Ruce, nohy, ústa

cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum!

„Mně se nějak udělalo špatně“ odhodí Milý vysávací hadici z nového luxu a zhroutí se do křesla. „Úplně mě polil mrtvolný pot. Moje ruce! Podívej se na moje ruce!“ Na dlaních mu před našima očima rostou malé červené pupínky a spojují se do sousedních států a kontinentů. „No to nemyslíš vážně? Jak jsi to udělal?“ Pečlivě pátrám po použití výtvarné technice. Trik s červenou fixkou to není. „Ale alergie na vysavač stejně není diagnóza“ trvám si na svém. „V tom případě jsem se stal první obětí nějakého nového virového kmene, protože má tělesná teplota se právě přehoupla přes 38,5 a nelítostně pokračuje  dál. Se zatajeným dechem sledujeme digitální teploměr. U třicetdevítky to pípne. Milý do sebe chlístá dětský Panadol s příchutí lesních jahod rovnou z lahvičky, protože naše domácí lékárnička disponuje jen náplastí na kuří oko a menstruačním Nurofenem. Já zatím zadávám klíčová slova, hledám, nacházím, zvolávám. Hand, foot, mouth! Nemoc pískovišť. Pacientům je nejčastěji do pěti let. Nemáš taky roupy?

Totiž nechci být nefér a škodolibá, ale uplynulých devět měsíců jsem byla nemocná jenom já. Takže bych vlastně měla legitimní nárok zamnout si ruce, že si jednou černého Petra vytáhnul taky někdo jiný. A jakého! Už jenom ten název. Vůbec jsem nevěděla, že existují nemoci pojmenované jen výčtem končetin. Asi jako kdybyste trpěli místo akné obličejem. A jak by se potom říkalo kapavce?

Správná otázka ovšem zní, na jak dlouho se můžu těšit pevnému zdraví a sametové pokožce já. Dnes ráno připajdal Žmur po špičkách s bolestnou grimasou. I se svou krátkozrakostí na mě jeho chodidla a dlaně zdálky blikaly výstrahu: HFMD! Nedotýkat se! Poměr malomocných se tedy v naší domácnosti upravil na 2:2.

Trochu to připomíná rozvodové řízení; každý z nás se teď stará o svoje dítě, svoje jídlo a svoje spodní prádlo. Přičemž já navíc zabezpečuji styk s veřejností, protože Milý trpí oprávněnou paranoiou, že z jeho puchýřnatých rukou nebudou přijímat bankovky ani prodavačky z rozvojových zemí, kde se nekróza a zahnívající pahýly usekávají mačetou zaživa.

Ale jak praví lidové pořekadlo: lepší bolák v hrsti, než HFMD na ksichtě!