Okénko do světa dětských fóbií

Víte, čeho jsem se nejvíc bála jako malá holka? Rozsvícený lampy ve svým socialistickým pokojíčku. Květinový dezén na chladně skleněném, hřibovitém těle. Hlavně závěsná černá pružinka, přes kterou se dala roztočit, a po stěnách začaly v horrorovém valčíku obíhat stíny lučního kvítí. Jakmile jsem to večer zase udělala a roztočila ji, polil mě příjemný mráz a souběžně výčitky. A jestli vás zajímá, co může být tak kurva stresujícího na rotující lampě, byl to jen můj nezvratný pocit, že se teď už opravdu a napořád vymkla kontrole. Že se nikdy nezastaví a bude běhat po zdech jako křeček v kole, dokud se nepočůrám a máma mi nepřijde vyměnit pyžamo. Že tuhle závrať a rozdivočelost sebou musí nosit jezinky, nebo sama smrt. 

Fousatá sousedka se švidrajícím skleněným okem, nebo staženej králík na zakrvácených dveřích zahradního altánu byli proti téhle bestii roztomilí přítulové, se kterýma si rádi zahrajete na slepou bábu. Ale na stupnici strachu s lampou zdatně držel tempo zvuk spláchnutého záchodu – před doplňováním vody v nádržce jsem zdrhala tak zběsile, že jsem se kolikrát přerazila o práh koupelny.

Tyhle děsivé příběhy časem nahradí pokročilejší verze stresu jako je trhání osmiček, otěhotnění, nebo jízda na skútru ve Vietnamu, ale nikdy je nevytěsníte úplně. Když jsem dětem při návštěvě rodného maloměsta poprvé přiškrceným hlasem vyprávěla o strašlivé lampě smrti, která mimochodem stále visí (jen ten pokojíček se změnil ve skanzen), vyvolalo to bouřlivá, až nemístná očekávání. 

Žmur byl ochoten sledovat lampu jen zdálky a zaklíněný v otevřených dveřích, aby stihnul včas utéct, tak přesvědčivá já umím být. „Co? A kdy to teda začne? TOHODLE ses bála?“ jsou jen ve stručnosti ohlasy, které moje světelná freaky show sklidila. Od člověka, co se bojí vařených těstovin, to fakt sedne!

1.      Špagety s rajskou omáčkou (Žmur)

„Jednou jsem uviděl v talíři lidský obličej a od té doby je jím raději se zavřenýma očima.“

2.      Ploštice ruměnice (Čičman)

„Chodí ve velkých skupinkách, aby na tebe mohly všechny vlézt, překulit tě a pak ti vypít oči!“

3.      Gumová maska mopse (oba)

(nepublikovatelný řev)

4.      Komora (oba)

Jedno z mála děsivých míst, pro který mám fakt pochopení. Taky se mnou cloumá permanentní strach, že odsud pekelně rychle vysmahne něco vlhkýho a zubatýho. Tenhle pocit se lineárně znásobil poté, co si tam udělala zašívárnu sousedovic kočka.

5.      Smítko (Čičman)

„Tohle není žádný chumáček, je to mláďátko obřího pavouka!“

6.      Dětská mikina Ninja Turtle (Žmur)

Šokovaný Žmur před zrcadlem: „To je příšerné…bojím se už i sám sebe!“