Páni prstenů

Nebo spíš: Prsteny? Páni.

Ne, fakt vám nehodlám psát dalších pár měsíců o svatbě, slibuju. Ale tohle téma prostě nemůžu jen tak minout. Pochopitelně za míru mého zaujetí může i fakt, že jsme se vyhnuli většině svatebních obyčejů, které jsou daleko bizarnější, ale vysvětlete mi teď prosím vás někdo, jak to chodí s těmi prsteny.

Protože já si myslím, že za tím je nějakej špinavej trik. Něco jako hrnce od Zepteru a flísový deky za šedesát litrů na předváděčkách pro seniory.

Takže za á: Proč jsou snubní prsteny dvakrát, třikrát dražší, než normální prsteny, jenom proto, že jsou na svatbu, kde se předpokládá, že nebudete škudlit? Neměla by tam být spíš nějaká objemová sleva?

Za bé: Proč jsou vlastně snubní prsteny stejné? Není to úchylný, jako když chodí páry ve stejný teplákovce? Nebo jako unisex džíny, ve kterých jsou všechny holky tlustý a mají krátký nohy a kluci jsou v nich uskřinutý v pase?

Za cé: Děsivé píárko obchodů s prsteny (true story z online zlatnictví): „Za snubní prsteny sice zaplatíte částku v desetitisících až statisících korun, ale tato investice se vám bohatě vrátí. Dámy, nestojí snad za tu cenu zklamaný pohled atraktivní blondýnky na baru, který utkví na prsteníčku vašeho manžela a v jedné vteřině ji ujistí, že je zadaný?“ Dámy, tohle fakt chceme? Co třeba rovnou nápis „ŽENATÝ“ červenou lihovkou na čelo před každým srazem v putyce? Nákladově to vychází tak na tři koruny za měsíc. U dostatečně poddajných manželů, nebo naopak rebelů, co si manželský cejch vydrhnou za pomoci prvního panáka vodky, se nabízí tetování.

Za dé: Ztratíš ho. No, nechci manipulovat. Třeba ne vy, ale já jo. Neptejte se jak, prostě se to stane, stejně jako úplně se všemi šperky bez výjimky, které jsem kdy měla. A potom jste za chladnokrevnou bestii, morálního ztroskotance a toho, kdo symbolicky zradil a rozbil posvátný kroužek manželství. Takže proto ho radši

Za é: Nenosíš. Tak jasně, není nad drahý šperky, co se válí ve futrálu v komodě, než se ztratí při stěhování (přeskoč zpět na bod dé), nebo je jednou střelí vaši vnoučci v zastavárně, aby si za lehce vydělaných pár stovek mohli koupit gram hulení. A ještě musíte zodpovídat indiskrétní otázky: Vy se hádáte, že ho nenosíš?

Za ef: Nelíbí se ti. Pokud se partnerem neshodnete ani na společném nákupu šusťákových souprav, pravděpodobně to bude první zbytečná hádka ještě před svatbou. Končívá to zklamaným kompromisem na obou stranách a nákupem snubáků, které jsou označené jako hnusné oběma partnery, což je aspoň spravedlivé. Nevyhnutelně to vyústí do bodu dé nebo é.

Hmm, to by nás zajímalo, jak to teda má ta Psice?

Psice s M. za vás vyzkoušeli většinu zmíněných bodů. Prohlédli si všechny snubáky na celým internetu. Kdyby existoval keňský online bazar nabízející kromě zbraní a střepů na obřízku i prsteny ze sjetých pneumatik, věděli by o něm. Viděli prsteny ze zlata, wolframu, ebenu, edici Star Wars, prsteny s otvírákem na pivo z metalshopu a smartrings. Hodně se podivili nad cenou a krvavě se dohádali nad výběrem. Ale za prachy si příběh stejně nekoupíš. A přesně ten by ty pravé měly mít, ne?

Takže když se nás oddávající zeptala, jestli si chceme vyměnit prsteny, odpověděli jsme popravdě, že ano, ale ne teď. Možná se kolem nich právě teď rodí příběh.

No, a třeba taky ne. Jen jeden prsten vládne všem. Ne dva. Tak to říkal už starej Tolkien.