pátek 23. srpna 2024

Městskej hromadnej úchyl

 

Něco vám povím: jezdit pražskou městskou hromadnou a potkat úchyláka jen fakt jen otázka času a statistiky. Tak dlouho chodíš se džbánem pro vodu… až vedle tebe někdo masturbuje.

Musím teda říct, že jsem si ve svým věku připadala na úchyláckou zkušenost trochu jako zapomenutá stará panna, protože Olga mi říkala, že se tenhle akt nechutnosti stal v metru už i její její 10letý dceři.

Já jsem viděla pořádnýho úchyláka jen v Brně, a to jedno obyčejný pracovní ráno. Čekala jsem na tramvajový zastávce a v nedalekým baráku stál na vnitřním parapetu okna tlustej nahej chlápek a držel si ho v ruce. Vzhledem k jeho váze to byl stejně bizarní výjev, jako kdyby tam byl vystavenej vzrušenej kapustňák, takže to ve mně zanechalo údiv spíš nad ocelovou pevností jeho parapetu než erekce. Prostě Brno.

Že se takový věci dějou i v Praze jsem ale vlastně pochopila celkem brzy po nastěhování, kdy jsme s Houbičem a pár novými kamarády byli v létě na koupališti na Podolí. „Co jsou ty světýlka tam na skále?" ptala jsem se zvědavě. „Jó, to jsou odrazy slunce z dalekohledů“ vysvětlila mi pohotově Jana se stejnou samozřejmostí, jako když někomu v novým městě ukazujete večerku na konci ulice. „Jakože si tam honěj,“ dodala na vysvětlenou, když viděla můj udivený výraz. Později se Houbič vrátil z pánských šaten se zážitkem, že si ho tam ve sprchách vyhlídl cizí chlápek se zavařovačkou. Představil se jako pracovník Krajské hygienické služby a poprosil ho o vzorek moči. Prostě Praha.

No a od tý doby uteklo skoro 20 let a o úchýlácích jen čtu a slyším. Třeba od kolegy, co bydlí na Pražským povstání. Dřív jsem tam bydlela taky, asi 20 metrů od něj a stejně daleko od hřiště, kde se našla radioaktivní součástka. Tenhle kolega mě neustále zásobuje důvody, proč bych se měla přestěhovat zpátky: za poslední měsíc se tam v nějakým bytě málem podpálil chlap a řval u toho aláh akbar. Někomu utekla krajta a schovala se do auta před barákem. „A už jsi četla zprávy? Na naší ulici stál chlap, kterej hodinu onanoval, pil u toho kafe a kouřil!“ hlásil mi nedávno u ranní fronty na kávovar kolega se stejnou hrdostí, jakoby tam vystupoval světoznámej iluzionista.

Pokud bych teda měla na úchyláky spadeno, vím, kde mají svoji rezervaci. Přesto jsem toho svýho potkala úplně jinde, i když to bylo taky ráno. Představte si poklidný ráno v tom mým oblíbeným korpoš busu. Lidi se tváří poklidně a zhnuseně a jsou zahloubaný do displejů svých telefonů stejně jako já. Klink, klink, cinká mi spokojeně Duolingo.

Člověk by si skoro myslel, že v takovýmhle soustředění by vám musel někdo strčit penis přímo pod nos, abyste si vůbec nějaký ilegální úchylácký činnosti všimli. Ale přesně od toho jsme vybavení paralelním viděním, díky kterýmu mi začla blikat kontrolka přes uličku vpravo. Sedí tam rozvalenej starší týpek, pupek z ven trída a….třeba je stiženej nějakým hrozným svědivým ekzémem zrovna v intimních partiích? nabízí vysvětlení ta stejně naivní část hemisféry, co je vám schopná tvrdit, že čokoláda bez cukru se může v jakýmkoliv množství i v 10 večer. No není, normálně si ho honí!, koriguje to ta druhá hemisféra, díky které nemám přehnaně růžová očekávání třeba ohledně puberty mých děti.

A teď co. Pořád je to takovej divnej šok – vidím to teda správně? Jako vážně? Má se to jít hlásit řidiči, fotit, nebo strhnout mexickou vlnu mezi cestujícíma? Než jsem si stihla na tyto otázky odpovědět, byla tu zastávka, na který milej pan úchyl bleskurychle vystoupil.

Pfff – prej, že jsou improvizátoři pohotoví. Třeba příště. Do tý doby dávejte pozor vy a hlavně na vaše děti. Já se tomu směju, i když dost nakřivo. Ale z pomyšlení, že se to stane v autobuse, kterým jezdí Čičman do školy, mi do úsměvu fakt moc není.

53 komentářů:

  1. Myslim, že nebudu mezi tatínkama dospívajících princezen nijak ojedinělej úkaz, když řeknu, že takováhle představa ve mně vyvolává chuť se identifikovat jako víla zubnička... Ovšem taky je třeba si přiznat, že to je ze všeho nejvíc odraz naprostý bezmoci, protože když něco takovýho přihodí, člověk u toho téměř jistě nebude...
    A to už jsem ti řikal, jak Habře ve Vagonu nějakej zmrd vytunil drink?
    ...strašně moc bych si tam při některý z občasných návštěv chtěl někoho takovýho všimnout...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to si delas srandu. Ve Vagonu, jo? Kdyz jste tam byli spolu, nebo sama/s kamoskou? Tak doufam, ze to vsechno dobre dopadlo, tyhle srance muzou byt dost nebezpecny i v malym mnozstvi. Nehlede teda na ucel, proc ji to tam kdo nasypal, kterej je sam o sobe strasnej.

      Vymazat
    2. Dámská jízda... Domu ji dovezlo tágo a podle toho, jak vypadala, nemít to domu tak blízko, zůstala bez sebe někde na chodniku... Doma mi spadla na postel a nemohla nic a druhej den jí bylo zle tak za tři kocoviny.

      Vymazat
    3. No pěkný. Abychom si za chvíli na ty drinky dávali zamykatelný víčka:(

      Vymazat
    4. Nesmíš ho dát z ruky no...

      Vymazat
    5. Galahad, bohužel myslím, že není moc těžký odpoutat na okamžik pozornost.

      A.P.

      Vymazat
  2. My novinářské hyeny dobře víme, že tohle je prudce sezónní věc. S prvními podzimními plískanicemi si úchylové zas budou honit akorát doma u kamen a bude klid. Až do jara.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proto ten boj proti globálnímu oteplování. :-)

      A.P.

      Vymazat
    2. Ano, úchylové se budou probírat katalogy podzemních souprav a tramvají a vybírat vhodnej vohoz na další sezónu (aspoň podle hyen měl ten jeden speciálně vytuněnej poklopec). Skoro to vidím jako dětskou knížku o tom, jak se pan jezevec chystá na zimu do svý nory...

      Vymazat
    3. To bylo v jenom clipu, jen v katalogu byly zbraně na příští sezónu.

      Tak úplně vidím apartní outfit na noční 16, styl French Houmless se skvrnami od vína od Givenchy s poklopcovým umolousáním od Gaultiera.

      Outfit do dopolední B-line metra, style Central New York beggar, with dried pee spots and smell by Linda McCartney. Červené trenky by Hermes.

      A.P.

      Vymazat
    4. Tak zas bacha, správnej úchyl nesmí nikdy přešvihnout tu pomyslnou hranici, kdy je svý oběti odpornej.

      Dovedu si představit, že pár iflu insta slečen by dovedlo takový značkový outfit dešifrovat včetně cenovky v hodnotě vyšších desetitisíců a pak by byl pan úchylák namydlenej. Možná by naopak vzbudil zájem vyměnit si číslo nebo se stal dokonce trendsetterem. Další týdny by chodily všechny zlatý děti oblečený v Gaultie-Homie.

      Kdepak, správnej úchyl neriskuje značkovou zlatou cedulku, co vykoukne zpoza límce v nejmíň vhodný okamžik. Spoléhá na tílka z Pepca, fejkovou adidas mikču nebo urousanej svetřík zpevněný v podpaždí letokruhy potu.

      Vymazat
    5. K tomu zpevnění.

      Četl jsem story, jak matka řekla mladšímu synovi (třeba 18), že potřebuje pomoct přestěhovat stůl staršího syna, co už byl někda univerzitě nebo už dokonce někde bydlel sám.

      Tak se do toho dali, jenže na stole byl všude takový divný povlak. Taky na počítači, klávesnici atd.

      No a tak to nějak myli, až jim došlo, že to je všechno zaschlý sperma, který tam brácha musel nechávat zaschnout od začátku puberty.

      Už to nejsem schopen najít, ale myslím, že to fakt dál myli, místo aby celej stůl vyhodili.

      Takže pánové z MHD s tričkama z Pepca jsou prostě jen amatéři.

      A.P.

      Vymazat
    6. Asi se nad tím nebudu ani freneticky svíjet a ošklíbat, protože mám sama máslo na hlavě za tu zásuvku dědova stolu, kam jsem nablila jahodovou zmrzku a taky to pak drhli a drhli, pravé příčiny neznaje. Nakonec, kdo jsem já, abych soudila, jestli je na dřevě lepší vrstva trávicích enzymů nebo ejakulátu.

      Spíš mi to připadá jako takovej znepokojivej zvyk pro toho samotnýho kluka. Mělo to nějaký magický ochranný účinek? Měl ambice pokrýt postupem celý pokoj, nebo naopak soustředěně vrstvit? Dělá to i ve společným bydlení s přítelkyní?

      Znám jednoho kluka, co si sbíral krev z nosu do lahvičky. A jednoho, co sbíral svý ustřižený nehty. Je to malej vzorek, uznávám, ale neznám žádnou holku, co by sbírala svoje organický zbytky. Dokonce ani hrabivá Čičman, co sbírá i papírky od žvejkaček.

      Vymazat
    7. No, trávicí enzymy jsou pro mě počestné znečištění. Možná to ženský vidí jinak, ale já mám k cizímu ejakulátu dost odpor. Se stolem bych naložil jako Stephan King s dodávkou, co ho nabourala (rozmlátil ji tím největším kladivem) vyhodil na dvůr a spálil bych to i se všim v něm a na něm.

      Vzhledem k tomu, že to postihlo i počítač na tom stole, tak bych řekl, že kluk moc surfoval na internetu a o pokoje mu léta nikdo nepřišel. Myslím, že to vrstvil, protože to určitě nebyla jedna vrstva, ale spousty a spousty vrstev.

      Úplně vás vidím jako kreslený postavičky, co se potkaj, navzájem si okukujete stoly. Koukáte po sobě jako Bud Spencer a Terence Hill, když napzájem oceňují, jak těm špatnejm zdemolovali auta, a pak si navzájem ukazujete, jak to děláte. Se zaujetím huličů pro rozdíly mezi marockou a tureckou trávou.

      Nakonec by vznikl třeba stůl s originálním dvoubarevným povrchem, něco jako ty úžasný malůvky na cappuccinu, ale tady by kreslený film končil.


      S přítelkyní asi ne. I když kdo ví. Třeba jí to stříkal na skripta matematické analýzy a tak nenápadně kontroloval, že nepřeskakuje stránky.

      No, holky možná nic nesbírají, ale některý ženský mají doma schovaný třeba potracený fetusy. Prameny vlasů jsou taky dost oblíbený. Ale to jsou počestné věci.

      V hlubší psychologii to znamená, že máš rád svý problémy, necháš si je, ale pod bezpečnou kontrolou.

      A.P.

      Vymazat
    8. Chci se osobně poznat se ženskou, co má doma potracenej plod. Necpala bych se k ní na návštěvu - to mi zase vybíhá asociace na tu divnou ségru od Tennessee Williamse, jen místo skleněných figurek má doma baňky a vlasy jí lehce zapáchají po chloroformu. Myslím, že nikdo takovej není, a že by byl asi docela i problém k takovýmu plodu přijít. To už by mohly pohřební služby rovnou podpultově přeprodávat i mrtvý dědečky, s tím, že by v krematoriu shořela jen figurína a pravýho dědečka by ti kámoš od pohřebáků profi nabalzamoval a vycpal. Dovedeš si představit tu mediální aféru, až by to prasklo? A následný kontroly na udání, kdo má doma ilegální mrtvolku?

      Vymazat
    9. To cituju toho americkýho doktora. On žil 1901-1980, takže v tý době bylo ještě plno domácích porodů/potratů, tak se lidem asi nechtělo někde zahrabávat mrtvolku vymodlenýho dítěte a přelejt to 80% alkoholem a dát to někam na dno skříně bylo logisticky docela jednoduché. Pak se to asi ještě probíralo při terapiích.

      Nedávno byl nějakej pořad o policajtech a už po revoluci policajti něco řešili a došlo na to, jestli mohl za socíku hrobník případně pohřbít někoho navíc. No a dotázaný hrobník řekl samozřejmě, jo starej ten-a-ten, ten to za flašku rumu někomu přidal do hrobu. Policajtům spadla čelist, kolik těch mrtvol asi bylo, jak to bylo jednoduché a bezpečné, protože otevřít jen tak něcí hrob nejde.
      --

      Třeba by nic neprasklo, třeba by jsi měl doma o mrtvolku víc. Pak by jsi si otevřel dům hrůzy a kdo to bude kontrolovat pouťový strašidla? To se mimochodem stalo v USA.

      Jinak autorka Franknsteina měla v šuplíku manželovo srdce. On to byl básník Percy Shelley, utopil se nebo byl utopen v Itálii, přátelé mu udělali pohřební hranici a z ní pak zachránili srdce a dali jí ho.

      Tak kdo má teď zajímavější šuplík?

      A.P.

      Vymazat
    10. Určitě paní Shelleyová, uznávám.

      Dřív to bylo určitě doupě neřesti a šustících bankovek, takový pohřební ústavy. Dneska se vší tou administrativou z EU nevím:( Myslím, že to přišlo o svý kouzlo, ačkoliv asi se dá - zvlášť když je většina nebožtíků spálenejch a pozůstalí už dneska moc nechtěj vidět mrtvoly v rakvích, aspoň ne v Česku.

      Pak se to podle mě až tak nekontroluje, koho si z chlaďáku naložíš na vozík jako palivo a vysypeš ho do pece. Ale třeba i na to je nějakej revizní technik pece, co kontroluje QR kódy mrtvol.

      Vymazat
    11. No a společenskej život tam jen kvetl. Nebožtík se zapil a zajedl. Příbuzenstvo si vyměnilo drby a sem tam i tělesný tekutiny, protože příroda je moudrá a když někdo umře, tak se musí hned vyrobit náhradík, tak je jistá nadrženost přirozená. Vždyť milovaný muž se dá obrečet i při souloži (aspoň Gellner a Ortenova milá to brali takhle).

      Mrtvýho jsi potřeboval vidět v rakvi, protože slzavé rozloučení rovněž fungovalo jako ověření, že je fakt mrtvej (a není potřeba zaskočit v noci na hřbitov mu proklát srdce kůlem jako Lucy Westenrové z Drákuly).

      Dnes jsme racionální bytosti, věříme úřadům a jestli nemáš EU-bumažku, že žiješ, tak stejně brzy pojdeš hlady.

      A.P.
      Dnes

      Vymazat
  3. Musím říct, že mě nekzkušenýho napadlo impro hned.

    "Ale pane Velvyslanče, co to vidím, jedete z Prague Pride. Vy se pro ty menšiny jednou uhoníte. Natáčíte to pro OnlyFans nebo to bude na webu ambasády, kdepak je kamera? A jak vám pěkně stojí, zvlášť ve vašem věku. To, když jsem ještě dělala v pornoprodukci, tak se tam, vždycky někomu nepostavil. Moc lidí okolo, znervózněli a už jim to jen plandalo. Mladí kluci při tom. To vám stojí jako profíkovi.
    Copak dělá paní, pořád ty migrény? Dcera pořád na Harwardu?
    Nesloužil jste v Indii? Tam mají mnichy, ti chodí s odhalenou erekcí pořád, mají duchovní cvičení, aby jim stál nepřetržitě. Kolemjdoucí si na něj sahaj pro štěstí. - Jako na kominíka.
    Ale Češi jsou čuňata, ještě byste na něm měl pak tuk z buřtů a bramboráků. Fuj, fuj, fuj.
    Tak držím palce k volbám, ať to ten Trump nevuhraje."

    A.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "...Jé, ten je roztomilej, prťous jeden. Můžu si ho vyfotit?"
      "A na jak dlouho to tak ještě máte? Už můžu volat policii na velký finále?"
      "Jejda, kafe. Jak se mi to mohlo jen vylít? To muselo bolet jak potvora na ten penis, bylo úplně horký. No nic, počkáme na policajty a sepíšem to pro pojišťovnu, ať vás to neomezuje v dalším obtěžování."

      Ráda bych ti napsala: "Schválně si zkus vymyslet něco pohotovýho a vtipnýho." Ale myslím, že na to naštěstí nebudeš mít tolik šancí jako ženy.

      Na druhou stranu, když jsem poprvé viděla nehodu a holku, kterou nabralo auto na přechodu a jen zůstala bezvládně ležet, tak jsem byla v takovým šoku, že jsem nebyla schopná udělat krok. Byla jsem pak na sebe pěkně nasraná a když sebou nečekaně a nazad praštil jeden chlápek, co se hádal na poště o balíček (a fakt to s ním jeblo), tak už jsem k němu vyběhla z fronty podobně šokovaných lidí jako první. Takže se to dá trénovat.

      Vymazat
    2. No, to asi naštěstí nebudu. Ale na mě to zkoušeli homosexuálové, tak taky žádná sláva a brilantní impro poznámky. Jednou nebo dvakrát jsem se známejma šel do gayclubu a jít se vyčůrat na záchod byla nejnáročnější stezka odvahy. Daleko náročnější než na na táboře s falešnejma oběčencema a katem.

      Když měla nehodu máma a já se to dozvěděl až zpětně od ní, tak jsem z toho byl v šoku několik tejdnů. - Takže vím, že nikdy nevím, jak budu vlastně reagovat.

      A.P.

      Vymazat
    3. Já to zas znám z druhý strany od gayů a většina z nich se na pěknýho heteráka maximálně nenápadně podívá - stejně jako ty se podíváš na pěknou ženskou na ulici. Ale stejně jako ty ji nezačneš obtěžovat, oni nemají nejmenší důvod dělat to tobě. Navíc, když je jasný, že seš stejně marnej k nějakýmu dalšímu (dobrovolnýmu) vývoji situace.

      Jo, právě. Vím, že nevím, je přesná definice.

      Vymazat
    4. To je právě to většinou. Totální většina to neudělá, ani o nich nevíš, ale z druhý strany je vidět hlavně ta zanedbatelná menšina.

      A.P.

      Vymazat
    5. Ale pokud je ta menšina už za hranicí obtěžování, tak to není zástupce gayů, ale má už nějakou deviaci navíc. Pak kvůli nim z normálních gayů lezou úchylný karikatury, který s realitou nemají nic moc společnýho.

      Vymazat
    6. No tak někdy taky obtěžuje slečny normální balení.

      Ono je normální, že to gayové zkusej, ale je to současně předefinování tvojí identity a to je nepříjemný.

      Na mě to působí trochu úchylně pořád, protože v chlapovi rozpoznáváš sem tam ženskou (nebo v ženský chlapa, jako v tom videu Despacito od Fonsiho). Ale na některejch chlapech to poznat není.

      Kdysi jsem viděl nějakou reality show, holka měla vybírat, kdo je teplej a kdo ne, vyhrál to teplej, ale vypadal jak ti chlapi, co dělaj reklamy na žiletky nebo kdysi na Marlbora. Virilita sama. Poznal jsem to jen ke konci, protože ten druhej se zachoval jako hetero, když se na ni naštval, protože už si myslel, že mezi nima něco je, kdežto tenhle gay byl moc cool (protože by se mu ulevilo, kdyby si ho nevybrala, byť ji měl rád, asi jako Houbiš tebe).

      A.P.

      Vymazat
  4. Jinak je prej zrovna nějaká kampaň proti úchylům. Witowská se k tomu vyjadřovala a stěžovala si, že 2x viděla onanistu v tramvaji a jednou ji někdo v tlačenici sahal pod tričko. Sice se rozčilovala, že byli lidi neteční a nikdo jí neppomohl, ale prakticky nikdo kontroluje, jestli je pod nějakým tričkem cizí ruka. To bylo na ní řvát. Ta onanie byla zase tak nějak proti všem.

    Je sice hezký si stěžovat, že lidi nemaj bejt neteční, ale zasáhneš, přijedou policajti, nevěděj nic a jste pro ně nastejně.

    Koukal jsem na americký policejní videa a tam si chlap nedtroufl ani vyhodit svou 18 letou dceru z auta. Zavolal na ni policajti a ti ji asi 10-15 minut přesvědčovali, že musí vystoupit. Holka měla na všechno odpověď a tak ji nakonec zatkli, ona se vzpouzela, tak skončila s asi 4 obviněníma, protože i plivnutí je považovaný za útok na policistu.

    Táta se policistům omlouval, že si netroufl sám něco uděla a oni, že to je OK, protože tohle by mu poradili u soudu, kdyby to udělal jinak.

    A.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, v nějakejch případech je aspoň týpek na kameře pro pátračku a ostudu všem, co ho znaj. Ale souhlas, že policajti na místě nic moc nevyřeší. Já bych ani nevěděla, co měl přesně na sobě, prostě chlápek mezi 50-60 s pupkem, co jich je na ulici bambilión a žádná URNA mu hodinu později nevykopne dveře od bytu.

      V Americe máš oba extrémy - předpokládám, že tenhle příběh zrovna není z problematický čtvrti v San Francisku...

      Vymazat
    2. Auto bylo mercedes a byl tam čistej park a tak pětipatrový drahý činžáky. - Holka znala svý práva, i ty o kterejch nikdo jinej nikdy nic neslyšel a o tátovi tvrdila, že má stařeckou demenci. Vypadal tak na 50.

      Myslím, že jsem si to stáhnul, ale asi to je na tom HD, o kterej jsem se špatně opřel a místo otevření teď dělá jen legrační zvuky.

      Na toho onanistu by se možná hodil pepřák. Možná nějakej ten ze speciálních papriček. Ale to by člověk skončil nejspíš u soudu.

      A.P.

      Vymazat
    3. Těžko říct, myslím, že za pepřák na úchyla bys v Česku ještě oplétačky neměl. Snad časem, až vzniknou organizace a unie chránící jejich zájmy a budou festivaly, kde budou zpívat, vařit a tančit, aby normální lidi s hrůzou zjistili, jaký maj zbytečný předsudky.

      Jo, k tý demenci - nejmladší český pacientce bylo při diagnóze Alzhheimera 37. A byla lékařka, žádná prostá žena, která působí dementně víceméně celoživotně.

      Vymazat
    4. Alzhimera v 37. To je děs. - Ale ten tatík na demenci nevypadal. Proto volal ty policajty.

      Až budou organizace a unie na obranu honičů, tak třeba zavedou v metru honicí koutky, v parcích budou festivaly Duhový keř, každý si bude moct vlézt do houští a sám si to vyzkoušet, budou soutěže, kdo docákne dál a vejš a víc, ve školách bude Člověk v tísni školit děti jak jen tak obdivně mrknout, aby moc neobtěžovaly. Feministky si založí svoji vlastní ligu. Zakáže se film Mlčení jehňátek, protože tam jsou k honičům vysloveně neuctiví a až k tomu bude na fildě pár diplomek, bude Wanking November proti rakovině prostaty a i v parlamentu bude pár comming outovaných honičů, tak budeme moct bejt na sebe hrdí.

      A.P.

      Vymazat
    5. Představ si, co všechno si musela od kolegů-lékařů i od rodiny vyslechnout, než ji toho Alzka konečně potvrdili. "Alzheimera v 37, to už trochu přeháníš, Bětko, ne? Co si vymyslíš příště? Rakovinu varlat?" nebo "Nedělej, jako bys mě viděla poprvé. Tvůj alibismus už přesáhl všechny meze!". A její pacienti: "Tohle je ale vaše ordinace, paní doktorko. Nesvlékejte se, to mám přece dělat já..."

      Veřejnej honící koutek mě vyloženě nadchl. Něco na způsob Speakers' Corner v Hyde parku, akorát tady budou diváci napjatě sledovat masturbační live show.

      Vymazat
    6. Chudák Bětka. 37 let...

      I když jednou jsem se bavil s holkou, krásná blondýna kolem dvaceti a měla prej nějakou nemoc, na kterou měla brzy umřít. No a pak tam bylo jen oznámení rodiny, že už zemřela. Na píču.

      A na gymplu jsme měli holku, co umřela.


      Možná, že by se dal Speakers' Corner kombinovat s Wimbledonem. Že by to bylo pojatý jako turnaj, honilo by se na sety, třeba 6:0 6:6 6:0, vítěz by postoupil a nakonec by se honilo finále. Ještě by se honila čtyřhra, nesoutěžně, jenom jako exhibice.

      A.P.

      Vymazat
    7. Já už jsem na přepočet na mrtvý kamarády a spolužáky možná ještě větší seniorka - 6 vrstevníků jen z doby dětství a škol, Liška a pak jeden mladej známej, o kterým jsem to na FB zjistila až teď.

      Nebo něco jako Clash of the Stars, že by to bylo pojatý jako honící zápasy smažek z Litvínova, XXXXL úchylů a obecně úchylů evidentně bez stomatologické péče. Kdo by položil toho druhýho na lopatky, mohl by se mu za to udělat na ksicht znetvořený vztekem a odporem.

      Vymazat
    8. Jeden spolužák se uchlastal ještě před 40. Otec ho nenechal studovat, zapadl do špatný party, k tomu táta s alkoholem přidal, když mu zemřela žena. Spolužečka z vejšky, kterou rodina nenechala dělat, co ji bavilo, umřela krátce po třicítce. Rodina to zatloukla tak dokonale, že holka, co o léta později na tý vesnici učila, ani netušila, že kdy existovala.

      Máš nějaký "near miss", kdy jsi přežila jen o fous?

      Pro Clash of the Stars bych ještě postavil nějakej tým slušňáků-kravaťáků. Pod tichou hladinou se v bahně u dna dějí strašlivé věci.

      Zubatí proti bezzubým. Kdo dřív, kdo víc, kdo dál. Drže si klobouky dámy a pánové. Právě začínáme.

      A.P.

      Vymazat
    9. To jste vytáhli teda ale rozkošný počty...
      Já se dopočítal taky šesti lidí. 2 autonehody, 4 rakoviny.
      ...vlastně co taky jinýho, že jo...

      Vymazat
  5. A ted se ukazuje jaky ma vyhody bydlet na samote u lesa. Zadny MHD a srnky si tam kopytkem nedosahnou! Pocestnost zustava zachovana… ovsem co dela sousedka s tema koprivama, to fakt nevim!
    IK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Špenát? Mrskačku? Past na srnce? Kdoví?!

      Vymazat
    2. Nebo se do lesa choděj obnažovat jen úchylové, co při tom mají rádi soukromí.

      Jsou v nějakým hustníku, otevíraj kabát na smrčky pořád dokola, honěj si ho nad hřibama a muchomůrkama a to je to pravý.

      Něco jako Hospoda na mýtince jen přes exhibicionismus.

      A.P.

      Vymazat
    3. Máma zažila takovýho úchyla v dětství. Byl ze samoty u lesa, kam jezdila k babičce na prázdniny. Ta rodina (Černohoráků) byla něco jako ti šílení redneckové, co je pro ně incest oblíbená alternativa Člověče nezlob se nebo nějaký jiný stmelující zábavy.

      No a ten jeden z nich vyrážel do lesa děsit houbařky. Dokonce se tomu lesu říkalo po tý rodině černohorskej a máma tam měla od babičky zakázáno chodit. Když o tom tak přemýšlím, byl by o tom pěknej film.

      Vymazat
    4. No jo, rednecks, to je jako do komedie Zahulíme, uvidíme. Popřípadě Vlk z Wall streat. Černohorský les už působí kapánek děsiveji, když už člověk ví, jak ke jménu přišel.

      Jenže redneckové nejsou jediní. Saudek přefikl vlastní dceru a ze světovejch osobností Yves Montand tu nevlastní. Podle všeho je pravý otec jejího syna.

      Tady máš video francouzké zpěvačky Barbary.

      htt ps://www.you tube.com/wat ch?v=g594wOGTXC4

      Písnička se jmenuje Černý orel a je to o tom, jak Jednoho krásného dne, možná v noci, usnula u jezera, když najednou, jakoby přišel odnikud, černý orel rozerval nebe. Pomalu, s roztaženými křídly, pomalu, ho viděla kroužit kolem, vedle ní, se šustěním křídel, jakoby spadlo z nebe se ten orel usadil. Měl rubínové oči, peří v barvě noci a na čele zářícím tisíci světly měl ten pták s korunkou modrý diamant.

      Takhle polotajemně, polosnivě to pokračuje. - Byl to její největší hit. Tehdy říkala, že to byl krásný sen a že ho napsala najednou. - No, ale když se ptali dál, tak už to tehdy nechtěla vysvětlovat. - Až ke stáru řekla, že je to o zneužívání otcem. Napsala to do knížky, jen už to nestihla vydat. No, ale psychoanalytikové to pak rozklíčovali větu po větě a jeden to pak vyprávěl v rádiu, kde jsem to slyšel.

      Musím říct, že jsem tuhle interpretaci neznal a je to ještě rozervanější než normálně, láme se jí tam a přeskakuje hlas, působí, jakoby natahovala ruku o pomoc, chtěla se vrátit do dětství před tím a celé to je jako dotýkat se živé rány.

      A.P.

      Vymazat
  6. K nám do venkovských metropolí takové věci asi zatím nedorazily... nebo jezdím málo městskou dopravou. Oplégři naštěstí používají ráno školní autobus, a tou dobou si ho stejně úchylové honí ještě v pelíšku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zrovna je v TV debata Generace deprese, a Charanzová říkala, že každé páté dítě mělo nějaké zneužívání a v 80% to je někdo, koho zná.

      Ta doprava není to největší nebezpečí.

      A.P.

      Vymazat
    2. Tak to už je ale zase jinej vesmír, kde šéfujou divný strejdové.
      Myslím, že na vsi je toho míň už kvůli tomu, že tě tam lidi prostě znaj a nechceš dostat na budku od chlapů, až půjdou v sobotu nalitý z fotbalu...

      Vymazat
    3. Kdyby jen strejdové. Taky tetičky, sourozenci, dědové, babičky, rodiče, otčímové, advokáti, školníci, učitelé, skautští vedoucí, sbormistři, policajti, doktoři, soudci, dělňasové, živnostníci, sociální pracovníci, tety z děcáků, lidi z neziskovek, šlechta, cizinci, přebohatí atd, atd.

      Koukal jsem nedávno na youtube na nějakej příšernej příběh z ciziny, o ženký, jak padla do spárů nějaký sítě, matka ji v tom (asi za prachy) nechala, věříš tomu tak napůl... no a paní pak řekne jak jí z toho nějakej týpek pomohl, protože k nim přímo nepatřil a tak nějak se mu jí zželelo... a pak řekne jeho jméno a najednou víš, že je to všechno pravda, protože ho znáš z vyprávění jiný holky a ta z youtube jen nevzala něčí jméno známé z novin, ale osobnost, jak ji líčila odpovídá tomu, jakej doopravdy byl.

      Bang.

      A.P.

      Vymazat
    4. Pošli link pls. Mně přišel asi nejhorší jeden dokument na Netflixu, to je teda offtopic, protože v něm nešlo o příbuzný, ale kyberšikanu. A to ve smyslu, že jak se jednou chytíš a pošleš nahou fotku do "modelingový agentury", tak tě chytí kybergang a už nepustí.

      Ty holky musely pod hrozbou zveřejnění rodině a přátelům (nebo smrti, pokud agresoři znali adresu) plnit úkoly v rámci anonymních virtuálních místností pro úchyly - olizovat veřejný záchody, řezat do sebe nožem "jsem otrok" a samozřejmě spoustu dalších nepublikovatelných sexuálních úkolů. Agresoři měli přitom stálej přívod peněz za vstupy do těch anonymních chatů. Proti tomu jsou tyhle týpci joudové, tím samozřejmě nechci snižovat jejích potenciální nebezpečnost.

      Vymazat
    5. Ony ty odstavce k sobě nepatřej. V tom prvním je něco z médií. Otčím-advokát mi vyprávěla jedna holka (máma nic netušila). Jiná holka vyprávěla, kdo všechno v tom jede v jejich děcáku. Některý neziskovky teď kradou děti na Ukrajině. Něco jsou věci, co na sebe dotyční sami někam napíšou. Skautskej vedoucí to kdysi sám říkal v rádiu (sice jen o tom, že ho to láká a plnej výčitek s tím zápolí, ale znamená to, že jinej to dělá).

      Jednou jeden psycholog psal jak ochránit děti. Samozřejmě, to před vším nejde, ale velký pravidlo je, chovat se k dětem dobře.

      Né, že by to bylo na potlesk, že někam poslal/a nahou fotku, ale aby vědělo, že tohle je to nejmenší a za to pojeb prostě nebude, protože se nesmí bát rodičů víc než lízání záchodů.

      Pak aby měly normální kapesné, aby nebylo potřeba si nechávat za peníze fotit pindíka ve Stromovce. (Známýho tam kdysi zavedl kamarád, jemu se to zdálo divný, tak se nenechal (kapesný měl od rodičů), ale kamarád sundal kalhoty a pak za fotku nafasoval desetikorunu).

      Taky jak to dělá Galahad, jak dceru nechává ať to tancování dělá, jak se JÍ chce nebo vysvětluje synovi, že přeci přihrál na góla a to je taky dobrej výkon.

      Jestli si můžeš založit nějakej majl nebo dočasnej majl, kterej pak zas necháš zrušit, tak ti to pošlu na něj. Nechci to tu nechávat viset.

      A.P.

      Vymazat
    6. Souhlas, ale dovedu si představit, že to je válka nervů, nevybuchnout, když zjistíš, že tvý děcko poslalo nějakýmu hajzlovi nahou fotku. Proti tomu jsou investorský hold strategie hadr. A jasně, klidně to pošli na ten upsice@email.cz, co tu visí.

      Vymazat
    7. Proto ti to píšu dopředu, ať máš možnost to nějak strávit. Hasiči se také dlouhým výcvikem učí potlačovat svůj vrozený strach z ohně.

      Kdysi jsi psala, o tý ženský snaze bejt "dobrá matka". Pak jsem někde četl, že by ženský měly snížit svý aspirace na "ještě OK matka. Myšlenka je, že chyby uděláš tak jako tak, ale aspoň uděláš, co šlo a když už, tak pak uznáš chybu, což je pořád lepší, než se nesmířit s vlastní nedokonalostí a chybu popírat a nechat dítě někde za pomyslnou zdí.

      Jedna kamarádka si nechala udělat tetování. Kdyby se mě na to zeptala dopředu, tak jí to rozmlouvám, když už to měla, tak jsem jí to pochválil, protože to chtěla slyšet a nakonec je to jen malůvka na kůži.

      Když kamarádka spadla z koně, tak už má smysl ji jen pomáhat se z toho vyhrabat. Na to, že tam neměla lézt už přišla sama. Shit happens.

      Poslal jsem to na ten majl.

      Vymazat
    8. Mám to tam. Mrknu na to hned jak si budu potřebovat pokazit chuť na jídlo - což bude brzo, mám teď nějaký rozežraný období a myslím, že po tomhle mi bude pár hodin na blití.

      Na to tetování je zajímavej vědeckej výzkum. Jednak díky teorii konce dějin vysvětluje, proč si ho lidi vůbec nechaj dělat, když se většině z nás líbí pořád něco jinýho (mozek uznává, že jsme měli v minulosti jinej vkus, ale teď už jsme podle něj hotoví lidé bez dalších změn). A pak vysvětluje pomocí kognitivní disonance fakt, proč lidi svých hrozných kérek nelitují - už se s tím stejně nedá nic dělat, tak se pojďme uvnitř mozku tvářit, že to je vlastně pěkný.
      https://www.flowee.cz/civilizace/12998-s-obrazkem-sve-mile-az-do-hrobu-tetovani-pry-lide-zpetne-nelituji?highlight=WyJ0ZXRvdlx1MDBlMW5cdTAwZWQiXQ==

      Vymazat
    9. Ne, že by nedalo. Jen to odstranění, případně cover, stojí jedno jak druhý další ranec chechtáků, který ten hotovej člověk už obvykle potřebuje na něco jinýho.
      Krom toho se s tim ne úplně topovym tetovánim lze srovnat i tim, že to zkrátka patří k tomu, kdo jsem byl. A na tom může bejt k litování hromada důležitějších věcí, než pigment navíc pod kůží. :-)

      Vymazat
    10. Kdysi jsem četl o chování holek z americkýho pasťáků. Jedna holka tam byla vzpurná, moc se nesnažila spolupracovat, ale když ji nabídli jestli by ty kérky nechtěla odstranit, tak okamžitě souhlasila.

      Tady v Praze si to jedna holka nechala dělat, aby zapůsobila na svého grázlíka, že jsou jako ze stejného těsta (nebyla, jen zoufale chtěla uznání). Jindy to je, aby zapůsobily v partě, aby nasraly rodiče, aby byly sexy a půobily jako bad girl, což někde mezi 16-18 je docela pochopitelný. Ale tím že nějaký sofistikovanejší kérky jsou drahý a lítá se zatím i přes kontinenty, tak to je někdy i vstupenka do luxusního klubu.

      Zvlášť, když to je už nějaký modern umění samo o sobě.

      Brazilská kolegyně měla na rameni a paži Johnnyho Deppa, vlka, kus lesa a měsíc v oblacích, provedený v polotónech, tak je to zase jiná třída než mořská panna z 4 cenový, co měl odmalička náš národní Hrabal.

      Konitivní disonance, ta je doopravdy to, co dělá naši rozdělenou společnost, protože jsme rozporuplné bytosti plné protikladů. (Třeba děda esesák, co nosil vnučce bonbony a jiný ubil dědečka.Holky se pak nemůžou dohodnou, jestli byl hodnej nebo zrůda). No a jestli se jedna část potlačí, tak pak na veřejnosti prosazuješ tu druhou. Tvůj soused to má zas naopak.

      Kérky jsou ještě sranda.

      Koukni se na to, až budeš mít náladu. Ono je to ale hlavně v podtexu.



      Galahad

      To máš pravdu, jenže někdy to vyrovnávání už je spíš na terapii a to je nejspíš ještě dražší.

      A.P.

      Vymazat
  7. V tomhle mám nejspíš neuvěřitelné štěstí, ale podobné věci se mi téměř nestávají. Jen si říkám, kteří nešťastníci a nešťastnice schytali ten druhý konec statistického spektra a vyrovnávají mě, abychom spolu dali či daly průměr. Těch je mi fakt líto...

    OdpovědětVymazat