pondělí 19. února 2018

Nokia: Cesta do pravěku


Před týdnem jsem ve stejnej den ztratila klíče a podělal se mi mobil. Nechci, aby to vyznělo, že jsem negativistka, ale ten den měla zrovna přijet Gábina a čekat nic netušící návštěvu bez klíčů a bez telefonu je v dnešní době bráno jako poděl na hosta s jasným záměrem nechat ho bloudit po nebezpečné metropoli napospas výprodejům spodního prádla, prodejcům Strážné věže a naháněčům do bordelu. Aby toho nebylo málo, tak se Gábině po náročném vlámání do našeho příbytku ztratil pes (v Karviné), takže jde zřejmě o prokletí překračující hranice středočeského kraje. 

Klíče se našly (v kapse Žmurovy bundy), pes se našel (v Polsku), jen můj podělanej mobïl zatrvrzele trval na své vadě a odjel na měsíc do křemíkových lázní v autorizovaném servisu. Nafasovala jsem od M. starou Nokii, na kterou si chodí hrát hada půlka oddělení Korporátu a vážně uvažuju o jeho zpoplatnění, zvlášť pro kolegy, co si na něm po mnoha letech abstinence obnovili závislost. 

Pokud se ukáže, že lze jeho používání monetizovat, zdaleka to vynahradí úvodní hodiny utrpení, kdy jsem ho při psaní SMS ze zvyku naklopila naširoko, nebo se chtěla podívat na mail. A víte co? Po pár dnech si začínám, zatím potichu a nesměle, přát, aby se můj nevděčnej Samsung dostal v servisu pod ruku psychopata, co mlátí ženu, když není teplá večeře, do práce chodí imrvére se zbytkáčem a má amputovanou ruku od nehody na hárleji, takže mému přepíčeně choulostivému Samsungovi při pokusu o opravu nevratně zryje sklíčko pirátským hákem, co má přidělanej místo protetický ruky. Nebo že s ním bude tentýž opravář mobilních zařízení na toaletách masturbovat nad fotogalerií, kterou jsem si před jeho neohlášenou klinickou smrtí samozřejmě nestihla vymazat a sklouzne mu z toho lepkavýho pirátskýho háku rovnou do hajzlu. 

S Nokií si od svého věku na občance odečtete patnáct let. Nikdy vás vyčítavě neupomene na narozeniny člověka, o jehož existenci nejste zdaleka přesvědčeni a nevysírá dalšími otravnými statusy z Facebooku. Jestli vám někdo něco chce, tak si pěkně zavolá, nebo pošle esemesku, žádný podvádění přes Whatsapp. Fotky jsou takový, jako je svět okolo vás. Skoro. Jestli máte vyblitou pleť a náběh na kruhy pod očima, tak je budete na fotce z Nokie vypadat jako namodralý delfín s rozpitými kaňkami místo očí. Cuká vám ruka pod dychtivou touhou vědění, co se stalo za posledních deset minut na lidovkách, nebo kdy jede tramvaj? Po pár trýznivých pokusech dobýt zkrachovalý WAP portál zůstanete stát na zastávce a v lepším případě se dozvíte novinky posloucháním cizích rozhovorů. V horším případě stojíte na zastávce jak svatej za dědinou a díváte se spolu se svým hloupým telefonem na to, jak všichni zírají do svých chytrých telefonů. Vy se do svého dívat nemusíte, protože esemesku vám dneska už nikdo kromě přání k svátku od babičky nenapíše a prohlížet zrnité fotky omrzí, stejně jako poslouchat dvanáct vyzváněcích tónů pořád dokola. 

Ale aspoň vás hřeje baterka v kapse, kterou jste nabíjeli naposled před týdnem. Stejně jako fakt, že si vaše děti se špatně skrývaným pohrdáním přestaly půjčovat telefon na hraní her. Venku začíná jaro, ze kterýho máte mnohem víc než fotku na Instáči. V záplavě endorfinů jsem se rozhodla eliminovat další elektronická zařízení, ale v rozletu mi brání nedostatek materiálu. Televizi nemáme a „notebook už starej a hnusnej máš“ kroutí zamítavě hlavou M. Tak si zatím teda jen plánuju, co všechno už rozhodně nebudu dělat s nafučeným Samsungem, až se mi vrátí popraskaný a navlhlý z opravy. Co se týká pokroku, oproti Nokii bych ráda využívala jen jinou vyzváněčku. Zkontrolujete mě za měsíc, žejo?

26 komentářů:

  1. chtěla jsem tomu dát like... jenže pak jsem si uvědomila, že tohle není FCB! :-D Za měsíc říkáš?

    OdpovědětSmazat
  2. To zní jako dobrej detox :)) někdy mám chuť si na fotky pořídit zpátky kompakt a na volání taky nějakou takovou Nokii :D

    OdpovědětSmazat
  3. Prezi: Ano, měsíc. Při reklamaci jsem zadoufala, že těch 30 dnů je jen na papíře a ve skutečnosti bude do konce týdne zpátky a pobavila jsem tím celý tým flinků na prodejně, co se právě chystal zašít se na cigaretu za budovou. Ani pamětníci z jejich řad si nevzpomněli na to, že by se jim kdy vrátil telefon ze servisu dřív. Takže s tímto přístupem je větší šance, že tu lhůtu prošvihnou a budou mě muset vyplatit cash

    Quanti: Kompakt – to vzrušení, když si šel člověk vyzvednout tlustou obálku ve fotosběrně!:)

    OdpovědětSmazat
  4. SMS je to jediný, co svýmu telefonu ještě toleruju :-D
    Když do mě kamarád rejpe, kdy že já si konečně pořídim chytrej telefon - hele ta debata je pokaždý stejná...
    "Kdy konečně zahodíš tu cihlu a koupíš si telefon?"
    "Já mam telefon."
    "Ale blbej."
    "Dost chytrej na to, aby se nesral do věcí, na který existujou lepší přístroje..."
    Nad tim on vždycky zakroutí hlavou, doprovodí to pohrdlivým vzdechem, občas i oko v sloup obrátí.
    No - a pak podle navigace ve svym chytrym telefonu jede z Brna do Prahy čtyři a půl hodiny.
    ...čekám, kdy díky navigaci někde vysklí červenou...

    OdpovědětSmazat
  5. Nevím, na který zastávce jsi stála a slyšela novinky z vyprávění lidí:-) Já, kdykoliv stojím někde v davu (čekárna, hala nádraží) všichni čuměj do těch zasranejch mobilů, jak kdyby tam byl tajnej recept přeměny hoven na zlato. A nikdo ani nepípne!!!
    A tenhle na pikaču trend jsem tuhle viděl i v hospodě. škoda, že jsem řídil a nemohl si dát drink na žal.
    Někdy je mi mezi lidmi smutno. Zlatý včely!!!!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já jsem si dneska ráno na zastávce vyslechla demografickou analýzu a prognózu české společnosti.
      "No, černochů je tady taky hodně."
      "Je, ale ty neškodí, ty só přizpůsobený. Kdežto ta verbež, co se sem natahala, akorát modlit se budó, dělat nebudó..."
      "Mnohoženství...blabla bla (nesrozumitelné)....zabyt takovó babu."

      Děkuji, raději mobil.

      Smazat
    2. To bylo na Šilingráku, nebo šlo o imigranty z Brna?:)

      Smazat
  6. Galahad: Poslední Mohykán. Mně teda moje cihla sešla stářím a odešla relativně přirozenou smrtí. Plynule ji vystřídal Vodafone Smart, telefon tak dementní, že se musel aspoň takhle pojmenovat, aby se mohl zařadit mezi chytré telefony. Úvod do světa chytrých byl až Samsung. Jen jsem si uvědomila, že to všechno nejen nepotřebuju, ale ještě to žere strašně času. A tý baterky.

    Sejra: Jo, v hospodě je to úplně absurdní. A to tam kolikrát vidíš i páry, co proti sobě jen mlčenlivě sedí zabořený do displeje a přeješ si za ně, aby si aspoň psali navzájem.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Inu... ten můj blboun mi poslední dobou taky dost zřetelně naznačuje, že tu věčně nebude. Trochu doufám, že odchází jen ta baterka, ale čert ví, že...

      Smazat
    2. No i kdyby, tak baterku už na něj možná dneska ani neseženeš, ne? Možná v zapadlým krámku někde v Jižním Súdánu...

      Smazat
    3. Ještě nedávno jsem na něj sehnal nabíječku, tak snad... :-D
      Ale vejlet do Jižního Súdánu nezní špatně.
      Zda-li je tam v tuto roční dobu přívětivé počasí?

      Smazat
    4. Jestli se chystáš, přibalila bych si sebou radši velkou svačinu. A kufr výkupnýho v desetidolarovkách, až ti bude na neplánovaných čůracích pauzičkách mířit kalach do zátylku;)

      Smazat
    5. Kdyby mě tam unesli, chtěla by moje žena výkupný za to, že si mě vezme zpátky. Tolik desetidolarovak neni v celý Africe :-P

      Smazat
  7. V naší rodině jsem vždycky ten, kdo "spotřebovává" telefony nejpomaleji a nikdy jsem to nebyla já, kdo se rozhodnul pro novější model... Vždycky mi byl darován, aniž bych o připravovaném dárku předem věděla. A vždycky jsem se toho starého vzdávala krajně nerada a s velkou nechutí, neboť nesnáším ten pocit, že mi cca 90% funkcí nového modelu zůstane skryto, neboť i když nakonec proniknu do toho, k čemu jsou a jak fungujou, prostě je nepotřebuju a nikdy nevyužiju... Až teď se můj víc jak 4 roky starý Nokia Windows Phone softwarově pomalu ale jistě začal, nepodporován již firmou Microsoft, odebírat do toho křemíkového nebe... Výsledkem je naprosto nezničený, zachovalý a funkční mobil, který nefunguje... Takže ano, jsem čerstvým vlastníkem dalšího telefonu, kterej je chytřejší než já a jehož 90% potenciálu nejspíš nevyužiju... Ale hezky fotí :-)

    OdpovědětSmazat
  8. A toho se drž! U mě jakékoliv další odhalování skrytéhop potenciálu skončilo jen nikdy nekončícím kolotočem upoutávání pozornosti přes remindery, co se mi tam nechtěně natáhly s každou další aktualizací a to nemluvím ani o otravném Google, co se snažil dohnat mě k šílenství přes neustálé pokusy úkolovat mě recenzí všech míst, kde mě načapal, včetně návštěvy vietnamské večerky spolu se zveřejněním příslušných fotek ve fotogalerii. To na tom bylo nejhorší, být pořád ve střehu, když něco odklikávám:)

    OdpovědětSmazat
  9. Vodafone Smart! mám ho taky a je to velký učitel zenového klidu, protože prodleva mezi stisknutím čehokoliv a požadovanou reakcí někdy trvá i desítky vteřin.
    jinak v elektrodowngradingu jsme zašli tak daleko, že doma nemáme už ani toastovač a rychlovarnou konvici:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To mi připomíná kolegu, co se tady včera chlubil výrobou toastů za použití alobalu a žehličky. Jednoduše ty zabalené chleby přežehlí. Ale předpokládám, že ve vaší greenpeace domácnosti výrobu toastů řešíte ekologicky přes placatý šutry nahřátý v troubě, nebo si je F. vkládá do podprsenky.

      Smazat
  10. Mám schválně tlačítkovej, protože nehodám hladit nikoho neživýho, včetně dotekového displeje nějakýho přístroje.
    A pozoruju, že v hromadné dopravě budou muset brzo projektovat širší dvojsedadla. Kvůli těm lidem, co pořád s lokty od těla šmrdlaj telefon. Když si takový cestující přisedne vedle mě a jeho loket je moc blízko mě nebo se mě lehce dotkne, bavím se tím, že jakoby omylem do toho člověka taky drbnu loktem. Dokud se nestáhne. Mysela jsem si vždycky, jak jsem hodná smířlivá holka, ale nejsem, normálně do těch lidí schválně šťouchám.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsi prostě holka s ostrými lokty! To mě teda asi víc vadí, když mi někdo hodí na nohy svou tašku, abychom se spravedlivě podělili o tu tíhu, co sebou musí tahat, nebo mi z polohy "jednou rukou se držím vestoje a druhou jím" drobí sušenku na hlavu. Loktovaná už je z tohoto pohledu taková neškodná zábava...

      Smazat
    2. Liško, šťouchat můžeš i na fejsu, vědělas to?!

      Smazat
    3. na B jsem dostala jeden šťouch hned zkraje, ale nevěděla jsem, co to znamená. A nevím to doteď. Něco na škále od pozvání na rande po drtivou kritiku?

      Smazat
  11. Geniální článek :D já jsem se nedávno musela mířit s chytrolínským telefonem, ale záměrně se snažím jeho inteligenci snižovat nepoužíváním internetu v něm. Ne, fakt nechci být všude online na FCB, mailu a já nevím na čem ještě. Prý jsem odporně staromódní. Ok, to beru :)

    OdpovědětSmazat
  12. Držím palce, ať to vydrží. Já jsem k němu dostala skoro neomezená data a to už je potom jen pro silné povahy (mezi které zatím nepatřím. třeba po opravě budu...:)

    OdpovědětSmazat
  13. Psice: Ten článek je prostě zábava stejně jako blog :D

    Osobně jsem chvilku trpěl jistou neomobilitou, kdy jakmile byl na blízku nový přístroj, hned jsem ho ho musel mít a nakonec nic moc... Řekl bych, že jsem akorát chytal pokročilejší rozmach wapu a cosi jako fotky ( právě ty zrnité "skvosty" :D ), jenže v té době jediné fotky, co se mimo foťák jako takový daly pořídit. Ještě nyní vzpomínám s úctou na velmi odolnou 5110 a její neskutečnou funkčnost, později na siemens C35 a jemu podobné až do chvíle, než se mi do ruky dostal první Windows Phone :)
    Popravdě? Jsem malinko maniak do digitalizovaného světa, ale s postupujícími lety už chápu, že mít každý rok nový telefon není zrovna můj trend a s oněmi upozornění souhlasím, občas to vážně otravuje, ale což, souhlasil jsem s tím ;) Jen je občas az děsivé, jak je sled míst a sledování pohybu přesné ;)

    K blogu: jen tak dál, u některých příběhů mi až sluníčka kápne, spíše ( díky Bohu ) smíchy než smutkem ;)

    S pozdravem pro všechny Marty9xxxx

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Marty, díky za potěšující koment, tak pozitivní, že to pro konspirátory bude působit, že si tě platím:) Ještě k těm mobilům - můj první byl Bosch 509 - to byla bomba! Cihla s anténou, za tmavých bezměsíčních nocí by se s ním dalo zabíjet pouhým zaťukáním o hlavu:)

      Smazat
  14. Poopravení chvály: nejde o ukápnutí sluníčka, ale slzičky ;) :D

    Konspirátorská banda nechť mi podrbe záda! :D Už dávno jsem přesvědčen o tom, že pokud se mi něco líbí, nemusím kvůli tomu podstupovat existenční test DNA a zpovídat se finančáku... Považuji se za normálního zaměstnance a člověka :D
    509... Neměla náhodou modré podsvícení ? :D

    Prchám jako správná noční sova činit se do gastrokorporátu ;)

    OdpovědětSmazat