úterý 21. října 2014

Nejdivnější kšefty v Praze: Nanoantik

Na tenhle podnik jsem narazila na cestě pro lístky na sobotní Ohm Square a myslím, že ho stojí za to zaznamenat. 

Mám ráda Kubelíkovu, je kousek od parku, v létě se dá zajít na tabouleh na zahrádku a večer na koncert do Akropole, je to pro mě pomyslný přechod pro chodce mezi slušňáckýma Vinohradama a divokým Žižkovem. A teď jsem zjistila, že Akropolis a Nanoantik tvoří dokonce svatou trojici podniků vedle sebe, ještě společně s cukrárnou, která uvízla v čase někde za Husákem a teď funguje pravděpodobně jako skanzen. V umatlané výloze najdete jen zaprášenou sbírku figurek z kindervajec, zato vevnitř nefalšovaný žloutkáč a poctivou likérovou špičku za třináct korun. U stolků, které zdobí nevyhnutelné květináče s umělou růží píchlou do moduritu, se schází pořád ta samá parta důchodců. A pokaždé zmlknou, když otevřu dveře a pak nenápadně přehodí řeč na počasí nebo jiné nevinné téma, ale potajmu na sebe mrkají, pijou kafe s tuzemákem a čekají, až vysmahnu, aby mohli nerušeně pokračovat. Tajný spolek!

Dost konspirace, jdeme si teda pro ty lístky, když se Žmur zasekne a fascinovaně hledí do výlohy. Na tyhle kšefty jsou nejlepší děti, psy a cvičená vietnamská prasata, protože lidé bez poruchy růstu mívají zorné pole o metr výš. Zakoukám se s ním a zíráme oba. Angličáci, scifi ze šedesátek – plastové vesmírné lodě, dětské pokojíčky z NDR, art deco porculán, filmové týdeníky a hodně, hodně divné fotky.

Jestli jste v dětství trpěli nějakou drobnou úchylkou a teď vám schází, tak je k mání právě tady. A pokud ji nehledáte, nezdržujte se moc dlouho. Nebo si vás něco uloví, jako se stalo právě mně:

Táta!

Pardon za sníženou kvalitu fotozáznamu.






















9 komentářů:

  1. Na co má ten hošík s tím medvídkem brýle? To si dává dávku horského slunce nebo jdou do bazénu?

    OdpovědětVymazat
  2. To jsou určitě dobové 3D brýle!

    OdpovědětVymazat
  3. Takové brýle jsem měla jako dítě při ozařování horským sluncem..bála jsem se té lampy jako čert kříže. Ti panáčci jsou moc pěkní - a opravdu divní:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Panáčci s chloupkama jsou pozoruhodní!
    Jakož všechno ostatní, i webovky toho obchodu - na těch si dal pan zakladatel záležet.
    Tam musím někdy vyrazit, až půjdu k našim!

    Jó a za medvědama vidím mončičáka, stejný typ jako mám doma z dětství - co si může dát do ucha i palec u nohy.

    OdpovědětVymazat
  5. Anonymní: horské slunce, to jsme měli taky doma! Moc si na to nevzpomínám, jen v souvislosti, že to strašně peklo. A teď se koukám na heureku, že se to ještě pořád prodává.

    liško, mrkni, musíš, líbilo by se ti tam. A je tam hodný pán. Web chlupatých pajďuláčků a jiných existencí: http://dr-laborator.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  6. Jó, pajduláci, těch máme u rodičů ve vitrínách desítky. V přesných uniformách. Můj táta je vyráběl... mně udělal indiánskou rodinu a mušketýry. Pak je myslím předělal zas na Alexandra Velikýjho a římskýho centuriona a tak.

    Horské slunce jsem nikdy nechápala jako dítě, nikdo mi nevysvětlil, proč ho mají někteří lidi doma a k čemu to je. Takže to nechápu doteď.

    OdpovědětVymazat
  7. Uáá, ale ta dr-laborator.blogspot.cz jsou ale zrůdnosti!

    OdpovědětVymazat
  8. Ach, ano, nanoantik! Tam jsem si koupila vzacnou kavovou sadu s dekorem z 50.let nebo jakych, uspesne jsem konvici, cukrenku, mlecenku a dva salky s podsalkem dovezla do SF. A tady mi pak nejaka mexicka uklizecka jeden podsalek rozflakala. Vzdycky, kdyz si na to vzpomenu, tak mne to nasere.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Copak uklízečky. Držím palce, ať poklady uchráníš hlavně před nenechavýma dětskýma ručičkama. Tam je to 50/50, že se to rozfláká, jakmile vymyslí a zrealizují přístupovou cestu...!

      Vymazat