čtvrtek 11. dubna 2019

8 let: Tajná sonda do duše lidí, co jednou zaplatí důchod i tobě!


Mám ráda dětský oslavy. Líbí se mi od tý doby, co jsem viděla ještě jako bezdětná film Old School, kde si hlavní hrdina na balónkový party hraje tak dlouho s uspávací pistoli ve stáji poníků, až si z ní vystřelí šipku do hrudi a potom běhá pod vlivem ketaminu po zahradě jako tyranosaurus a obtěžuje učitelky, zatímco děti s ječením uskakují do stran. Vždycky jsem v něm viděla eM, co se taky s oblibou vrtá v jemné mechanice věcí, po kterých mu zpravidla nic není - a doufám, že se mi jednou splní být svědkem podobné scény.

Do té doby se na trapných momentech dětských oslav mlsný eM podílí aspoň vzdáleně. Konkrétně tím, že koučuje děti, aby mu přinesli aspoň ochutnávku z nabízeného cateringu, což naposled vyústilo v nález řízku v umaštěném kapesníku a kapsu od mikiny plnou smažené strouhanky.

Když slavil v úterý narozeniny Žmurův nejlepší kámoš Vincent, měla jsem ještě o jeden důvod ke zvědavosti navíc: potvrzenou účast jeho holky Johanky, se kterou Žmur chodí od první třídy. A zbytek třídního gangu.

Voilàtady je sonda do osmiletých současníků – díky tomu, že ve mně máte tajného insidera, nenápadnou kolemjdoucí v paruce s brýlemi a nalepovacím knírkem, postávající u kompostu (prakticky všechny děti totiž vyklidily veřejný prostor zahrady okupovaný námi – staříky, aby se mohly bavit o svých věcech). Jsou úplně jiní, než my za socíků, ale jedno nás v tomhle věku mezigeneračně spojuje: Tohle máma prostě nepochopí!


Svět podle Minecraft

Při trošce štěstí a vlezlosti vás dítě někdy nechá koukat přes rameno při hraní Minecraft. Vy v tom sentimentálně vidíte grafiku osmdesátých let, a to je v 99 % případů asi tak všechno. Na první dobrou vám zpravidla unikne, proč kolem baráku chodí zombie a že vás stádo kostičkovaných prasat na kostičkovaný louce může sežrat. Jestli si myslíte, že vám znalost slov „craftit“, nebo „creeper“ pomůže vylepšit skóre věčně vyjeveného geronta, tak nepomůže. Dokud nebudete poctivě craftit každej den, jste prokouknutelný jak list papíru pod lampičkou. A beznadějně out!


Dialogy v chatovacích zkratkách

Někdo řekne vtip a vy odpovíte „to je dobrý“, nebo se nedej bože kontrolně přeptáte na pointu? Zapomeňte. Na vtip se odpovídá „LOL“ nebo „ROFL“. Když se vám něco nelíbí, řeknete „WTF“. A když vidíte matku, nebo fotříka, jak se snaží pochopit Minecraft, stačí dramaticky vyvrátit bulvy a shrnout to ve třech písmenech: „OMG!“


Gender mainstreaming

Pamatujete na druhou třídu, kdy se kluci a holky oslovovali jen příjmením? Nejpoužívanější komunikační fráze od holek ke klukům byla „seš blbeeeej“ a píchanec kružítkem do zad. Noví kluci a holky dělají smíšený party, přičemž některý vedou holky (jde to i bez kvót!). Holky konečně zjistily, že je aktivní agrese mnohem efektivnější, než žalování učitelce. Jo, je to trochu zvláštní, když vidíte holky v růžových šatech vykopnout chvat, za kterej by se nemusel stydět ani klan létajících dýk. Ještě pořád si můžete myslet, že to byla náhoda. Ale když při vybíjený poradí jedna druhý „dej mu pořádnýho pindíka“ a Róza vyšije takovou pecku balónem do inkriminovaných míst, že se Max jen bezmocně zlomí v pase, tak vám dojde, že náhoda to není. (A taky, že současná jemnohmotná podoba Čičman je zřejmě jen stručná a nedůležitá kapitola ve vývoji).


Sebedestrukce

Podle mého empirického výzkumu se současné děti touží vymanit z okovů přetechnizovaného dětství tím, že se za vašimi zády nenápadně odpraví. Nástroj k této hromadné sebevraždě se ofiko nazývá parkour a ve zkratce jde o to, že sekáte přemety dopředu, dozadu, do stran a z výšky za mohutného povzbuzování skupiny. Pokud se vám v pár minutách slávy nepodaří zlomit si vaz, nebo rozdrtit lebku o obrubník, ostatní zahučí „Nááájs“ a vystřídá vás kámo s ještě hustějším trikem, ze kterýho se nám staříkům na mobilu automaticky vytáčí číslo 155. WTF?!


Chirurgicky čistá upřímnost

Taky jste se styděli před mámou svýho kámoše, když jste na něj zvonili s kopačákem v síťovce? Tohle dnešní děcka nedělají. Róza mě vyzpovídala ohledně oblíbených jídel. Medě se líbila moje sukně, ale obě holky se shodly, že mi k ní absolutně nesedí boty. Nakonec přišel Žmur a otevřeně se zeptal: "A neměla by ses náhodou vrátit už do klubu matek? My si tady potřebujem ještě něco důležitýho říct." Tím bohužel dneska končíme. S povzdechem, že to nejlepší stejně navždy zůstane ve 2.A.



Rodičovská odpověď na parkour:
Stejně trapná, jako když zkoušíte craftit


11 komentářů:

  1. No moment!
    ...oni už si neřikaj "Ty vole"???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oni si říkaj spíš "kámo". Tím neříkám, že by byla konverzace oproštěná od vulgarismů - ale to nezmiňuji, protože to bylo to samý i za nás:)

      Vymazat
    2. Tak to jo, to je dobrý. "Kámo" poznávám. :-)

      Vymazat
  2. Takže s lakonickým "ROFL", které má od nás, B ve škole zapadne? No zaplaťpámbu aspoň za něco! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tim bude mit naskok - Zmur mluvi ve zkratkach az od druhy!

      Vymazat
  3. Ty vole skončilo. Přichází éra Kámo...
    www.libenanovakova.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ma to urcite i sve lokalni verze. Treba tu slezskou by si clovek nejspis za ramecek nedal;)

      Vymazat
  4. Parkour! Já jsem asi už stařena, protože jak to vidím, začnu mít strach, že se ti kluci zmrzačej nebo že si aspoň zničej klouby, což se projeví až později. A hned začnu mít i vztek, že zbytečně vyrábí úrazy a práci zdravotnímu personálu. Pak si vždycky řeknu: Kliiiiid, taky jsme skákali po skalách a tak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, to jo. Treba u nas byla frajerina prejit v parku uzkou trubku, co vedla ve vysce asi 2.5 metru nad potokem. Tim se stvrzovalo mnohe. A ti nejvetsi borci chodili pres podobnou trubku zavesenou u mostu pres reku, brrr, z toho me doted mrazi, kdyz jsem na navsteve u nasich a jdu okolo.

      Vymazat
  5. Tak tohle bylo prostě very nice :D Era "volovani" konci jen před rodiči, stačí ty malý krájený poslouchat třeba jen v městský, kde "vole" je kolikrát ještě ta slušnější fráze :D bohužel zároveň musím uznat, že třeba za nás v mladším školním věku se mnohé fráze rikaly zásadně bez účasti jakéhokoliv dospělého, páč a protože oni nechápali a měli hromadu poučení, proč to neříkat, i když to bylo "prostě boží" :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasne, nebo tajny slova, kterym ani dospeli rozumet nemohli, prave proto, aby kolem vseho necmuchali a nemeli o vsem prehled. A taky nikdy nezapomenu na tajny dopisy, ktery jsme si nechavaly s kamaradkou z nasi ulice schovany pod popelnici...

      Vymazat