Tak a je po
prázdninách, koťátka. I když tomu venkovní teploty moc nenasvědčují, což je pro nás lidi bez termoregulace otravný jako Despacito. To hráli jednu dobu úplně všude
a mělo to stejně nelineární nástup vedlejších účinků jako to aktuální vedro.
To se totiž
nejdřív zaradujete, protože teplý večery, krátký šaty, sandálky. A když někam
jedete, stačí na to malej batůžek, kde jsou navíc jen plavky a ručník. Časem zjistíte,
že vás ty zpocený trička a přecpaný zahrádky vlastně už tas tak moc nebaví A
fáze 3 je, když se tohle všechno nakumuluje. Posledních pár dnů mám prostě
omezenou provozní dobu někdy do 10 dopoledne, a pak od 17 dál. Mezitím se mi chce
spát, pobolívá mě hlava a vyvracím bělmo při kontrole předpovědi počasí, kterou provádím asi desetkrát za hodinu. Ruku na srdce, není to úplně povzbuzující zpráva pro mého
zaměstnavatele, co mi platí stejný výpalný bez ohledu na roční období.
Žmur se nám
vrátil z tábora. Po strastech military campu s Karlíkem jsem mu letos
našla respektující tábor s flat strukturou, kde vedoucí nejsou veteráni z Afghánistánu
na antidepresivech, ale kamarádi. Organizátoři čas od času umísťovali na socky fotky
a videa. Na jednom z nich byl tábor zachycenej po bouřce a vypadalo to
jako Woodstock: hlavní cesta se proměnila v klouzačku, po který jezdí
děcka po břiše a s rozběhem. Holky mávají jen v plavkách z bahnivýho jezírka.
Další dva kluci s hroudama bahna na hlavách mávají na kameru. Make love,
not war. (Vsaďte se, že v tom samým oblečení chodili všichni zbytek týdne,
a že do várnice s čajem kuchařka každý ráno nasypala lžičku LSD.)
Žmur se vrátil
vyšší než já. Vůbec nechápu, jak se to mohlo stát, ale kvóta 175 cm
padla fakt během jedinýho týdne. Začalo mi svítat, když se Žmur pochlubil, že
tam jeden den sežral 26 krajíců chleba (mám editorský nutkání tohle číslo
upravit, protože je tak nereálný, že mi to nebudete věřit. Žmur na tom ale
trvá, prý si to počítal). Druhej den spořádal k večeři 7 párků v rohlíku
a taky prozradil, že cereálie ke snídani si nabíral ešusem jako naběračkou. Em
zavrávoral, že si bude muset najít druhou práci, abychom pokryli novou
kalorickou spotřebu naší rodiny. Já jsem zavrávorala, když jsem zjistila, že
většinu táborového týmu tvořily holky a že způsob trávení večerů Žmur odmítá
komentovat až na mnohoznačný „hráli jsme hry“ (s lišáckým úsměvem, bez dalšího
upřesnění).
V Emovi to vyvolalo vzpomínky na jeho dětský táborový léta, který jsem si pro sebe pracovně nazvala „Mé dětství v Treblince“ a jsou uloženy v tragickým kastlíku mé paměti hned vedle dědova malého bratříčka, co umíral v dlouhých bolestech, když na sebe převrhl necky plný horký vody.
Emův tábor byl totiž někde na jihu Čech,
asi 8 kiláků od hraničního pásma. Ten tábor vedli lampasáci. Mimo drsný tresty
kluci museli spát v botách, protože když se zařvalo „nástup“, museli být
na apelplatzu do 13 sekund, jinak museli udělat asi 100 kliků, dokud nezkolabovali.
Jejich nepřátelé byli diverzanti (v noci se tam prý často ozývalo dunění
samopalů) – a tábor Skaláků, druhej příhraniční dětskej gulag. Pokud byli Lesáci
něco jako Černí baroni, byli Skaláci bratři Mašínové, schopní vás při krádeži
vlajky podříznout.
Když jsme si
teď o víkendu vyzvedávali děti v Brně a šli večer na jedno, přišly na přetřes
právě historky z dnešních táborů (které mezi "opravdovými muži" budily pohrdání). Když Em přiložil historkama z Treblinky
o tom, jak 2 dny nejedl, kontroval Smolík odvážným tvrzením, že
nejdrsnější tábory zažíval on, protože je vedoucí nutili běhat nahý přes les
až do mastňáckýho tábora házenkářů v chatkách a vyřvávat na ně posměšky a
protistátní hesla.
Em vybral smeč kopřivovou
uličkou, kdy provinilce jen v trenclích potrestal zbytek kamarádů sešleháním
kopřivama, což zažil i Smolík, a pak došlo k šokujícímu odhalení: Smolík
byl členem Skaláků a Em Lesáků ve stejných letech. Takže si navzájem kradli
vlajku, vyhrožovali násilím a brečeli v koutě, že už dál nemůžou.
Bylo to stejný,
jako když se na pietním odhalení pomníku holocaustu sejdou dva dědové s tetováním
na předloktí: celej zbytek večera se s nima už nedalo mluvit o ničem
normálním, co nevyžaduje akutní psychoterapeutickou pomoc. Smolík se pak s Emem
loučil jako soulmate, připraven za něj a rodinu vykonat 100 kliků kdykoliv to
bude potřeba.
Což klade dvě otázky
na večerní chvilku, až můj přehřátý a roztékající se mozek zase nabere podobu rosolu jako puding v lednici: Bude Žmur na svůj Woodstock vzpomínat se stejnou úpěnlivostí?
Potřebujeme ke svému životu trauma, abychom mohli tvrdit, že nás formovalo?
Jo a co si budem: Kdybychom byly u Skaláků a Lesáků my, ženy, vypadá to pochopitelně úplně jinak/ Giphy.com a můj oblíbenej film Až vyjde měsíc. |
Přirovnávat teplého zpěváka k teplému počasí... to je rafinovanost.
OdpovědětVymazatJe vedra řeším věčným střídáním triček. 8-10 denně. Někdy je namáčím do vody a nechávám je na mě schout.
Suzy Bishop vypadá, jakoby to byla její gardová jednotka a šla zabít manžela-cara a pak dobývat Ukrajinu.
V práci máte klimošku, že jo?
A.P.
To bych se bála, že na mě začnou růst lišejníky jako na lenochodech. Nebo ta slizká vrstva řas jako na šutrech v rybníku, včetně pijavic.
VymazatSuzy byla skvělá! Ale pokud jde o realitu, Smolík se vyjádřil ohledně přítomnosti žen na chlapeckým táboře dost nelichotivě. Prý se to později změnilo na smíšený oddíl a od tý doby už to nebyl ten tábor, kde na začátku brečíš, že chceš domů a na konci brečíš, že nechceš domů. Takže je to asi jen takový roztomilý scifi.
Namočený tričko funguje stejně jako propocený, jen to z tebe nevytahuje vodu a minerály. Jak k tomu jde vzduch, tak to neplesniví.
VymazatKdyž jsem dělal v korporátu, tak jsem chodil v ranním slunci pěšky asi 40 minut do práce, těsně před odchodem jsem namočil tričko a když jsem byl před kanclem, tak bylo úplně suchý.
Jinak si představ, že mléčný žlázy savců vznikly z potních žláz. Mladý olizovaly z mámy vypocené minerály, za chvíly mámy začaly potit i laktózu a netrvalo to ani 225 miliónu let evoluce a jsou z toho free drinky a vstupy do klubů.
---
My jsmě měli ty naše tábory vždy smíšený. Oddíly holek a oddíly kluků, zato žádný mezilágrový bitvy jak o májky (a ani Woodstock). Podnik měl tábory 3 a když teď čtu o Lesácích a Skalácích, tak mě napadá, že ty tábory byly tak daleko od sebe, aby se ředitelství podniku vyhnulo mezitáborovým bojům a mohlo po třech týdnech vrátit rodičům všechny potomky, živé, netěhotné a jen trochu špinavé.
--
Vloni jsem si dokonce chladil hlavu namočenou beanie čepicí. Teď jsi mi to připomněla.
A.P.
Musím to někdy vyzkoušet, jen holka v mokrým triku je trochu jiná disciplína než u vás -minimálně co se týká cesty do práce přes město.
VymazatTo je zajímavý, s tou evolucí mléčných žláz. Za dalších 200 milionů let možná budeme všichni potit podmáslí a ty drahý jogurtový proteinový pitíčka. Šikovnější potiči si možná při joggingu stlučou i domácí hrudku másla v podpaží.
Mně přijde, že ty mezitáborový boje byla vždycky tak trochu úchylka vedoucích. Děcka v tom byli jen pěšáci. Myslím, že když po létě odjela dětská armáda domů, tak si teprve vyřídili účty dospělý.
Jestli jsi na HO sama a nešmírujou tě gymnazisti, tak je to jedno.
VymazatČerný trička taky určitě pomůžou, zvlášť ty s potiskem. Já možná nosil vestu. Takový ty se spoustou kapes.
Já si myslím, že ti lampasáci měli nějakej absťák po skutečným válčení. Určitě jim vadilo, že děti musej domů, místo aby jen napsali rodičům: "Víš syn padl jako hrdina při krádeži vlajky." - Teď smutně koukaj v domovech důchodců na zprávy z Ukrajiny a maj pocit, že promrhali svůj živost i smrt.
A.P.
Co jsi nosil v tech kapsach? Naucila te vesta umeni tahat sebou vsude spoustu picovin? Nebo byla tato vlastnost prvni a tedy duvodem k porizeni mnohokapsovite vesty?
VymazatTomu bych uplne verila, a tema lampasama. Mozna si na zaklade zprav kresli svy vlastni valecny mapy a maji plakaty generalu, ktery jsou pro ne neco jako Messi pro fotbalovy fanousky.
VymazatBeztak urcite rodice tenkrat na prihlasce zaskrtavali nejakej formular s okynkama obslehnutyma z koncentraku: Navrat ne/zadouci, nehodici se skrtnete.
VymazatTu vestu jsem měl ještě z Londýna. Tehdy tam byly v módě, ale v létě je to super, že máš kam dát občanku, lítačku, foťáček, drpbný, notýsek na básničky, propisku, mobil, drobný a tak, protože na tričkách nejsou kapsy. Asi jsem měl i nějakou tašku, ale když víš, že je něco v levý kapse u pasu, tak je to lepší.
VymazatMě vojna nijak neuchvátila a vůbec jsem netoužil po uvědomělý, chlapácký družnosti a spoustě nových kamarádů, na život a na smrt, se kterými jsi poníženě posluhoval mazákům. Ale někdy padneš na popis nějaký Napoleonový či Cézarový bitvy a najednou do toho vidíš a fakt to vypadá jak nějaké frajeřinky od Messiho a spol. Všechny sporty jsou, konec konců, jen ritualizovaný válčení.
Teď se o válčení mluví v mužským světě, tak jenom koukám, co věcí tam je. Spousta lampasáků musela prožívat podobné trauma jako muzikant, kterýmu dojde, že nikdy nebude jako Mozart.
Úplně tu přihlášku vidím. 1. Máte ke svému dítěti nějaký citový vztah?
A.P.
Kapsivitá vestička je asi lepší systém než batoh, kde je nasypaný všechno, jen bych se bála, že při naklopení z toho vypadá strašně moc důležitých věcí. Co když si ji odložíš přes židli kapsama dolů? Co když máš nutkání udělat si na zastávce stojku?
VymazatS tím plánováním bitev věřím. Je v tom zvrácená krása, jako orchestr smrti hrající Funeral march.
Drobným textem úplně dole na přihlášce k táboru: Příplatek za zinkovou rakev 4999,- Kč. Zpopelnění zdarma v rámci táborového ohně.
Ty vesty byly promyšlený. Buď tam byly zipy nebo sucháče. U rybářů i vojáků se celkem počítá s tím, že můžeš být občas vzůru nohama.
VymazatTohle je ze života tý Bankhead:
In her autobiography, Bankhead described the opening night of a play called Conchita:
In the second act. ... I came on carrying a monkey. ... On opening night, the monkey went berserk. ... (he) snatched my black wig from my head, leaped from my arms and scampered down to the footlights. There he paused, peered out at the audience, then waved my wig over his head. ... The audience had been giggling at the absurd plot even before this simian had at me. Now it became hysterical. What did Tallulah do in this crisis? I turned a cartwheel! The audience roared. ... After the monkey business I was afraid they might boo me. Instead I received an ovation.
Takže kdyby jsi dělala impro s opicí a ta to rozehrála takhle, tak v tý vestě můžeš udělat klidně hvězdu a nic z tebe nevypadne. (I když by to publikum asi rozesmálo).
----
Plány bitev vydrží jen do prvního kontaktu s nepřítelem, ale důležitý je, bejt schopen rychle rozpoznat novou situaci a umět správně zareagovat.
Třbea jak jsou historky, jak Rusové hnali proti německým kulometům tisíce lidí, tak to nebylo o tom, že by byli tak blbí. Oni tak nutili Němce vystřílet všechnu munici, protože to pak neutáhla logistika.
Kdysi si tunisskej kolega pouštěl na youtube věčné hity jako Vstavaj strana argomnaja nebo Sovětskou/Ruskou hymnu. Byl nadšenej, jak mocně to zná, že úplně vidíš ty tankové divize valící se na západ.
----
Souhlasím, aby mi v případě ztráty bylo nabídnuto jiné dítě odpovídajícího věku, zhledu, IQ a prospěchu. Zinková rakev pak bude v akci za polovic během dvou týdnů po skončení tábora.
Při nevyzvednutí popela, může být tento odprodán na čištění zbraní do táborů Lesáci - Mazáci.
Dětem Zdar.
A.P.
No...říká se, že společně prožitá traumata budujou obzvláště hluboký vazby, tak se tomu, co se přihodilo Emovi se Smolíkem, asi nediv...
OdpovědětVymazatA myslim si teda, že jakkoliv se za tim "hráli jsme hry" může schovat ledacos, s těma traumatickýma zážitkama to srovnávat spíš nepůjde...
Asi ne. Záleží tedy, jaké trauma generovaly večery v dámské společnosti:) Možná to bylo ještě horší než kopřivová ulička.
VymazatNe, že by holky traumátka neuměly... Ale tyhle reakce úplně nevypadaj... :-)
VymazatJednou jsem viděl dokument o ženskejch věznicích.
VymazatV jeden moment tam byla matka od 4 dětí, co dostala třeba půl roku, za nějakou blbost. Tak tam naznačili, že mužatkovský lesby si tam vybírají milenky mezi no vejma.
Matky se na to doma nikdo radši neptal. Radši ji znát jen jako matku.
A.P.
Ženský věznice mi vždycky připomenou Přítelkyně z domu smutku nebo tu šílenou Máňu z Budějovic, která se nechala záměrně zavírat.
VymazatHrozně bych tam chtěla být jeden týden, bavit se s holkama, jíst jídlo z kantýny a spát na kavalci. Vlastně se celkem divím, že tenhle typ zážitkové turistiky není v ofiko nabídce třeba na Pankráci. Myslím, že v tomhle zájmu nejsem zdaleka sama. Jen kdyby se to pak rozjelo až moc, tak by mohl časem člověk zjistit, že je na cele s dalšíma třeba zážitkovýma turistkama a ne origo kriminálnicema.
Myslím, že na Pankráci tuší jak by to dopadlo.
VymazatPomyslela jsi na to, že u vstupní prohlídky je anální a vaginální prohlídka a že si ji nejspíš zopakuješ večer s vězeňkyněma jako Michelle Sudků a Máňa z Budějovic?
Možná by bylo lepší udělat nějaké fake vězení s komparzem. Něco jako Show Honzy Musila. Jen by klientky musely zaškrtat v dotazníku, co všechno chtějí prožít.
Možná by taky šlo začít soft verzí, že by jsi tam byla jako zážitková bachařka.
A.P.
Měli bychom si ty nápady na novej business někam psát, ať to nezapadne v komentářích.
VymazatJá bych to viděla jako zážitkovej prison web, kterej by měl svou světlou a tmavou část. V tý světlý by adepti zaškrtali takový normální věci - za co seděj, co bude v balíku, kterej dostanou, jestli si chtěj zkusit útěk a tak.
V tmavý části webu si budou moct objednat to znásilnění, výprasky, okradení a drogy.
PS Máňa už nikoho neprohmátne. Možná tebe, až umřeš, jestli na sebe takhle kvantově přivoláváme Upíry a Uršuly. Bude stát u brány sv. Petra, co bude vypadat jako normální letištní checkin a vezme tě za plentu.
Já jsem to zapisování nápadů i kdysi dělal, až budu mít jednou na to něco realizovat.
VymazatJenže pak ti ukradkou počítač, vypálený DVD způchří a je to pryč. Pár věcí, co si pamatuješ, udělá někdo jinej nebo se změní svět, zákony a už je to pasé.
Jestli to budeš zapisovat, tak notýsek a tužka.
----
Aby pak nebyla nejpopulárnější ta temná stránka se znásilňováním, kde by to pak byl samej politik a romantička. Brňáci by měli kokainovej koutek a perníkáři by byli jen trapnej standart.
Úplně vidím jak říkaj Jurečkovi "A víš, že se krást nemá, tlusťochu." "Ano páni Cikáni, nemá, nemá a já jsem to udělal. Snad mě je za trest nenarvete moc hluboko do krku. Aha napřed mi natrhnete zadek. Božíčku, toho jsem se vždycky tak bál, tak bál, juj. Tý bolesti, toho ponížení, toho studu z mýho malýho pindíka, co jsem kdysi ukazoval faráři a jednou v šalině. Taky, že budu za děvku večera, rozumíte? Budu vám taky muset líbat podrážky, páni Cikáni? Fakt jsem toho hodně ukradl."
---
No, jestli bude Máňa vypadat jak na letištním checkinu, v nějaký ty letuškovský uniformě, s šátkem, sexy lodičkou, tak to tam budu pečenej vařenej. Udělaj ji nebeskej reboot do továrnho nastavení, odvirujou celý podvědomí, zuby v pořádku, vlasy v pořádku, pleť na věčnejch 20. Ani se člověku nebude chtít do ráje.
A.P.
Notýsek a tužku jsem jeden čas nosila, ale pořád jsem jedno z toho ztrácela. Tak jsem si pak musela psát nějaký věci propiskou na ruku, ale notýsek bez tužky je ještě větší bezmoc.
VymazatAle myslím, že tohle už se snad děje v každým slušným BDSM salónu. Máňa bude vypadat přesně tak, jak si zasloužíš. Pro ty, co jdou do pekla, se žádný rebooty dělat nebudou. A pro ty, co jdou do ráje, tam bude dvacetiletá Máňa, když byla ještě mladá a hezká, jen trochu naivní jako Rosemary od Kennedyů.
Na ten notýsek s tužkou se právě hodí ta vesta.
VymazatMáňa bude vlastně takovej ukazatal, jak si člověk vedl. Takovej hříchometr.
A až dojde na Jurečku, tak: "Jo Máňo, jsi ošklivá a asi na tebe kouká odněkud Uršula. Tak já jdu do pekla k čertům." a za chvíli z pekla: "Já jsem tak hřešil, páni čerti, to asi budu hodně trpět. Je, vy do mě budete zapichovat vidle... oh, to je takové pekelné vniknutí. Oj, au, oh... už jsem vám říkal, o tý šalině? Oh."
A.P.
No, Žmur asi trauma neutrpěl, zato nejspíš získal spoustu užitečných poznatků, přinejmenším o mentalitě druhé poloviny lidstva.
OdpovědětVymazatPřesně tak, hlavně nebrat cizí čísla, kdyby volala něčí znepokojená matka.
VymazatSnad rozdával falešný čísla..
VymazatA.P.
Ježkovy oči, vzpomínání na traumatizující dětský tábory je celej žánr! Ale takováhle šťastná náhoda, že se našli, to se tedy jen tak nevidí :-)
OdpovědětVymazatOba je to překvapilo. Přemýšlím, jestli bych měla já takový štěstí při hledání přeživších našeho dívčího skautskýho oddílu - a hlavně tedy, jestli na to chci vůbec s někým vzpomínat. Já jsem rozhodně nebrečela, že to končí.
VymazatHele a stává se to Emovi často? Třeba když potká lidi, se kterejma před deseti lety stál ve frontě v Albertu a tak?
VymazatJá si zkoušel vzpomenout na spolužáky ze základky. Na kluky jsem si nejspíš vzpomněl na všechny, ale holky jen 2/3 a to tam velkoryse započítávám i ty kde si pamatuju, že dobře kreslila nebo pak šla s náma na gympl.
Z táborů si nepamatuju ani jedno jméno.
Spolužák z vejšky vyprávěl, jak na jeden sraz po 15 letech dorazil někdo, kdo je všechny znal jménem a jeho si nikdo nepamatoval. - Asi se v Matrixu něco propsalo kam nemělo.
A.P.
Nestava, vubec. Smolik je spis znamej pres uplne jiny blizsi kamarady, pak jeste dodatecne zjistili, ze bydleli kousek od sebe, ale zase byli asi v konkurencnich skolach, jejichz zaci se mezi sebou mlatili.
VymazatJa si pamatuju nejaky jmena i prijmeni, ale zas k tomu vubec neznam obliceje, na ty ja obecne nemam pamet a rozlustit je po 30 letech gravitace, tak to je uplne ukol mimo me kapacity.
VymazatAle asi docela potkavam znamy lidi, nebo kdyz jdu s kamoskama, tak mi to hlasi. Jinak kdovi, kdo ten vseznalej spoluzak byl. Takovy lidi byvaji bud od policie, nebo Smrt.
VymazatBuď ráda, že nemáš ségru. Smolík by s ní určitě něco měl na střední.
VymazatJá to mám všechno jakoby sražený do jednoho. Jméno, příjmení, obličej, pocit z člověka, nějaký historky, situace, gesta. - Některé spolužačky z vejšky vypadaly už po 15 letech na fotkách jak z generace mý matky. Já měl tehdy pocit, že jsem nedávno dostudoval.
Mám video, kde ztloustlá Štraubertová, naducaná jak jitrnice, zpívá na ČT1 "Zlaté střevíčky" a v publiku vidíš mamimy tak 50+, jak si to zpívají s ní a jsou zas napůl ty malý holčičky, co si sní o krásné budoucnosti, co přijde. Nepřišla. Takovej pocit jsem z nich měl.
Taky mě napadlo, že to byl někdo, kdo to v paralelním vesmíru studoval s náma a prostě si jen popletl reinkarnace.
Známý lidi jako celebrity? Já v neděli jel nejspíš s Upírem Krejčím.
A.P.
To je fakt, já měla na gymplu spolužačku, co nosila v posledním ročníku šílený kalhotový kostýmy a vlasy do úča-drdolu, na který si přijdu mladá i já po 40. Asi celkově prošla nějakým urychlovačem, protože měla dítě asi rok po maturitě. Teď už musí mít degenerativní nemoci kloubů a moudrost světa, jestli jde její vývoj přímkou a ne kruhem zase zpátky do nevyzrálýho naivního dětství.
VymazatUpír! To jsme určitě přivolali tím komentem o tom, jak slouží Uršule. Začnu se tedy asi víc rozhlížet, jestli Uršula nejde po mně.
My jsme měli na základce vychovatelku s drdolem a bydlela v prvorepuklikovém úhledném domku, lehce ponurém i za plného slunce, jakoby tam přebývali najednou incest a velmi způsobné vychování.
VymazatKdyž chceš vypadnout z šílený rodiny, tak je dítě docela dobrej způsob.
Jinak dívky ve stresu rychleji dospívají a kluci pomaleji. Dívky aby se rozmnožily co nejrychleji a kluci aby měli víc času na vybudování si nějaké pozice.
Jeden americkej scénárista jednou napsal (k tomu, jak se postava má vyvíjet) "Lidé se nevyvíjejí a když, tak rychlostí pohybu kontinentů". Sázím na nemocné klouby a koukání do prázdna.
U nás otěhotněla rychle spolužačka, co měla načančanou mámu učitelku. Byla hezká a chytrá. Jedna z těch dvou, co vedle mě učitelky posazovaly do lavice.
---
Uršula přijde až zavřeš oči. Prasklinkou ve zdi. Bude se vesele smát a vonět po párku s hořčicí.
A.P.
Z šílený rodiny se právě dá vypadnout celkem snadno, protože máš plnou kapsu důvodů, proč to udělat. Já odcházela brzy, ráda a bez dětí. Možná kdybych měla starostlivou, milující a normální rodinu, tak tam dřepím do 30 a pak právě odejdu až kvůli děcku.
VymazatMyslím, že lidé se vyvíjejí obecně neradi a pouze pod tlakem okolností, když už to jinak nejde. Mozek je naprogramovanej tak, aby byl v klidu, protože už takhle spotřebovává nepoměrně příliš energie na to, jak je malej. Nejradši je nakrmenej, po sexu a s iluzí, že ho maj lidi rádi a nehrozí mu vyloučení z komunity nebo smrt. Jeho jediným přáním je v týhle konstelaci zůstat furt. Psychicky rosteš díky utrpení a tedy vždycky mozku natruc.
Už jí cítím. Ta hořčice je plnotučná a mísí se s lehkou zatuchlinkou plísně, v tý zdi je trochu vlhko. Jako ostatně všude, kde se Uršula objeví.
Z šílený rodiny, na který je to i vidět, se dá vypadnout snadno. Pak to máš jak vysvětlit. Táta mě mlátí, máma chlastá první ligu, to každej pochopí.
VymazatAle vysvětluj lidem, že je táta příšernej, postavil ti barák, aby jsi musela zůstat u nich na vesnici. Směje se tvejm hudením ambicím, že to není pořádná práce a dohodil ti šolích ve firmě kamaráda a šetří ti ke svatbě, jen teďkon nemáš skoro žádný peníze a nic z našetřenýho ti nedá, protože to je na mimčo, nevíš jak je všechno drahý, takže k muzikantům se jen tak nedostaneš. Celá vesnice chválí ten barák a tátau, jak se vytáhl a jak se snaží, on se dme pýchou a ty skřípeš zuby. Zvlášť, když ti chválej, jakýho máš super tátu.
Navíc je ve soustě věcí fakt super, takže máš spoustu konfliktních pocitů.
U části lidí to je tak, že se měnit nechtěj. Nebo v něčem každej. - Ale pak máš lidi, plný vnitřních konfliktů (protože různé části mozku jsou neústupné jak rozhádaní manželé), co by se rádi v něčem změnili, ale nevědí jak. Advokátka Samková jednou poznamenala, že špatná výchova tě vyjde na půl mega za terapie a jak poznamenal jinej psychiatr: "Proč by člověk utrácel za terapie peníze, které může utrácet za zábavu, kdyby ba tom nebyl opravdu zle."
To s tím utrpením hlásal Gurdjieff taky. Dával bombóny těm, co nijak postoupit nechtěli, ať si apoň osladí život.
htt ps://www.azquo tes.com/pict ure-quotes/quote-nothing-can-be-attained-without-suffering-but-at-the-same-time-one-must-begin-by-sacrificing-g-i-gurdjieff-96-24-27.jpg
---
Vlhká Uršula s vůní plísně a hořčice, v rouchu pokapaném klobáskovým tukem. - To je Harry Potter stříhnutý Kafkou a Hrabalem. V nádražním stánku s klobáskama tě pustěj dovnitř, tam jsou dveře, co vedou do sklepa na uhlí, za dlouhou chodbou tam za ním je nástupiště π, pak se jede tunelem za Prahu, tam se vyjede ven a pak dál do Krušnejch hor, kde je na konečné hrad WarzeStein.
Když tě vlhká Uršula tajně pozoruje, okamžitě se ti udělá na kůži plísňová skvrnka. Pořád na tom samým místě, ale u každého jinde. Místo sympatických čarodějů tam učej přeoperovaný celebrity jako Micky Rourke, Meg Ryan, Silvestr Stalone, Donatela Versace, Dagmar Havlová, Axl Rose, Simon Cowell, Jennifer Grey, Michael Jackson a další.
V dálce pořád slabě zpívá šišlající Hegerová a po okolních loukách, rychle jak lasičky, běhají vyznavači ohně z Majora Zemana.
Občas tam v některé místnosti či jen zákoutí zní Lady in Black, Lady d'Arbanville, Hotel California, Eagle Noir a I don't like Mondays. Jindy jen pláč neviňátek.
A.P.
Jo a mrtvou Saxanu, tu tam mají přitlučenou na vrata od zapomněnek, překlad francouzského slova pro hladomornu. - Teda, většinou je mrtvá.
VymazatA.P.
Tak potom je to zákon příliš dobré karmy, která se ti nakonec vymstí, takže ve finále trpíš taky. Podle mě je lepší si to utrpení vybrat hned, protože pak už jen čepuješ grátis dopamin za to, že to přestalo bejt TAK hrozný.
VymazatVlhká Uršula tedy bezpochyby pozoruje hodně lidí, to by chtělo statistiky od kožních lékařů. Jakmile se ti jednou uzdělá flíček, už jsi v její moci - stejně jako když ráno najdeš dvě dírky v krku od Upíra.
Možná si pak ve finále bere ty plesnivý lidi do svýho sídla, kde jí slouží jako vlhký ručníky. Když se Uršula odkymácí ze svý vlhký sprchy plný pavouků a slizké zelené vrstvy řas, tak ty visíš na zrezavělým háčku a modlíš se, ať si tě dneska nevybere. Uršula ale neomylně chmátne rovnou po tobě a vytře si s tebou úplně všechno, z čehož je chlupatý zpocený podpaždí ještě jen na prvním stupni zoufalosti. Pak tě pověsí zpátky na háček a ostatní lidské ručníky se zděšeně dívají na šmouhy a vlasy, co z tebe trčí.
Jo a jako je samovolné samovznícení lidí, tak k Uršule tě dostane samozplesnivění, kdy z tebe doma náhle zbydou na zemi jen ponožky a bačkory v chomáči mykózy.
Po tvým popisu se vidím, jako takovej malej, utrápenej netopýrek, s plísní, slizem, lysinama, kterýho Uršula zavěšuje hlavou dolů, pokud mě rovnou nehodí někam do vlhkého kouta, když se jde dál zušlechťovat.
VymazatMyslíš, že si třeba holí nohy nebo dokonce proužek nad pohlavím?
A.P.
Ten náhlej růst je normální. Česky tomu říkají anglicky spur. Někdy to fakt trvá i jen 2-5 dní. U dlouhých kostí to je někdy vidět, jako u Žmura. Až mu poroste lopatka, tak o tom nebudeš vědět.
OdpovědětVymazatKdybychom náš trávicí trakt přirovnali k betonárce, tak dodává většinu produkce vždy jen na jednu, dvě stavby, aby se někde postoupilo.
A.P.
Tak to měl ještě štěstí, že mu z těch krajíců nevyrostla lebka, která by mu bimbala do stran do té doby, než přijde řada na zpevnění krčních obratlů.
VymazatNo jo, příroda to má promyšlený.
VymazatAle chleba je spíš jen energie.
Nestavěli tam plavební kanál nebo netrénoval jako SAS? Při tom se spálí i 8 000 kalorií denně. Normální chlap spálí tak 2500 a ženská tak 2000.
A.P.
Podle me hrali jen flasku a valeli se v bahne. Ale u toho se kalorie taky spali, nechci to nejak kaloricky podcenovat.
Vymazat8000 kalorií spálili na stavbě kanálu tak, že vyváželi hlínu v dřevěnejch kolečkách za 30 sekund kolečko. Polovina je když jedeš Tour de France.
VymazatV jednom filmu Holubová hrála učitelku a v metru se schovávala před svými žáky, aby nemusela kázaňsky zasahovat na jejich blbiny.
Vidím v tom čím dál větší moudro.
A.P.
To bylo v Gymplu, ne? Já jsem měla v životě jen jednou podřízenýho, což byl brigádník, alkáč, rváč a beznadějnej případ, takže v člověku vzbuzoval takový ambivalentní pocity od odporu po soucit. Taky jsem se před ním jednou v metru schovávala (to byl taky nalitej), aby se před sebou druhej den nemuseli vzájemně stydět.
VymazatMyslím, že bylo, ale pamatuju si z toho jen útržky. Jak tam Madl hysterčil, Kraus dělal ve škole scény, mladej Sokol říkal, že jsou chudý (a proto má starej počítač).
VymazatNo jo. Nebo když ti jedna paní ze sedmdesátiletejch dvojčat ukazuje, jak má pěkně plochý břicho a ty máš v popisu práce bejt slušnej. Když budu doopravdy chtít vědět takový věci, tak začnu chodit na amateri.cz.
Stačej vlastné příbuzní po mrtvici, když zápolej s vlastním tělem.
A.P.
Jo, to bylo ono.
VymazatTo břicho mi přijde ještě takový nevinný. Mně vlastně celkem zajímají různý tvary a možnosti lidského těla až na penisy honičů v městský. Kdyby mi v buse někdo nabídl, jestli nechci vidět jeho zvláštně zatočený pupík nebo znamínka ve tvaru souhvězdí, s povděkem se podívám a budu klidně hlasitě obdivovat.
Včetně bříška, zvlášť plochýho. Ty se neplánuješ dožít 70? Co budeš pak dělat, abys nezahlédl své vlastní staré bříško?
To je hezký, třeba jsi takový kvantový provázaný zrcadlo tohoto souhvězdí. Z jedné těch hvězd se nejspíš stane červený trpaslík, jak předpovídá tvé předloktí.
VymazatTak to bys měl asi pomalu začít s metamorfózou na Bourdaina, protože ty můžeš mít narozdíl ode mě kupu děcek ještě v 70, jak starej opilec Kája Soudek (vidíš, ani na to nemusí mít hezký tělo).
Ale přece jen to asi chce nějaký nepopiratelný magnety na ženský, protože jen bříško s lišejníkem žádnou dvacítku v autobuse nenaláká, i kdyby bylo přemazaný odvšivovačem klokanů.
No, uvidíme. Začnu s tím cvičením pomalu, pro jistotu.
VymazatNo, děcka v 70... tak to by byla ironie osusu a nemohl byh ani ceknout.
Saudka jsem v poslední době neviděl, ale on měl namakanou postavu, na tý fotce s miminem má bejt on. Cvičil každej den ještě tak před 10 lety..
Kdyby nezabíralo nic jinýho, tak bych to zkusil na básničky. Třeba se svět nezměnil.
Ale včera jsem jel v tramvaji s holkou, co mě fakt uchvátila. Ona byla jak ta dívka z toho filmu Pomsta mrtvého muže s Colinem Farellem. Bylo jí podle pleti tak dvacet. Měla tričko bez rukávů, brýle, dlouhý vlasy a jizvy po popáleninách na pažích, krku a obličeji. Nemělo by to bejt přitažlivý, ale bylo. Hlavně to, že se nijak nesnažila to skrývat a tak to působilo strašně silně.
A.P.
Musim rict, ze letos se to fakt s tim vedrem zvrhlo: zatim co doma mam les, rekuperaci, predokenni rolety a vlastne ziminku, tak v praci klima jen na klinickych prostorech a pinda schvalujici HO na dlouhodobe PN. Jako vzdycky me stvala, ale od ten vyhlasuju valku. A taborovy triky jako zubni pasta v bote a sumak ve spacaku je jen rozcvicka proti tomu co ji ceka… nekdo nejake tipy? Mame tu navrh na zmensene pracovni oblecky, pravidelnou blokaci hesla spratelenym oddelenim a nonstop prohozene bezdratove mysi.
OdpovědětVymazatIK
Sypat do kávovaru pár dnů bezkofeinovou kávu a pak ji vyměnit za nejvíc kofeinovou na trhu. Potřít chilli papričkou svačinu.Umělý mouchy do hrnečku a tak. Ale to všechno chce, aby se vrátila z PN a bůhví, čím jste ji tam vlastně dostali...!
VymazatNapsat o ní román Padesát odstínů prasečinek, kde ji vynachválíš jako skvělou milenku nadšenou pro každou špatnost, něco jako Tallulah Bankhead. Její oblíbené hlášky "Správná ženská se nesmí ničeho štítit" "Kdybych měla žít znovu, udělala bych všechny své chyby daleko dříve." V dlouhých pasážích by pak obdivovala Miloše Zemana.
VymazatA.P.
Takovy hlasky bych ji klidne nechala vytisknout na hrnky, ktery by byly vystaveny na jejim pracovnim stole. Taky by tam byl vystavenej vaginalni krem proti kvasinkove infekci a krem na strie.
VymazatJeště inspirace na hrníčkový text: "Když je sex tak dobrý, že to pak málem řekneš manželovi."
VymazatA do šuplíku lahvičky na úplně malá embria, někdy od bělochů, jindy od černochů, takže za pár let to budou originální šachy.
A.P.
A ten krem na mykozu hezky obohatit teatree oil :))) a pak ze nejsem mrcha.
VymazatTakhle napad na dohozeni milence a naslednou diskreditaci padl taky. Ale 1) sam mam malo 2) no ukazte mi takoveho smelce
3) kdyz by se osvedcil a pinda se stala uspokojenou, snesitelnou pindou, muzeme zit bez zaporneho hrdiny?
IK
Co krém na mykózu obohatit o nějakej derivát kokainu?
VymazatTřeba by pak skončila v Brně jako lokální politička.
A.P.
AP: To má být pomsta, a ne aby se po aplikaci cítila ještě lépe než kdy předtím
VymazatIK: Nemůžete. To potom kolektivní podvědomí musí vybrat a zvolit nového záporáka (a co kdybys to byla třeba ty?!:)
Pomsta přijde až jí obohacenej krém dojde a přijdou absťáky.
VymazatA.P.
Zatim nejzakernejsi byla kamaradka co svemu jinak milemu sefovi = lekari vyzdobila ambulanci po jeho navratu z dovolene….
OdpovědětVymazatHromada pisku pod stolem, kyblicek a lopaticka a plna ambulance nafukovacich hracek a lehatek!
Ik
Co provedl?
VymazatA.P.
3 tydny myslim Mauritius v listopadu. Vic netreba rikat :)))
VymazatTak to chápu, to nemůže zůstat bez odplaty:)))
VymazatI.K.
VymazatMyslím, že jste k němu byli naprosto nespravedlivé.
Známá tam odjela pracovně na 3 měsíce či na půl roku. Do 14 dnu byla zpátky a na otázku, co se stalo jen skučela "Ta špína všude. Ta špína."
Takže se možná v duchu radoval: "Ano, takhle jsem si to taky představoval. Přece jim nebudu říkat, že správná výzdoba by byly plážové odpadky, použité prezervativy, rozkládající se hlodavci s kolonií červů, zbytky jídla, rozmočené papíry, špinavé plasty a bláto s výkaly. Ale už je to za mnou a ten úporný průjem je už také skoro doléčenej. Jen ať jsou nasraný z myšlenky, jak jsem se měl dobře."
A.P.
Není špína jako špína. Stejně jak moc mě sere pohled na naši uklízečku, jak bezelstně utírá stoly stejným hadrem, co před chvílí šúrovala hajzly, tak se dovedu povznést nad rozkládající se želvou s rozkládajícím se kondomem uvnitř jejího zauzleného trávicího traktu na pláži, kde NEMUSÍM PRACOVAT.
VymazatJsem ochotná si ve svém volném čase poposednout a zevlit nebo šnorchlovat jinde. I ten průjem tam určitě šplouchá do záchoda tak nějak...libozvučnějc.
Není ta vaše uklízečka Ukrajinka? Kdysi se k tomu na nějakým webu pořád jeden chlápek vracel. Jak Ukrajinka šůruje v hotelu jedním hadrem hajzly a stoly. Furt mu to strašilo v hlavě, že je stůl otřenej hadrem od "lejna".
VymazatTak jedna umrlá želvička na pláži je romantická. Já měl na mysli spíš ten bangladéšskej styl. Řeka a tam si chudí rozhrnou plovoucí odpadky a v té špinavé vodě se umyjí. Vygoogluj si Bangladesj garbidge.
Nemusíš pracovat? Jednak ten Gurdjieff měl práci za utrpení, který se učíme a je to náš základní zdroj rozvoje, protože při práci se má na práci a o práci myslet, což je strašně těžký.
Já jsem vymyslel přesnej opak. Je to takový fusion mezi meditací a prací. Prostě medituješ a medituješ a dokud to vysloveně necejtíš, tak neuděláš nic, a teprve až to v tobě uzraje, tak to můžeš jít udělat.
Do korporátu a rodinný života se to asi nehodí, ale je to úplně jinej level. Prostě to děláš s plným vědomím a s radostí. Každá taková "práce" je v podstatě šperk. Takovej solitér. Něco, co jsi dělat nemusela, ale chtěla.
A.P.
"mé dětství v Treblince" mě rozsekalo, tak já jsem si myslela, že poldovácké tábory byly taky koncentráky, ale na tohle to nemá :-), z táborů si nepamatuju zhola nic, absolutně vytěsněno. Jako důkaz účasti mi zůstalo pár oddílových fotek s vyškrábanými obličeji některých dětí a vedoucích, nevím proč. Až teprve z normálního tábora zálesáckého stanového, to mám vzpomínky hezké, ale to až od 13 let výš.
OdpovědětVymazatVyškrábaný obličeje svědčí pro vyšší zasvěcení v holčičím wicca kroužku!:)
VymazatJiž staří Egypťané vyškrabávali nenáviděné zesnulé z vyobrazení a Římané dělali to samé.
VymazatMožná to je nepřetržitá řada kouzelnic už z těch dob. Něco jako zednáři, ale z dob faraonů a stavitelů pyramid a ne nějakejch trapnejch katedrál.
A.P.
děkuji, trochu jsem se bála, že jsem psychopat, tak jenom kouzelnice, uf
Vymazat