Kde jsme to minule skončili? Už
vím, slunečnou nedělí, kterou si Charlie nechtěl kazit prací. Po jeho zprávě
mnou zamával orkán vzteku a měla jsem chuť rozsápat naši igelitovou stěnu na malý
kousíčky a přeložit Žmura ze zbytečnýho gymplu na instalatérský učiliště.
„Dejte mi poslední šanci.“
škemral mezitím Charlie. „Já přijdu zítra na 7, slibuju, fakt u vás budu.
Přísáhám.“ Napsala jsem mu, že budu úplně strašně vytočená, jestli si kvůli
tomu budu brát home office zbytečně.
Co se stalo v pondělí ráno všichni
víme. Charlieho sladký spánek nepřerušilo 10 nepřijatých telefonátů ani kletby,
po kterých by do běžných lidí uhodil blesk. V posledne otevřel opuchlé oči
popraskané od kocoviny a napsal mi: „Se vomlouvám, ale mám zas nějaký kompilace.“
Vůbec nevím, jak jsem se ovládla,
ale napsala jsem mu slušnou zprávu, že tímto můžeme všechny jeho dosavadní kompilace
uzavřít a ať nám pošle zpátky na účet zálohu. Charlie znovu usnul na 3 dny,
dokud jsem mu nepopřála dobré ránko spolu s informací, že předávám varování na fb,
finančák a policii. Vím, že by si na něm policie nic nevzala, ale možná taky
jo, protože odepsal poprvé za 2 vteřiny: „PROČ DĚLÁTE SCÉNY? PENÍZE POSÍLÁM,
ALE ZAMISLETE SE LASKAVĚ NAD SVOJI SLUŠNOSTÍ!“
Tuhle myšlenku jsem shledala
jednoznačně reciproční, takže je celkem štěstí, že jsem Charlieho nikdy
neviděla-možná bychom na sebe v Lidlu úplně zbytečně strhli regály, nebo
po sobě házeli nahnilýma rajčatama.
Em se mezitím netopil v nežádoucích
emocích, ale prakticky poptal novýho řemeslníka a na druhej den k nám v 9:00:00
přišel dvoumetrovej pokérovanej pan Horváth. A jako jo, mohli jsme mít plnou hlavu
předsudků a stereotypů. Ale i kdybychom měli, tak byly rozptýlený po první
čtvrthodině.
Kdy nám vysvětlil, že náš objednanej
sprchovej box je kus vikslajvantu a že dřív nebo později taky rupne. Kdy pomohl
s výběrem stabilnějšího řešení, zajel pro něj do Hornbachu, vybetonoval a
vykachlíkoval a postavil tam konečně normální hezkej sprcháč. Bez keců, v časovým
a finančním limitu, jen s dopomocí kofeinu a písniček, protože kromě instalatéřiny
zpívá v Terne Čhave. Tohle prostě chceš! Takže sice pořád nechci, aby se
nám doma podělalo cokoliv dalšího, z čeho nedejbože teče voda. Ale když už
se to stane, tak máme-konečně-dvorního řemeslníka. Hurá a díky!
Jo ty se máš zamislet nad svoji slušností...
OdpovědětVymazatMhm...hele a to jak si potom "tuto myšlenku shledala jednoznačně reciproční", tos Kadlíkovi nějak vylíčila?
Hele, drzela jsem se hodne zpatky, a to vicemene kvuli Emovi, kterej nesnasi jakykoliv vylevy vzteku. A taky jsem nechtela zajet do zbytecnych trash talks, ktery stejne nepovedou jinam, nez ze se zbytecne nastvu a necim flaknu o stul.
VymazatJakoby rozumim... Ale myslim, že tohle by si nějakou prudší reakci docela zasluhovalo. :-D
VymazatDrama queen? No tak to by mě zajímalo, v jakejch relacích žijete, že Emovi tu zenovou zahrádku nerozryje ani záloha v luftě... :-D
VymazatMá svý trigger pointy jinde:) Třeba ho nasere, když nejsou věci na svým místě. Ale je fakt, že těchto bolestí má objektivně mnohem míň než já.
VymazatUž už jsem mu začínal závidět ten stoický klid, kterého mně se tak úplně nedostává.
VymazatJá totiž bych v tomhle konkrétním případě chvíli nevěřícně hleděl na ten text, abych se vzápětí slyšel, jak zahajuji monolog slovy: "Ty haldo hnoja..."
Z takových kompilací by jednomu vážně praskla žilka. Někdy prostě není nad průběh bez vtipných historek - takže o to víc mě těší ten dobrý konec :-)
OdpovědětVymazatJo presne-bez Charlieho bychom si sprchovani vubec nevazili jako do te doby nikdy:)
VymazatPsice,
OdpovědětVymazatTenhle víkend jsem zjistila ze Dlouhonozka (alias trpasličí pinč) je celkem zručná s nářadím. Možná přestanu litovat akademické dráhy pro kterou zjevně není stavena, a zvážím nějaký pěkný učňovský obor!
Kontakt na zpívajícího řemeslníka si hýčkej jako zlatou kreditku!
IL
Jednoho řemeslníka mám doma a věř, že kdybys nebydlela v Praze, posílám ti ho hned, protože na to, že jsem kovářova kobyla, jsem zvyklá. Ale jako jo, urgentní věci řeší na počkání (o tom, jak nám od střešních oken odpadávají kusy omítky, se teď nebudeme bavit), takže můžu přidat jen historku o výměně vodoměrů v baráku, která měla trvat od 8:00 do 12:00 a měla začínat od horních podlaží. Jsem v pátém a nade mnou jsou dva byty. Řekla jsem si, že cajk, do devíti jsem vyřízená a na deset stíhám v pohodě poradu (můžu si vzít kdykoliv home office - kromě pondělí kvůli té poradě. Správa nemovitostí všechny podobné akce dává na pondělí). V 9:30 jsem šla zazvonit na sousedku nade mnou, jestli už u ní byl. Inu, nebyl. Takže jsem na dveře dala vzkaz, ať si se mnou domluví jiný termín. Paní ze správy nemovitostí psala majiteli té firmy, která to měla dělat, který si při odpovědi nevšiml, že jsem v kopii a jak většinou lidi neumí kliknout na "odpovědět všem", když je to potřeba, tak tomuhle se to nepovedlo... Na rozdíl od tebe jsem nedokázala zachovat dekórum a následovala celovečerní výměna e-mailů, ze které jsem vyšla s morální převahou, ale vodoměr mám vyměněný jen díky tomu, že komunikaci pak za mě převzal manžel.
OdpovědětVymazat(Jinak ten argument byl, že když montážník dorazí na místo s předstihem, začíná od spodních pater, a jakmile mu na hodinkách naskočí čas zaháhení výměny, přesune se do nejvrchnějšího patra. Kromě toho, že to nedává smysl, protože ti ze spodních tam nebudou čekat v osm, když odhadnou, že tam montážník bude nejdřív v jedenáct, tak mi nedokázal uspokojivě vysvětlit, co trvalo hodinu a půl na prvním vodoměru. A už jsem dlouhá jak A.P., tak hezkej den.)
Ta matika mu nějak vůbec nematikuje. Jestli se s časem zahájení přesouvá do horního patra, tak to, co udělal do tý doby v těch spodních, nemůže mít vliv na to, kdy přijde k tobě...
OdpovědětVymazatIMHO si do toho mailu vymyslel něco pro úřednici a nepočital s tim, že si to přečte taky někdo, kdo o tom bude třeba taky přemejšlet.
Hele, že to prostě montážník posral a jeho šéf to nechce přiznat, jsme tak nějak věděli všichni (však jediný, co jsem po něm chtěla, byl náhradní termín, který mi bude vyhovovat, když už jsem kvůli dvacetiminutovému úkonu zbytečně přišla o tři hodiny v práci, místo toho začal operovat s touhle matikou). V tom prvním mailu, kde si mě nevšiml v kopii, právě šlo o to, že se o mě vyjádřil... no, přesně jako bych v té kopii nebyla. Chudák nemohl čekat, že jsem vycvičená v diskuzích na blogu a facebooku a stráví se mnou několik dalších hodin, kdy se třeba mohl dívat na fotbal nebo učit svoje zaměstnance rozlišovat, kde je nahoře a kde dole.
VymazatIK: Vida a trpasličí vzrůst by ji mohl k instalatéřině přímo předurčovat, vejde se do každé maličké panelákové koupelničky i do každého potrubí...
VymazatŽena: To je skvělej příběh, i když trochu pukám zvědavostí nad nevyřčenou větou, co přesně o tobě napsal:) U nás v práci tlačítko "odpovědět všem" neovládá i jeden obchodník, popravdě moc nechápu, jakým způsobem se mu daří držet zákazníky u nás (což stojí i tak pekelné úsilí).
Galahad, Žena: Myslím, že ty příchody v předstihu nemusíme vůbec řešit-to je hypotetická situace, která nejspíš nikdy nenastala ani nenastane, něco jako vědecké modely kam přesně spadne sovětská družice.
Hádám, že Žena by ho vůbec neřešila, kdyby to montérův panšéf nepřines jako vysvětlení příchodu pozdního... :-D
Vymazatpsice: Ona mu trochu nepomohla správkyně, protože místo, aby mu napsala a rovnou i identifikovala, kde k tomu došlo, tak mi jen odpověděla, že si se mnou domluví náhradní termín a přidala ho mezi adresáty. Začal se rozčilovat, jestli vím, kde bydlím a proč s tím obtěžuju správce (který je za to na rozdíl ode mě placený) a pak se narážkou na moje příjmení ptal, jestli nebydlím ve zdejší Rom street. Místo podpisu napsal "Grrr", takže jsem ho tak v následujícím mailu oslovila, a s mojí špatnou povahou to prostě byla pastva.
VymazatTak to si ale vyloženě naběhl:) Krásný, až člověka zamrzí, že jsme s Charliem ty trash talks tak odbyli a nevznikly z toho žádné plody nenávisti:)))
VymazatTyjo, Terne Čhave furt existujou? Jsem na ně chodila dvacetpět let zpátky.
OdpovědětVymazatJinak my od nich máme krásnou zeď. Horší bylo, když došlo na práci s pravítkem a montáž branky, tam už to začlo trochu nevycházet. A průběžně za náma chodili s novýma verzema karkulací, jak tomu laškovně říkali, protože pracantů na zakázce furt přibývalo,, ale nakonec jsme se rozešli celkem ve smíru, přestože lobovi s každou novou karkulací postupně docházela jeho pověstná svatá trpělivost.
Jojo, pořád jedou. Hele ta vaše branka mi připomíná jeden dávnej příběh ještě když Lobo blogoval:)) Nostalgie!
VymazatA já myslel, že ta dlouhá fronta lidí vždycky po koncertu Terne Čhave u nás na Dobřichovických vinařských slavnostech je na autogramy :-).
OdpovědětVymazat...a ve skutečnosti je to na termíny rekonstrukcí:)
Vymazat