středa 18. prosince 2013

II. Předvánoční boj


„Hele, tady mají dokonce vlastenecký betlém s Bivojem!“  žasne Lucka u jednoho z padesáti naklonovaných stánků na Staromáku s nabídkou vánočních ozdob, Krtečků a rukavic s labutěnkou. V nose mě šimrá převařený hřebíček a dijonské hořčice z kyblíku u vedlejšího stánku.  Slaměný anděl se mlsně houpe ve větru a žehná klobásám na grilu. „To je přece pastýř“ zachrchlá po nás prodavač. „A ty vysmahni!“ houkne jedním dechem na holčičku, která se na jeho vkus dívá asi až příliš zblízka na ten prapodivný betlém složený ze starých pověstí českých, vystřihovánek a figurek z kinder vajíčka. Původně jsem tedy tento příspěvek chtěla nazvat předvánočním Bivojem, ale houstnoucí atmosféra města jen pár dnů před apokalypsou nebo invazí zombies mě donutila ke zkrácené a údernější verzi.

Včera jsem koupila poslední dary, které nešly nebo se mi nechtělo objednávat přes internet a ráda bych podotkla, že jsou to bez jakýchkoliv pochyb poslední dárky, které kdy hodlám fyzicky kupovat týden před Štědrým dnem. Stonásobně napálené marže v obchodech, které se za pár dnů opět sníží na běžnou prodejní cenu díky lednovým výprodejům. Dav, který vás unáší po ulici a vtahuje i do obchodů, kam jste původně nechtěli. Když mě nákupní peloton vyplivnul mezi smažky na Muzeu čekající na heroin, na nic dalšího jsem nečekala a utekla domů s přesvědčením, že zbylým obdarovaným raději vlastnoručně vytvořím jehelníček ze staré punčochy nebo můj legendární máslový koláč.

Vánoce jsou ale díkybohu taky srazy, večírky a koncerty. Jeden z těch vydařených jsme podnikli s Martinou a Houbou. Ale kdybyste se na něj zeptali Houby, asi by si z něj pamatoval jen půlhodinové čekání před Rock Café, kde si ho různé skupiny přicházejících návštěvníků pletli se svým kamarádem nebo se ho snažili adoptovat. Martina si totiž při odchodu zabouchla klíče od bytu a zůstala ve vězení ohraničeném chodbou a zamčenými vchodovými dveřmi, přičemž se nedozvonila ani na žádného z paranoidních sousedů jejich domu. Po dvaceti minutách zoufalství ji osvobodila až vetchá stařenka s pudlem.

Moje omluvenka pozdního příchodu byla ještě o něco absurdnější. Protože jsem zvyklá využívat volného času na doraz, šla jsem na koncert rovnou z Višňového sadu Divadla na Zábradlí. Bohužel jsem stihla jen první část představení a tak jsem se po jejím skončení rozloučila s Luckou a Petrem a mířila na další kulturní štaci. Ještě předtím jsem pocítila nutkavou potřebu si odskočit. Což se dá v divadelní přestávce realizovat velmi delikátně, zvlášť pokud křepce vyběhnete ze sálu jako první a obsadíte kabinku.

Tento teplý pocit drobného lidského vítězství se ale v minutě změnil v paniku a sociální vyloučení. Zásobník toaletního papíru, myslím to ruské kolo, kde bývají kilometry celulózy, obsahoval poslední dva ucárané útržky. A chodbička toalet se mezitím zaplnila všemi ženami, které jsem fikaně předběhla. Naštěstí divadlo dobrotivě oplývá dvěma záchody, ale i tak jsem patnáct minut musela sedět, opakovat "obsazeno" a "stále ještě obsazeno!" a trýznivě čekat do posledního zazvonění, než jsem  mohla poníženě vyběhnout se sukní u kotníků a rozdrásat si zadek hrubými papírovými ručníky od umyvadla.

Na závěr slíbené pokračování vánočního seriálu o nekonečnosti lidské kreativity. Ženy fleru, fler ženám!

Sejra se zaraduje, tento blog opět ožije keywordem kalhotky! Tentokrát jsem měla problém vybrat ty pravé, které jediné by mohly zdobit dnešní příspěvek. Po letmé prohlídce jsem totiž nabyla dojmu, že je fler.cz majoritně provozován a financován pletací mafií spodního prádla. Myslím však, že model „Erika“ na vás zapůsobí dostatečně sugestivně. Další level mu dodá snad už jen neholený klín.

















Co jsem dodnes nevěděla, existují také kalhotky hárací! Dokonce v daleko vkusnější verzi než náš první model. Vhodný dárek pro všechny menstruující feny:



U menstruace (a háčkování) se ještě krátce zastavíme. Diskrétní společník perných pěti dnů ženského života.

















Ale ani tohle ještě není aspirant na nejhorší dárek roku. Tím je alespoň za mě překvapení z houští. Zkrátka klacek z lesa. Vhodný pro fyzické tresty, bio&eko náhrada vařečky nebo proušťouchávač ucpaného odpadu.
























17 komentářů:

  1. Sejra plesá!!!!
    Ovšem nevím, jestli jsou to ty správné kalhotky, které jsem chtěl vidět:-(
    P.S. U těch červených jsem dlouho váhal, komu že jsou určeny a proč je tam dírka. Nakonec mi to došlo a můj nepostřeh snad omluví poslední stadium života před výbuchem ucpaných nosních dutin a mírná opilost, přivozená neúspěšným pokusem o léčbu pomocí medoviny a absintu.

    OdpovědětSmazat
  2. ten třetí obrázek znám, to je bandalír, alias sumka ! jen ty náboje jsem nějaké ... jiné

    OdpovědětSmazat
  3. extláča: to budou asi ty slavné bezplášťové střely!
    psice: story s absentujícím toaletním papírem je dojemná, je ale takový problém použít stokorunu? pokud tedy není v drobných, samozřejmě...

    OdpovědětSmazat
  4. Sejra: no, snad se bude vizuální dojem zlepšovat, když budeš v léčbě pokračovat většími doušky!

    extláča: ta asociace se zbraněmi není vůbec marná, protože vždycky když někde vidím použitou střelu, tak vypadá, že neminula cíl!

    lobo: a tak to by ani problém nebyl. Problém spatřuji spíš v hygienickém komfortu a související nutnosti použít mnoho stokorun. A příběh o tom, jak si jdu s kalhotami u kolen rozměnit na bar, doufám vypublikuji za dlouhou řádku let, až bude Alzheimer v plném rozpuku. Jestli si tedy vzpomenu na heslo do bloggera.

    OdpovědětSmazat
  5. To pouzdro je náhodou pěkné! Ale klacek jako dárek... to bych popravdě nebyla nadšená ani s tím bio-eko vysvětlením.

    OdpovědětSmazat
  6. Á, to je ten pan Klacek Klackovič, kterého před návratem domů necháte se Žmurem opřeného na kraji parku, aby mohl svobodně odejít domů.
    Teď jste koukám změnili strategii a prodáváte ho na Fleru pod jménem "Šikulové" - Překvapení z houští.

    OdpovědětSmazat
  7. Quanti: já bych zase asi naopak našla víc využití pro klacek. (Minimálně by mohl být výstražně zavěšený na zdi jako Damoklův meč pro žmuří lumpárny. Pouzdro na tampónymi přijde hrozný. Nemám ráda pouzdro na každou blbost - klíčenka, peněženka, tampónovník, penál, obal na diář, obal na lesk na rty...kdybych měla tohle všechno v batohu pletené, tak si přijdu jako ovčí babička;)

    Liška: Odhalení! Sortiment bude brzy rozšířen i o amulety - víčka od piva (Pivoš Víčkovník), vajgly (Vajgl Hulibrk), karafy z prázdných krabicáků a další plody městského parku!

    OdpovědětSmazat
  8. To je přece pan Klacík od Mek Bílové blahé paměti!

    OdpovědětSmazat
  9. Mekbílová:
    F: No vidíš, a já už ho dávno pohřbila!

    OdpovědětSmazat
  10. Liška, Quanti, Psice, F .... jestli to spíš nebudou ty naše klacky, chlapi ...éééé holki ?

    OdpovědětSmazat
  11. Nahoďte sem prosím někdo link na mek klacka, nemůžu ho na mekbílovišti dohledat

    extláča: taky trpíš červotočem? nebo se ztotožňuješ spíš s tím "překvapením z houští"? Snad jsme se tedy konečně dopracovali k tomu, co v tom lese děláš!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Psice: ty máš popkulturní mezery Nastěnko !
      http://youtu.be/ByLfhnb_608
      7:58

      Smazat
    2. Sim, já to pochopila hned napoprvé! Ale já jsem stará...

      Smazat
    3. já jsem taky stará,ale bez nápovědy ani ránu!

      Smazat
    4. staroba cti netratí (ale vysvětlujte to Lobovi)

      Smazat
  12. http://mekbilova.blokuje.cz/211618-trenyrky-pana-klacika-php
    http://mekbilova.blokuje.cz/212120-trenyrky-pana-klacika-php
    Bohužel je to příběh bez konce....

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dojemné lidské drama! Díl třetí by se asi nazýval Klacíkovi: Růžový ručník v ringu

      Smazat