úterý 26. září 2017

Správná podprsenka

Pánové prominou


M. si doma vždycky stěžuje, že nesnáší chození do DMka. Mají tam totiž strašně moc věcí v pastelových obalech, které by si hrozně rád koupil. Jakmile ale překročí pomyslnou nákupní čáru tohoto estrogenového království, stane se z něj štvanec, kterého protřelé zákaznice s věrnostní kartičkou probodávají zhnusenými pohledy jako stalkera. Z oddělení sprchových gelů ho zaženou k regálům s vložkama, kde se mu dostane jen sprchy opovržení od nervní ženské s PMS, co už dvacet minut vybírá nejlepší odstín menstruačního kalíšku. Nakonec je rád, když ustojí frontu a odnese si aspoň toaletní papír. „Je to stejný, jako bych se infiltroval do kšeftu se spodním prádlem pro sedmiletý holčičky, nebo svetrama pro čivavy. I muži mají přece právo vybrat si sprchový gels vůní malinového cheescake“ krčí rameny M. nad nespravedlností světa a já od víkendu empaticky přikyvuji s nehranou účastí, kterou vás naučí jen život (a to jsem si dřív nepřipadala vyhoštěná v Rybářských potřebách, ani v prodejně tonerů).

No, zkrátka i já mohu být v obchodě štvancem. Dokonce tam, kde byste to jako žena nečekali: v prodejně podprsenek. Už pár let si kupuju podprsenky Triumph. Za prvé proto, že se mi líbí, za druhé proto, že mi vždycky sednou, za třetí, že vydrží ve stejném tvaru. A za čtvrté, že mě hrozně nebaví stát před zrcadlem v pekelně přetopené kabince a cpát si prsa do dvaceti podprsenek rozličných značek.

To už radši jednou za rok vyběhnu autisticky vždy do stejné prodejny spodního prádla. Vyberu si tam požadovanou barvu, typ, velikost a pro jistotu vyzkouším. Vyřízeno za patnáct minut. Bejvávalo, než se zavedl institut Správná podprsenka. Poradkyně Správné podprsenky jsou stejný sektářky jako laktační liga, jenom se nesnaží vaše prsa za každou cenu nacpat do obličeje ječícího kojence, ale do podprsenky správných rozměrů. Přičemž jaké rozměry jsou ty jediné správné dovede s přesností 99,9 % určit jen Robert Rosenberg a pak tyhle vlezlý ženský, co mají vždycky trochu přetaženou rtěnku a krejčovský metr v kabelce.

Takže přijdu se svými dedikovanými patnácti minutami do své stále stejné prodejny Triumph, velkoryse přehlédnu vtíravou nabídku personálu, že mi pomůže vybrat čupr kousek (jsem snad nesvéprávná?) a pak se s prodavačkou střetnu znovu u pultu před kabinkou. „Počkejte, já vám ty podprsenky radši sundám z ramínka“, posiluje prodavačka představu vymaštěný blbky, co by bez pomoci bezradně seděla v kabince a volala kamarádkám, aby se jí mrkly na youtube tutorial, jak se sundávají věci z ramínek. Brzy ale pochopím, že záměrně protahovaný ramínkový rituál má svůj význam: „No, jak se na vás dívám, tak ta velikost vám teda moc dobře sedět nebude“ vysírá a už tahá zpod pultu metr.

„Prosím vás, já mám na ten nákup patnáct minut. S tímhle zdržením u ramínek už jen deset. Kupuju si u vás prádlo už pět let“ (a možná právě dnes přestanu, chtělo by se mi doříct, kdyby mě Správná podprsenka nepřerušila. “No právě, že bychom si obě ušetřily čas tím, že tady budete zkoušet špatné velikosti.“ Vyrvu ji prádlo z ruky dřív, než ze mě strhá tričko, aby se dostala s metrem k hrudníku. „Kdyžtak zazvoňte na zvoneček! ozve se za mnou. „Ráda vám přinesu jinou velikost!“

To víte, že nezazvoním. A to víte, že stejně přijde, rozhrne závěs a řekne: „Jé, to jste vy! Já si spletla kabinku. Ale když už jsem tady, zkuste si to déčko v černý barvičce, to teprve uvidíte ten důlek!“ a hodí po mně něco, co tam přede mnou musela zapomenout kojná, nebo Mickey Mouse. Tak já nevím, co je to za módu. Jsem trapná, že nechci na potkání ukazovat svoje prsa cizím ženským? Pohybují se snad v pánském oddělení prádla měřiči penisů? Opravdu to někomu z vás zlepší den? Tak vidíte.

Ale já už jsem tak nalomená, že si ji fakt vyzkouším a vypadám v ní úplně jak dvanáctka, co si tajně zkouší máminu podprdu.

„To je rozdíl, mít správnou podprsenku, viďte?“ vítá mě prodavačka zpátky u pultu. „No, je pravda, že si v tom připadám mladě“ zašklebím se na ni ošklivě. „Přijdu si pro ni, až ještě trochu vyrostu a do té doby si vezmu tuhle“, prásknu na pokladnu 80C jako kulový eso a mám pocit, kdoví jak jsem to nevyhrála, dokud na mě prodavačka nezasyčí sumu z cenovky.

Na kterou jsem se pořádně nedívala, protože jsem se v kabince soustředila na odhánění Správné podprsenky. No nic, stejně nezbylo, než to dohrát a trpce vydat platební kartu. Vidíte, a to jsem si myslela, že mám tuhle sektu na háku! 

33 komentářů:

  1. Já si připadám jako debil prakticky ve všech obchodech. Dokonce jsem jednou v obchodě kupoval (tehdá mé ještě ne vlastní ženě) sexy noční košilku a když se mě paní zeptala na velikost, z neznámého důvodu jsem se významně a dlouze podíval na její prsa a řekl:"Asi jako na vás, ale trochu větší." Pohled, který sem posléze od ní inkasoval, stál opravdu za to:-))))
    Já si připadám jako kretén i v železářství, protože si myslím, že naprostzo přesně vím, co chci ale prodavač mě vždy vyvede z omylu a já pak vypadám jako nesvéprávný pako, který nerozezná šroubovák od motorový pily.

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem rád, že některých hororů jsem ušetřen. ☺
    Milan

    OdpovědětVymazat
  3. Sejra: Ještěže jsou krámy s jídlem. Tam ti aspoň neříkají, na co bys měl mít chuť a když už něco doporučí, většinou to aspoň stojí za to;) Třeba v takové sýrárně si ráda přijdu nesvéprávná, ještě když k tomu jsou ochutnávky!

    Milan: Tak to nezbývá než popřát, ať se tenhle trend ještě dlouho nepřelije i do pánských kabinek (s nástupem pánských barber shopů jen čekám kdo první přijde s institucí Správné trenýrky...)

    OdpovědětVymazat
  4. Oblečení je taky hrůza - mě už nebaví vlastně i to oblíkání a kdyby to šlo, chodil bych nejradši všude v trenýrkách.
    A kupování je pro mne úplně šílený - hlavně takový ty věci, co se musí zkoušet. Takže do obchodů vcházím pouze se ženou, (protože před tím si musím dát kořalku a neměl by pak kdo řídit), zásadně jsem ochoten navštívit pouze max. tři obchody a pokud si nevyberu, jsem raději roztrhaný a špinavý. Pokud už si vyberu - třeba kalhoty - pravidelně přivádím v úžas prodavačku, když prohlásím, že si je beru, ale ať mi dá troje:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo. Jo. Jo. Je to tak. U většiny nás normálních mužů.
      Milan

      Vymazat
    2. Sejra: S tím vícenásobným počtem položek jsem byla několikrát v pokušení při koupi bot, ale nakonec jsem pokaždé vyměklä:) Úplně chápu, jen s gatěma bych se do nich se svou kolísavou váhou za pár let nevešla, nebo je stahovala sichrhajskou.

      Vymazat
  5. Aj, palčivé téma, budu muset po zhubnutí přezbrojit prádelník... No, Marks&Spencer to (doufám!) jistí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrá volba. Tam je personál většinou apatický a snaží se splynout s vystaveným oblečením. Aspoň na Budějárně:)

      Vymazat
    2. Přijde na to kde, u nás jsou prodavačky tak akorát, že neotravujou, ale když je potřebuju, nemusím prohledat celou prodejnu dvakrát.
      A hláška "ta je prima, máte ji třikrát?" je teda lehce vykolejí :-D

      Vymazat
  6. Jooo, dobrý! Video tutorial na sundavání podprsenky z ramínka! :- )
    I když abych byla upřímná, dělají mi potíže některé 3D úkony (jako dát správně obě boty do krabice od bot - ano, do krabice, která k nim patří). A když se v 90.letech objevila ta ramínka, jak se do nich strčí kousek oblečení do škvíry, ne už klasická ramínka, tak mi dlouho trvalo na to přijít. Vždycky jsem to v obchodě nějak nafingovala zpátky a ryche utekla, než ten obleček spadne na zem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Liška: S těma botama jsem si toho všimla taky! Že jsou někdy od výroby poskládaný do neuvěřitelně malé krabičky, kam je potřeba dát je v přesném rozložení. Takový ježek v kleci. No anebo je tam narvat na sílu a rychle utéct, než popadá celej komín krabic:)

      Vymazat
  7. když já zrovna s tímhle typem poradenství mám jen ty nejlepší zkušenosti - aneb poté, co mi slečna z jednoho nejmenovaného obchodu doporučila správnou velikost, je to výrazně lepší než předtím :)

    OdpovědětVymazat
  8. Před obchody s oblečením dávám přednost zubaři.
    To bolí jen fyzicky a jen chvíli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To by se mělo tesat. To je totiž pravé slovo pravého muže.
      Milan

      Vymazat
  9. prezi: Čest výjimkám!

    Galahad: Já to většinou odbavuju online. COž je naopak způsob, který bohužel nejde aplikovat u zubaře:) Ale na některý položky si netroufnu (kalhoty, bundy, podprsenky)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nedělám to jinak.
      Bohužel - jak říkáš - některý věci si bez vyzkoušení netroufnu. A potom se ocitnu někde ve fashion aréně ve Štěrboholech a slyšim strašlivou větu "Když už jsme tady, tak já se ještě podívám..." protože minimálně děti něco potřebujou v podstatě pořád!

      Vymazat
    2. Já tedy chodím s manželkou nakupovat rád, pokud nejde o nákup oblečení pro mne. Ovšem sám si oblečení vůbec nejsem schopen koupit. Možná v Armyshopu, ale i to mne bolí. Ale nejde-li o mé oblečení, je mně nakupování s manželkou potěšením. I když jde o nakupování pro děti (zvláště pro vnoučata). A když jde o nakupování pro ni, tak si to dokonce užívám i v krámu s botami nebo hadříky. Možná jsem nějakej úchylnej. Ale podstata je v tom, že já jenom pozoruji a občas pronáším své moudré postřehy. A když řeknu "ale tak si to kup", jsme evidentně šťastní oba.
      Milan

      Vymazat
    3. Jo - armyshopy to jistí. Tam přijdu, zeptám se na kalhoty, prodavač je odněkud vytáhne, já zjistim, že jsou mi malý a jdu domů spokojen, že jsem ušetřil. A navíc je to otázka deseti minut. :-)
      Stran nakupování pro ženu a děti - asi chápu takové to nesobecké puzení něco koupit někomu pro radost. Občas mi to přepadne na služebce, odkud prostě všem potřebuju něco přivézt :-)

      Vymazat
  10. Armyshop! Tam si chci koupit pruhované triko s dlouhým.
    Rukávem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Modrobílý, červenobílý, nebo černobílý? :-)

      Vymazat
    2. Vidíš a já si zrovna říkala, jestli v armyshopech prodávají vůbec něco pro ženský. Kromě světlic, kterou si tajně přeju.

      Vymazat
    3. Ty jo... se máš hodně co učit :-D
      Je libo růžovo-bílý maskáče?
      Je libo sportovní podprsenku v digital desert camo?
      Je libo s ní ladící kalhotky?
      To vše a ještě mnohem víc! :-D

      Vymazat
    4. Sakra a ještě jsem si představila toho prodavače s chladnokrevným pohledem v odstínu bledě modrýho ledovce, co byl ještě před pár lety hrdina a výsadkář v cizinecký legii, než přijal nebezpečnou misi prodávat v plesnivým sklepním prostoru maskáčový šajsky a falešný zbrojní pasy. Tak jo, challenge accepted! Někdy přinesu report, jestli se ještě vrátím...

      Vymazat
    5. Ten prodavač tě asi zklame...
      Ale jinak chutě do toho :-D

      Vymazat
    6. Milé dámy, nezapomeňte, že kdo nechodí do Armyshopu s námi, chodí do Armyshopu proti nám!
      Milan

      Vymazat
  11. Taky toto nakupování nesnáším a před pár lety s radostí objevený obchůdek, kde mi vše sedlo taky max. do 15 minut (jen už prostě nevím, jestli Triumph nebo Triola), už bohužel není v provozu, tak teď se pár měsíců odhodlávám k nákupu podprdy přes net, ale vždy, když se doklikám ke kontrolnímu "přeměření" přes ten jejich systém, to na mě vyplivne úplně jiné číslo, než mám v košíku a v košíčcích tak nějak obecně..., takže to zatím nechávám na někdy příště...
    Hlídka "Správná podprsenka" očividně funguje i ve virtuálním světe :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jde! Ještěže po mně nechce BMI index třeba itesco, že by mi z objednávky proškrtalo všechny kaloricky nevhodné položky...

      Vymazat
  12. Proto na ty svoje glajdáky nakoupím uši Mickey Mouse po internetu, naroluju to tam, zahopsám, ono si to nějako sedne a dobrý. Vím, že špatně zvolená podprda kazí prsy, ale na těch mých už se toho víc zkazit nedá. Neřeším. Představa, že mi do kabinky leze cizí ženština s radou, o kterou nemám zájem, když jsem tam z poloviny jak mě pánbu svořil... brrr! Zůstanu u internetu. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, to bys mohla teď fasovat nějaký fešný spodní prádlo od dopravního podniku, když to tak čtu, ne?

      Vymazat
    2. Na podprdy DPP vůbec nemyslí, prosimtě. Příslušnice něžného pohlaví z řad řidičů jsou rády, když na konečný existuje rozdělenej hajzlík s kouskem toaleťáku a nemusej jít čůrat mezi pány a utírat se do košile. :D Ale mám dojem, že se fasujou sukýnky. Což pak v kombinaci s předepsanou pracovní obuví vypadá dost sexy. :D

      Vymazat
  13. Tuhle jsem takhle byla v OBI kupovat baterii do koupelny a ventil někam na hajzl. Od té doby tam odmítám chodit sama. Pohled toho muže s knírem á la Fritzl, který mě pronásledoval poté, co jsem trvala na tom, že chci přesně ten ventil, co mu ukazuju na fotce, mě ve snech pronásleduje dodnes.

    OdpovědětVymazat
  14. V predajni Triumph v Ba je veľmi milá neotravná pani, ktorá poradí, ale nevnucuje sa. Nadviazali sme tento rok priateľský vzťah, pretože som tam chodila 8 mesiacov (majúc darčekové poukážky) s túžbou zakúpiť bielu podprsenku. V mojej už vychytanej veľkosti majú menej modelov, vždy sme niečo vybrali v katalógu, pani objednala a pri ďalšej návšteve hlási, že môj model dostali v čiernej farbe. Mohla som mať už celú kolekciu čiernych podprseniek, ale ja chcem biele, v najhoršom béžové. Vo vedení asi má niekto úchylku na čierne podprdy a ja teraz po viac ako 10 rokoch musím hľadať inú značku čo by mi sedela a vôbec sa na to neteším. Dana

    OdpovědětVymazat
  15. Žena: Fritzl by mě v OBI zrovna vůbec nepřekvapil! Ale jinak se k tomu nemůžu fundovaně vyjádřit, protože jsem tenhle podnik ještě nikdy nenavštívila - koukám, že mám kromě army shopů co dohánět...

    Dana: To zní varovně. Já jsem teď hledala černou, ale nevím, jestli to bylo selektivním vnímáním, nebo reálným sortimentem: bílých tam moc nebylo! Prostě frčí nová černá, ale nová bílá je out:

    OdpovědětVymazat