Jiskřím!

Nic pro citlivky

Už mockrát jsme šli s Žmurem a Čičman okolo, ale vždycky měli zavřeno. Což jsme pokaždé okomentovali jako velkou smůlu, protože se Žmurem máme spadeno na divný krámy jako Nanoantik, karetní věštírnu, nebo army shop prosycený smrtícím pachem zapařených kanad a sarinu.

Obchod JuWital se v designu inspiroval komunistickou drogérkou, devadesátkovou cestovkou do Chorvatska a kanclem začínajícího pojišťovacího poradce. Není to žádné navoněné pozlátko s křesílky finského návrháře s polstrováním z tuleních kožek, kdepak. Prodavačka, paní Juwimová, nosí macho sako vytuněné ramennimi vycpávkami, a krátce po příchodu si samovolně zakasáte svetr do kalhot.

No dobře, příběh značky JE trochu zneklidňující. Všechny nabízené potravinové doplňky prý vychází z padesátiletého klinického výzkumu nemocnice Motol. Jedna bioaktivní směs poslouží jako hnojivo pro vaše pokojové rostliny, zpestří barvy okrasného ptactva, zahustí srst vašeho psa a (pokud jste si už v duchu prošli všechny živé organismy u vás doma), tak samozřejmě zahrnuje i humanoidní řadu pro vaše tělesné blaho.

Já jenom nevím, jestli tomu Motol úplně pomáhá. Nemůžu mluvit za vaše představy, ale mě se ve spojitosti s tímhle špitálem vybaví flekatý pyžamo a sestry, co vás v čekárně nemilosrdně dořvou jen za to, že vám kvíkají gumový podrážky o lino. A když konečně najdete záchod, temný jak výtahová kabina v Mlčení jehňátek, tak se stejně nevyčůráte. Protože přemýšlíte, jestli ty šouravý kroky, co se teď zastavily právě u vašich dveří, patří Zubatý s kosou, nebo nemocničnímu klaunovi s rozmazaným mejkapem.

Pardon, kde jsme to skončili? Klidně mě příště přerušte, ať ty články nejsou tak proklatě dlouhý.

Takže paní Juwimová si povytáhla ty polštáře na ramenou, aby na nás vytvořila dojem přirozené autority a ambasadorky zdraví, což se povedlo na dealerskou jedničku s hvězdičkou. Prodej byl zakončen předáním vitamínu C a šumivého nápoje Jiskra. Zaujal mě na první pohled ve speciální vitrínce, vyhrazené zřejmě návykovým povzbuzujícím látkám. Což soudím podle toho, že tam byl vystaven hned vedle preparátu Taxis pro dostihové koně.

„Tenhle nápoj vás postaví do latě za tři minuty“, prohlásila paní Juwimová. „Osvědčil se mi při viróze, kocovině i hlídání vnoučat“. Kdybych byla na jejím místě, vysypala bych z rukávu taky smyšlenou historku o tom, že ho používají lékaři v Motole, když u pacienta selžou standardní postupy resuscitace, ale je fakt, že jsem si ho koupila i bez toho. Stačilo zmínit, že je to vhodný preparát na udržení v bdělém stavu v přítomnosti dětí.

O moje poprvé s Jiskrou mě připravil eM. Vzal si balíček šuměnek Jiskra do práce po večírku s kolegy, ale nepročetl si důsledně návod k použití. Směs zalil vroucí vodou, čímž došlo k bouřlivé chemické reakci, která měla za následek úklid celé kuchyňské linky a eM si dožraně švihal do jídelny pro Red Bull.

Druhá Jiskra byla moje dnešní ranní. Zalila jsem šuměnku vodou a mnula si ruce nedočkavostí nad avízovanou mentolovou příchutí. To bude ráno svěží jako bríza v alpském údolí. To se to bude psát článek pro klienta!

První lok byl předzvěst velkého zklamání. Mentol se nekoná. Chutná to slaně a organicky. Someliér by to poválel na jazyku a zmínil by, že cítí zemité tóny spermatu, vodu z dva měsíce nečištěného akvária a květinové dozvuky vodního kamene.

Ta chuť vás totiž konfrontuje s podezřením, jestli pijete z umyté skleničky, a jestli jste si omylem nekoupili ten přípravek pro dostihové koně vyrobený z býčích koulí. Popravdě nedovedu si představit, jak může Jiskra pomoct v kocovině – možná nitrožilně, protože běžným ústním podáním zapříčiní masívní zvracení.

Byla to zkušenost pro železné muže a ocelové ženy, ale: článek pro klienta je hotový. Prádlo vyprané a pověšené. A ještě zbyl čas na čtení pro vás. V Motole prostě vědí, jak na to!