí (když ty mají i zvířata skoro stejný) nebo řeči. Jakoby to točily děti z mateřský. Neuvěřitelný.
A.P.
Tak mi připadá, že v této technice jdu vždy tak trochu s křížkem po funuse - ony už takovéto novinky a já teprve prozkoumávám základy :-) Ale už mě to aspoň pořád tak neblokuje - konečně jsem si při psaní přestala "přemýšlet nahlas", jak mám občas ve zvyku, tak už ze mě není tak často zmatená :-)
OdpovědětVymazatAle ty tvé odkazy - to je nějaká sranda nebo fakt?
Ahoj Nomi, odkazy jsou na reálné projekty (Moltbook je fakt komunitní hřiště pro jazykové modely a Rent a human je taky skutečný projekt, ale silně kontroverzní a těžko říct, do jaké míry jsou některé zakázky scam (platby jsou jen v krypto a negarantované dopředu).
VymazatJinak mimo téma - dcera zvažuje taky tu improvizaci, byla na ukázkové lekci a přišla naprosto nadšená - až mě tím nakonec možná nakazí taky (výhledově).
OdpovědětVymazatTo je skvělý! Impro je asi jediná věc, jejíž vyzkoušení doporučuju univerzálně všem. Tak o tom pak nezapomeň napsat, až tě výhledově nakazí:) Těším se na sdílečku.,
VymazatNo ale sečteno, podtrženo, nic moc smysluplnýho pro ty horníky nenašli, podobně jako v Rust Belt v USA. No a s AI tam můžou být brzo i kancelářský práce.
OdpovědětVymazatPracák na nějakou rekvalifikaci dá teď až 50 000 kč. Já kdysi platil i skutečnou školu ročně míň. V Londýně vyšel celodenní 12 dílnej kurz na 6000kč. Celý to vypadá spíš jako tunel-kšeft pro školicí středisko, než cesta k novýmu uplatnění a s půl miliónem novejch Ukrajinců zákonitě klesly mzdy a zdražily se nájmy/nemovitosti.
Takže důchodci přepadající kurýry se můžou rychle materializovat. Zvlášť když v nejhorším skončíš ve vězení, kde je přibližně teplo, aspoň symbolická strava a stařecký pach 2-nonenalu tě částečně ochrání před znásilněním.
A.P.
Nenašli no.
VymazatBude se muset počkat, až umřem a do tý doby nás držet nějak v mezích, abychom nedělali zbytečný problémy. Placenej hereckej kurz by mě na nějakou dobu určitě zabavil a přinutil zrušit plány na přepadávání AI kurýrů z Foodory. Navíc je to levnější řešení než vězení - kde z naivního přepadávače spadneš do organizovanýho gangu a tvoje šance na společenskou užitečnost se limitně přiblíží nule.
Kdo by stál o to bejt společensky užitečnej.
VymazatJá tě vidím v budoucnosti jako starou, křehkou ale vyfiknutou babku, sedící s dědou Emem za stolem v nějakým bistru. Povídáte si. Pijete a komentujete kafe. Povídáte si. Pak si dáte něžnou pusu, ty vylezeš na lavici a spustíš:
Any of you fuckin' pricks move and
I'll execute every one of you
motherfuckers! Got that?
(a "Misirlou" by Dick Dale)
Na stáří se musí myslet kreativně.
Přeci je daleko lepší umřít romanticky v dešti kulek jako Bonnie a Clyde a myslet na sebe navzájem při posledním výdechu než umřít jako Gene Hackman, co si díky Alzheimerovi tejden ani nevšiml, že je milovaná manželka mrtvá.
Chápeš, kdyby Marylin Monroe a James Dean neumřeli včas, tak si je pamatujeme jen jako odlesk jejich staré slávy. Takhle umřeli jako dokonalí.
To je přece jiná klasa než umřít jen jako stín své minulosti, jako třeba Brzobohatý a Baarová.
A.P.
Všichni o to stojíme-ať už vědomě nebo nevědomě. Strach z vyloučení ze společnosti je jeden ze základních, co máme v mozku vytetovanej všichni. Poustevníci, samotáři a vizionáři z pouště to hackli:)
VymazatV tomhle věkovým kontextu jsem umřít nejspíš už měla. Ale furt jsou nový věci, co se daj začínat (začala jsem ecstaticky tančit!) a divadlo, který se nenaučíš pořádně nikdy, až do smrti. To se mi na tom líbí. Mít dopaminový kopce, který vyjdeš a ukončíš. A mít dopaminový Mount Everesty, kde se doškrábeš na konci života tak do druhýho basecampu.
Dneska jsem si ráno pouštěla podcast o smrti v kontextu pohádek a náboženství. Je to mimo jiné o tom, že čím je většina lidí starších, tím jsou víc rigidní. Za svůj život stihli třeba 3 změny paradigmat - válku, socialismus, kapitalismus. A to se navíc tyhle vlny neustále zrychlují. Kdyby ti bylo 150, třeba už nechceš zažívat 20. změnu systému. Vlastně to dobře navazuje i na tu diskuzi o hornících. Longevity je za mě utopie. Osobní i společenská. Osobní ve smyslu, že může vést k mrhání života na úkor toho, že je dost času, a že lineárně přestáváš mít chuť být součástí současného světa. Společensky brzdíš pokrok, odebíráš zdroje a nepřinášíš za to přidanou hodnotu.
Tady je link: https://www.smrtelnik.cz/podcast/podcast-smrtelnik-dil-12-michal-rybka-2025-07-30
VymazatJako dítě třídních nepřátel jsem byl vyloučenej tak trochu pořád, vlastně co si pamatuju. Ne tak jako předchozí generace, ale stačilo to na to, aby člověk věděl, že k "nim" nepatří a že se s tím nedá nic dělat. Zároveň jsme vlastně byli vyloučený i jako celá generace. Věděli jsme,co se říkat má, co se říkat nemá, ale víc se nám nic nevysvětlovalo, 68 zrušil jakýkoliv nadšení to žrát (až na Švorcovou), tak jsme byli tak nějak v mezisvětě nebo ve vzduchoprázdnu.
VymazatTakže na druhou stranu to byl náš svět, kde jsme si mysleli všichni víceméně to samý, (teda až na ty, co názor neměli vůbec) kam nikdo jinej nelezl a nic nám nevnucoval (nad rámec povinností). Takže paradoxně ty husákovský sedmdesátky jsou pro mě z jistýho úhlu svobodnější než teď, protože teď nikdy nevíš, co před kým můžeš říkat, koho zas jebne, že se ušklíbneš nad Havlem nebo naopak zpochybníš panelákovej blahobyt.
No a na západě jsi sice v normálním světě, ale liší se to v kdejakým detailu a zas nerozumíš ani jejich narážkám na dětský říkanky a oni zas samozřejmě neznaj třeba naše večerníčky. Pak přijedeš do Čech a překvápko, tady je to všechno jinak, než jsi to znal, ale tak moc jinak, že se chceš otočit a odjet ještě ani nedojedeš do Prahy. A ti, co utekli po 48, ti se vůbec vraceli jak do jinýho vesmíru a mohli bejt rádi, že aspoň Hradčany jsou tam co byly.
Ale zároveň platí to francouzské "čím víc se to mění, tím víc je to to samé." Opakujou se ty samé typy lidí a někdy i ti samí lidé. Jsou úplně stejní, jen odříkávají jinou ideologii.
Myslím, že kdyby mi bylo 150, tak třeba ani nezaregistruju další změnu režimu. Jako v korporátu. Rozešlou email s novejma pravidlama, roztržitě to potvrdíš a okamžitě pustíš z hlavy a za půl roku se divíš, že to je už dávno jinak. Ale na druhou stranu si dovedu představit žít třeba 1000 let. Vystuduješ si medicínu i ekonomii, psychologii, historii, dějiny umění, fyziku a herectví, několik jazyků, esoterický vědy a tak podobně. Dneska se to prostě nedá za život nastudovat. - Pokrok je v tom, že znáš několik oborů a používáš principy z jednoho oboru v jiným.
Ten podcast si pak pustím.
A.P.
Byls vyloučenej tak, že se s tebou nebavily ani děcka na základce? Nebo aspoň raný dětství bylo silnější než politický struktury a dělení na správný a špatný? Jako že by jsi měl třeba nejlepšího kámoše ze stranický rodiny.
VymazatTa myšlenka o tom, že se lidi stávají věkem rigidními, se týká samozřejmě většiny. Jsou lidi, kterým to i v 90 pálí a jsou v kontextu dnešní doby, naopak ještě obohacenější o všechny souvislosti-o kterých jen nečetli nebo nekoukali na dokument, ale sami je prožili. Ale kolik takových je. Možná nějak podobně, jako lidí, co v pokročilým stáří žijou aktivním pohybem, sportujou, běhaj, choděj treky a štípou dříví. Pro mozek je to možná ještě bolestnější typ tréningu, než nutit tělo k pohybu. A většina tvých vrstevníků to stejně neocení, takže ti to spíš zúží sociální bublinu a zvětší pocit osamělosti.
Mně se teda z dnešního pohledu moc nezamlouvá, že bych se teprv loudala někde do třetiny života. A to si třeba představ, že 150 by byl takovej běžnej standard, kterýmu by ses díky pokročilý techpharmě nevyhnul. Pokaždý, když by ses to snažil ukončit sám, by tě dali zpátky dohromady z nehtu nebo kousku pokožky. A po týdnu v nemocnici hybaj zpátky studovat, ať jsi za 50 let k něčemu platnej.
Ne, s děckama ani ne. To bylo asi normální. Až na to, že jsem bejval ten nejmenší. Ale zajímalo mě kde co, tak tím se to kompenzovalo.
VymazatTeď bych to přirovnal k tomu chrámu v Petře. Skvělé průčelí a za tím sotva jedna místnost. Nebo jako kulisy. na natáčení. Jsi v normální ulici, ale nemůžeš nic vylejt do kanálu, protože pod mříží je jen půl metru hloubky. Nemůžeš si sednout na žulovej patník, protože je z polystyrénu. Elektrické dráty jsou z gumy. Když vidíš do oken, tak za nima je jen metr místnosti.
Ale nemůžeš říkat, kdo byli tvý příbuzní. Nemůžeš říkat tvý názory. Doma ti říkají ty věci postupně, tak ti to dochází až zpětně. Na střední jsme měli spolužačku, co udělali hned v prváku svazáckou vedoucí. Ne, že bych o to stál,ale přijde ti to divný, že nebyl žádnej výběr a musíš si na ni dávat trochu pozor. Na vejšce už jich bylo víc. Většina v pohodě, ale taky si musíš dávat pozor. Doopravdy to žral jen jeden kluk a skutečný komunisty vidíš až na západě a jsi překvapenej, že to vůbec existuje.
No, ale zpětně si udědomíš, že prostě měli víc příležitostí. I když stranickej fotr, kterej dceru bez výběru cpal do stejnýho oboru, jako dělal sám, je stejná katastrofa jako režim, co tě nepustil na školu, co by tě fakt bavila. - Nebo si uvědomíš, že kdyby byli nechali studovat tety, tak bys měl dvě tety doktorky a nebyly by na nervy nebo bys jezdil po světě, jako syn diplomata, což by ve světě bez komunistů dělal táta a taky by umřel, kdybys byl starší, to znamená víc tě naučil, a asi bys měl víc sourozenců. Znal bys svý dědy. No a nebyl bys ze všeho vystrašenej.
Jedna kamarádka měla tátu na kriminálce a druhá měla tátu, co hned vylítl pro každou blbost a šikanoval ji spolužák. Hádej, ktará vypadá uvolněně.
Ten Gurdijef někde psal, že když všechno prozkoumáváš sám, tak ti to dá práci, než se zorientuješ a uděláš si svoje názory, ale pak si zase umíš udělat názor, na rozdíl od lidí, co jen říkají, co se říká v okolí a skálopevně tomu věří. Když by neměli věřit tomu oficiálnímu, tak jsou celý poplašený, co se to děje.
Já mám pořád pocit, že jsem tak nějak na začátku, maturita byla ještě celkem nedávno... a najednou zrada, s máminým úmrtím a cukrovkou je konec tak nějak nadohled, blíž, než bych si přál.
Trik je, že čím víc toho víš, tím víc otázek si můžeš klást. Koukal jsem na nějakej pořad o vesmíru a říkali tam něco o černejch dírách a říkali, že Einstein si řekl, že fyzika musí bejt všude stejná, čili i v černejch dírách a takhle že něco objevil/spočítal a mě najednou napadlo... no, ale co když není? Z rovnic vychází, že v černejch dírách není čas. Ale současně do nich všechno spadne. Když tam něco spadne, tak tomu vzroste hmotnost. Jestli tomu vzroste hmotnost, tak je před a po a tedy čas. Takže rozpor, takže ta fyzika nemusí ve skutečnosti bejt všude stejná a možná ani matika.
No jo, jenže na studia mat-fyz by bylo potřeba tak deset let a na tohle už je nemám a vlastně jsem je na tohle neměl nikdy. Je tolik jinejch zajímavejch věcí.
Jinak stárnutí je daný geneticky. Pro přírodu není nesmrtelnost technickej problém, ale ekonomickej. Hvězdice rozpůlíš a oba konce dorostou. Jednobuněční se dělí bez konce, dokud je někdo nesežere. Želvy se opravujou víc a vydržej 200 let a stromy i několik tisíc. Jen to spotřebuje energii a tu je u nás efektivnější využít na potomky a mít jen omezenou dobu života. Potomci taky čerstvě bootujou a jsou tak připravenější na změněné prostředí, kdežto ty, aby jsi se namáhavě přeučoval. Dokonce jsem někde na podkastu slyšel, že i vytrémovaná AI se těžko přeučuje.
A.P.
Jak kdy, u mě je to časový pres, pak jen trnu jestli mi ta chytračka vyhledala správné zdroje, protože od té doby, kdy tvrdila, že ta hora je Sněžka, a byl to Kotel, u mě dost klesla.
OdpovědětVymazatChápu. A čím víc šrámů na dobré pověsti, tím je těžší uvěřit, že teď už fakt nekecá.
VymazatPsice, ty tvoje odkazy jsou děsivý. Až začínám přemýšlet, k čemu ty socky teda jsou, když tam tyhle děsivosti vůbec nepotkám?!
OdpovědětVymazatOsobně se vzestupu AI především děsím. Dneska je všechno digitalizovaný, takže kdyby se rozhodla nás všechny vyhladit, nebude mít problém. Vlastně se ještě víc bojím nepravé AI - takové té, co umí všechno spočítat, odhadnout, vyhledat, zařídit milionkrát rychleji než tisíc lidí dohromady, ale nemá k tomu žádný morální kompas. Opravdová AI, včetně vlastních snů a plánů a pochopení by nás aspoň třeba nechala vymřít lidsky (ha, ha). To bylo první téma, které se mi zobrazilo na moltbooku a nejlepší z řešení byla postupná neplodnost, takže lidstvo prostě zajde. Otupené z porna, socek, seriálů a jídla na jedno kliknutí. Umím si představit i horší smrt. :)
Ty bez toho cukru pořád držíš? Smekám před tebou, pro mě je to nedosažitelná meta!
Jo přesně, tenhle typ smrti z nudy a přesycení vidím vlastně jako docela reálnej konec i bez AI.
VymazatNěkdy si říkám, jestli je to naše lidský antropocentrický hledisko vlastně jediný správný a jestli nás dovedlo do světa, kde jsme fakt spoko. Z tohoto pohledu je pak méně děsivé nahlížet na řád někoho nebo něčeho jiného, i když to samozřejmě uklidňující není. Já se jen tak nevzdám - zůstanu v oldschool odboji:))
Jo držím to-ono už to teď není vůbec těžký. Těžký bylo přežít to volání cukrovíčkových Sirén na Vánoce:)) A pak vnímám jako další riziko točenej Birell, až začnou vedra. (protože navíc ještě nepiju a ten klasickej Birell už mi začíná způsobovat dávicí syndrom)
Taky si to umím představit i bez AI. Vlastně si s AI umím víc představit přežití lidské rasy - řízený počet lidí, aby se museli tak akorát snažit o přežití, aby jim nehrozilo vymření a planetě zkáza z lidských rukou a vyčerpání zdrojů a zároveň jsme se nebili o zdroje ve velkým. Jestli je taková homeostáza možná, její parametry má šanci odhalit jen AI.
VymazatAntropocentrický hledisko nás podle mě zatím nedovedlo nikam. Zatím jsme, kde jsme, prostou evolucí - touhy vyprodukovat a dovést k produktivnímu věku co nejvíc potomků. Kvalitou života, životaschopností planety a udržitelností zdrojů pro náš druh (když v to sobecky započítám i zachování ekosystémů, protože úplně bez nich se to tu nejspíš rozpadne) jsme se začali vážněji zabývat tak před 20-50 lety, což je z hlediska druhu nic. Přijde mi zajímavý odhadovat, jestli ten závod s časem, jestli tu planetu kriticky poničíme/přelidníme, nebo nás nahradí AI/počty se sníží v důsledku krize nebo nudy, vyhrajeme.
Ano, a zároveň se potvrdilo, že jsme schopní jednat, až když nám teče do bot. A když nám do bot opravdu teče, tak není úplně dobrou zprávou z pandemie, jak se umíme organizovaně (ne)vypořádat s hrozbou. Možná bude AI přirozenou evolucí nás, pokračováním a zároveň něčím lepším, než jsme my sami.
VymazatJenže ono to tak má bejt. Život má vyplnit veškerej prostor k dispozici. To je přírodní zákon. První buňky se živily rozkládáním sloučenin a vydechovaly toxický kyslík. Otrávily svý prostředí, planeta zrezivěla. Ovšem, nyní na kyslíku máme založenej metabolismus a bez něj by nebyl kolagen, takže by naše buňky ani nedržely pohromadě.
VymazatTady v Čechách bylo kdysi moře, mělké moře, polární ledová čepička, Říp byl sopečný krb hluboko pod povrchem. Kterej ten ekosystém byl ten správnej, co se měl zachovat? Žádnej. Správně to má být proměnné.
Lidi rádi zapomínají, že i oni jsou příroda. To je ten antropocentrismus.
I komunisti si mysleli, že tu ekonomiku povedou nějak lépe, než byla přirozeně, a rozbili se o realitu. Ekonomika funguje jak funguje, protože se odehrává v lidské psychice, ta je taková kvůli biologickým zákonitostem, čili chemii a fyzice. Nedá se z toho utéct.
Teď byl článek na seznamu "Jak umělá inteligence přišla na mizinu při prodeji svačin". Rozdíl mezi náma a AI je, že my před svou biologickou podstatou nikam neutečeme. AI tohle ukotvení nemá, ona doopravdy nemyslí, jen průměruje, protože je to jen stroj. Nemá tělo, nemá hlad.
Pandemie proběhla taky přesně podle pravidel evoluce.
A.P.
Jeden trudný večer jsem neměla s kým pít, tak jsem popila s AI. Co k tomu říct?
OdpovědětVymazatK/rátce: Nikdy více - je to idiot.