Dovolená v e-mailu

Když jsem zjistila, že se Čičman narodí v květnu, podlehla jsem iluzi, že jarní děti jsou ty nejlepší. Od narození s námi bude smět chodit do parku na pivo, cestovat a povalovat se po zahradě u prarodičů. V mojí fantazii přitom Čičman vystupovala jako miminko v šatičkách s potiskem vlčích máků, které se usmívá z deky v trávě, tu se chichotá nad sprškou chladivé vody ze zahradní hadice nebo na nás přívětivě kyne u okénka ve vlaku. Realita? Miminko v makových šatičkách, které jako jediné lze oproti všem zmíněným atributům poměrně snadno obstarat.

Čičman se totiž usmívá jenom když se nad ní houpe oblíbená modrá žába s vyvalenýma očima, nebo když se vyprdí jako starej dědek před hospodou. Rozhodně se tedy nedá mluvit o úsměvech během přepravy ve 30 st. Celsia, kdy buzeruje nás a ostatní spolucestující v jakémkoliv dopravním prostředku, kteří zpětně buzerují mě pozvedlým obočím a hlasitými vzdechy (proboha, tak s ní něco udělej! Od čeho jsi matka?!).

Čičmaní představa ideálního léta je ležet doma v pracovně, která má jako jediná okna na sever a panuje v ní na aktuální poměry nordické klima. Ležet, usmívat se na tyrkysovou ropuchu nad hlavou a prdět. Přičemž nedaleko by se měl nacházet také přísun mléka (já) a naopak velmi daleko Žmur, rozuměj jeho eoraptor , který jí vytrhává vlásky svými plastovými tesáky nebo špinavá fusekle, malými prstíky narafičená přes ucho a její obličej tak, aby nešla jednoduše setřást. S láskou tvůj bratr.

Přísun mléka tedy tráví dovolenou v pracovně u notebooku a sní nad akčními letenkami. A potom přišla chvíle, kdy měly být všechny ústrky a omezení smazány. Totiž dnes ráno. Leden 2014, Panama za 11,5k. Tyhle Vánoce mi bude úplně párek, že mi někdo snědl celou kolekci a háčky z ní nastrkal do kozaček!