Některý posty na FB mají podivuhodnou gravitační schopnost
přiblížit mě k cíli (dát si 40-denní digi detox). To si myslíte, že už
máte svý králičí nory vykopaný a bubláte si spokojeně ve svý socbublině a pak
na vás zaútočí nějakej granát ze skupiny Plochozemci. Nebo právě příspěvek o tom,
že jsou samoobslužný pokladny zlo. Proč? Sami si vyberete zboží, sami si ho nascanujete,
sami si ho sbalíte a sami zaplatíte. Zatímco zlolajnej obchodní řetězec má tu
drzost po vás u východu chtít účtenku, jestli náhodou nekradete.
Tohle spadá prostě do základních dovedností, o kterých si
myslíte, že to lidi dělaj stejně. Prostě elementární habit ve stylu, že si po
velký utřete zadek toaleťákem odspoda nahoru. Jenže pak zjistíte, že to lidi
dělaj naopak, nebo používají dezinfekci ve spreji, nebo na to maj vycvičený
lízací čivavy.
Podobný je to totiž s těma pokladnama. Já jsem to dodneška
brala jako úsporu času. Proč stát ve velký frontě, když můžu zajít k sámošce,
naklikat si tam věci, zaplatit, u východu mávnout účtenkou na terminál a jít
domů. Jenže to jen dokazuje nedostatek mých kognitivních schopností pojímat
zásadní věci jako celek. V daný diskuzi se totiž odpírači samoobslužných pokladen
rozdělili do několika charakterových tipů, podle toho jak moc mají pod čepicí.
Revoluční bojovníci proti modernímu otrokářství
„Já samoobslužný pokladny NIKDY nepoužívám,“ tvrdí pan Roman.
„Maximálně když jsou všude opravdu dlouhé fronty, tak zvonkem přivolám prodavačku
a nechám ji celý nákup napípat na samooblužné a dát do tašky. Přece nedopustím,
aby se mnou Tesco jednalo jako se svým zaměstnancem. To by bylo fakt
ponižující!“ Pokud vám tahle taktika přijde, ehm, mírně ponižující vůči přivolanému
personálu, dělejte to jako paní Mirka: „Na konci nákupu tý prodavačce vysvětlím,
že to je pro její dobro. Lepší, než aby ji vyhodili pro nadbytečnost.“ Doufám,
že Mirce přijde za svou záchranu osobně poděkovat celý tým Billy včetně brigošů
a skladníka.
Odborníci z odborů
Subvarianta revolučních popíračů otrokářství. Tihle zákoši
jsou ochotní udělat ústupek, dokonce za ně nemusí jejich nákup naklikávat vybuzerovaný
personál. Považují ale za samozřejmost, že se k nim bude supermarket
chovat jako ke svým zaměstnancům včetně adekvátní mzdy. Paní Věra: „Máte pravdu.
Samooblslužné pokladny bych použila jen v případě, že mi za to Lidl
patřičně zaplatí. Třeba stovku nebo aspoň 10 % z nákupu za moji námahu, že
jsem si to všechno MUSELA udělat SAMA.“ Tak určitě, paní Věro. A sociální a zdravotní
k tomu.
Tajný židozednářský spolek proti technologické revoluci
Třetí kapitolou jsou lidi, který mají vyhýbání se samoobslužným
kasám jako poslání. Pan Honza třeba všem vysvětluje: „Chodím jen na normální
pokladny. Lidi, v počtu je síla. Když budeme všichni chodit na pokladny s lidmi,
tak samoobslužné nebude nikdo využívat a zruší je. Zabráníme tak zbytečnému propouštění
chudáků prodavaček, co jinak nebudou mít co žrát.“ Tohle je univerzální pravda.
Mohli bychom zároveň přestat využívat internety a AI nás nikdy nedostane.
Jak to máte se samoobluslužnýma pokladnama vy? Uraží vás?
Vykořisťují? Nutí vás tohle zlo k demonstrativním činům? Zeď nářků je v komentářích.
