středa 10. října 2018

Do-stíhy a sázky


Fakt ráda bych vám dneska napsala nějaký potěšující pozitivní článek. Vy byste si ho přečetli a řekli „ááách“, zamyšleně dopili šálek kávy a šli adoptovat seniora, nebo aspoň vytáhli koťátko z popelnice.

Ale to se nestane, protože Psice má tři dny před menstruací, zánět dutin a do toho všeho přestává podvacáté v řadě v kouřit. Já vím, že to není vhodné načasování pro klíčová životní rozhodnutí, na druhou stranu moje nikotinová závislost dávno nedosahuje dehtové belle époque v období před dětmi.

Teď je to spíš takovej shrbenej vypelichanej somrák, co vám vnucuje cígo k pivu po desátý večer, protože ví, že o denním kouření si může nechat jen zdát. Takže se ten večer fakt snaží – a ne vždy bez úspěchu, abych si aspoň jednou týdně večer vykouřila v nejlepším případě i ty všechny neexistující denní cíga. A k tomu se dost často zákeřně přišourá s nezvladatelnou chutí na cigaretu po sexu, nebo v těch chvílích, když na vás kašle celej svět. A je to.

„A kdo jsem já, abych nezvládla takovou neduživou závislost?“ ptám se včera M., během toho, co mu šacuju kapsy. „Vždyť to ani není pořádná závislost, jen takový zmrzačený virový kmen v očkovacím séru, nebo vykastrovanej pudlík… sakra do prčic, kam jsi přede mnou schoval tu krabku? Strašně mě bolí hlava, už dva dny jsem pořádně nespala, nedostala jsem tu zakázku, protože za nic nestojím, snědla jsem děckám jogurty na ráno a ještě jsem si vyprala papírovej kapesník s černým prádlem, béééé“ složím se v slzách na koberec. Pamatujete na to deja vu z minulého postu? M. mi na to odpověděl, že si v posledních dnech jasně vybavuje záblesky z  šestinedělí, ačkoliv už je považoval za navždy vytěsněné.

Takže na první pokus jsem vydržela místo standardních sedmi, celých o-sm dnů. Wow. Ale já souboj s večerním somrákem nevzdávám, to si zase nemyslete. Zdroje nikotinu jsou z blízkého okolí odstraněny a M. už je po včerejšku vycvičený jako elitní nájemný vrah. Nehne s ním lítost, ani výhružky. „Přinejhorším si zaleju uši voskem jako Odysseus“, slíbil mi. Doufejme, že to stejné je ochoten pro mě udělat i pan Trang z protější večerky.

Abyste si o mě nemysleli, že jsem úplný magor, plynule přejdeme k tomu, jaké další výzvy v naší rodině byly na pořadu minulého týdne, abyste měli srovnání. Sáhnu k vašemu oblíbenci Žmurovi, protože od něj většinou odcházím s pocitem, že jsem psychicky vlastně celkem v pořádku.

Žmur se tedy nepotýká se závislostmi, naopak si je pěstuje a hýčká. Chtěla bych se v příštím životě stát Žmurovou závislostí na lékořici! Žmur si ale s láskou pěstuje i další zneklidňující sklony, mezi které nově patří masochismus.

„Mami, že bys neskočila nahatá do kopřiv?“ zeptá se takhle Žmur na ranní nedělní procházce kolem zarostlého břehu Lužnice na výletu do Bechyně.

„Hmmm, dej mi chvilku, musím o tom popřemýšlet…“ (rybáři u řeky si zvědavě natočí skládací židličky směrem k nám)

 …už to mám! Promiň, ale určitě ne“. (sbor rybářů zklamaně zahučí).

„A ty táto?“ (rybáři si naštelují výhled zpátky na vodu). M. odpoví dostatečně jasně jen pohledem.

„Vsaďte se o pytlík lékorek, že já to dám!“ zařve Žmur a začne si rozvazovat tkaničky. Rádi souhlasíme, že si může nechat trenky.

Ale to bude teda strašně bolet“ mne si Žmur ruce. Zimou nebo nedočkavostí?

„No to přímo ultimátně! Hele, klidně se můžeš obléknout a jdeme dál“, podávám mu tepláky. „Dám ti jablko za statečnou zkoušku chladem.“

„A ty lékorky?“

„Ti nedám, protože jsi tam nesko-“, nestihnu doříct a Žmur jen v trenkách a ponožkách s teplákama v ruce hodí šipku do vysokých a šťavnatě žahavých kopřiv. Rybáři si znovu otočí židličky.

Prý za to stály!

Seznamte se: Moje závislost na nikotinu,
zachycená v den osmý.


21 komentářů:

  1. Dopil jsem šálek kávy a chtěl vytáhnout seniora z popelnice, ale on to byl kandidát ČSSD na primátora v Brně, sakra...

    OdpovědětVymazat
  2. Já bych koťátko adoptoval horzně rád i bez pozitivního článku. Ale žena řikala, že mi stačej mravenci, co nám lezou pod oknem.

    OdpovědětVymazat
  3. Dalibor, Galahad: Ze pry lidi ctou jen perexy... a ona je to pravda!:)

    My jsme nedobrovolne adoptovali octomilky. Uz mame i roztomila mladatka k odberu;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A to teda neni, já náhodou vim, že Žmur skočil do kopřiv... :-D
      Ale - snad mi to jako jeho matka odpustíš - já mam emoce zainvestovaný spíš v tý vidině koťátka, než ve Žmurovi :-)

      Vymazat
    2. Já tě naprosto chápu! Taky bych chtěla koťátko. Ale dokud platí eM. manifest proti domácím zvířatům (buď budete mít doma mě, nebo zvíře), tak si neškrtnu - nejspíš ani s tím seniorem. Leda by byla nějaká úhledná babička, co nelíná a generuje teplé pletené ponožky a vanilkový rohlíčky.

      Vymazat
    3. Popisu by odpovídala moje maminka. Ale tu nedám.

      Vymazat
    4. A já jsem minulý víkend byl také na výletě u Lužnice a šli jsme z Bechyně až ke Stádleckému mostu !

      Vymazat
    5. Dalibor: Tyjo! My jsme šli z Dobronic u Bechyně, tak 3 km a to samé zpátky k autu. Most by se nám býval dost hodil, protože na protějším břehu byl úžasný podzimní les.

      Vymazat
    6. Pravda, bylo opravdu krásná baběletní sobota jako malovaná. A v Dobronicích otevřený stánek v areálu RS UK ! Krása nesmírná...

      Vymazat
  4. Přežil? Nebo jste ho museli od hlavy k patě pomazat fenistilem?
    ---
    Odvykání kouření je velmi těžké. Nikotin je mimořádně návykový. Abstinenční příznaky nastupují postupně, dokonce až po roce abstinence. Teprve po sedmi letech abstinence si bývalý kuřák může říci, že svou závislost překonal. Je to prostě jedna z nejtěžších závislostí. Vím to dobře, kouřil jsem 31 roků, posledních cca 10 let dvě krabičky denně. Pak jsem to uťal ze dne na den. A samozřejmě jsem se z toho psychicky sesypal a dodnes nejsem zcela v pořádku, i když abstinuji už 15 let. Kdybych se měl znovu rozhodnout, raději bych kouřit nepřestal. Ale když už jsem přestal, nechci znovu začínat, aby všechno to utrpení nebylo zbytečné.
    Zejména starším lidem nedoporučuji přestávat s kouřením, mohlo by je to zabít rychleji než pokračování v inhalaci dehtu (inhalace nikotinu neškodí, spíše naopak).
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to hrdina - o žádné tišící prostředky si neřekl:)

      Opravdu na dlouho jsem přestala kouřit dvakrát - s těhotenstvím, porodem a kojením našich dětí. A poslední rok kouřím jen nahřívaný tabák, bohužel ten od Philipa Morrise a stejně mě to štve - nechci Philipa podporovat, ani nejde o žádnou "zdravou" cigaretu, jak se někdy s údivem dozvídám. Podle rozboru má obsah některých škodlivin dokonce větší, než normální cigareta. V každém případě před rozhodnutím skončit ze dne na den při spotřebě dvě krabičky za den opravdu smekám a zároveň chápu, jaká byla cena za nekouření přepočtená na psychické problémy.

      Vymazat
    2. S těmi tišícími prostředky to není tak úplně pravda, protože po pěti letech abstinence jsem musel užívat Cipralex, když rozvrat metabolismu neurotransmiterů začal ohrožovat mou člověčí identitu.
      Milan

      Vymazat
  5. Ani mě nenapadlo, že kouříš! Dodneška jsem vděčná kamarádce, že mě ve čtrnácti po asi dvou týdnech inhalace ve společnosti nejpochybnější party ze třídy donutila "přestat". Jestli mi něco nechybí, je to další závislost - už to hubnutí bylo dost těžké. Držím palce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem totiž velmi nenápadný kuřák - kouřím fakt jen v večer, když jdu s někým na pivo, nebo výjimečně v noci z okna, pokud potřebuju zpracovat nějakou intenzivní emoci. Děti to nevědí, i to je pro mě jeden z důvodů, proč ne - není mi moc příjemné být v roli pokrytce.

      Vymazat
    2. To kvituju! Jéje, jak mě mrzelo, když jsem si vzpomněla na všechny ty pubertální prosby, ať se máma s otcem rozvede... a oni už dávno rozvedení byli. Jak teda mámě nemám skoro nic za zlé, tak tohle se mě hodně dotklo.

      Vymazat
    3. Jj, taky jsem se hodně věcí dozvěděla i desítky let později

      Vymazat
  6. Kopřivová masáž mně připadá jako hodně ohleduplná varianta vůči těm rybářům! Přinejmenším vůči nim. - Místo skoku do kopřiv mohl totiž Žmur zvolit variantu skok do vody.

    OdpovědětVymazat
  7. Žmur umí zatím plavat lépe v kopřivách, než ve vodě:)

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj, no chyběly mi jak příběhy, tak i záludná Čičman a Žmur s M.-em :D
    nebyl čas teď a tak doháním po dlouhé době a jelikož jsem ráno z našeho Gastrokorporatu prchl zázračné dříve, mohl jsem se po dlouhé době vrhnout na dohnání skluzu tady, ale přiznávám, na chvíli jsem měl normálně výpadek a nemohl si vzpomenout na adresu :D
    Stává se Vám taky, že zcela jasnou věc si prostě někdy ne a ne vybavit? Jsem mladej na sklerózu a blbosti se to omilat také pořád nedá :D
    Odvazlivec ve stylu skoku do kopřiv by ze me asi nebyl, ale kdo ví :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stává se mi to několikrát do týdne:) Ještě, že existuje Google (a RSS čtečky:)
      Tož vítaj zpátky!

      Vymazat