pátek 9. března 2018

Rezervace pro Tunga


Dnes se můžete těšit zprávy z domova. Nebojte, naštěstí se zatím i přes jarní počasí neprotrhla hráz Jarmilčina výstřihu, tudíž jsem nebyla oslepena osvobozenýma skandujícíma plandákama, ani vystřeleným knoflíčkem od halenky. Zůstávám doma v pyžamu díky Žmurovi, který táno chrchlal tak usilovně, že byste mu dali pětikačku na očkování proti tuberkulóze. Zvláštní, že od omluvného telefonátu do školy skoro nezakašlal. Lurdský zázrak? No, Pižmič stále trvá na stanovisku, že to vůbec nesouvisí s jeho podnikáním, tak si na to udělejte názor sami: 

Ahoj, tak co se přes den stalo dobrýho?“ selektivně se včera odpoledne zajímám před školou. Všimněte si, že se už nějakou dobu radši neptám, co se stalo zlýho (a stejně se to dozvím vždycky jako první) 

„Dneska jsme s Vinckem založili firmu“ odpoví Žmur bez emocí a zatváří se, jak když si Kellner znuděně koupí další podílové fondy. Zaloví v kapse a vytáhne nablýskanou novou desetikačku. 

„Zisk za první odpoledne od založení“. Žmur už dál tu předstíranou skromnost nevydrží a nadme se svou neskrývanou posedlostí po mamonu. 

„Týjo“, uznale pokývu. „Co teda vlastně prodáváte? A jak se ta firma jmenuje?“ 

„Jmenuje se Nejlepší vlaštovka a prodáváme – no, nejlepší vlaštovky. Jedna stojí korunu. Jako teď v akci, chápeš. Pak bude daleko dražší. Ty si můžeš koupit rovnou tu drahou, když na to máš“, dostávám nabídku, co si na nic nehraje. 

„Žmure, myslíš ty tvý těžkopádný zohýbaný papíry, co nelítají? Tak to je ale mega úspěch, že jste to prodali deseti dětem. Kdo u vás má na starosti reklamní kampaň?“ 

„Proč deseti dětem? Prodali jsme to jako jednu mezinárodní rezervaci. Tung si objednal deset vlaštovek s čínskou vlajkou. S termínem dodání do pondělí.“ 

„Myslel jsem, že Číňanům stačí od všeho jen jedna fotka a šířka–výška- hloubka, to mě teda překvapuje, že jich potřebuje hned deset“, diví se M. „Možná na tom Tung bude po škole posílat nějaký komunistický rozvratný letáky.“ 

„Počkejte oba. Žmure, a není to podvod? Co když to bude reklamovat? Co třeba něco férovýho – upéct domácí koláč, nebo spolužákům nabídnout zdravou ovocnou šťávu za dobrovolný příspěvek? 

„Nuda!“ přerušili mě oba. „To už je lepší koupit za levno Coca-Colu a prodávat ji po kelímkách za dvacku.“ dodá M. v náhlé inspiraci. 

„No, když jsem byla malá já, vyráběla a prodávala jsem falešný losy“, zasnila jsem se. „Ale jen v naší rodině!“ 

„O to je to horší, loterijní podvod na vlastní babičku!“ 

„Mně se stejně nechce tahat do školy s kanystrem koly“ mávne rukou Žmur. „Zlatý vlaštovky. A zatím to vydělává dobře“. 

Tady někde bych si skoro mohla oddychnout, kdyby k tomu M. nutkavě nedodal: „A skořápky hrát umíš? Ty se ti vejdou do aktovky líp než vlaštovky!“


18 komentářů:

  1. Skořápky je potřeba vyčerpat, než bude zletilej :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Od včerejška to upgradeoval, vyrobil výherní automat z krabice od bot:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý. Být tebou pomalu bych trénoval zapékání pilníků do chleba :-D

      Vymazat
    2. Moje pečené výrobky bývají ocelově tvrdé i bez pilníku. Stačí s nima házet po dozorcích jako bumerangem...

      Vymazat
    3. Po dozorcích bych nic neházel, tim si vyslouží jen paragraf navíc. Ale vrháním tvrdého chleba proti zdivu mohl by napodobit takovou tu betonovou bourací hrušku :-)

      Vymazat
  3. Já prodávala losy po baráku!! A dokonce pravý, dala jsem nějaký blbiny z domova do tomboly... Bohužel mě tahle podnikavost opustila ještě před pubertou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vida, další loterijní typ! Třeba se to na stáří zase vrátí, dáme si vědět, jo? Můžeme spolu obcházet baráky a já u toho budu ještě tklivě hrát na flašinet...:)

      Vymazat
    2. Obcházet, to nevím, jestli zdědím po mamince artrózu, tak spíš objíždět na elektrokole... ;) ale můžu k tomu flašinetu zpívat, to zní jako slibný třetí pilíř!

      Vymazat
    3. Já jednou zdědím po mamince artrózu i to elektrokolo:) Zpěv se cení, ten já mívám zakázaný i doma, že z toho lidi bolí hlava a trnou končetiny, takže s trochou té sebereflexe zůstanu u flašinetu, ale můžu u toho předvádět jogínskou stojku. Nebo jet ve stojce na elektrokole a hrát přitom na flašinet.

      Vymazat
  4. Závidím vám toho podnikatelského ducha (nebo ty podnikatelské duchy, vám všem). Já neprodávala nikdy nic a táhne se to se mnou furt. Ten (ne)du(c)h.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Furt lepší, než kdyby se za tebou furt táhnul podnikatelskej puch. Třeba z vodňanské drůbeže.

      Vymazat
    2. :-DD jóó! Tady člověk najde vždycky nejvtipnější pohotovou odpověď!

      Vymazat
  5. obchodovat s Čínou, nejni to riziko ? vyptal bych se Tvrdíka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prý u nás má Čína na další dva roky nasmlouvaný výcvik pro 77 adeptů na piloty pro čínské aerolinie. Předpokládám tedy, že jde o první dodávku leteckých simulátorů...

      Vymazat
  6. Asi je na čase vysvětlit synovi, že prodávat vlastní práci je nejhorší způsob obživy. Mnohem efektivnější je prodávat práci druhých, na tom se vydělá víc než na vlastních výrobcích, obchod prostě nese. Ještě více se dá vydělat na prodeji cizích služeb - cestovky mají rozodně větší zisk na hlavu než hotely a dopravci, jejichž služby zprostředkovávají. A úplně nejeefektivnější je prodávat naději. Tedy organizovat loterie a sázky a či prodávat věštění a čtení z ruky...
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejlepší je prodávat návod na vlaštovku, kterou když složíte, budete už nadosmrti šťastný...

      Vymazat
  7. ...případně i hubený.

    OdpovědětVymazat