středa 12. června 2019

Jak na to: Předsednictví v klubu trapných matek


V životě každého rodiče nastane chvíle, kdy máte dost konkrétní pocit, že se vaše děcko řítí do něčeho, na co ještě není připravené. Přičemž následky si ponesete jenom vy sami.

Když mu nedáte poprvé plínu na noc, protože vaše matka tvrdí, že byste měli vyjádřit důvěru v kontrolu jeho vyprazdňování. 

Když ho pošlete s pětikilem do večerky pro rohlíky, protože nemáte nic menšího, a drobný má přinést zpátky.

Když řekne, že chce jet s nejlepším kamarádem na vodu, neumí pořádně plavat a jeho dvě vodácké zkušenosti se vztahují jen k nafukovacímu člunu v bazénu na chatě a k přívozu na Vltavě.

„Na tom vodáckým zájezdu píšou, že je vhodný od šesti let i pro úplný začátečníky“, pokrčila rameny Vinckova máma. „Jasně, a na to, aby si zažili dobrodružství bez nás, otravných matek, začínají být téměř přestárlí“, dodala jsem a poslaly jsme přihlášky. Červen byl tenkrát hodně daleko.

S tím, jak se inkriminovaný víkend přibližoval, byste čekali, že bude přibývat pochvalných poplácání po rameni od babiček za projevenou důvěru v samostatnost a schopnost přežít v extrémních podmínkách posázavských kempů. Emotivní reakce babiček na sebe opravdu nenechala dlouho čekat.

„Takoví malí chlapečci“, utírala si Vinckova babička před školou svou třaskavou směs rozčilení s rozmazanou řasenkou do papírového kapesníčku. „Co když se utopí pod jezem?  A kdoví, co za pedofily tam s nima pojede? Jsou toho plný noviny!“. Moje máma na to díkybohu neříkala nic, protože jsem se po této ukázce rozhodla o vodácké víkendovce takticky mlčet.

„Kdyžtak jí zapřu, že měla kdy vnouče“, říkala jsem si, když jsem předávala Žmuříka ošlehanému Kapitánovi a bandě výrostků, ve které kluci vypadali spíš jako odrostlá batolata, než plnohodnotní členové posádky.

"Už jsi viděla Facebook?" Ptá se mě Vinckova máma v sobotu. Mezi momentkami vodáckého oddílu se objevilo něco, co jako rodič na první pohled vidíte asi nějak takhle:


„Pojedeme mu v neděli naproti do Pikovic“, domlouvám se s eMem, který to považuje za výstřelek hysterické matky s vysokým potenciálem trapnosti.

„Aspoň si převzít tělo“, dodám pochmurně.

Takže stojíme v neděli pod mostem v plném počtu. eM dělá, že tam není, já v kapse muchlám papírový kapesníček na řasenku smíchanou se slzama a Čičman poskakuje a zpívá koledy, jak už to tak dělává zhruba od půlky prosince. Co si budem, ostuda jak se patří.

Takže první, co Žmur udělá, když přijede s velkou holkou na malým kajaku, že nás odklidí stranou, aby nás nebylo tolik vidět. Za druhé sní všechny svačiny včetně těch pro kachny, a za třetí začne světácky vykládat o tom, jak stavěl sám stan, jak si opařil ruce od vaření na ohni a jak obehrál Kapitána v kartách.

Dámy a pánové, čestné místo v klubu trapných matek získává Psice. Ahoj mami!

11 komentářů:

  1. Né, dobrý, tos ještě zvládla dobře! - Pokud jsi mu tedy nedala na cestu obří papírový kufr plný oteplovaček.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kapacita zbytecneho obleceni a doplnku je nastesti omezena objemem lodniho barelu:)

      Vymazat
  2. úsek do Pikovic je sakra vostrej, já to chápu, sám mám syna ve vodáckém oddílu v Podolí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, zapomněla jsem zmínit, že v právě před Pikovicema jsme se s eM cvakli asi před 10 lety, kdy jsme byli spolu poprvé tužit vztah na vodě. Tenkrát bylo venku asi 15 stupňů, začátečnicky mi uplavalo pádlo a eM mi půjčil mikinu. Ty zákeřný peřeje jsem bezpečně poznala i po tolika letech na místě činu:)

      Vymazat
  3. nemá to vlastně žádnou souvislost, ale vzpomněl jsem si na dávné trampské úsloví: voda je stejně k pití nevhodná, zdraví škodlivá a co se mytí týče, správný zálesák raději počká, až bude pršet!

    OdpovědětVymazat
  4. Ještě jsem čekal vášnivý polibek na rozloučenou s tou velkou holkou... Nicméně je hezké, že jsi diskrétní. Po určitou dobu to v očích tvých dětí bude tvoje nejcennější vlastnost ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. lobo: Myslím, že správný sázavský vodák pádluje hlavně s tácem plným panáků mezi slunečníky v báru U utopený Tonči.(V tomto ohledu jsem Kapitána taky podezírala, že si z kluků udělá pohůnky na nošení piva...)

    Galahad: Na tom bylo právě ještě poznat, že je ještě malej. Myslím, že mu nerozuměla ani to závěrečné "ahoj", co stydlivě zamrmlal se sklopeným zrakem, pokud se teda slečna nevyzná v odezírání ze rtů.


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ne, že by mu něco uteklo, že se do toho ausgerechnet dneska nepustil... Ale tomu tvýmu líčení by takovej závěr slušel :-)

      Vymazat
  6. Ach, jak ráda bych odeslala Horsta na vodu. Bohužel má po otci příliš vysoké těžiště :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Důvěra zavazuje. Zvlášť důvěra maminky a důvěra tatínka. Není pevnějších pout.
    Milan

    OdpovědětVymazat