„Hele, tady mají dokonce vlastenecký betlém
s Bivojem!“ žasne Lucka u jednoho
z padesáti naklonovaných stánků na Staromáku s nabídkou vánočních ozdob,
Krtečků a rukavic s labutěnkou. V nose mě šimrá převařený hřebíček a
dijonské hořčice z kyblíku u vedlejšího stánku. Slaměný anděl se mlsně houpe ve větru a žehná
klobásám na grilu. „To je přece pastýř“ zachrchlá po nás prodavač. „A ty
vysmahni!“ houkne jedním dechem na holčičku, která se na jeho vkus dívá asi až
příliš zblízka na ten prapodivný betlém složený ze starých pověstí českých, vystřihovánek
a figurek z kinder vajíčka. Původně jsem tedy tento příspěvek chtěla nazvat předvánočním Bivojem,
ale houstnoucí atmosféra města jen pár dnů před apokalypsou nebo invazí zombies
mě donutila ke zkrácené a údernější verzi.
Včera jsem koupila poslední dary, které nešly
nebo se mi nechtělo objednávat přes internet a ráda bych podotkla, že jsou to bez
jakýchkoliv pochyb poslední dárky, které kdy hodlám fyzicky kupovat týden před
Štědrým dnem. Stonásobně napálené marže v obchodech, které se za pár dnů
opět sníží na běžnou prodejní cenu díky lednovým výprodejům. Dav, který vás unáší
po ulici a vtahuje i do obchodů, kam jste původně nechtěli. Když mě nákupní
peloton vyplivnul mezi smažky na Muzeu čekající na heroin, na nic dalšího jsem
nečekala a utekla domů s přesvědčením, že zbylým obdarovaným raději vlastnoručně
vytvořím jehelníček ze staré punčochy nebo můj legendární máslový koláč.
Vánoce jsou ale díkybohu taky srazy, večírky a
koncerty. Jeden z těch vydařených jsme podnikli s Martinou a Houbou.
Ale kdybyste se na něj zeptali Houby, asi by si z něj pamatoval jen půlhodinové
čekání před Rock Café, kde si ho různé skupiny přicházejících návštěvníků
pletli se svým kamarádem nebo se ho snažili adoptovat. Martina si totiž při
odchodu zabouchla klíče od bytu a zůstala ve vězení ohraničeném chodbou a
zamčenými vchodovými dveřmi, přičemž se nedozvonila ani na žádného z paranoidních
sousedů jejich domu. Po dvaceti minutách zoufalství ji osvobodila až vetchá
stařenka s pudlem.
Moje omluvenka pozdního příchodu byla ještě o něco absurdnější. Protože jsem zvyklá využívat volného času na doraz, šla jsem
na koncert rovnou z Višňového sadu Divadla na Zábradlí. Bohužel jsem
stihla jen první část představení a tak jsem se po jejím skončení rozloučila
s Luckou a Petrem a mířila na další kulturní štaci. Ještě
předtím jsem pocítila nutkavou potřebu si odskočit. Což se dá v divadelní přestávce
realizovat velmi delikátně, zvlášť pokud křepce vyběhnete ze sálu jako první a
obsadíte kabinku.
Tento teplý pocit drobného lidského
vítězství se ale v minutě změnil v paniku a sociální vyloučení. Zásobník
toaletního papíru, myslím to ruské kolo, kde bývají kilometry celulózy, obsahoval
poslední dva ucárané útržky. A chodbička toalet se mezitím zaplnila všemi
ženami, které jsem fikaně předběhla. Naštěstí divadlo dobrotivě oplývá dvěma
záchody, ale i tak jsem patnáct minut musela sedět, opakovat "obsazeno" a "stále ještě obsazeno!" a trýznivě čekat do posledního
zazvonění, než jsem mohla poníženě
vyběhnout se sukní u kotníků a rozdrásat si zadek hrubými papírovými ručníky od
umyvadla.
Na závěr slíbené pokračování vánočního seriálu
o nekonečnosti lidské kreativity. Ženy fleru, fler ženám!
Sejra se zaraduje, tento blog opět ožije
keywordem kalhotky! Tentokrát jsem měla problém vybrat ty pravé, které jediné
by mohly zdobit dnešní příspěvek. Po letmé prohlídce jsem totiž nabyla dojmu,
že je fler.cz majoritně provozován a financován pletací mafií spodního prádla.
Myslím však, že model „Erika“ na vás zapůsobí dostatečně sugestivně. Další
level mu dodá snad už jen neholený klín.
Co jsem dodnes nevěděla, existují také kalhotky hárací! Dokonce v daleko vkusnější verzi než náš první model. Vhodný dárek pro všechny menstruující feny:
U menstruace (a háčkování) se ještě krátce
zastavíme. Diskrétní společník perných pěti dnů ženského života.
Ale ani tohle ještě není aspirant na nejhorší dárek roku. Tím je alespoň za mě překvapení z houští. Zkrátka klacek z lesa. Vhodný pro fyzické tresty, bio&eko náhrada vařečky nebo proušťouchávač ucpaného odpadu.
Sejra plesá!!!!
OdpovědětVymazatOvšem nevím, jestli jsou to ty správné kalhotky, které jsem chtěl vidět:-(
P.S. U těch červených jsem dlouho váhal, komu že jsou určeny a proč je tam dírka. Nakonec mi to došlo a můj nepostřeh snad omluví poslední stadium života před výbuchem ucpaných nosních dutin a mírná opilost, přivozená neúspěšným pokusem o léčbu pomocí medoviny a absintu.
ten třetí obrázek znám, to je bandalír, alias sumka ! jen ty náboje jsem nějaké ... jiné
OdpovědětVymazatextláča: to budou asi ty slavné bezplášťové střely!
OdpovědětVymazatpsice: story s absentujícím toaletním papírem je dojemná, je ale takový problém použít stokorunu? pokud tedy není v drobných, samozřejmě...
Sejra: no, snad se bude vizuální dojem zlepšovat, když budeš v léčbě pokračovat většími doušky!
OdpovědětVymazatextláča: ta asociace se zbraněmi není vůbec marná, protože vždycky když někde vidím použitou střelu, tak vypadá, že neminula cíl!
lobo: a tak to by ani problém nebyl. Problém spatřuji spíš v hygienickém komfortu a související nutnosti použít mnoho stokorun. A příběh o tom, jak si jdu s kalhotami u kolen rozměnit na bar, doufám vypublikuji za dlouhou řádku let, až bude Alzheimer v plném rozpuku. Jestli si tedy vzpomenu na heslo do bloggera.
To pouzdro je náhodou pěkné! Ale klacek jako dárek... to bych popravdě nebyla nadšená ani s tím bio-eko vysvětlením.
OdpovědětVymazatÁ, to je ten pan Klacek Klackovič, kterého před návratem domů necháte se Žmurem opřeného na kraji parku, aby mohl svobodně odejít domů.
OdpovědětVymazatTeď jste koukám změnili strategii a prodáváte ho na Fleru pod jménem "Šikulové" - Překvapení z houští.
Quanti: já bych zase asi naopak našla víc využití pro klacek. (Minimálně by mohl být výstražně zavěšený na zdi jako Damoklův meč pro žmuří lumpárny. Pouzdro na tampónymi přijde hrozný. Nemám ráda pouzdro na každou blbost - klíčenka, peněženka, tampónovník, penál, obal na diář, obal na lesk na rty...kdybych měla tohle všechno v batohu pletené, tak si přijdu jako ovčí babička;)
OdpovědětVymazatLiška: Odhalení! Sortiment bude brzy rozšířen i o amulety - víčka od piva (Pivoš Víčkovník), vajgly (Vajgl Hulibrk), karafy z prázdných krabicáků a další plody městského parku!
To je přece pan Klacík od Mek Bílové blahé paměti!
OdpovědětVymazatMekbílová:
OdpovědětVymazatF: No vidíš, a já už ho dávno pohřbila!
Liška, Quanti, Psice, F .... jestli to spíš nebudou ty naše klacky, chlapi ...éééé holki ?
OdpovědětVymazatNahoďte sem prosím někdo link na mek klacka, nemůžu ho na mekbílovišti dohledat
OdpovědětVymazatextláča: taky trpíš červotočem? nebo se ztotožňuješ spíš s tím "překvapením z houští"? Snad jsme se tedy konečně dopracovali k tomu, co v tom lese děláš!
Psice: ty máš popkulturní mezery Nastěnko !
Vymazathttp://youtu.be/ByLfhnb_608
7:58
Sim, já to pochopila hned napoprvé! Ale já jsem stará...
Vymazatjá jsem taky stará,ale bez nápovědy ani ránu!
Vymazatstaroba cti netratí (ale vysvětlujte to Lobovi)
Vymazathttp://mekbilova.blokuje.cz/211618-trenyrky-pana-klacika-php
OdpovědětVymazathttp://mekbilova.blokuje.cz/212120-trenyrky-pana-klacika-php
Bohužel je to příběh bez konce....
Dojemné lidské drama! Díl třetí by se asi nazýval Klacíkovi: Růžový ručník v ringu
Vymazat