Na tenhle
podnik jsem narazila na cestě pro lístky na sobotní Ohm Square a myslím, že
ho stojí za to zaznamenat.
Mám ráda Kubelíkovu, je kousek od parku, v létě
se dá zajít na tabouleh na zahrádku a večer na koncert do Akropole, je to pro
mě pomyslný přechod pro chodce mezi slušňáckýma Vinohradama a divokým Žižkovem.
A teď jsem zjistila, že Akropolis a Nanoantik tvoří dokonce svatou trojici
podniků vedle sebe, ještě společně s cukrárnou, která uvízla v čase někde za Husákem a teď funguje pravděpodobně jako skanzen. V umatlané výloze najdete
jen zaprášenou sbírku figurek z kindervajec, zato vevnitř nefalšovaný žloutkáč
a poctivou likérovou špičku za třináct korun. U stolků, které zdobí nevyhnutelné
květináče s umělou růží píchlou do moduritu, se schází pořád ta samá parta
důchodců. A pokaždé zmlknou, když otevřu dveře a pak nenápadně přehodí řeč na
počasí nebo jiné nevinné téma, ale potajmu na sebe mrkají, pijou kafe s tuzemákem
a čekají, až vysmahnu, aby mohli nerušeně pokračovat. Tajný spolek!
Dost konspirace, jdeme si teda pro
ty lístky, když se Žmur zasekne a fascinovaně hledí do výlohy. Na tyhle kšefty
jsou nejlepší děti, psy a cvičená vietnamská prasata, protože lidé bez poruchy růstu mívají zorné
pole o metr výš. Zakoukám se s ním a zíráme oba. Angličáci, scifi ze
šedesátek – plastové vesmírné lodě, dětské pokojíčky z NDR, art deco porculán,
filmové týdeníky a hodně, hodně divné fotky.
Jestli jste v dětství trpěli nějakou drobnou
úchylkou a teď vám schází, tak je k mání právě tady. A pokud ji nehledáte,
nezdržujte se moc dlouho. Nebo si vás něco uloví, jako se stalo právě mně:
 |
| Táta!
Pardon za sníženou kvalitu fotozáznamu.
|
Na co má ten hošík s tím medvídkem brýle? To si dává dávku horského slunce nebo jdou do bazénu?
OdpovědětVymazatTo jsou určitě dobové 3D brýle!
OdpovědětVymazatTakové brýle jsem měla jako dítě při ozařování horským sluncem..bála jsem se té lampy jako čert kříže. Ti panáčci jsou moc pěkní - a opravdu divní:-)
OdpovědětVymazatPanáčci s chloupkama jsou pozoruhodní!
OdpovědětVymazatJakož všechno ostatní, i webovky toho obchodu - na těch si dal pan zakladatel záležet.
Tam musím někdy vyrazit, až půjdu k našim!
Jó a za medvědama vidím mončičáka, stejný typ jako mám doma z dětství - co si může dát do ucha i palec u nohy.
Anonymní: horské slunce, to jsme měli taky doma! Moc si na to nevzpomínám, jen v souvislosti, že to strašně peklo. A teď se koukám na heureku, že se to ještě pořád prodává.
OdpovědětVymazatliško, mrkni, musíš, líbilo by se ti tam. A je tam hodný pán. Web chlupatých pajďuláčků a jiných existencí: http://dr-laborator.blogspot.cz/
Jó, pajduláci, těch máme u rodičů ve vitrínách desítky. V přesných uniformách. Můj táta je vyráběl... mně udělal indiánskou rodinu a mušketýry. Pak je myslím předělal zas na Alexandra Velikýjho a římskýho centuriona a tak.
OdpovědětVymazatHorské slunce jsem nikdy nechápala jako dítě, nikdo mi nevysvětlil, proč ho mají někteří lidi doma a k čemu to je. Takže to nechápu doteď.
Uáá, ale ta dr-laborator.blogspot.cz jsou ale zrůdnosti!
OdpovědětVymazatAch, ano, nanoantik! Tam jsem si koupila vzacnou kavovou sadu s dekorem z 50.let nebo jakych, uspesne jsem konvici, cukrenku, mlecenku a dva salky s podsalkem dovezla do SF. A tady mi pak nejaka mexicka uklizecka jeden podsalek rozflakala. Vzdycky, kdyz si na to vzpomenu, tak mne to nasere.
OdpovědětVymazatCopak uklízečky. Držím palce, ať poklady uchráníš hlavně před nenechavýma dětskýma ručičkama. Tam je to 50/50, že se to rozfláká, jakmile vymyslí a zrealizují přístupovou cestu...!
Vymazat