neděle 27. května 2012

Psice se řízkuje


Vzhledem ke konci bloguje.cz odhazuju nové větve. Takže nový, barevný, mazlivý a přítulný blogísek najdete ode dneška na adrese www.upsice.blogspot.com (a teď máte poslední šanci přiznat se, kdo mi na blogspotu sežral nickname psice a píše jen pozvaným čtenářům, co...?!) Prozatím se budou příspěvky dublovat – do doby, než rakev s bloguje.cz zapluje do smetiště jedniček a nul. Možná přibydou další řízky na blokuje.cz a po krátké rešerši lokálních blogovacích zdrojů naopak můžete jistojistotně spoléhat na to, že po mně nemusíte vůbec pátrat na fotce s přičinlivě zadumaným výrazem na idnes blogu, ani nebudu snaživě vyťukávat pravým ukazováčkem písemku na téma Incest, které je aktuálně vyvěšené na blogu.cz.

Kromě psice mi ještě zbývá přestěhovat poltergeista, který vtrhnul bezdůvodně do naší domácnosti zhruba před měsícem. Začalo to nevinně – rozflákala jsem já (čti poltergeist) svůj půllitr a stejně jako vy bych nad tou banální příhodou mávla rukou, i když na rozdíl od vás jsem k němu měla jisté citové vazby (darovaný, z hospody pašovaný, památka na příjemný večírek). Hlavně byl velký a dokonale splňoval mé představy o vhodné nádobě na pití citronády a ne stydlivého usrkávání zakrslého králíka (nenávidím dvoudecové skleničky, ze kterých si třikrát loknu a mastím si udělat další drink, doma se uběhám a v hospodě platím účet za další dva neexistující společníky u stolu).

Půllitr byl jen takový betatest, od té doby bych mohla vystavit fakturaci na polovinu našeho skleničkového servisu a jednu cizí a bezejmennou sklenku v restauraci, zato s číšníkem nenávidícím děti a nesnažícím se svoji intoleranci jakkoliv skrývat. Aby to dál nebylo stereotypní, zmíním jen krátce, že explodovala také skleněná poklice naší polní velkopánve, což byla podívaná ve velkém stylu jako ohňostroje na Letné – představte si kuchyni plnou horkých střepů od rajské omáčky a kousky cuketek na bačkorách.

Uklízet střepy je donebevolající puntičkářská otrava, pokud žijete v bezdětné domácnosti. S batoletem ale získá ještě další kreativní level, kdy jeden z partnerů levou rukou v pokleku vysbírává střepy, zatímco se mu drobné střípky zapíchavají do kolen a pravou se snaží otevřít sevřenou pěstičku třímající obvykle ten největší a nejostřejší úlomek. Druhý googluje statistiku, kolik dětí na světě snědlo střepy a přitom nezemřelo následkem vnitřního krvácení.

Co už není do nebe, ale dozasranýchpekelvolající otrava je situace, kdy dítě spí, takže automaticky vypnete polovinu mozkových center zodpovědnosti do režimu sleep a během toho, co si trochu přihřejete večeři, si odskočíte napsat maila. A mrknout na zprávy. A když jsem na aukru přihazovala na nový skleněný servis, pohoršovala jsem se ještě u otevřeného okna na bezohledné kuřáky, kteří člověku dýmou přímo do oken. Ten pražský vzduch! Nebo....?! Proběhnu mlhou a na plotně vydatně čoudí společná urna obézního manželského páru, ve svých lepších podobách na tomto světě to byl hrnec a zrovna jsem si musela ohřívat maso! Jako v krematoriu to u nás páchlo ještě další týden, z toho posledních pár dnů už jen jako v obřadní síni.

Začali jsme pít ze Žmurových plastových kelímků a já vážně přemýšlet o své vnitřní tenzi a možnostech její ventilace. Dokonce jsem byla na buddhistické přednášce a chtěla jsem o tom napsat duchovní post, ale potom se mi nechtělo – což výjimečně nemůžu zařadit mezi příznaky psychického napětí, ale všeobecného úpadku, povalečství a darmovyužívání internetu k pasivní zábavě. Někdy příště.

Dlouho se nic nerozbilo ani neshořelo a tak jsem poltergeista s potěšením vytěsnila z paměti a zakoupila malebné a okulahodivé skleničky. Stalo se tak poté, co mi moje moje nové pítko (0,7l odměrka na mouku) zplesnivělo a zprotivilo se mi. Milému O. nová sklenička praskla ve dřezu, když se z ní snažil odmýt výrobní nálepku. Vrátili jsme se k plastu a na další přednášku si zajdu k vesmírným lidem. Vlastně jsem stejně duchovní cesty chtěla zahrnout do svých dvou roků rodičovských prázdnin. Třeba se smět ukrýt na rok do jeskyně, ach!


6 komentářů:

  1. ho ho ho, gratuluji k explozi i k řízku. a tweetovací tlačítka pod příspěvky se taky budou hodit! piš!

    OdpovědětSmazat
  2. Rionko díky, zajdu na návštěvu

    OdpovědětSmazat
  3. U psice se mi líbí!

    Můj poltergeist spíše věci schovává nebo krade, než aby je rozbíjel, i když se střepy jsem si nedávno užila, když jsem měnila žárovku v koupelně a ta prasklá se nejspíš necítila dostatečně prasklá, takže pro jistotu spadla do vany a rozflákala se na milion kousků.

    Měla jsem při čtení lehce surrealistický zážitek, dkyž místo "skleněná poklice" jsem viděla "skleněná police". :-)

    OdpovědětSmazat
  4. Dee, tak krátkodobě a v horším případě navždy ztracené věci, to je kapitola sama pro sebe (týkající se zejména nabíječek, ponožek a mobilů...) Kdybychom byli natolik vkusní a šílení, že bychom si pořizovali skleněnou polici, jsem si naprosto jistá, že by byla obětována jako první;)

    OdpovědětSmazat
  5. mas to tu hezky. Takze sem archive nepoputuje?

    OdpovědětSmazat
  6. spoon: archív mám zatím na ploše v xml. Pokud bude ještě zveřejněn nějaký nadprůměrně user friendly postup, jak ho přetáhnout na bloggera, tak se tu ještě objeví. V opačném případě ho dostane Žmur k 18. narozeninám.

    OdpovědětSmazat