pondělí 16. ledna 2023

Panelákovej vlk: Můj epický psí fail

 

Přemýšlela jsem, jestli sem tenhle příběh fakt dám. Protože je to vybroušený diamant typu „jsi kráva a zasloužíš si odsouzení.“ Pak mi ale Houbič řekl, že jsem zrůda a můj vnitřní pocit byl mnohem snesitelnější oproti očekávání, takže pojďme do toho. I odsouzení si zaslouží své vlastní expozice, pokud bych se na to podívala očima mého terapeuta.

Začněme vánočním zázrakem, který se zrodil v celém svém jasu a záři stromečkových světýlek. Volá paní ze slovenského útulku. Prý kdybychom měli pořád zájem, tak nám může vysněnou Muri poslat po jiných lidech. Ti k ní jedou pro jiné štěně, takže by šla snadno přibalit a vyřešit tím logistický oříšek, jak pro psa na východní Slovensko.

Jestli bychom chtěli? Páni, je Štědrý den, Čičman jako neplánovaný svědek tohoto telefonátu odlétá někam vysoko k nebesům a my s Emem pokrčíme rameny. Je to tak trochu předčasnej porod, ale pořád je ještě čas objednat granule a pelíšek na Alze s expresním doručením a přenastavit vnitřní software na plánování venčících směn. Budeme mít psa!

Nezlomnou vnitřní radost nepokazí ani telefonát z útulku v předvečer doručení. S poslední várkou psů se do útulku přestěhovaly i blechy, tak si pořiďte antiparazitální šampón. To víte, příroda. Aspoň si to natrénujete, to k psům patří. Neřešila jsem a vyklepanou psí hromádku stresu jsem hned po předání vydrbala ve sprcháči. Je naše a krásná, i když páchne jako odvšivovač ovcí.

Paraziti mají tu výhodu, že můžete jejich konečnou otázku zodpovědět během jediné aplikace. Antiparazitální šampon ale bohužel nevyřeší nulové hygienické návyky, které by člověk u půlročního psa žijícího v domě a spícího v posteli tak trochu intuitivně očekával.  Muri vyměšuje naprosto nepředvídatelně. Náš byt postupně pokrývá koberec hygienických podložek, na které je údajně zvyklá. Přesto preferuje nezakryté rohy pod stolem, rohožky, koberečky v koupelně a místa, kam lidé nejčastěji bez rozmyšlení šlapou. K tomu si přičtěte úporný průjem, se kterým přijela a představte si náš byt jako minometné pole. Už nikdy nepůjdu na záchod bez rozsvícení, slibuju si s další nacucanou ponožkou a Muri vrtí vesele ocasem, že si jdeme hrát i ve dvě v noci.

Jo, když jsme u tý postele. Nevím, jak si přesně tohle překládají kynologové, ale Muri nevynechala jedinou příležitost, aby se nenápadně vytratila a blaženě defekovala do peřin. Na minutu otevřený dveře? Za další dvě už plníte další pračku. Oproti tomu považovala venek za posvátný prostor. Tady byla skoro stoprocentně čistotná – na trávu se prostě nechodí, když už fakt nemusíte.

„Dáme ji čas. Chudák, kdoví co všechno zažila...“, říkali jsme si. „To bude možná nadlouho.“ říkali nám na to opatrně chovatelé a předávali kontakty na psí psychology. Emův kolega se třeba svěřil, že převýchova útulkového psa trvala půl roku a byl na to potřeba dům se zahradou. Na co konkrétně bylo potřeba akusticky izolované bydlení bez vynervovaných sousedů v patře, jsme pochopili za pár dnů, když jsem šla na půl den do práce.

Nevím, jestli se to dá považovat za výhodu, ale Muri neštěká. Místo toho táhle vyje. A vyje kdykoliv a jakkoliv dlouhou dobu, když tam zrovna nejsem já. Tím si nezvyšuju své osobní akcie sympatií, fakt najdete jen málo lidí, co bez mé přítomnosti takhle vyvádí. Muri byla jen zvyklá na život po boku jedný jediný ženský, co s ní byla pořád – a tu jednoduchým vzorcem vyměnila za mě. Emovy pracovní cally připomínaly denní agendu hraběte Draculy a přímou úměrou přibylo taky hromádek po celým bytě.

Zkoušela jsem s ní trénovat samotu po minutách, jejímž vrcholem byl odchod na půlhodinový nákup. „Tohle je týrání psa, milá zlatá“ řekla mi se zdviženým ukazováčkem po návratu paní Hrabánková, alias sousedka, o které jsme do té doby ještě nevěděli. Ale bylo mi jasný, že od tohoto okamžiku bude zapisovat a ukládat všechny moje nepřítomnosti do šanonu s nadpisem „Důkazy pro Unii práv zvířat“.

Tohle je týrání všech, řekla jsem si, než jsem po rodinné slzavé radě a domluvě s útulkem pro Muri uspořádala výběrové řízení na novou rodinu. A našla jsem tu pravou – čerstvé aktivní důchodce s domem a velkou zahradou v Jizerkách.

„Takhle nám tu běhá po zahradě po dvouhodinovém výšlapu do hor“ posílá mi pan Dočkal fotky a videa. „Průjem už nemá a na ostatním pracujeme. Žena je za ni moc ráda.“

Tím jsme vyřešili spokojenost Muri, ale zůstává mi tady k odškrtnutí vlastní čistý svědomí a Čičmanina touha po psu. Byla jsem ready na hodně věcí, ale ne na katastrofické scénáře. Částečně kvůli tomu, že se snažím tenhle svůj temný zlozvyk eliminovat. 

Máme smůlu na psí psychouše, nebo mají psi smůlu na nás? Existují vůbec nějací psi, co zvládnou hodinovou samotu se ctí a mají nějaký základní hygienický povědomí? Nebo jsou to prostě úplně stejný marketingový lži, jako reklamy na plíny a ve skutečnosti nejde o nic jinýho, než si zvyknout úplně na všechno?

Světlý chvilky po boji.
Tohle mně bude scházet možná napořád.

 

72 komentářů:

  1. Tybrďo.
    Tak to bylo neúnosné.
    Znám jednoho dva lidi, co si pořídili štěňátko ve chvíli, kdy se s někým rozešli nebo si mysleli, že rozešli, a pak to štěně zase vrátili. Protože pozdě pochopili, že to byla slušná debilita si ho pořídit. Kdežto okolí to vidělo hned. Váš případ je teda jinej a naopak jste to byli vy, kdo jste Muri nakonec pomohli se dostat někam, kde snad bude možné shcůdně žít a spokojeně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To doufám! Myslela jsem, že jsme připravení - ale ne na všechno. Pokud jsem tam v tom příběhu byla potřeba jen jako posouvací článek na lepší místo, jsem s tím ok.

      Vymazat
  2. třikrát v životě jsem měl sousedy se psem. trvalé a mnohahodinové vytí měli v repertoáru dva z těch tří. takže psychouši (nebo spíš psichouši) jsou ve většině.
    lobo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Psichouš je super! My měli samý dobromyslný rozežraný obludy, ještě když jsem bydlela u našich. Myslela jsem, že to je ten hlavní point - sežrat ve chvilce nepozornosti půlku pytle granulí, a pak se vyválet v mršině. Ale nějací jsou na světě evidentně hlavně na akutistické signály.

      Vymazat
  3. Tak nějak jsem se těšil, že na konci bude napsaný, kdy budete v pořadu "Kočka není pes" a jak se Desenský zadíval psovi do očí, řekl přísně "Neser" a ten vtáhl průjem strachy zase dovnitř a pak si sám z pilnosti nacvičoval "sedni" "k noze" "aport" soustředěnej asi jako když Bruce Lee sám ténoval s nučakou.

    Místo toho Jizerky. (Ale jste hodný, že jste ho neprodali Vietnamcům.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem zpočátku očekávala odkaz na konkrétní díl tohoto pořadu :-)

      Vymazat
    2. Jednou jsem při návštěvě našich tenhle klenot shlédla. Desenský tam strašně vypucoval nějakou starou babičku za nekázeň. Jako účinkující bych se asi oběsila na vodítku na nejbližším psím hřišti.

      Vymazat
  4. Bacha na tyhle otázky, mohlo by se ti dostat rady, že máte pejskovi pořídit druhého pejska, aby měl po dobu vaší nepřítomnosti společnost.

    OdpovědětVymazat
  5. Jinak myslím, že jste to vyřešili k – relativní – spokojenosti všech. Někdy si to prostě nesedne a bylo by to trápení pro všechny. My jsme sice měli barák se zahradou, ale psy, co byli vevnitř, a pokud vím, tak naši nepřítomnost většinou prochrápali. Ale jestli byli šťastný, to nevim. Kamarádka má nevyjícího psa v byte, ale zase se mu po práci maximálně věnuje, ten štastnej je. A je z útulku. Takže šance je;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně to právě teď vrtá hlavou - jestli ti naši domácí psi třeba taky celou dobu nevyli a v okamžiku, kdy slyšeli klíče v zámku, tak nezalehli a nedělali jakože nic. Léčit tenhle zapeklitý případ druhým psem je odvážná myšlenka. Muri byla natolik intenzivní, že by toho druhýho nakazila.

      Vymazat
    2. Jednou jsem četl o nějakým kanadským strážným z věznice, kde hlídal nějakého strašnýho úchyla, že se pak soudil s věznicí o odškodné, protože jen bejt v úchylově přítomnosti vyvolalo psychické poruchy. - Tak Muri třeba byla něco podobného ve vycím oddělení a do šesti neděl by vyli všichni psi v ulici a do tří měsíců i lidi.

      Ale ti vaši psi mi připomněli otisknutej dopis od jednoho důchodce do speciálního časopisu. Jak tak byl v důchodu, měl víc času se vykecávat s jinejma důchodcema a jak si tak povídali, tak se dobrali toho, že si oba chtěli v životě nějak homosexuálně zaexperimentovat, ale nikdy k tomu nedošlo. No tak s tím neváhali a dali se do toho u toho jednoho, když byla babča někde ve městě. Zalíbilo se jim to, tak to začali dělat pravidelně no a babča pak přišla domů a oni seděli u stolu u piva a dělali jakoby nic.

      Tak možná lepší nepátrat, co dělali přesně pejsci, když se nikdo nedíval.

      Vymazat
  6. Myslím, že k životu to získávání zkušeností prostě patří, i když ne vždy vše vyjde podle představ. Ale taky souhlas, že jste to vyřešili výborně, ačkoliv to určitě nebylo lehké.

    Věřím, že na Čičman někde ten správný pes čeká!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě jo - tam někde v dálce. Třeba až bude mít vlastní dům se zahradou a k nám bude jezdit psí vnouče jen na prázdniny:)

      Vymazat
    2. No, je třeba se mít na co těšit :-)

      Takže něco jako u nás Lucka s kočkou, taky už mám předběžně domluveno, že budu moct hlídat :-)

      Vymazat
  7. Žádnou osobní zkušenost se psy nemám (jako chovatelka, jako pokousaná osoba jo), ale co tak vidím u svého okolí, tak to fakt vypadá, že jste měli obzvlášť velkou smůlu. Dokonce jsem i potkala psy perfektně vycvičený, co seděli nad plnými miskami s jídlem a čekali, až páníček zavelí, že se do toho můžou pustit. Takže jde to! Zvládli jste to vyřešit se ctí a doufám, že napodruhé takových řešení už nebude třeba :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, je to trošku, jako když holkař sbalí holku, 14 dní s ní ̶š̶u̶k̶á̶ ̶n̶a̶ ̶v̶š̶e̶c̶h̶n̶y̶ ̶z̶p̶ů̶s̶o̶b̶y̶ chodí a pak ji přesvědčí, že pro ni není ten pravý, přehodí ji na kamaráda, kterýmu ji vylíčil jako super holku, a hurá na další.

      Kdyby Psice byla méně bezelstná, tak se mi vtírá myšlenka, jak říká pejskovi s brekem: "já tě tady fakt chci, moc tě všichni milujeme, ale v Jizerkách to je pro tebe tak dokonalý, ta zahrada, ti dva staří posluhové s kupou času a dvěma důchodma jen pro tebe, ty lesy, na který se dá tak dobře výt, žádný sobecký děti, který chtěj koukat v TV na něco jiného. Já se cejtím tak sobecky, že ti stojím ve štěstí, fňuk, fňuk, hvězdy nám nepřály, fňuk, fňuk, ale navždy budeš v mém srdci tam, fňuk, fňuk, kam nikdo jiný nemůže, fňuk, fňuk, fňuk."

      A.P.

      Vymazat
    2. Marie Veronika: Právě po tomhle nevím, jestli a kdy bude nějaké podruhé. Podruhé už bych na konkurz na lepšího majitele asi neměla a už se mi vytvořil Pavlovův reflex mezi pojmem pes a převlékáním ložního prádla.

      A.P. To je přesně ten důvod, proč mě Houbič označil jako netrpělivou zrůdu a je to legitimní. Jasně, mohla jsem si požádat o home office aspoň do února. Byly by kolem toho v práci pindy, ale nejspíš by to bylo průchozí za pozdější drobné oběti. Jenže jsem se hrozně lekla - že to za ten měsíc stejně nedáme do normálního stavu, že se do ní během tý doby zamilujeme a už nebude cesta zpátky. Nikdy.
      A taky mě dost vyděsila představa toxickýho vztahu. Jestli si můžu půjčit toho tvýho holkaře, tak si představ, že mu ta holka řekne "Strašně moc tě miluju lásko. Tak moc, že nemůžeš s klukama do baru, protože já tady mezitím udělám z bytu jadernou střelnici a vyzvoním všechny sousedy, ale ty to chápeš, miláčku, žejo? Je to z lásky k tobě, bez tebe to prostě nedám. A taky si zařídíš práci z domova, a nepotřebuješ chodit na impro ani na ty přiblblý činky. Budeme spolu chodit na procházky a koukat spolu na Desenskýho a jestli mě na chvíli opustíš, tak se zabiju."

      Vymazat
    3. Jo, něco jako Meghan Markle, jen ve psí verzi.

      A pak o naší lásce napíšeš knihu, kde pomluvíš celou svou rodinu včetně rohožek, klik u dveří a zásuvek a pak půjdeme s tím k Ophrah, svěříme se celýmu světu a já tě strašně miluju.

      A.P.

      Vymazat
    4. Jo, presne. Pujdeme za Martou a z cely nasi rodiny a sousedu udelame psisisticky svine, co nepreji lasecce cloveka a psa. Marta bude afektovane valit bulvy a opakovat nejvetsi moudra: Vazne vasi pritelkyni sousedka nazvala spinavym ujecenym coklem? Ukazte divakum jeste jednou, jak se vas manzel tvaril, kdyz uklizel prujem z postele, prosim. No, nenasrali byste mu tam za ten ksicht znovu?!

      Vymazat
    5. Jo. A lidi jim tam pak budou psát tak drsný commenty, že si kůrku od nich nevezmou už ani oni sami.

      Protože, kdo se neumí odevzdat lásce k psovi, ten si nezaslouží proměnu ve psí krmení.

      Vymazat
  8. Psice, maly moment! Chapu spravne, ze slovensky utulek, ktery Vas proveroval podle utajeneho SOP dokumentu a moc nechybelo a hadali jste tvary dle Rorschacha, tak tenhle laskyplny utulek Vam poslal na Vanoce poslal nablind psa vcetne prujmu a baleni blech???
    To je drsny! A to se ti nerozsvitila kontrolka?

    Jak to nese Cicman? Muri byla krasna a verim ze zahrada a vlastni dva nonstop duchodci jsou pro ni velmi dobra volba…

    No a co ted? Dospela si k potupnemu nakupu PP psa? Nebo jeste zkusis Spanelskeho vipeta nebo Britskeho chrta? (Hele, to byla ironie, jasny?)

    IK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. IK, ano, přesně, přikyvuji se skloněnou hlavou. Pár alarmů blikalo, ale povypínala jsem to s vysvětlením, že pár drobných výpadků dáme. Vždyť máme děti a nespala jsem pár let v kuse, žejo.
      S Čičman jsme to obrečely spolu a vysvětlovaly si dlouho. Že v tuhle chvíli nemáme dostatek energie, času, prostoru a tolerantních sousedů, abychom toho pejska slepili do pohody. Ale že jsou lidi, co mu to nabídnout můžou. A když jsem ji pak viděla na videu, jak se šťastně prohání po zahradě, tak jsem si řekla JO. Takhle to mělo skončit a do tý doby to nebyl konec (ani začátek).
      Dospěla jsem primárně k tomu, že si dáme teď od psů pohov. Na půl roku, na rok? Pokud na něj ještě někdy budeme ready, tak budu v mentálním nastavení na totální psapokalypsu. A samozřejmě - s potupným výběrem v chovce. Třeba do tý doby ale zjistím, že to jsem já, kdo není se psem kompatibilní a hodí se ke mně vlastně spíš jezevec.

      Vymazat
    2. Vlastne to Muri zavidim. Potkala lidi, kteri pro ni dokazali najit to nejlepsi reseni i kdyz to znamenalo se rozloucit…

      Moc pozdravuju Cicman!

      IK

      Vymazat
    3. Ps: myslim ze paralela s detma nemuze fungovat. Jednak psa si nekojila (auuuuu) a druhak psa muzes vratit…

      Ale vzpominam kdyz jsme si k novorozene Dlouhonozce poridili bostonskeho teriera… a ja kdyz bezela prevlect posranou Dlouhonozku (ten stav, kdy si poserou i zatylek), tak jsem uklouzla na psi louzicce… sedela jsem v te louzi, drzela to nemluvne a brecela.

      A pak jsem se vratila do prace! Sice taky sracky, ale platili za par hodin vic nez stat matkam za nonstop peci :)))

      IK

      Vymazat
    4. Psice

      Napadlo mě, že jsi měla peska pár dní nechat průjmovat do postele Čičman a bylo by daleko míň slzí.

      Dřív byly pořady, kde Srstka s Kubiškou nabízeli psy. Bylo to i s psychologickým profilem: "Tenhle pejsek je takovej samotář, jen leží v koutě a nic se mu nechce, ale je strašnej mazel, když dojdete až za ním."

      Teď už to je vše bez profilu?

      A.P.

      Vymazat
    5. No, to jsou presne ty chvile... taky si jich par vybavuju, i kdyz to bylo bez zvirat.Treba kdyz jsem kojila Cicman a zarlivy Zmur mezitim shazoval pokojovky ve vedlejsim pokoji nebo vybryndal mliko pomalym postupem pres celej byt.

      Jinak Cicman prujem v posteli mela! A psychologickej profil, jo, to je super! Ten jsme nemeli, resp. zadny varovani v nem nezaznelo.

      Vymazat
    6. Kolik Žmurovi bylo, když tak nenápadně dával najevo nelibost s vetřelcem?

      Čičman měla v posteli průjem a stejně jí bylo líto, že Muri musí pryč?

      Bude s ní perfektní milá pro chlapáky tak 18-20 co předvádí, co všechno vypijou. "Pche, tak jsi mi poblil růžový tenisky. To je toho. Když se mi Muri vyprůjmovala do postele a já to zjistila, až když jsem v tom ležela, tak to bylo daleko horší a přestala, jsem ji milovat, no přestala? - Nepřestala. Ani tebe nepřestanu milovat. Klidně si dej ještě panáka zelený a znova si odblinkni. Klidně sem na jednorožce. Taková jsem já."

      Vymazat
    7. Tenkrát mu bylo 2 roky a PŮL. To se k tomu muselo vždycky dodat. Byl to chlapík s jasným názorem, o maminku by se nikdo neměl s nikým dělit. Vlastně v tý době dělal i bobky pod křeslo, celková paralela k Muri je víc než zřejmá.

      Čičman s tím byla ok, ale dost možná proto, že funkce uklizečky hoven byla na mě - poté, co jsem viděla, jakým způsobem to uklízí (čti rozmazávají po větší ploše) děti. Za jejího budoucího veganskýho přítele s čírem to uklízet nebudu.

      Vymazat
    8. Bobky pod kreslem nebo na malou do kuchynske linky :))) kamaradka rikavala, ze materska je jedna velka fekal party!
      IK

      Vymazat
    9. Psice

      Já jsem byl nějakej malej intelektuál, protože jsem vyměšoval řádně do nočníku, jen jsem se při tom vždycky nějak na delší dobu zamyslel a seděl si tam, pak mi najednou přišlo, že je čas vstávat, tak jsem se zvedl, ale nočník zůstal napasovanej na ten zadek. Jen za chvilku odpadl, protože fyzika se ošidit nedá.

      Možná jsi měla Čičman trošku víc vést k uklízení. Až by uklízela toho svýho, tak by říkala, že ji to docela baví, připomíná mi to, jak jsme s mámou uklízeli po psovi. (Čímž by mu nechtěně naznačila, že je zvíře.)


      IK
      Kamarádka měla originální smysl pro humor. Ještě nějaké takovéhle postřehy? :-)

      Vymazat
    10. Chůze s napasovaným nočníkem na zadku skýtá i spoustu výhod. Třeba, že se může člověk v náhlém myšlenkovém zaujetí vždycky kdekoliv posadit a popřemýšlet. Klidně i o věcech k posrání.

      Vymazat
  9. Občas se člověk musí stát převozníkem. To zvíře mělo vyšší cíle. Já si zase představuju, jak náš králík 18 měsíců dřepěl v kleci u naší sousedky zlé Katky a usilovně vysílal své prosby k nebi: "Pane bože, zařiď to nějak, ať se dostanu někam, kde si mě budou všímat, pořád hladit a krmit. A kdyby náhodou chtěli, abych sportoval, tak aby je to brzy přestalo bavit. A očkování a drápy maximálně jednou za půl roku plís..." A pak se mu to splnilo, už čtyři roky žije v ráji a ještě se občas dostane i na dovolenou.
    Tak holt se Muri modlila za dům se zahradou a dva důchodce (nebo co si myslíš, že asi bylo to vytí?) a Pan Býček její modlitby vyslyšel.

    OdpovědětVymazat
  10. Mimochodem, co děláte první týden v červenci? ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezky napsane, hned si pripadam jako hrbatej Charon, co vyskubava mrtvejm mince. S tim kralikem je to dost mozny. Ja bych kralikem, tak si v ceske gastro kulture u zle sousedky nedovolim moc vyskakovat. Prvni tyden v cervenci jsme pryc, ale jinak je u nas pan Kralik kdykoliv vitan! Mam ve svem mazlickovskem CV i par kralicich hlidacich zkusenosti. Fik prezil a ja ho na oplatku pouzivala jako zivej ledvinak.

      Vymazat
    2. Dnešní králíci to mají snadný.

      To za minulé volby, byli všichni podělaní strachy, že se Drahoš bude vydávat za obyčejného člověka tím, že zrovna je bude stahovat z kůže. S tím jak se to natáčí na několikrát a jak vypadá šikovnej, muselo jít o život celým králíkárnám.

      Kdybys byla převoznice do podsvětí, tak se budu snažit umřít ve skvělý formě, pěkně oblečený a v dobrým stavu, abych cestou dobře prezentoval a pokecali bychom, koho jsi už vezla, jestli klienti dávají i nadstandartní diška. Jestli se s nima dá někdy zadovádět a že ta hromada mincí z několika miliard klientů už musí bejt docela velká hora.

      Vymazat
    3. To je od tebe milý. Já bych si uklidila loďku a moc neházela veslama, abych ti neošplouchla nový kvádro. Co si budem, ve Styxu toho plave jak v úseku Gangy kolem Varanásí - mrtvoly škudlilů, co si nevzali minci, nafouklý potkani, zubní kartáčky a poslední vůle. Pokecáme, za pár peněz navíc tě můžu hodit i zpátky nebo do klubu, kam choděj jen bohové a bohyně.

      Vymazat
    4. Tak jo, já si vezmu zrovna celej poklad.

      A nějakou novou muziku pro bohy. Nějaký latino rytmy hraný na harfu a tak.

      Vymazat
    5. To spis koks. Nebo nejakej novej virus v Petriho misce, se kterym by mohli ovladat lidstvo. Tyhle hry jsou jejich nejoblibenejsi a clovek aby se pak pri tom veslovani strhal.

      Vymazat
    6. Já si myslím, že je tam nějaká finta, něco jako natahování a smršťování času, takže převozník si jede pořad stejnou rychlostí, ale jednou za hodinu převeze jednoho klienta a jednou 20 000.

      Bohové jsou už tak dlouho na světě, že mají lidi už tak strašně přečtený, že je ovládají tak s přehledem, že je těší, že jim něco nejde samo.

      Vymazat
    7. Po nějaké době jsem si zase vypral prostěradla a povlečení. I jsem tam dal aviváž. Pračka pouštěla vodu do zašpuntovaný vany a postupně ji celou naplnila. Když jsem hleděl na tu černou vodu s růžovými odlesky a ostrůvky tmavé pěny, hned jsem pomyslel na Styx a tak trochu litoval, že tam není loďka s Psicí.

      Vymazat
    8. Kdybych mela porad proplouvat cizima vanama, pripadala bych si jako escort. Charon a Psice si zaslouzi uctu. Ackoliv vyjimky urcite existuji - i Charon pluje kanalizaci a odpadem - treba kdyz ti nekdo hodi fen do vany. Ale to uz pry stejne nefunguje jako driv. Pry kvuli EU normam a bezpecnosti, ale mezi nami - Charon mival obcas problem vypacit pak ten spunt od vany.

      Vymazat
  11. udělali jste dobře, píšu teda z pozice souseda. Z pozice psa těžko soudit, psem jsem nikdy nebyla. Byli jsme třikrát venčit útulkáče, 2x super, kdybych neřešila, že chceme ještě někdy cestovat do zahraničí a že máme kočku, tak už je náš, třetí byl magor a potřeboval by 200% energie na výcvik. No takže možná tohle je řešení co? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To zní jako plán, ale až nám otrne. Abych nemusela čelit "vezmem si ho domů, jenom na chviličku, jen drápek ohřeje a zase půjde..."

      Vymazat
  12. Nejlepší řešení imho. A soucítím. Připomnělo mi to teda část textu https://www.youtube.com/watch?v=p3y4XQ4B4Vw ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je Žmurova oblíbená. Jediná výhoda koček je fakt, že kvůli nim většinou sousedi nepíšou petice. Ale když jsme u koček a sousedů, tak se nám sousedovic kočka tenkrát vyprůjmila do postele taky (přišla otevřeným oknem po římse nejspíš za tímto jediným účelem).

      Vymazat
    2. Máte nějakej magickej byt.

      Můžete pořádat meditační kruhy pro postižené zácpou. Zapálíš tam dvacet svic z Flying Tiger a Ikea, vonný tyčinky, sem tam cinkneš na nějakej gong, budou sedět kolem celkem vyčištěnýho fleku po Muri, budou se pít nějaký divný čaje bez cukru, lidi se budou soustředit na tečku na papíře nebo na svůj pupek, budou říkat Oooooooooommmmmmm,
      budeš jim říkat, jaká chakra je na řadě.

      Platí se 1500 kč na osobu na hodinu a šest minut, je to strašně výhodné, protože normální cena je 2500 kč.

      Kdo se na místě podělá je dáván za příklad ostatním, že to jde a jim se řekne, že se musí více vnitřně otevřít.

      Vymazat
    3. Mozna, ze v nasem byte zijou prusky vojska, indiani nebo jina skupinka mrtvych dusi, na nichz bylo spachano prikori, a proto to vyti. Jo, presne, bude se podavat ayahuasca a ja pak ucastniky budu vencit na voditku pred panelakem. Po Muri je potreba upevnit sousedsky vztahy a vsem ukazat, ze jsme normalni lidi, co maji kamose.

      Vymazat
    4. Ono se ještě dnes říká "Kde je zakopaný pes".

      To se totiž kdysi dávno, ještě v předkřesťanských dobách, do základů domu doopravdy dávala mrtvola psa, nejspíš speciálně zabitýho, aby ten dům hlídal.

      Jenže to je ta novější, modernější verze. Původní byly ještě drsnější.

      Tak si s ním Muri možná povídal a naříkal nad jeho smutným osudem a posíral se jen strachy, protože tam všechny ty duchy viděl.

      Možná jste propásli šanci na dokonalé odhalování všech duchů. To by jinak vypadalo než ty americký seriály na ZOOMu, kde trapně říkají věci jako "Pohnula se ručička, pohnula se ručička" "Teplota, náhle klesla o jeden stupeň" "Slyšel jsem za sebou jasné prasknutí, ale nikdo v té místnosti se mnou nebyl" "Slyšel jsem jasně řict 'dongo' pustíme si to znovu" pak pustěj záznam, slyšíme tam nějakou špatnou nahravku plnou šumu, pak tam zní něco co může být cokoliv od zamumlání po šlápnutí na klíč "Dongo, slyšíte řekl Dongo" je tu duch - a všichni se na sebe významně podívají.


      Jak by to bylo působivějši, kdyby tam měli Muri. "Jsme v obýváku. Vypadá úplně normálně. Muri se tu rozhlíží. Zpozorovala křeslo. Jde k němu... leze na něj... průjem. Někdo na tom křesle zemřel. Podle tvaru to byla postarší žena. Muri zavyla. Žena musela být nešťastná. Dáváme vedle svíčku. Muri najednou běží pryč, je v koupelně, vyje, někdo tu musel strašně trpět. Průjem ve vaně. Podle tvaru se tu někdo podřezal. Zapalujeme vedle svíčku. Muri odběhla a vyje v dětském pokoji, žádný průjem, dítě jen trpělo, ale dostalo se pryč živé."

      Pak se kasíruje a doporučuje se pozvat faráře na vykropení svěcenou vodou.

      Vymazat
    5. No jasně, Muri je ta lovkyně démonů z Conjuring. Normální ženská jde ke kámošce na návštěvu a vidí novej kávovar, pohozený fusekle na zemi a vzorek na tapetách. Tahle ženská vejde do kuchyně a vidí nad sporákem viset oběšenou čarodějnici, pod stolem leží embryo v igelitu a za kámoškou u stolu stojí divnej chlap a drží ji za krk. Nechtěla bych si tímhle způsobem přivydělávat. Ale většina duchovidců s tím sedí v pavilonu č. 13 v Bohnicích, než že by nabízeli svý služby na letáčcích.

      Vymazat
    6. Tak ty všechny komentáře mě úplně rozsekaly. Zvlášť představu meditačního kruhu pro postižené zácpou z hlavy jen tak nedostanu :-D

      Vymazat
    7. Jojo, uz se to preklopilo - komentare jsou lepsi nez uvodni obsah:)

      Vymazat
    8. Konečně mohu taky jednou nechat stranou falešnou skromnost a napsat, že to by se mně stát nemohlo. :-D

      Vymazat
    9. Psice, to né, jen tomu dávají ještě další level :-) Fakt se tady často u nich směju ještě dodatečně. :-)

      Vymazat
  13. To je děs. Chtěl jsem si schrupnout a v baráku tu někde vrtaj do zdi a beton to krásně rozvádí po baráku. To i vrtání do zubu bylo víc uspávající. Už chápu ty sousedy, kteří byli rozladění z vytí. Člověk si chce dát po jídle dvacet a ono tohle.

    Jdu si dát Krvavou Mimózu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přitom to vytí by se dalo prodávat jako "Magické zvuky přírody" v nějaký ezo edici meditační hudby. Nevím, je to smutný. Za prachy si to chtěj všichni koupit a když je to doma a zadax, tak mají potřebu vyhrožovat policií.

      Vymazat
    2. Zkus rozeslat složenky, za cyklus představení v posledním měsíci. Aby věděli, že to nebylo jen tak něco.

      Ale úplně vidím to meditační CD u Džoudyho, hned vedle Námluvní zpěv velryb a Cvrdlikání bavorského lesa: Srdceryvný stesk opuštěné Muri (takovej ekvivalent Hledáni ztraceného času, ale ve psím).

      Vymazat
    3. Jo, to by byl hit. A co teprve koncerty nazivo - dala bych na cely patro plus patra nad nama a pod nama skladaci zidle a na chodbe by byl bufet s chlebickama a vinem. O predstavce by si navstevnici mohli vymenovat hluboky komenty se sklenkou rulandy: Dneska to bylo obzvlast procitene. Ta alikvotni molova tonina mi pripominala zesnuleho bratra a den, kdy me rodice odlozili do detskeho domova.

      Vymazat
    4. A pak by se o tom psaly recenze, napřed na FB, pak do hudebních novin a časopisů a nakonec by byla pravidlná rubrika i v New York Times "Jak se včera vylo v Praze."

      A.P.

      Vymazat
    5. Nejdřív to vidim na nějakou skupinu na Facebooku. Tahle by třeba mohla v podstatě úplně přesně kopírovat "Pravidelné posluchače sirén".
      Klábosí tam lidé z různých koutů země a hodnotí jemnou eleganci tónů a plnost zvuku, v neposlední řadě hravost ozvěny a její pikantní dozvuk. Jsou tam jedinci různého vkusu, pročež stávají vůči sobě ve při jedni, preferující decentní kulatý zvuk, s druhými, co potřebují syrový říz, z něhož běhá mráz po zádech...
      By v tom byl čert, aby vytí nemělo minimálně stejný potenciál, jako zkoušky sirén!

      Vymazat
  14. Ty jo... tu zesranou postel bych jí neodpouštěl úplně snadno. Obzvlášť, kdyby to udělala víckrát... :-/
    ...i když vypadá na moc hezkýho psa...
    My vždycky měli nějakýho blbečka, co byl na byt zvyklej v podstatě od štěněte. Ne, že by si pak ty pséci neprošli takovym tim ochcávacim a osrávacim obdobim, ale přišlo mi, že se to odnaučili vždycky docela rychle a hlavně teda od samýho začátku asi nějak chápali, že postel je na spaní, ne na sraní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ted mi to doslo! Muri za to nemohla! Ona byla psi dyslektik a blbe si precetla navod na postel- psani a srani, to se pismenko presmykne hned, zvlast kdyz jste vlastne slovak!

      IK

      Vymazat
    2. Nojooo! Priste budeme muset misto cedulek umistit piktogramy!
      Ve skutecnosti si myslim, ze to byl promyslenej cin. Neco ve smyslu: tohle je jako vsechno, co pro me zivot nachystal? Kde jsou ty nemovitosti a pozemky? Bude to loterie, ale vim, jak se odsud dostat... s hodnosti minometcika!

      Vymazat
    3. Bylo-li tomu tak, nedá se jí rozhodně upřít velká odvaha. Po tý svý performanci taky mohla skončit v játrových knedlíčkách... :-D

      Vymazat
    4. Ona na to jde Muri instinktivně "správně". Něco jako Marylin Monroe. Ta byla taky tak šikovně porouchaná, že aspoň na začátku utáhla na vařený nudli každýho chlapa.

      Teprve později se pomalu probírali z poblouznění.

      Vymazat
  15. Když jsem vybírala dětem a vůbec celé rodině psa, tak jsem zvažovala naše možnosti. Hledala jsem rasu, co nepotřebuje denně naběhat 30 km, co má ráda děti (to nejsou všichni psi, lidé si to dost idealizují), co neštěká zbytečně a vydrží být v bytě sám, než odpoledne dorazíme, dalším kritériem byla váha (abych psa unesla, pokud bychom třebas jeli k veterináři, protože jsem správně tušila, že to vyjde vždy na mě), pak srst - žádné složité úpravy srsti, česání, trimování atd.
    Nakonec jsme vybrali anglického staffordširského bullteriéra - fenu a nelitovali jsme. Bylo to krásných 14 let.
    https://www.ifauna.cz/psi/atlas/stafordsirsky-bulterier

    Útulkoví psi jsou vhodní po lidi, co mají čas se jim intenzivně věnovat měsíce, pro vás by bylo lepší štěně s papíry, konkrétní vybrané rasy. Je to větší jistota.
    Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě to přijde, že jste si vybírali psa promyšleně, jako si/dětem šlechtici vybírají manžela/manželku.

      Kdežto u Psice se tak nějak bezhlavě zamilovali. "Položila mi hlavu na stehno a byla jsem ztracena."

      Vymazat
    2. Tak ale kdo se tímhle způsobem nikdy nezamiloval, ať hodí kamenem (nebo se mi vykadí na polštář).

      Vymazat
  16. Takhle se miluje zvíře:

    Je to ještě normální? Muž utratil 19 milionů za dům, který je rájem pro jeho kočku

    Novinky 19.01.

    A.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Normálně se ji chtěl zbavit. Však víš - je mi to hrozně líto, košišto, ale u nás v malém bytě nebudeš nikdy šťastná. Koupil jsem ti vilku se zahradou plnou šanty a myší. A teď už mi konečně přestaň ojíždět nohu a drápat po mým drahocenným nábytku, sbal si pytel kočkolitu a vypadni. Sbohem.

      Vymazat
    2. Ty jsi jak Lady Chablis v Půlnoci v zahradě dobra a zla.

      (Něco jako: "Tyhle nekradou, jsou to debutantky z dobrých rodin.") - "Ty holky to dělají strašně šikovně."

      Vymazat
  17. Mazec toto. Ale vyřešili jste to bez ztráty kytičky, řekla bych. Ta role jakože Chárona do ráje, se mi fakt líbí. Ona to měla zřejmě promyšlený ;). Každopádně jako majitel psa s končící pubertou (rozuměj psa, kterej se z rozjívený a nezvladatelný zbraně hromadnýho ničení stává nudnou víceméně kooperující jednotkou) hlásím, že normální = nevyjící o samotě, nekadící do postele, (doplň dle potřeby) ... psi fakt existujou.

    OdpovědětVymazat
  18. Jak se říkalo v Jistě, pane ministře, "byla to cenná zkušenost". Tak ať druhý pokus vyjde lépe. A třeba výškaři mají dokonce tři :-).

    OdpovědětVymazat