sobota 8. června 2013

Proč nerada vařím


abych se očistila od bahna komentářů z minulého postu, kde se někteří nestydí přiměřovat můj vztah k vaření za infinitezimální a zbytek se vysmívá jinak, vysvětlím vám teď jednou provždy proč.

Nejdřív základní taxonomie. Pokud do hry nepočítám podniky z Maurerova sborníku, takové to domácí vaření prostě spadá pod domácí práce, nemůžu jinak. A rozhodně to netvrdím s pohrdavě ohrnutým pyskem, já mám domácí práce ráda. Ale jak už to tak bývá, některé z nich raději. Jako třeba vynášení koše. Ten pocit vláčet po schodech pytel lepkavého hegeše se soustředěným výrazem jako hovnivál svoji kuličku. Když se pytlů v domácnosti urodí více, pocit závěrečné úlevy se násobí. Dobře však poslouží i přecpaný sáček z mikrotenu, u kterého bezprostředně hrozí riziko, že se jeho obsah vysype na boty, půlku schodiště a zastaví ho až rohožka majitele domu. Po kvalitně zvládnutém sestupu dole přichází okamžik odpadkového vyvrcholení. Pravidelně trénovaným pohybem lokte nadzvednu poklop popelnice a mrskám tam ty igelitové rakve plesnivé marmelády a amputovaných končetin vodňanského kuřete pěkně jeden po druhém.

A co teprve praní, to už je taková poloprofesionální terapeutická záležitost. Nahážete do pračky své svršky poskvrněné od trávy, slin a nahnědlých čmouh, o jejichž původu se sice můžete domýšlet, ale úplně se vám do toho nechce. Něco jako drobné lži, ústrky a sprostá slova, která se o vás za celý den rozmáznou. A za hodinu taháte jako králíky z klobouku voňavá trička a za pozpěvování si je věšíte na sušák podle barev a oblíbených položek. Opět se můžete zařadit mezi slušné členy společnosti s čistým štítem.

Vaření by se určitě taky dalo na křesle u psychologa vyložit pozitivně, třeba jako stát se velkou pramatkou zemí a nakrmit všechny své děti nebo svou dušičku nakrájet na kousíčky a nabídnout ostatním. Ale upřímně řečeno mě žádná z těch variant neláká.

Vaření je drahé. Jako příklad uvedu vegetariánské penne s lilkem a cuketou. Na nákupní seznam tedy píšu 2 kusy cukety, 1 lilek a sáček těstovin. Do kila se vejdeš, zatleská ve mně skrblík. Jenže po cestě obchodem vezmu taky sušená rajčata, čerstvou bazalku a ještě že jsem si vzpomněla, dochází olivový olej a potřebuju nějakou energii na cestu domů, takže pistáciová Deli to jistí. A když už budeme vařit, tak lehké bílé víno, ať to nezapíjíme rybízovým sirupem. Pětibába v hajzlu.

Vaření připravuje o iluze. Nebojím se toho, vaření nasírá. Ta snobácká chuťovka přestříknutá monogramem šéfkuchaře z worcesteru a přeložená citrónovou trávou nikdy nezafunguje doma. A to ještě vynechávám pečení, kde se výsledky mé práce umísťují spíš na výstavách leteckých modelářů. Pevné a přitom porézní, v obou případech nejedlé. Ve vzácných případech je sním zlostí sama.

Za třetí vás to nepřekvapí, ale v úplném výčtu by se to nemělo vynechat. Vaření generuje neuvěřitelné množství zaflákaného nádobí, které po celé té monstrakci zbyde, hovadsky se kupí v dřezu a očekává, že to někdo umyje (mytí nádobí nemám v žebříčku nejoblíbenějších domácích prací na posledním místě jen díky tomu, že existuje taky vysavač).

A za poslední, vaření je neopakovatelný kreativní proces a každodenní rutina v něm zabíjí napětí a radost z výsledku. (To abyste si nemysleli, že se mi nepovedlo nikdy nic. Například balkánské papričky bohužel neumí nikdo tak dobře jako já!)

Ale pokud bych musela přijmout místo v hotelu a mohla si vybrat, kde v něm budu pracovat, konečně už víte, kde mě najdete. Ta paní ve vaťáku u kontejnerů.

8 komentářů:

  1. já vařim tak dvakrát týdně, zbytek obědů a část večeří trávíme v restauračních zařízeních.. když vařím tak obvykle maso na grilu a brambory nebo něco podobně složitého :-) ráda dělám rizoto - připravím vodu na rejži a nakrájim cibuli a zbytek obstará dítko (vyjma zcezení rejže)
    jiná kapitola je ovšem pečení, peču strašně ráda, mohla bych klidně i obden

    OdpovědětVymazat
  2. Elo, ještě jsi mi nepřímo připomněla další důvod, možná dokonce ten hlavní: čas. Jakmile mi přestane na noze viset hladové batole a na prsu kojenec, kterého zajímá jen mléko, tak mě to bude bavit taky úplně jinak. Až do toho třeba budou zainteresovaní natolik, že to se mnou budou vymýšlet a pomáhat. (A hlavně mýt nádobí!)

    OdpovědětVymazat
  3. Jakes:
    Připomnělo mi to nedávný sebekritický výrok jedné známé ..
    "Pokud skorošestileté dítě ví co je to Morie, ale ptá se co je to vdolek, asi by se nad sebou měla matka zamyslet :-D "

    OdpovědětVymazat
  4. Mekbílová:
    Psice, až budeš mít v tom hotelu padla, navštiv mě - makám o patro výš, na hajzlících - maniakálně stříkám na prkýnka desinfekční spray z Déemka a kvrdlám štětkou v míse!

    OdpovědětVymazat
  5. Zkrátka to přiznej: Neumím vařit a jsem na to líná:-)

    Já bych zase nedokázal prát a žehlit. Párkrát jsem to zkusil, ale udělal jsem z kalhot dupačky a z košile kapesník.Být svobodný, musel bych si kupovat furt nový věci. Nebo bych byl špinavý.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak to já vařím, ráda, i jednoručně (viz kojenec) a nevadí mi nechat kojence pár minut řvát, když potřebuju scedit brambory; ale co nesnesu a chodím okolo toho tak dlouho, dokud se toho nechopí manžel, je žehlení. A dovedete si představit, že se třemi dětmi je toho žehlení tolik, že se divím, že se se mnou manžel ještě nerozvedl...

    Ale musím teda poopravit psicin názor na cenu vaření. Holt je to o disciplíně v obchodě. Když jdu nakoupit za dvě kila, nechám tam ta dvě kila a mám oběd pro sebe a Lídu a večeři pro obě holky. I s masem. V restauraci bych za dvě kila pořídila leda tak ten oběd...

    OdpovědětVymazat
  7. Jakes: pořád lepší vzdělávací mezery ve sladkostech, než v zelenině...
    MB: na tom by si taky leckterý psychoterapeut smlsnul! Touha po návratu do análního období?!;)
    Sejra: taková ponižující přiznání na tomhle písečku bohdá nepadnou!
    squire: jasně, když se kontroluju, tak to vychází hospodárně. Mimochodem žehlení je jediná práce, kterou nenávidíme oba, takže se prostě nežehlí. Až na pár výjimek jako hodobóžové košile na výjimečné schůzky na úrovni. A ani mi nepřijde, že jsme nějak moc zmačkaní, nebo jsem už možná tyhle vjemy odrušila.



    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MB
      spíš touha po návratu do štastného urálního období, kdy Láf ještě z lásky ke mně močil vsedě!

      Vymazat