pondělí 9. října 2017

Když s vámi oběd naváže oční kontakt



Jen ti nejvěrnější z vás si vzpomenou na naši bývalou korporátní jídelnu ještě v dobách, kdy tam kralovalo Sodexo. Ano, ubrusy byly věčně ucintané a obědy obsahovaly korýše, vousy i glutamáty a to všechno bez varování pro alergiky. Páteční polévka se sestávala ze zbytků všech nepopulárních meníček, která si zaměstnanci od pondělí do čtvrtku moc neobjednávali. Ale přes to všechno byla tak nějak hřejivě lidská, včetně personálu. S uhrovatým učněm Ládíkem jste mohli prožívat první nesmělé pohledy do výstřihu. Když se musela Blažena z výdeje předklonit nad várnicí, měli jste naopak podrobný přehled o cizím dekoltu, včetně všech omáček, které jej kontaminovaly před tou vaší.

Sodexo od té doby nahradila Perfect Canteen, kde stojí jídlo na mastným tácu stejně jako byste za něj dali někde na útulným místě (kde se vám nikdo další v dlouhé frontě nesnaží uskřípnout ledvinu tím, že vám zarazí do beder svůj tác a po-ma-lu vás s ním piluje ze strany na stranu). Nesporně silnou stránkou Perfect Canteen je marketing, protože tady se zásadně nepodává nic jako hovězí plátek v mrkvi, ale zásadně sous-vide s mrkvovým julienne. Přičemž jde o tentýž flák žilnaté kližky, za jejíž název si v druhém případě připlatíte plus padesát korun.

Většina zaměstnanců Korporátu už po několika měsících příkoří přestala svolávat demošky i nostalgicky vzpomínat na Sodexo a přesunula se do jídelny v budově B, kde vládne Momento, po očněné s rýží přejmenovaný na Memento. Pokud se živíte příběhy, sice ani sem nechodíte kvůli obědu, ale ten kedr vám za možnost nasytit se atmosféry rozhodně stojí.   
Dokonce má foto upoutávky jídel. A neříkejte mi, že po tomhle se vám nezačne někde v hluboko v hlavě roztáčet příběh o tom, co se tam kurva děje v zákulisí:





P.S. Možná nezačne, no. Třeba M. mě za to strašně utřel, že nadělám s jedním žampionem a kolečkem z olivy. Ale pokud jste vytrénovaní na odhalování původu meníček z jídelny, tak tam ta bulva v horním sektoru prostě je a navíc kouká dost vyčítavě. Ten den se zkrátka zadíváte výdejnímu personálu do očí déle než povolené čtyři sekundy slušného očního kontaktu.


57 komentářů:

  1. Mně zamrazilo spíš z toho varlátka v dolním sektoru...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Au!

      No vůbec se tam dá najít dost podezřelých útvarů, co? Připomíná mi to souboj námořníka s chobotnicí, ale těžko říct, kdo vlastně vyhrál (možná je v zápalu boje sežralo a vyvrhlo něco úplně jiného!)

      Vymazat
    2. No - ta rejže - to by klidně mohly bejt mravenčí vajíčka, ne?

      Vymazat
    3. Posypaný trávou jsou to prostě spíš halušky.

      Vymazat
    4. Halušky? ...posypaný trávou?? :-O
      Na to jsem moc konzerva - ty já můžu jen se slaninou a s bryndzou... :-)

      Vymazat
    5. já myslela ty druhý halušky:)

      Vymazat
    6. Jako... ty se zelim? :-D
      O chlup vážněji - já nevim, jaký druhý halušky... Asi slang, kterej neznám. Ani strejda google nepomoh'.

      Vymazat
    7. Halušky jako halucinace:) Teda pokud to není nějaký (o)krajový východočeský výraz?:)

      Vymazat
    8. Jo ták... Tenhle výraz znám. Jen jsem ho úplně nepochopil v souvislosti s tou rejží... Teda - mravenčíma vajíčkama...

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Nevyvolalo to ve mně žádné touhy prozkoumat to osobně - hodí se ještě podotknout, že tohle je vykradený obrázek z ofiko online jídelníčku Mementa (všechna práva vyhrazena)

      Vymazat
  3. Vy ste všichni moc cimfrlich:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se dalo od návštěvníka včelařské školní jídelny očekávat:)

      Vymazat
    2. Včelí plást se včelími larvičkami jsem jako zákusek taky nedal:-)

      Vymazat
  4. Zažil jsem všeliké podnikové jídelny. Momentálně chodím do takové, že jsem kvůli ní i přestal zvažovat nabídku na změnu zaměstnání. Fakt. (A že do práce denně dojíždím dost daleko, skutečně dost daleko.)
    Nejhorší jídelny byly vždy ty školní. Ať už od mé paní nebo od mých synů - když přinesli jídlo v miskách, vždy jsem si říkal, proč zrovna ve školách se vaří tak špatně.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně přišlo, že se ty školní docela zlepšily (do doby, než se se mnou Žmur první školní den podělil o polévku, ale to je příliš málo na to, vyvozovat závěry - Žmur si tam chodí údajně obden přidávat). Vyhlášená jídelna je u nás ve školce, kde kuchařka dělá domácí i nudle do polévky a obědy dojídají bez nucení i největší nimralové. Ale akceptovat nabídku na učitelku v MŠ by mě to přesto nedonutilo:)

      Vymazat
    2. Do školní jídelny se občas chodím stravovat teď, protože to mám kousek od pracoviště, a sice to není důvod, proč neuvažovat o změně zaměstnání, ale zatím jsem šla vrátit jenom několik brambor, co mi na ně nezbyla koprovka.
      S mojí základkou, kde donesené polívky nejedl ani můj otec, který jinak sní i lečo a květákový mozeček, se to nedá srovnat.
      Navíc se mi líbí, že mě teď kuchařky nabádají, abych předbíhala ve frontě děti. Ale to si dovoluju jenom, když je tam i kolega, protože se bojím, že by mi ty o hlavu větší děti daly přes hubu.

      Vymazat
    3. Já furt nechápu, co má spousta lidí proti leču a květákovému mozečku.
      Je třeba to pouze ochutnat od někoho, kdo to alespoň trochu umí připravit.

      Vymazat
    4. P.S. Murphyho zákon říká, že všechno je k jídlu, stačí to pouze jemně nakrájet. Praktická aplikace je vidět na kosteleckých uzeninách apod.

      Vymazat
    5. Lečo mám rád. Dávám však přednost tomu, když jsou suroviny nakrájeny spíš nahrubo.

      Ale květákovej mozeček mi těžko někdo připraví tak, aby mi chutnal. To by ho musel zvládnout udělat bez květáku... Pokud jde o mě, klidně by tu rostlinu mohli vystřelit zpátky do tý galaxie, ze který sem spadla...

      Vymazat
  5. Tolik koncentrované nenávisti k nevinnému květáku a zrovna na mým blogu. To si teda od vás nezasloužil. A co podomácku na pánvi (ne ve friťáku!!!) smažené květákové řízečky, nebo květákový krém s muškátovým oříškem, he?

    Beztak ho nemáte rádi jen kvůli tomu, že se do něj nedá nakrájet klobása jako do leča!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Květák mám rád v jakékoli podobě. Stejně tak i brokolici. A většinu ostatních zelenin od celeru po lilky... Na zelenině mi vadí jen to, že to není maso, takže k ní to maso vyjma pátku vyžaduji.
      Ale i fotka jídla ve Vašem článku se mi zamlouvá, určitě to bude i dobře chutnat.
      Milan

      Vymazat
    2. Ale to se hluboce mýlíš, milá psice :-)
      Já ke květáku žádný takhle melodramatický city nechovám. Já prostě jen neznám jídlo, u kterýho bych si řekl, že bez květáku by to nebylo ono...

      Vymazat
    3. No, zas lepší květák v talíři, než na hlavě, to musíš uznat:)

      Vymazat
    4. Ale beze všeho.
      Já květák snim a bříško mi neprovrtá. Jen si na něm neumim pochutnat.
      Protože jsem u něj zatím nic jako chuť nezaznamenal. Brokolice - to je jiný kafe.

      Vymazat
    5. K tomu se třeba ještě projíš s věkem. Mně se to nedávno stalo se zeleninovou drožďovou polívkou - to byla moje noční můra ze školky...

      Vymazat
    6. Nejedl jsem olivy, dneska bych se některých mohl užrat.
      Takovou červenou řepu jsem kdysi nesnášel, dneska jí bez držkování snim...
      Kopr mi byl protivnej. Koprovku si sice ani dneska nedám, ale když ho někdo mocí mermo potřebuje dát třeba do kulajdy, neprotestuju...
      Takže to klidně může dopadnout tak, jak říkáš :-)
      Já si vůbec poslední dobou jsem čím dál jistější, že za každým jídlem, který člověk nerad, se skrývá nějaký trauma ze školní kuchyně... Taková játra, obvykle podávaná s rýží a přelitá UHO, jsou typickou obětí.

      Vymazat
    7. Potvrzuju trauma ze školní jídelny - díky tomu jsem hodně dlouho nejedl rýži - a teď vůbec nechápu počemů????

      Vymazat
    8. Já jsem všechny školní odbourala, ale školkový traumata jsou zasunutý tak hluboko, že bych si na to musela najít nutričního psychoterapeuta. Fakt si nedovedu představit, co by mohlo zlomit odpor ke krupičný kaši, škraloupům a zemlbábě!

      Vymazat
    9. Škraloupům, ani zemlbábě jsem na chuť nikdy nepřišel. Ale jedinec, kterej dokáže druhýmu znechutit krupicovou kaši, by měl být souzen za zločiny proti lidskosti...

      Vymazat
    10. Haha, játra. To je u nás velké rodinné téma. Přestože jsem loba svým způsobem přípravy naučila jíst zmiňované lečo a hrachovou polévku, tak přes játra se asi nedostanu. Dětem musím odhlašovat oběd, když jsou játra (slovy Horsta "chutnají jako hovínko", což mi poměrně dost vrtá hlavou, jak přišel zrovna k takovém srovnání).
      A přiznání na konec - já játra jím, nejraději smažená, hodně posolená. Ale co třeba nemůžu pozřít, je jazyk. Nebo býčí žlázy.

      Vymazat
    11. Nevím, proč jsem si teď vzpomněl, že už jsem dlouho neměl ledvinky! Máma je vařívala tátovi a já je měl vcelku rád...

      Vymazat
    12. Ano! Né. Ano, krupičná kaše, škraloupy a zemlbába nee, kopr nee. Květákový mozeček jím, protože když si představím mozeček nekvětákový (to nikdyyy!), jsem vděčná za květákový. Ale proč ne míchaná vajíčka bez květáku, že.

      Vymazat
    13. F.: Popravdě pokud bych se snažila najít ekvivalent chutě a konzistence jater v puse, tak mě napadne hovínko taky jako první (přisámbů, že nemám s čím srovnávat!)

      Galahad: Teď jsi mě vybavil strašně starou vzpomínku, kdy je u nás vařil táta a dostal od mámy sprda, že je špatně propláchl - po baráku z toho táhlo jak na veřejným WC na Černým mostě...

      Liška: Je fakt, že na to, jak umíme zužitkovat vnitřnosti, je mozek (možná neprávem?) opomíjený. V Asii si z toho nedělají falešný skrupule a opičí mozek patří mezi elitní gastro - ona je to možná i menší prasárna, než žláza produkující žluč, nebo pročůraný ledviny:)

      Vymazat
    14. No dík... Ale to se u nás naštěstí nikdy nestalo :-)

      Vymazat
    15. U leča mám problém s paprikou. U květákové mozečku s tím, co tomu květáku provedli, protože jinak ho taky můžu.

      Vymazat
    16. Co je špatně na paprice v leču? :-O

      Vymazat
    17. Vždyť to říkám, že pro většinu lidí je ideální představa leča klobása (bez rajčat a bez papriky).

      Vymazat
    18. Chceš říct, že klobása s chlebem je v podstatě speciální případ leča?

      Vymazat
  6. Já zásadně neobědvám, tedy pokud mě někdo nepozve, což je tak 2x do roka. Nemám nervy na upatlané mastné jídlonosiče, v kterých nám vozí stravu.Některé moje zaměšstnankyně odlévají tekutinu/ polévky/ a večer je servírují svým manželům, vždycky si říkám, jak silné pouto mezi nimi musí být...no,láska má mnoho podob.
    Dita

    OdpovědětVymazat
  7. Tak presne to z fotky jsem dostala dneska v nasi perfect canteen, akorat v tom plavaly nalozeny cibule. My jsme tu po hodnoceni vybojovali nizsi ceny, protoze na jejich radoby luxusni blbosti neni nikdo zvedavej. I se tu lidi s kucharema hadaj, ze za rajskou 150 proste nedaj. Tak teda zlevnili o 10 korun a davaj tretinovy porce. Hrozna bida. A protoze pracujeme v satelitni vesnici, neni ani kam jinam jit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Satelitní vesnici?! V naší satelitní vesnici jsme podle interního průzkumu všichni s perfektní kantýnou spokojení. Jen z nějakého zvláštního důvodu opouští v době oběda areál podezřelé množství aut...

      Vymazat
    2. Asi zhrzení strávníci, na které se ve frontě nedostalo!

      Vymazat
    3. Kdo nema auto, ma krabicky!

      Vymazat
  8. Dita: Vlastně jsem docela ráda, že si s M. večer nevyměňujeme žádné nastřádané polévky ani žádné další tekutiny:)

    Helča: U nás proběhly dva celofiremní dotazníky a kolikrát se do nich lidi naváží přes den ani nepočítám, ale žádná desetikorunová sleva se nekoná, to jste náhodou urputný a úspěšný podnik! Mně teda jako jejich největší loupež připadají ty moučný bagety za 50, co jsou snad sypaný pískem, jak jsou suchý a smutně z nich plandá jen průsvitný plátek šunky a zvadlý salát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. co je to za manželství bez alespoň občasné výměny tekutin, ptám se?

      Vymazat
    2. co je to za manželství, kdy žena večer disponuje pouze tekutinami z neznámých zdrojů, které přes den nasbírá během svých pochůzek?

      Vymazat
    3. ani jedno se mi nejeví být šťastným!

      Vymazat
    4. Manželství bez výměny tekutin šťastné být nemůže, to bych bral za ložený...

      Vymazat
    5. Vyhra to porad neni, obcas je vlastne vyhoda bejt bezlepkova a jsou dny, kdy se proste nenajim.
      Z mistnich baget nam jednou studentka problila celiu noc. Od ty doby si lososovou nikdo nedava.

      Vymazat
  9. To oko je jedoznačný a zírá hrozně. A dole ledvinka nebo nějaká jiná vnitřnost (aha, pánové říkají varle, nojo, to by mohlo být) a pak už je jasný, že ta hromádka kdovíčeho jsou vnitřnosti z hodně divných částí těla a ta rejže jsou samozřejmě mravenčí kukly, ne vajíčka!

    OdpovědětVymazat
  10. Děsivé oko na talíři a ještě děsivější vzpomínky na školní jídelny v komentářích. Že já jsem lezla... ;-)
    Řadím se ke skupině leču stop, krupici v před, játra nebrat :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Jak flirtuje, mrška. K nakousnutí!

    OdpovědětVymazat
  12. nominek: a to se ještě neprobíraly škraloupy a droždí!

    Lenin: Jen zamrkat, co? Možná by se v tom UHO rybníčku našel materiál i na víčko...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...já bych zkusil nanést a nechat vytvrdit právě to UHO...

      Vymazat
  13. Co pořáde máte? Mně se to jídlo podle fotky líbí a s chutí bych se do něj pustil. Akorát tý rejže je pomálu.
    Milan

    OdpovědětVymazat