pondělí 12. září 2022

Prokletí alfa samců

 

Vstávat pěkně pomaličku přes pravý bok. Zatnout zuby při zvedání z postele. Vidíš, došla jsi na záchod a děti se nesmály, třeba se průpovídek o naprcaným tučňákovi nedočkáš ani od svých kolegů. Do hajzlu, můj zadek! A co vy? Taky jste měli divokej víkend?

Jak už všichni víte, Čičman si přeje tahat domů zásadně zcela nepřizpůsobivá zvířata. Od hucula po aljašského husky. Vsaďte se, že jednou bude symbolickým huculem i její chlapec – nadrozměrný chlupatý vegan, po jehož návštěvě budu otráveně luxovat žíně z gauče a lepit rozklíženou židli.

Ještě absurdnější představa je samozřejmě husky v paneláku. „Ti psi se za běhu rodí a za běhu umírají“ vysvětlila jsem Čičman a objednala celou rodinu na dogtrekking do Jizerek. Jen ať Čičman vidí, zač je toho loket.

Pokud nevíte, co je to dogtrekking, vysvětlím vám, jak si ho představuje většina normálních lidí bez zkušeností. Navlečete si na sebe něco mezi opaskem a sedákem na lezení, připnete do toho psa na vodítku a necháte se táhnout. Užíváte si šumění lesa, obdivujete kapičky rosy na kontryhelu na louce a prchavou krásu okamžiku. Je to splynutí s pohybem, kterej za vás odmaká někdo jinej. Něco jako ty posilovací elektrický dečky z devadesátek. Na první pohled se válíte u bedny a žerete čipsy, na druhej pohled ale vaše břišáky dostávají elektrošoky a před očima se mění na pekáč buchet.

„Lišák je alfa, bude chtít běžet vpředu. Taky je trochu emoční a hlasitej“ připíná instruktorka k Emovi psa, kterej mi nápadně připomíná nejmenovaného bývalého šéfa. Lišák se zuřivě zmítá a vyje způsobem, jako byste vedle sebe seřadili pět ledních medvědů a postupně jim vytrhávali drápy kleštičkama.

Pro větší srozumitelnost vám k tomu připíšu překlad ze psí řeči: „Ježišmarjá, já jdu ven, slyšeli jste to všichni? Vy všichni půjdete za mnou a budete čumět na mý velký lesklý kulky. Potkáme hrozně moc nepřátel a já je všechny zabiju a vykostím. Ukaž zadek maličká, neháráš náhodou?“

Já jsem vyfasovala Lišákovu bejvalku. Kdysi mu na ty uslintaný kecy skočila, ale tahle krátká hormonální epizoda je dávno pryč. Žmur a Čičman dostali neškodný psí béčka zvyklý držet se vzadu, sluhy Lišákovy egoistický sekty.

Start byl větší drama než na závodech F1. Jako první totiž ze stáje vyběhla Cassy s Čičman. Tahat za sebou Čičman je asi tak náročný, jako když za auto přivážete plechovku na provázku, a taky to podobně vypadá. Cassy je očividně trochu mimo z toho, že dostala vůdcovství smečky takhle zadarmo, ale rozhodně si to užívá.

„Stůj-teee, já mám bejt ten první! Bože, někdo mě snad přivázal k bedně s pískem. Okamžitě hejbni zadkem, přece nenecháme vepředu moji bejvalku?!“ řval Lišák na Ema, až z něj odletovaly spršky zpěněných slin.

„Trochu do toho šlápneme. Nechci, aby mi ten prasák čuchal k zadku“ štěkla po mně moje Willow a zařadily jsme vyšší rychlost.

„Čtvrtej v pořadí, to je můj konec“ řval zezadu Lišák. „Musíme okamžitě někoho zabít a roztrhat na cucky, abychom si zvýšili autoritu vůdce. Zdá se mi, že na rozcestí vidím čivavu!“

„Běžíme hrozně rychle a nevyváženě“ mírní napětí instruktorka. Většina z nás je na padnutí. Smečka hlasuje o odstoupení Lišáka. Moje Willow se po něm kategoricky odmítne napít z hrnečku.

Po pauze jde Lišák jako první. „Teď ti chlapečku ukážu, jak se řídí smečka“ stihne ještě zavýt Lišák na Ema, ale vzápětí ho předhoní malá Cassy s Čičman, připomínající víc pouštění draka než dogtrekking.

„Delší pohled na ty jeho blejskavý koule už nesnesu. Jdem dopředu“ vyštěkla Willow. Zrychlíme na moji standardní rychlost v autoškole. Kolem se míhají stromy a překvapené výrazy kolemjdoucích. První běží moje bedra s páskem, metr po nich moje zablácený boty a až potom zbytek těla ohnutý do tětivy.

Když už je na dohled farma, pochopím, že vítěz bere vše. Snažím se chytat  stromů, ale Willow prostě běží domů. V dálce za mnou slyším, jak chce Lišák spáchat hlasitou a teatrální sebevraždu.

„To bylo super“ zhodnotí to Čičman. „Skoro jako když lítáš…!“  Za sebe nemůžu než souhlasit. Skoro jako létající tučňák. Ale počkejte na ten vyšejpovanej zadek!


chvíle klidu

chvíle neklidu







17 komentářů:

  1. Klobouk dolů za dokonalé ovládnutí psí řeči! A dobře, že jste to přežili ve zdraví. Naprcanej tučňák brzy zmizí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nezbývá než modlitba za Lišáka, aby obhájil své macho prvenství ve smečce:)

      Vymazat
  2. Chápu to správně, že jste se nechali vláčet psama na vodítku, jen jste k tomu místo ruky (jak to dělávají normální slušně vychovaný psíčkáři) použili bedra...?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo přesně tak. A jsem za ta bedra ráda - tímhle stylem bych měla jednu ruku dlouhou už v úvodním rozklusání:)

      Vymazat
    2. Stejně nemohu jinak, než ocitovat brilantního Vaška Neckáře v Ostře sledovaných vlacích: "A próč?"

      Vymazat
    3. Pro vítr ve vlasech a hlavně pro to, co jsem už zmínila: myslela jsem, že chodit ve vleku je menší makačka než po svých. No, další vyvrácený fyzikální zákon!

      Vymazat
  3. Jezis, to bylo dobry, to chci taky!!!

    Moment, chci to taky? :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. IK (co se neumi podepsat)

      Vymazat
    2. Milá ÍKá, ano, chceš to taky! A taky chceš svých dalších 9 let života poslouchat, že husky by byl v paneláku úúúúplně šťastnej a že by s ním tvý děti každý den chodili na padesátikilometrový procházky v rámci několika přilehlých okresů...

      Vymazat
  4. Tedy, ty jsi ale dobrodružná povaha! :-D Představa létajícího tučňáka je každopádně k popukání. Akorát mám jednu nevyjasněnou otázku: vy jste za těmi psy běželi po svých?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, po svých - někdo spíš letěl a jen se zlehka odrážel od špiček, někdo zase ryl brázdu patama:))

      Vymazat
    2. Tak to skutečně klobouk dolů! Nejdřív jsem si představovala něco ve smyslu vodního lyžování a až postupně mi začalo docházet, že to vlastně nedává absolutně žádný smysl :-D

      Vymazat
    3. Ve vode by to nabralo jeste uplne nove rozmery!:)

      Vymazat
  5. Nemohu si odpustit drobnou opravu v terminologii, dogtrekking je děsivě dlouhá procházka, pokud jste běželi, byl to spíš canicross :) jinak zážitek je popsaný skvěle a překlad ze psí řeči je třešničkou na dortu, jen se musím přiznat, že postrádám fotku Lišákových velkých lesklých kulek :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aaa, dekuji za dovysvetleni! Nas domaci psi odbornik Cicman mi tvrdila, ze je to to same, tak uz se aspon vysvetluje, proc to ma dva nazvy:) Lisakovi kulky snad pri dalsi prilezitosti, aspon uz vim, na co se mam pri fotodokumentaci zamerit!

      Vymazat
  6. Stejně v tom mám guláš: Pořád něco se psy a najednou zčistajasna Lišák... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdovi, jestli to nebyl nejaky odlovenec z husteho jizerskeho lesa...!:)

      Vymazat