středa 24. října 2012

The Prostitutes



co má společného hudební skupina a můj hlas?


O čem to dnes rozhodně nebude? Třeba o tom, že Psici objevil skaut prozatím neznámé hudební skupiny s velkým potenciálem a nalinkuje vám teď odkaz na myspace a nový singl.

Minulý týden jsem ztratila oko, tento hlas. Jasně, vím, že pro větší popularitu tohoto blogu by mi prospělo napsat spíš o ztracených kalhotkách. Ale spodní prádlo mi na sobotním koncertě Prostitutes v Akropoli drželo neochvějně na svém místě. Tak dobře zase nehráli. Ale jinak to byla příjemná oddychovka, o to lepší, že mi zesvětlila moje dny slaměného vdovství a že mi druhej den nebylo blbě, protože z decky bílýho homeopaticky naředěného v litru sodovky to prostě snad ani není technicky možný.

Ačkoliv přiznávám, že zrovna k tomuto postu by snad nebylo ani došlo, kdybych se předtím trochu nerozpáradila pár likérovými pralinkami. A pokud bych poslední z nich nedala somrujícímu Žmurovi, mohla bych teď chraplavě začínat potřinácté začátek perníkové chaloupky a stejně by jen běhal dokolečka a strefoval se mi do čela míčkem. Alkohol, to je věrný přítel osamělých žen a nespavých dětí.

Ale zpátky k sobotě. Ještě jsem vám nenapsala, že jsem byla kromě vyhazovačů asi nejvyšší účastník celého koncertu. Možná k tomu přispěly nové boty na klínku a možná jsem se jen ocitla na privátní party lidí s poruchou růstového hormonu, to už se nikdo nedoví. Měla jsem sice super výhled, zato letmé shlédnutí dolů na cizí temena a lupy na ramenou rychle omrzí. Po posledním přídavku kdosi ze zlomyslnějších zakrslíků zasprejoval nějakým svinstvem chodbu před východem, takže jsme vycházeli solidárně se dusící a kašlající (má drahá laryngitido, že bychom se seznámily právě tam?)

A jsme u vstupní otázky: ano mám hlas jako dvougenerační pouliční štětka, co prodává na vedlejšák kradené parfémy a klidně by mě to i bavilo mít sexy hlas, kdybych u toho neměla pocit, že jsem právě spolkla struhadlo na česnek a balení žiletek. Doporučuji vám s touto indispozicí navštívit lékárnu, kde před vás personál slibně rozestaví deset barevných krabiček s okamžitým efektem, příchutí marocké máty a karibského melounu. Dodejte zmínku o těhotenství a devět z nich okamžitě odnese. Zbydou před vámi pastilky Vincentka a pokud se budete zajímat v čem jsou tak jiné, že na vás zbyly, tak se dozvíte něco o minerální soli, mastku a sorbitolu. Pokud tedy příští týden ztratím nějaký další smysl nebo končetinu, musím doufat, že to půjde zaléčit čajem. A gumovými medvídky. 

6 komentářů:

  1. znamená to, že mluvíš jako Leoš Suchařípa? tomu tleskám:-)

    OdpovědětVymazat
  2. už svítá a čaj bych si dal!

    OdpovědětVymazat
  3. Hehe, předražené pastilky Vincentka tě stálě věrně provázejí!

    OdpovědětVymazat
  4. Dee, až budu mít po porodu, tak se Neoanginem ošplíchám od hlavy k patě! Jinak zatím nacházím mnoho stejných prvků, číslo 2. jsem neochudila ani o Studentskou pečeť na posezení a tuhle prasárnu jsem od prvního těhotenství nespáchala a už ani nespáchám - jednak číslo 3. už neplánujeme a druhak jsem si připadala jako kobra trávící králíka spolknutého v kuse.

    OdpovědětVymazat
  5. Hmmmm, Studentská pečeť na posezení. Na to nemusím být ani těhotná :-)

    OdpovědětVymazat