Dočkali jsme se! Alternativní pohřebnictví konečně v Česku!

Prý jsme v mezinárodním srovnání tak trochu fajnovky. Pokud si to o sobě nemyslíte, vřele doporučuji otestovat v jedné z asijských zemí a obloukem se vyhnout turistickým resortům. Ochutnejte místního pralesního jelínka na chilli a citrónové trávě a uhaste plameny na jazyku banánovou kořalkou. Když se budete zanedlouho pídit po toaletách, zjistíte, že můžete své výměšky ekologicky recyklovat v kadibudce z rákosí nad vodní sádkou, ze které už nedočkavě vykukují pangasové, až jim předtrávené zbytky jelínka šplouchnou rovnou do tlamy.  Díky masu z tržnic olepenému mušími vajíčky, které se svým zákazníkům vystavuje na odiv na mokrých hadrech přímo na zemi, možná přehodnotíte svůj vztah k tofu a vegetariánství obecně. A zbytky evropského studu definitivně odhodíte, až kvůli vám bude zastavovat autobus v polích a všichni včetně řidiče budou s upřímným zájmem sledovat, jak si utíráte zadek ponožkami, protože toaletní papír jste doslova prosrali už během čekání na nádraží.

Začínají se však kolem nás šířit první vlaštovky, že i my, konzervativní pivní chytrolíni s názorem na všechno, jdeme globalizaci naproti a urveme si z ní aspoň malý kousek světovosti. Asijskou sezónu odstartovali v Dejvicích, kde se čepovala doslova živá voda obohacená o koliformní bakterie. (V mnoha vyspělejších obcích naší republiky, kde je rozbor vody ze studny považován za vyhozený prachy, je to hygienický standard už po desetiletí, ale v Praze šlo o hygienickou revoluci). Sotva odezněla vlna rozhovorů s odborníky a média vyprovodila z nemocnice poslední pacienty s průjmem, štafetu převzaly Otrokovice s daleko větší peckou. Pohřbívání do vody!

Pokud vás v Indii pošlou po vodě, bude z vás v krátkodobém výhledu sice nafouklá zteřelá mrtvola, ale v dlouhodobějším horizontu se vymaníte z koloběhu pozemských inkarnací a vaše vysvobozená duše poputuje rovnou k nirváně.

Jestli právě na to spoléhal slovenský bezdomovec, který na druhý břeh odplul ve vodní nádrži Štěrkoviště v Otrokovicích, se bohužel nedozvíme, ale mohli jsme si tak na vlastní kůži otestovat, zda je na alternativní pohřbívání připravena česká veřejnost. Odpověď zní ano! Posvátnou vodu Štěrkoviště s mrtvolou bez okolků sdílely zamilované páry i rodiny s dětmi. Pokud bylo na koupání s utopencem mezi otrokovickými něco překvapivého, pak snad jen to, že se na mrtvole žádné z děcek a adolescentů nevozilo jako na nafukovacím krokodýlovi. Policie nebožtíka překryla igelitem (chápu, ta vztyčená ruka se prostě dá přikrýt blbě, žejo a plavky tady nikdo nemáme, abychom ho tahali ven. Tak si chlapi pojďte sednout tamhle pod strom do stínu, ať si to vyřešej funebráci), místní na informaci, že se koupali s mrtvolou reagovali nejčastěji shovívavým úsměvem.

A my jsme inspiraci z Otrokovic včera večer v parku neplánovaně převedli do podoby happeningu za alternativní pohřebnictví:

...už jsou i v Riegráčích!

Přidejte se i vy do výzvy, která může být ultimátnější než Ice Bucket Challenge! A za pár měsíců se v Česku budeme moci chlubit nejen pohřby do posvátného Štěrkoviště, ale mrtvoly potkáme třeba taky:

• Rozsekané na skalách a v lesích, aby posloužily jako potrava divoké zvěři (Tibet)

• Na sedadlech autobusů, tramvají a v metru (rituální exhumace Famadihana, Madagaskar: Členové rodiny během několika let po smrti nebožtíka našetří dostatek finančních prostředků, aby mohla proběhnout společenská událost Famadihana. Vyjmuté ostatky zemřelého oblečou do čistých šatů a ukazují mu, co je ve vesnici a okolí nového. Pokud měl děda rozvětvenou rodinu, čeká ho i často i několikadenní turné různými dopravními prostředky, přičemž teprve nedávno Madagaskar uzákonil zákaz exhumovaných mrtvol v letadlech. Na závěr této radostné události se příbuzní s mrtvolou srdečně rozloučí a uloží zemřelého na dalších pár let do chládku)