pátek 14. března 2025

Limitky: Dubajská čokoláda

 

Víte co? Hejtím je. Pokaždý je to stejný, pokaždý na ně nalítnu. Sice už to dávná historie, kdy jsem ještě nebyla weirdo ajťák, ale holka z marketingu. Ale mám stále živý vzpomínky na to, jak jsem s prohnaným úsměvem od ucha vymýšlela jedinečný kampaně na jedinečný produkty. Na produkty, který jsou tak jedinečný, až je nikdo nechce. Takže je důležitý prodat je co nejdřív.

Kup si to, protože tohle přesně budou mít všichni tvoji kámoši. Kup si, to, protože jinak nevíš, jaký by byly na dotek červánky, kdyby se daly obejmout. Jak by chutnala nutela s příchutí mnohonásobného orgasmu. A jak by vonělo vydestilovaný dětství v designovým flakonu s rozprašovačem. Jo, a hlavně si to kup hned a radši dvakrát, protože do konce týdne máme prázdný sklady. To říkáme jen tobě, protože jsi něco víc než tvůj kolega, kterýmu choděj trapný letáky z Lidlu. Víme to o něm.

S takovou karmou by se vám měly automaticky zobrazovat titulky „PAST“ a „NEKUPUJ TO“ při pohledu na jakýkoliv neodolatelný nabídky, ale nějakým záhadným způsobem limitky stejně obchází firewall v mým mozku a prostě o ně bezvýhradně a nerozumně stojím. V kombinaci se slabou vůlí je to skoro vždycky fail.

Myslím, že za to může moje přehnaná představivost, která mě mimochodem stojí strašný prachy obecně. Třeba si totiž nekupuju oblečení, ale kostýmy. Když vidím hezký boty, tak se mi nevybaví zůstatek na kontě ani jestli mají ortopedickou vložku. Představím si, jak v nich jdu na jarní výlet, jak se s nima skáče přes kameny přes potok a jak se koukám na jejich špičky, když jdu po kládě a dávám bacha, abych z ní nespadla. Ve vzduchu přitom voní smůla a rozmáčená hrabanka.

Takže už víme, že dubajská čokoláda je další z doslova sladkobolných výzev, kterým jsem opět neodolala. Ale bacha, tentokrát aspoň ne za mý prachy. Šlo o investici kolegyně, která mi zbytek svý nedožraný čokolády předhodila jako somrákovi u hlaváku s tím, že ztratila zájem. A kdo je Psice, aby těmhle soustům řekla své „ne“?

Takže jestli ještě nejste zasažený šípem asi všech globálních a lokálních prodejců sladkýho, tak dubajská čokoláda je plněná pistáciovou směsí, tahini a tenoučkým těstem kadayif. Mělo by to křupat a zároveň být krémový a hlavně boží.

Realita? Je to sladký, sladký, sladký. Ještě chvilku jedou z mozku zprávy o nadměrečný glukóze a pak teda přijde závaneček křupavosti, který tak nazvete jen proto, že víte, že za ty prachy to snad kurva má křupat. Pak se vám to nalepí na zuby a dásně, takže chvíli nemůžete civilizovaně mluvit a když už můžete promluvit, tak řeknete: Geisha! Fakt to chutná jako tahle kultovní čokotyčinka, která je mimochodem další podvod, protože pravá geisha by nic podobnýho nepozřela a když už by něco mělo chutnat po ní, tak by to určitě obsahovalo jasmín.

Anebo jsem zkrátka neměla tu pravou. A za ty prachy se mi to nechce zkoušet-jednoduše si asi počkám, až tohle fomo skončí a pak si budu kupovat čokošky po expi, naházený v tom koutku se zvadlou zeleninou a šedivejma šunkama. (dokud mi z toho nebude blbě). Anebo se vrhnu na něco úplně jinýho a v tom případě potřebuju tip: Jaký limitky sebraly vaše srdce?


giphy.com


24 komentářů:

  1. Z bažení po limitkách mě zhruba tak před 10-15 lety vyléčil japonský výrobce plastikových modelů Hasegawa, kterýžto tou dobou byl znám zejména tím, že nic novýho nevydává, toliko recykluje 20 i více let starý formy, z nichž padají výlisky v čim dál horší kvalitě, a bouchá z nich limitovaný edice, v nichž prodává krabici se dvěma modely za cenu tří...
    Tak třeba taky zakopneš o něco podobnýho, co tě vyléčí. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No u mě je 90 % limitek typu Hasegawa, jen jsem dosud neznala insidersky znějící termín, kterým bych to mohla hromadně označit. Tímto vzdávám dík!

      Vymazat
    2. Díků netřeba... :-)
      Jen teda nevim, co jinýho by tě od limitek teda mohlo urvat.

      Vymazat
  2. Tak této čokošce zatím zdárně odolávám, ale teď jsem trochu rozpolcená - na jedné straně tvrdě kritika v dnešním článku a na straně druhé si vybavuji, jak jste tady před časem pomlouvali to anglické fudge, které mi ve výsledku celkem dost chutnalo :-)

    Nicméně - Geishu oželím, takže asi si taky počkám na ten zapadlý kout se slevami :-)

    Jinak mozek stávkuje, nějakou tu limitku si momentálně nedokážu vybavit. Jo, už vím - kdysi jsem natrefila na pokus oživit tyčinku Artemis v edici Margotky, a to teda bylo taky solidní zklamání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, hejty na ten fudge byly takové ambivalentní - já to tuším nazývala heroinem mezi sladkým. Ono to není veskrze hnusný, spíš tak dobrý a intenzivní, že je člověk předávkovanej po dvou soustech:)

      Tý dubajský mi stačila jedna štáflička a nebylo to o tom, že by se člověk předávkoval, ale že to bylo spíš takový sladce nijaký a nevybízelo to "nahrň si do pusy zbytek, dokud to je, žijem jen jednou":)

      Jo za mě vlastně Lidl retro edice, kde jsou wannabe původní výrobky, ale jsou jen v původním obalu - takže stejně sladký, jako se teď vyrábí (a dřív to nebylo. Ještě Pečivárny Sereď se dlouho držely původních receptur, ale aktuální situaci na trhu neznám:)

      Vymazat
    2. Možná musíš jet do Dubaje, aby to správně chutnalo. - Víš jak. Venku neuvěřitelně vedro. Interiéry vychlazený na těch 20. Denně prožiješ deset teplotních šoků a to je čas na dubajskou čokošku.

      Možná tam maj i ten přístroj ze Sexmise, jen říká spolni dubajsou čokošku (místo spolkni prášek).

      A.P.

      Vymazat
    3. Hm, možná ta pravá dubajská je ovlivněná právě teplotními šoky. Za svůj krátký život se potřebuje aspoň 15x roztéct a znovu ztuhnout, aby to bylo ono.

      Znáš ten příběh o Aquavitu? Je to hnusná dánská kořala z brambor, do který se pro aspoň nějakou chuť přidává kmín nebo anýz. Dány jednou napadlo, že by to mohli začít vyvážet někam do Tichomoří, ale tam měli už svůj dobrej rum a celá mise skončila totálním obchodním fiaskem. Jenže Dánové zjistili, že když tu svou břečku protáhnou několik měsíců po moři v teplotních rozdílech sem a tam, tak ten nápoj získá překvapivé kvality.

      Vymazat
    4. Ne, to s tím Aquavitem nevěděl. Ale víš jak jídlo co zchladlo v ledničce už chutná jinak, tak mě to ani moc nepřekvapuje.

      A.P.

      Vymazat
  3. Já bych na to šel obráceně. - Vem si ze mě záporný příklad. Já se přemohl, odolal a pak mi našli cukrovku... a nemůžu i když chci.

    V životě jsou na věci okna, odkládáš to, odkládáš... a pak už to najednou nejde. Takhle budeš moct jednou umírat s tím, že víš, jak chutná dubajská čokoláda. Představ si, že už jsou dokonce dubajský cheescaky. Kamarádka to objevila tam u nich v maloměstě v cukrárně. Říkala, že byl předraženej, ale dobrej. Tak s pokorou hledej cukrárnu, kde mají dubajskej cheesecake.

    Mě jde teď snadno si něco odpírat. S cukrovkou vím, že v každý nemocnici je spousta doktrorů, kteří jen hledají záminku, aby ti mohli uříznout nohy. Takoví doktoři prostě jsou... a cukrovka ti ty nohy může dokurvit tak, že jim to nevymluvíš. Jdu kolem nemocnice, tak úplně slyším, jak si tam brousej pily a koukaj z okna po lidech jak predátoři, hledající slabej kus.

    Tak s pokorou jez, co ti marketingy světa vnucujou, protože to jednou třeba nebude možný. Podívej se na Marks and Spencer. Byly plný luxusních dobrot. Místo abych tam probendil všechny peníze, tak jsem si koupil jen sem tam něco a najednou si Britové odhlasovali Brexit. EU je potrestala dlouhým proclíváním, najednou se nedalo dovážet jídlo z Británie do EU a už tam skoro nic nemají. Svět se ti vysmívá, když vzpomínáš na crispy slaninu a vajičkovej sandwich s cressonette a na krásně se rozpouštějící stilton.

    Bejt tebou, tak na nic nečekám a hned si zaplatím cestu do Japonska a ochutnám všech 200 druhů Kit Kat, co tam mají. Zaplatím si cestu do Mexica, kde zas mají ty jejich origoš tekutý čokolády, co ti vyroběj z bobů, cukru a přísad dle výběru před tebou na přání. Vymyslíš si čokoládu s ořechama, pálivou chilli a sušenejma meruňkama a máš ji mít. - O tohle chceš v životě přijít? Chceš jednou sedět na dohled nemocnice s glukometrem v ruce a nemoct ani ochutnat, protože doktoři už v nemocnici brousej pily?

    Musíš si udělat rozpis kam na co pojedeš, času už moc nezbývá. V Holandsku jsou mistři medovejch waflí, v Belgii maj 20 omáček na hranolky, ve Francii maj plno druhů šunk a v Německu uzenin. V Británii maj lopuchovou limonádu a 300 druhů sejra a Pret-A-Manger. Kdybys padla na někoho se strojem času, tak do socíku na maso z čínský vepřový konzervy na čerstvým komunistickým chlebu, bufáč Koruna, chlebíčky u Paukerta na Národní.

    Svět se furt mění, věci mizej a my se měníme. (Jen ti doktoři by furt něco odřezávali. Dokonce známý zakázali zdravou stravu a semínka a ještě ji za trest uřízli kus střeva, v kterým se jí z těch semínek udělala nějaká zátka.)

    Jak je psáno v Bibli: "Nevíš dne ani hodiny." Co neochutnáš dnes, zejtra už nemusí bejt.

    A.P.

    OdpovědětVymazat
  4. Tyjo, s tou nohou a agilníma chirurgama ti celkem věřím. Oni mají chirurgové celkově pověst jak takový ty věčně neklidný lovecký psy, co věčně jen čuchaj do větru a kňučí, jen aby mohli vyběhnout a zakousnout se do masa. U chirurgů je to stejný. Jak mě jednou bolelo asi 3 týdny břicho a nikdo z normálních doktorů nemohl na nic přijít, tak mi po jedný probdělý noci na pohotovosti řekli, že pak už jedině chirurgie. Ale že tam by se se mnou už nesrali a rovnou mě otevřeli, ať už mi něco je nebo není, tak ať si to ještě rozmyslím. Že chirurga už pak nikdo nezadrží.

    Třeba to máš stejný jako ten můj kamarád-diabetik Smolík, co mu hezká doktorka asi rok tvrdila, že se nevyhne transplantaci ledvin. Když pak do stejný ordinace nastoupila stará doktorka od rány, tak ho jen sprdla, že svými častými kontrolními odběry zatěžuje české zdravotnictví a ať nechodí dřív než za rok, když má všechno v cajku.

    Problém je, že když bych si tu filozofii upravila podle tvých doporučení, tak nastává otázka, kde ten hedónismus končí. Jestli má nějaký jiný hranice, než že člověk umře na hyperglykemický šok, jestli se s ním potopí luxusní plachetnice, jestli se zadusí při výstředním sexu nebo při jakýkoliv formě extrémního potěšení. Protože jakmile tenhle přístup aktivuješ, tak už se jen otvírají další a další dveře a dá se to pak těžko vypnout.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak jsem byl v nemocnici za mámou, tak na vedlejší posteli byla ženská a za ní přišel na návštěvu chlap a vykládal, jak mu doktoři uřízli nohu, nedali mu žádnej invalidní důchod, dokonce ani to na pracíku, protože musíš být v práci aspoň rok amjemu chybělo pár dní. tak musel hned hledat práci. Naštěstí sehnal přes známý, ale přišlo mi to jak ve Švejkovi.

      Uříznou ti nohu a jen se začneš probírat z narkózy, už tě seřve nějakej doktor, že se flákáš a musíš do zákopů/práce. Náš sociální systém to už dotáhl na c.k. armádu. Jurečka je Franc Josef sociálního zabezpečení.
      ---

      Ona ta cukrovka má symptomy, takže to hned poznáš, že máš cukru moc. No a komické historky za života, jak prítelův kámoš se dvěma amputacema, utahuje šrouby na protézách, to taky hodně motivuje. Aspoň mě. Zeman bz to možná léčil něcím sladkým. Fudge s marmeládou.

      Normální člověk ten cukr zase spálí pohybem. Mám předepsáno 10 000 kroků.

      No, u jídla je dobrý to, že se toho přejíš a pak už ti to nechutná. Jestli jsi byla někdy na sběru ovoce, tak to víš, jak druhej den ti to už ani nepřijde jako jídlo.

      A.P.

      Vymazat
    2. To je psycho, když ti po amputaci někdo zaťuká na rameno, ať se přestaneš válet v posteli a valíš do práce. To je jakmza první světový, když ti ji urval granát a za týden už jsi byl zase v první linii. A později lítal po městě s flašinetem.

      A je to tak častý, i v dnešní době pokročilý medicíny? Já měla za to, že k tomu může dojít, ale je to kombinace toho, že na léčbu knedlíš, máš tu cukrovku fakt silnou a faktoru nějaký osobní smůly. Jestli má nohy Zeman, tak mi přijde dost nespravedlivý, aby je neměl jakejkoliv jinej cukrovkář na planetě.

      Vymazat
    3. No a protože my jsme bojovali na obou stranách fronty, tak zákonitě půlka zmrzačených dostala medajle, který pak ani nemohli nosit, protože byli na špatný straně. Znáš Sudka, toho fotografa? Ten právě neměl ruku, tak ty nádherný fotky dělal jednou rukou.

      Podíval jsem se na google a je to půl až procento diabetiků a je jich v ČR milión. Ale diabetikem jsi před i po operaci. Tak jich může být několik stovek ročně.

      Ten jeden přišel o jednu nohu přímo kvůli cukrovce a o tu druhou, protože si spravoval vybočený palce a ještě na to sral a jedl normálně. - Zeman na to taky kašlal, takže měl zas skvělou léčbu.

      A.P.

      Vymazat
  5. Jó, limitovaná edice má svý kouzlo a tradici. Vzpomínám na jeden starší český film, bylo to tuším Zítra to roztočíme, drahoušku, jak jedna ta rodina vyráběla z kousku králičiny a gumy strašidýlka a pak je táta - pumpař nabízel řidičům: "Nechcete strašidýlko? Jsou z dovozu, a nebudou!"

    OdpovědětVymazat
  6. Dubajskou obcházím takovým obloukem, abych neviděla na složení :-D Ale z limitek hořce želím Ledových kaštanů - žlutých (myslím vlašské ořechy?) a oranžových se slaným karamelem. Ty jsem si jednou donesla ke kase ve venkovské Jednotě, prodavačka vytřeštila oči a povídá: "Pozor, to nejsou ty normální, tyhle jsou nějaký škaredý slaný!" Odvětila jsem, že vím a že je miluju, a po jejím pohledu jsem pak nenašla odvahu vrátit se pro další :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slaný karamel je skvělá věc. Vůbec bych se nerozpakoval, prodavačka neprodavačka... :-)

      Vymazat
    2. Tak to je člověk na tom pravým místě, za mě jsou tyhle prodavačky-odpuzovačky top! Člověk má hned chuť si to koupit:)) Ale tu limitku jsem neviděla, asi si to tam šušníte jen v Jednotě.

      Vymazat
  7. Ja mam rada limitky, kdyz nejsou dobry, tak jsou aspon divny. V byvalem korporatu jsem dokonce dobrovolnicila u kolegyn v testovacim panelu, kde jsme rozhodovaly, co se zkusi. Neuveritelny, co se da vymyslet s margotkou, kterou vlastne tvori zbytky vsech ostatnich tycek, smichane dohromady. Ale moje oblibene limitky jsou ty od kofoly nebo od lindtu. Dubajskou cokoladu jsem jeste nezkousela, ale ted trochu chci :D akorat nebydlime v Cesku a nikde jsem to tu nevidela.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš, já myslela, že dubajská čokoláda je teď in po celým světě, ale ono se to možná týká jen českýho trhu:) Na margotky jsem nikdy nebyla, ale od dětství mám jednu guilty pleasure, co se dá naštěstí koupit párkrát za rok - hořký vánoční čokofigurky plněný citrónovým a malinovým krémem. To je strašná slast a když to s tím přeženu (vždycky), tak trpím (vždycky).

      Vymazat
    2. Asi to bude jako s módou, kdy se tu jako děsnej hit prodávaly loňský a předloňský sezóny.

      A.P.

      Vymazat
    3. Nevim, mozna spanlsky trh preferuje jiny chute, tabulkova milka tu ma tri druhy oreo prichuti, dve filipinos a vlastne i dalsi se susenkama. Dubajskou cokoladu tu nema ve vecerce ani nas pakistansky soused, ani nase pani ruska, u ktere jsem si minuly tyden kupovala cesky medovnik a plneny rumovy pernicky :D Treba jeste prorazi.

      Vymazat
  8. Já měla dubajku z rakouskýho Lidlu, když jsme byli na jarňákách, a byla teda výborná (i když jsem měla z dietních důvodů jen kousíček). Pak jsem koupila jinou v Čechách a ta byla podle konzumentů hnusná (neměla jsem ani ten kousíček :)). Takže... ano, ale ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám, že ji mají i na Alze: https://www.alza.cz/sport/alyan-dubajska-mlecna-cokolada-s-pistaciovou-naplni-a-kunafou-100-g-d12812616.htm

      Specificky píšou, že není přeslazená, tak snad... :)

      Vymazat
    2. Možná bychom měli svět oblažit českejma čokoládama. Bramborákovou. Gulášovou. Svíčkovou. Smažákovou. Prezidentská by byla s becherovkovou pěnou. Nově s gumou (žvýkací) a globlní hit by byla se zapečeným perem.

      A.P.

      Vymazat