pondělí 25. února 2019

Jak utopit listonoše v zapékací míse


Nedávno jsem vám tady na blogu slíbila zvířátko. Víc zklamaný, než naše děti, už být nemůžete, tak pojďme na to!

Copak ta Psice asi pořídila, ptáte se zvědavě. Vsaďte se, že někteří mezi vámi už mají dokonce jasno. No fakt ne, není to morče, ani křečík džungarský. Chyba, kterou totiž můžete nevědomky a snadno udělat při výběru domácího mazlíčka svých dětí je, že si vystřílíte ostrý náboje ještě před dětma. Opravdu si myslíte, že by eM schválil konvenční domácí zvíře po dvanácti letech se zebřičkou australskou, která své bývalé spolubydlící chladnokrevně upižlala hlavu zobákem (a on to musel uklízet), nebo po šesti potkanech a jednom elektrickém šoku z napůl překousaného kabelu od lampičky?

Vraťme se na zem. Jediné zvíře, které je eM ochoten tolerovat, je tvor, co nemá pachové žlázy, tekutou stolici, neleze mu do pracovny a nežere tam koberec - a ideálně brzy přirozeně umře. Korýš.

„Triops jsou drobní korýši, kteří naši planetu obývají už 200 miliónů let“, čtu děckám epický úvod z uživatelský příručky na chov listonohů.

„Ten náš listonoš bude starej jak děda!“ hihňá se Čičman. „Listonoh“, opravím ji. „Neříkej dědovi, že je starej jako korýš z druhohor a neříkej ve školce, že máme doma zavřenýho listonoše na biologický pokusy“, důrazně varuji – což znamená v čičmaním překladu „řekni to i prodavačce v Žabce a sousedce pod náma hned jak bude příležitost“.

Další odstavce v příručce mi k tomu rozmáchlýmu úvodu už ale nějak nesedí.

Listonoh je velmi citlivý na pH vody“, píše se tam. „Do akvária použijte pouze kojeneckou vodu, voda z kohoutku ho může zabít!“ vyhrožuje autor příručky. Ale ani s kojeneckou vodou z ledovce nemáte s listonohem vyhráno, milánkové. „Teplotní rozmezí vody musí být mezi 21 – 23 stupni“ diktuje zas ten odborník na triopy.

Chcípnou vám, pokud nasypete málo doporučeného prémiového krmiva, ale i když to s krmením přeženete. Korýš je nejspíš jako slušně vychovaný host povinován sežrat všechno, co mu naservírujete a pak někde v koutě za šutrem v akvárku potajmu exploduje. Co se stane, když použijete levný krmivo z neznačkových akva shopů, autor textu raději ani nezmiňuje.

„To se mi nezdá“, stěžuju si eMovi. „Myslela jsem, že to žije ve špinavý louži. Nebo jako kdo se s ním takhle frflal celých těch 200 miliónů let, než ty vajíčka dorazily poštou k nám?“ „Snad jen ten nesympatickej chlap, co psal ten návod“ usoudil eM.

Ale poučena, že se s listonošem musí jednat v rukavičkách, připravím sterilní akvarijní ekosystém v zapékací míse. A pak s bušícím srdcem a pocitem Stvořitele vhodíme s dětmi ampuli s vajíčky a otočím kolečko na radiátoru.

A přesně tohle se stane, když to necháte stát pět minut o samotě v dětským pokoji.


Podle dětí vezmou listonozi evoluci za pačesy a naučí se používat záchod včetně štětky.
A až se dostanou na tenhle level, nejspíš budou taky chodit za eM do pracovny a ožírat mu koberec.

„Radši jim do vody nic nedávejte“, zhrozím se. „Jo? A proč?“ zeptá se se zájmem Žmur, nakloní se nad akvárkem a pořádně si do něj kýchne, až hladinu zbrázdí bublinky slin jako malé motorové čluny.

„Dejte mi to“, přitisknu si mísu ochranitelsky k hrudi.

V pondělí se v míse nic nedělo. V úterý to většinu naší domácnosti povrchně přestalo zajímat. A ve středu se vylíhlo pět malých bílých teček s ocáskem a já jsem od té mísy nemohla odtrhnout oči jako Fleming od Petriho misky. Sypala jsem jim prémiové krmivo a přemýšlela nad jmény. No a…

Prostě, ve čtvrtek jsme zapomněli na noc v kuchyni zapnout topení. Pravda se ukázala být na straně nesympatickýho chlápka, co psal tu příručku. Dětskou lítost nad ztrátou kamarádů si jsem si představovala jinak. eM si dokonce hvízdal, když vylíval nebožtíky do záchoda. Ale to ještě nevědí, co všechno bylo součásti startovacího kitu. Tu druhou ampuli s vajíčky si nechávám na léto.



28 komentářů:

  1. A bylo to určitě mrtvý, když to M vylejval?
    Pamatuju si jeden takovej dokumentární film, ve kterym táta spláchnul dceři do záchoda malýho aligátora a on pak nějak hodně vyrost (asi baštil hodně proteinový tyčinky) a přišel fotra sežrat.
    ...já jen, jestli si M třeba nechce pořídit něco k ochraně života, zdraví a majetku...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě když jsme u těch konspiračních teorií, on to vlastně nikdo neví, co přesně eM vylejval. Ráno se v tý misce totiž nevyskytovali žádní listonozi - rozhodně žádní hýbací a těla nebyla nalezena...

      Vymazat
    2. Jako eM? Nebo nejaka jina tajemna entita v nasem byte? Taky mohly vylizt a schovat se na bezpecny misto, kde ted rostou a sbiraji sily k utoku...

      Vymazat
    3. Jako eM... Že by ho přepadla neodolatelná chuť zjistit, jak chutná listonoh. A pak by zničil důkazy tim, že by je prohlásil za mrtvý a urychleně vylil nádobu jakože i s nima...
      Nebo je blbě hlídal a zvěř mu utekla. Což se mohl rozhodnout zamlžit úplně stejně, jako jsem popsal výše, ovšem budoucnost bych vyhlížel s jistými obavami, protože v tomhle případě tam s vámi někde listonozi žijí. Živí se drobky a odumřelou kůží opadanou z vašich chodidel a sílí!

      Vymazat
  2. Velké zklamání! To bych si na místě vašich dětí pořídila natruc aspoň vši - i to budou zjevně zábavnější zvířátka...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je moje nocni mura od chvile, kdy deti nastoupily do skolky! Ale stale pocitam se scenarem, ze jsme si spatnou karmu vybrali na roupech..

      Vymazat
  3. Okay, mám zase o něco širší obzory, fakticky jsem netušila, že takovéto tvory je taky možno chovat jako domácí mazlíčky.
    Nicméně ten odstavec o dvou stech milionech let frflání mi živě připomíná, jak jsem si do květináče přesadila ze zahrady cosi, co mamka označila za hroznej plevel, a do týdne mi to zašlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nas zasel i rymovnik, o kterem prodavacka z kvetinarstvi tvrdila, ze ji prosperuje i slahoun ve sklenici vody, ze je de facto nemozny se ho vubec nejak zbavit.

      Vymazat
    2. Já měla pár měsíců dracénu, taky prý jednu z nejmíň náročných pokojovek vůbec... tak ne, že by uschla, ale do hlíny se daly nějaké podivné mušky, tak jsem to v panice vyhodila celé. Fíkus benjamín mi uschnul, stejně jako všechny bylinky na balkoně, profesionálně v zahradnictví vsazené do profesionálních truhlíků s profesionálně správnými odstupy... stran zahradničení zvládám akorát obírat plody z více či méně zplanělých ovocných stromů a keřů.

      Vymazat
    3. "Yuka??? Tobě uschla yuka??!!" Stále slyším ten lehce vyčítavý a hodně udivený hlas mé matky se "zelenýma rukama", ze kterého ale ze všeho nejvíc čnělo to nevyslovené zklamání z naprosto neschopné dcery.

      Vymazat
    4. F.: Já "to" mám po mámě, takže by se nepodivovala. Mojí mámě uschne i pórek v tašce ještě dřív, než se vrátí z nákupáku.

      Vymazat
  4. No to je teda věc - informovala jsem se na wikipedii, že jsou tři druhy listonohů, nejmíň. jarní (aktivní od března do května), letní (od května do srpna) a americký, tam nepíšou nic, tak toho asi máte vy! Protože je únor.

    Nebo by se to možná poznalo podle počtu nohou! Americký má 142 nohou, letní přibližně sto nohou a jarní "několik párů lenitých nožek."
    A ten americký je všežravec, žere i jablo a mrkev a snese teplotu 20-28 stupňů. Tak na toho bych vsadila. Asi je takovej odolnější, protože žil tolik milionů let s indiány!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. oprava:
      lenitých = lupenitých
      jablo = jablko

      (jé a kvůli tomu teď jdu zase zaškrtnout osmkrát autobus, sedmkrát semafor a třikrát přechod)

      Vymazat
    2. Téměř určitě máte listonoha amerického (bývá součástí těchto setů pro chov), listonoh jarní a letní žijí mimo jiné i v naší přírodě, ale jsou u nás poměrně dost vzácní a jako takoví přísně chránění. A pravda je, aspoň pokud jde o "naše" druhy, že jejich nároky na chemismus vody (nemyslím teplotu), byly a pokud vím doteď jsou záhadou ;) Tom

      Vymazat
    3. Liška, Tom: Jo, byli to Amíci - měli garantovaný původ v sádkách, aby z toho člověk neměl ještě zlý svědomí, že připravil nějakýho chudáka o tu louži v chráněný krajinný oblasti. (Jako by už z toho tak člověk neměl špatný svědomí!)

      Vymazat
  5. Jo Liško, ty tvé opravy mě dostaly - já jsem u toho jarního četla, že má jen pár párů lenivých nožek. Úplně jsem si ho představila na tom křesle!
    Hele - na mě to teď taky všude v Google skáče, ty autobusy, přechody a obchody. Občas se to sekne a po osmém testu příčetnosti, kdy zuřivě zaklikávám rozmazaný výlohy, už tu myšlenku radši i vzdám. Jen jsem nevěděla, že to prudí i tady na blogu. Zkusím to poštelovat.

    OdpovědětVymazat
  6. Kdybyste chtěli králíka - máme čerstvě asi 9 nových, za cca měsíc k odebrání. Hodní, milí, jí všechno, (králíkárnu zejména) a za cca 3-4 měsíce se nechají pěkně sežrat.
    Recepty pochopitelně dodám, zrovna včera jsme měli hřbet na hořčično-vinné omáčce:-))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejra, je ti jasný, jak by u nás dopadl králík, žejo? Jmenoval by se Jirka, nosil by šaty pro panenky, žil 14 let a časem by si přivlastnil nejen eMův koberec, ale nastolil nadvládu nad pracovnou a celou rodinou obecně...

      Vymazat
    2. https://www.youtube.com/watch?v=XcxKIJTb3Hg

      ;-)

      Vymazat
    3. Hmmmm... tak u nás na pekáči je mu asi líp...:-))))

      Vymazat
    4. Nedávno nabízeli kamardi dvě morčátka se zajímavou srstí s čupřinami. Moc pěkný. Pak jedno zakousla kočka a to druhé prý dají do školy.Asi jako živý exemplář, ne vycpaný, pokud nebude kočka zase rychlejší.
      Králíčci jsou fajn, heboučcí, to se mi líbí. Když je chová někdo jinej. A zabíjí taky někdo jinej.
      I dkyž listonoha bych asi zvládla zabít...

      Vymazat
  7. Ano, k tématu králík toho mám aktuálně také mnoho co říci, ale...raději pomlčím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je tak hanebné upírání informací o vaší rodině, že se mi chce apelovat na oprášení tvýho blogu...

      Vymazat
    2. Já mám k tématu králík toliko jen srovnání nutričních hodnot králičího a kuřecího masa, z něhož ten králík vychází ku své smůle lépe :-)
      Pročež se k ušákům stavim zhruba tak nějak jako Sejra.
      Ale to vůůůůbec neznamená, že si nepřečtu rád, jak někomu jinýmu doma dělá výtržnostě ;-)

      Vymazat
  8. Králík je výborné zvířátko k tomu naučit děti zabít a stáhnout si vlastní oběd. Už když se v králíkárně ocitne první malinký králíček a děti jsou z něj rozněžnělé, je třeba jim začít tlouci do hlavy, že teď ho budeme chvíli krmit, aby později nakrmil on nás. Výměnnému obchodu tohoto typu děti kupodivu docela rozumějí. A stahování z kůže je velmi objevné dobrodružství a plně saturuje potřebu stáhnout z kůže bráchu a podívat se, jak to v něm funguje.
    Jo, králíky doporučuji.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  9. jeee ty jsme meli taky a docela pekne nam vyrostli, uz ani nevim jakeho zari se dorostli protoze denik jsme nevedli ale nekde bych vyhrabala par fotek...Nejlepsi bylo ze po letech jsem uklizela a nasla tu puvodni krabici s vybavenim a zradlem pro ne a tam byla jeste pulka toho substratu se susenymi vajicky. Tak jsem sla sehnat destilovanou vodu (coz v Londyne neni tak snadny) a ....praveky rybicky se vylihli zase!

    OdpovědětVymazat
  10. Hehe :) tak to jsme si nedávno také chtěli pořídit takové morčátko nebo jakékoliv jiné zvířátko, ale ono to je docela dost složité, takové zvířátko obstarat a všechno to okolo... Museli jsme si dokonce na těchto stránkách zde zjistit, jak chovat morče , protože jsme to vůbec nevěděli :D

    OdpovědětVymazat