pondělí 15. listopadu 2021

Mám ho tam zas

 

Lidi se dělí v zásadě na dva typy – buď ho máte, nebo ne. Řeč je o herpes viru, a že jste ještě neměli opar, ještě neznamená, že můžete z kola ven. Tenhle prohnanej vetřelec se může roky schovávat ve vašich nervových gangliích, trpělivě si počkat na tu nejnevhodnější chvíli, a pak z vás vystrčí odporné mokvající puchýře. Dobrou chuť, pokud právě obědváte. Dnešní post bude z cyklu můj boj s nemocí.

Můj první opar se mi objevil v době, kdy jsem jezdila přes Prahu na školu do Tábora. Bylo to večerním nedělním vlakem, který jednou nabral nehezký zpoždění, takže mi ujel přípoj. Zůstala jsem stát se svou studentskou taškou v nádražní budově uprostřed Sherwoodu. Nejbližší vlak jede o půl 5 ráno a nabízí se vtíravá otázka, kde strávím noc. Tenkrát ještě nádraží nebylo naleštěný místo s barevnejma výlohama a záchodama za dvacku – byl to divokej západ na konci devadesátek. Nedáš, dostaneš. První pravidlo přežití tedy zní neusnout. Šla jsem na dvojitý kafe do Fantovy kavárny, což byl podnik zašlý slávy a místo plný gay prostitutů v různém stádiu venerických chorob. Dva z nich si ke mně přisedli a byla to celkem příjemná společnost. Časem si je ale odvedli klienti a já znovu osaměla. Po zavíračce se mě v hale ujímá Roman, úspěšný kapsář a můj průvodce podsvětím. Zve mě na drink a v nejbližším nonstopu pro mě chce ukrást kabelku, patřící nejspíš prostitutce na dlouhý šichtě. Asi se fakt zamiloval, nebo to byl místní Jánošík – ke cti mu každopádně přičítám, že mě ráno doprovodil až na perón a nic mi záhadně nezmizelo. Co mi druhý den naopak záhadně přibylo, byl můj první opar.

Tenkrát jsem si myslela, že s opary se to má stejně jako s puchýři na nohou a propíchla jsem ho. Opar na to reagoval překvapivým protitahem a do pár hodin se rozšířil ze rtu až pod nosem s jasnou ambicí sežrat mi půlku obličeje.

A od té doby si tak spolu žijem. Měla jsem opar na puse, na tváři, a dokonce i na stehnu, což mile překvapilo mou doktorku, která projevuje až dětinskou radost z každé kuriozity, co na svých pacientech objeví. Předepsala mi antiherpesovou kůru s opatrným dotazem na stav mých jater, což jsem si přeložila jako chemoterapii, po který mi možná vypadají vlasy, ale zbavím se ho! Taky že zbavila, dokonce na několik let. Ale teď je zpátky, po všech těch tabletách Herpesinu ještě odolnější a popudlivější než kdy před tím.

Nejvíc mě baví Em se svým příklonem k alternativní medicíně. Em mívá taky občas opar, kterej na něm dohledáte jen na přímé upozornění a hodně zblízka. Moje opary jsou proti jeho neduživejm trapákům jako Hvězda smrti nebo nakažlivě vypadající nemoc z tropů, se kterou máte v prostředcích městské hromadné dopravy vždy zajištěno soukromé sedadlo s výhledem na všechny ty znechucené tváře okolo.

„Kdyby sis ho mazala tea tree olejem, tak bys neměla ret jako Habsburk“ poučuje mě Em a nese mi smrdutou lahvičku o které štítivě tvrdí, že už ji nemusím vracet zpátky.

Abych udělala Emovi radost, namazala jsem se večer blahovičníkovým olejem. Má postel se změnila v zatuchlý koalí brloh a druhým smutným ranním výsledkem je, že jsem na sobě takhle oteklý a odporný opar snad ještě ani neviděla. To se snad tím blahovičníkem normálně krmí, ne? Pěstitelé oparů, poraďte! Neštítím se ničeho včetně amputace celé spodní čelisti.

Ne, tyhle nálezy ráno před zrcadlem opravdu nepotěší.


24 komentářů:

  1. Zázvor. Rozkrojit, přiložit. Ideálně ještě ve stadiu svědění. Ale i později působí jako prevence bobtnání a rozlézání. Sice to pekelně pálí, ale aspoň víš, že to tím pádem působí :-)
    Ověřeno herpes matadory z maloměsta. Netřeba díků.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlastne nevim proc, ale pod temi herpes matadory z malomesta jsem si predstavila spis diskoteku a HSV2 Ale treba i ten zazvor patricne zkroti;)

      Vymazat
  2. Ó jé, upřímnou soustrast. Opary jsou jedna z nemocí, kterými jsem nikdy netrpěla, takže žádnou cennou radu nemám a můžu nabídnout jedině politování. Ale zato od srdce! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Na podobné povyražení je ta nejnevhodnější chvíle prakticky kdykoli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas, ale treba muj predsvatebni opar byl kralem nevhodne prilezitosti!

      Vymazat
    2. Taky jsem se vdávala s pečlivě zamaskovaným oparem na rtu. Inu, stres. :-)

      Vymazat
  4. Jako děcku mi to léčili tygří mastí - proti tomu bude ten olejíček voňavka. Jak to smrdí a pálí asi nemusím popisovat. Jinak Zovirax nebo Herpesin bude asi lepší volba, pokud se začne brzo, tak se to obejde bez puchýře a praskajícího strupu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tygri mast maji naproti ve vecerce, ta me nenapadla! Ale je fakt, ze sila ukrytych tygru z tela vyzene kde co:)

      Vymazat
  5. Doporučuji detoxikační kapky Joalis Herp - https://www.dobre-zdravi.cz/Herp-Herpeson-d992-htm Otestováno na synovi a manželovi :-)
    Pro dlouhodobější efekt - vyřadit z jídelníčku co nejvíce vejce a mléčné výrobky, jsou potrava pro viry.. Časem viry "vyhladovíte" a opary se nebudou objevovat vůbec :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Další kůra s herpesinem, podpořit Imunorem na podporu buněčné imunity. Předepíše snad i PL nebo imunolog. Zdravím, Simi

    OdpovědětVymazat
  7. Kami, Simi: Diky za tipy a triky:)

    OdpovědětVymazat
  8. Já si na ten svůj první taky pamatuju, po první Vánoční sezóně co jsem otevřela obchod... byl pod nosem a já vůbec nepochopila, že to je opar, takže se to taky rozlezlo. Od té doby se po stresu občas vyrojí a mně nejvíc pomáhá hned v začátku nalepit ty nechutně drahé průhledné náplasti. Pořád léčba trvá týden, ale s tou náplastí to vůbec není vidět! Tak aspoň že tak. Oparům zmar!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A fakt to přes ně není vidět? Já to zkusila jednou a vypadalo to jako vřed, na který se přilepil kus igeliťáku. Ale třeba jsem měla nekvalitní značku:)

      Vymazat
    2. Musí se to nalepit hned v začátku! To je ten fígl! A mám na mysli ty od Compeed...

      Vymazat
  9. Clickbajt! A já se těšila na nějakou čuňačinku.. a on herpes.. ach jo, neporadím, herpes jsem sice asi dvakrát měla, ale ne na puse.. ehm.. au.. no .. tam

    OdpovědětVymazat
  10. Soucítím s Vámi od srdce, myslím že mám podobný druh oparu cca od 18ti let, do té doby nic. A od té doby při sebemenší únavě, stresu nebo pocitu "něco na mě leze" se objeví opar... přesně v "nejlepší dobu" a nejraději přes noc, aby mohl řádně vyrůst a nabobtnat... také jsem vyzkoušela kdeco a nic, stále je nezvaným hostem... třeba masti Herpesin apod. sice opar zdá se potlačí, nakonec ale stejně vyrazí, jakmile přestanu mazat, třeba po týdnu... chjó... teatree olej, audiron, náplasti (ty se ovšem dají opravdu použít pouze když je opar na rtu a jen určité velikosti), vitamíny, dělala jsem si k kůru na podporu imunity, cca rok to vypadalo na zlepšení a zase nic... zázvor jsem ještě nezkoušela, tak i já děkuji za nový tip :-)))

    OdpovědětVymazat
  11. Rovněž děkuji za tip na zázvor. Mně se na stará kolena tvoří opar víceméně výjimečně, ale v mládí to bylo o nervy. Osvědčilo se mi nenechat rty vysušit, ale promazávat je pomádou nivea a do jisté míry puchýř v procesu hojení zklidní zinková mast na opruzeniny pro mimina. Držím palce, ať se opar co nevidět ztratí.

    OdpovědětVymazat
  12. F. mě předběhla, ale potvrzuju, že zázvor je boží. objevil jsem to náhodou a nevím, zda jsem si to neměl nechat patentovat, ale už je zjevně pozdě:-) prostě jak začne opar rašit, uříznu kolečko zázvoru a pět, deset minut ho na oparu držím. pálí to, ale opar se nerozleze a vyhojí se strašně rychle.

    OdpovědětVymazat
  13. vy všichni, kdo máte rádi zázvor: Já ho mám taky ráda - do čaje a ginger beer. Už mám doma záložní oparový kořen a budu podrobně informovat o účinnosti na příštího hnusáka. Tomuhle starýmu strupovi už je to jedno.

    OdpovědětVymazat
  14. Osobní zkušenost s opary nemám, u nás je přeborníkem v této oblasti manžel, ten měl pásový opar přes oko a byly to opravdu náročné týdny, pro něj i pro nás ostatní. Švagrová to kdysi mazala zubní pastou, takovou zelenou, ale vypadalo to hrozně a nejsem si ani jistá, jak moc to pomáhalo. Tak snad už mezitím zázvor zabral a opar je ten tam, nejlépe navždy. :)

    OdpovědětVymazat
  15. Nejhroznější je to asi přes oko : (
    Já měla opar jen jednou, v pětatřiceti letech a to na nose, takže nezkušená jsem nechápala, co to je, nechala to být, pak mě v sobotu vyděsila matka, která na to koukla podezřívavým okem, a já dostala hned neodbytný pocit, že umírám. A šla jsem s tím na pohotovost do nemocnice. Když sehnali dotorku, řekla, že je to opar a že mám jít do lékárny... Od té doby jsem to už neměla.

    OdpovědětVymazat