čtvrtek 4. dubna 2019

Jak jsme šli k zápisu


Dámy a pánové, už brzy se v našem mikrosvětě nadobro uzavře rozplizlá kapitola školka. Skončí čas krupičných kaší sypaných kakaem, spaní po obídku a přebírání vší ve vlasech. Čičman jde o září do školy.

A víte, co je fakt divný? Vůbec si nevzpomínám na historky ze Žmurova zápisu. Buď jsem je vytěsnila, nebo je to tak, jak si myslím – že bylo Žmurovi úplně buřt, kam jdeme, kdo tam bude, a co se tam s ním bude dít. Žmur měl svoje angličáky, kolo a rajskou s knedlíkem. Přechodem do školy bezprostředně nehrozilo odnětí ani jedné z výše uvedených životních motivací. Žmur si to prostě šel vyřídit stejně, jako když potřebujete zajít na úřad pro novou občanku a chybí vám rodný list. Sice neuměl zavázat tkaničku, ale to mu morálně vůbec nebránilo v rozmrzelým žbrblání na frontu před třídou.

Když jsem šla včera ráno do školky s Čičman, nebylo naopak jisté, zda bude v možnostech školy zajistit na její zápis dostatek času, personálu a prostoru. Během dvaceti minut mi odříkala a odzpívala pásmo písniček, proložené melodramatickou recitací básně „Sojka nese novinu“ a jazykolamů z logopedie (jen při amatérském pokusu o jejich interpretaci byste si vykloubili sanici). Měla nazpaměť našprtanou nejen jméno a adresu, ale i podrobný rodokmen zhruba k pozemkovým reformám Marie Terezie a bulvární střípky o jednotlivých členech rozvětvené rodiny. Čičman nepodcenila ani šatník, proto se, bez náznaku ochoty vést se mnou dialog, rozhodla zazářit v šokující kombinaci zvířecích vzorů a tylové sukně se třpytkami. Čím víc třpytek, tím víc škola!

Byla jsem připravená ve škole poskytnout psychologickou první pomoc a natočit na youtube tutoriál všem matkám, jejichž děti nejsou na český vzdělávací systém připraveny stejně jako Čičman. Poprvé v životě jsem si připadala jako Davy Russel, co na trávníku liverpoolské Steeplechase vede ověnčeného Tigera Rolla s tím nenuceným výrazem „Jako fakt bych rád, ale nevím, co bych poradil ostatním jezdcům… jsme prostě tým“.

Naše školní dostihy začaly na stanovišti pracovní činnosti a výtvarné výchovy. „Jestlipak umíš uvázat tkaničku?“ zeptala se učitelka Čičman a předsunula před ní trenažér v podobě boty. Vedle Čičman seděl chlapeček, o který na trenažéru pletl jako na imaginárním tkalcovském stavu a průběžně jej zavlažoval sprškou slz bezmoci. Čičman vzala tkaničky zkušeně do ruky a udělala na nich pevný uzel. A ještě jeden. Po čtvrtém uzlu ji učitelka pochválila za festovní základ, ale trvala na původním zadání. Učitelka na chvíli odchází a matka chlapečka využije chvilkové nepřítomnosti a tkaničku zaváže za něj. Takový faul! Než se ale rozhoupu k akci, přistihne mě úča in flagranti s tkaničkama v ruce. „Je to úkol pro děti, ne pro rodiče“ zpraží mě přísně. A ještě musím za trest složitě rozmotávat gordický uzel, co Čičman spáchala na úvod.

Se zpožděním a razítkem jen z milosti procházíme na stanoviště český jazyk. Tady se zahojíme!

„Čičman, máš ráda pohádky?“ ptá se laskavě učitelka. Čičman horlivě přikyvuje.

„A kterou máš nejradši?“

„Ledové království“ vydechne Čičman.

„Aha, ale to je nějaká moderní pohádka z televize, viď? Takové já neznám.“ krčí rameny učitelka a probodne mně pichlavým pohledem, za kterým se skrývá něco jako: „Chudák dítě. Vy si doma asi moc nečtete!“

„Co kdybys mi pověděla o nějaké pěkné české pohádce. Třeba o červené Karkulce.“

Polije mě horko. Z klasických pohádek se u nás chytnou tak maximálně krváky od Grimma. Aktuálně nejoblíbenější pohádky jsou kromě Kastnerové a obecně dětských knížek z Portálu vymýšlenky na tři slova. To znamená, že vám soupeř nadhodí slova prďanec, ponožky a bradavice a vy z toho musíte postavit pohádku s mravním ponaučením na konci. Ale zpátky ke Karkulce.

„Ém, maminka Karkulku poslala za babičkou do lesa. S košíkem.“

„A copak si v tom košíčku nesla?“

„Víno.“

„Ano, měla v něm víno a ještě něco?“

„Bábovku. Jablka. Repelén!“ vyrazí ze sebe Čičman.

„Potkala v lese vlka a bavili se. Vlk doprovodil Karkulku až k babičce. Ém… a počkal venku na zahrádce. Ne, tohle nebude dobrý.

Tam sežral bábovku a bylo mu špatně.“ (tady končí paralela se psem mý mámy). „Babička ležela v posteli a měla vykulené oči, velké uši a špičaté zuby.“ (a tohle není paralela s mou mámou!)

„Ale Čičman, ty to trochu pleteš. No, proč ta babička vypadala tak zvláštně?“

„Protože byla mrtvá.“ odpoví Čičman pochmurně.

„A taky umí spoustu pěkných českých básniček“ prolomím ticho tohoto epického okamžiku falešně pozitivním tónem.



30 komentářů:

  1. Jako učitelka z prvního stupně musím zcela zmařit naději,že školkou končí chov vší... Ivča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, soude podle starsiho ani krupicovych kasi. Nesnasim oboje!

      Vymazat
    2. Moje primární motivace k nástupu do základního vzdělání byla naděje, že ve škole nebudou vařit polívku z fazolových lusků! (A nevařili!)

      Vymazat
    3. To uz si nepamatuju. Ale podle toho, jak brzy jsem zacala chodit "za jidelnu" za jidlo skola zadne plusove body navic neziskala...

      Vymazat
  2. Já vždycky zapomenu, jak moc podobně starý děti máme! Taky jsme byli na zápisu. Celá rodina. V jedný škole včera a v jedný dneska. Asi se rozepíšu, ale v jednu chvíli jsem si připadala jako hlava sociálně slabé rodiny, když B nedokázala odpovědět, jaká zvířátka můžeme vidět v zoo. Je teda fakt, že jsme tam už asi rok nebyli, vinou všemožných nemocí a různých jiných plánů... takže se jí nedivím... ale stejně jsem se styděla :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja myslim, ze to je normalni stav zmatenosti, ktery ucitelky snad od bezne mentalni kondice odecitaji. Tak at vam to vyjde tam, kde si prejete nejvic!

      Vymazat
    2. Učitelky mají příkaz brát všechno. Aspoň u nás.. ;-) Ivča

      Vymazat
  3. No co? ...Karkule se někde flákala s vlkem, místo aby spěchala za babčou a ta mezitim dodejchala. Představa psovitýho zvířete, který strčí čenich do košiku s jídlem a tam sprdne bábovku i s talířkem, navíc neni nijak nereálná.
    Já myslim, žes jí neměla přerušovat s nějakýma písničkama :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na ty stejne nedoslo, po tomhle hlavnim hrebu vecera uz jsem ji radsi jen mlcky zapsala:)

      Vymazat
    2. A nemohla by tu pohádku dovyprávět tobě?
      Mě by další průběh docela zajímal :-)
      A kam jste vlastně zapsaný?

      Vymazat
    3. Jo, my si pohádky dovyprávíme docela často. Ta poslední byla o stařeně ze sklepa našeho baráku, co šila panenky z lidský kůže, ta naštěstí u zápisu nepadla. Školy radši nechci provařovat, ale zatím to vypadá jako slušný drámo. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. Snad líp, než s tou stařenou!

      Vymazat
    4. ...a já bych jí v tom podporoval, jelikož mám důvodné podezření, že Stephen King je na důchod zabezpečenej o něco líp, než Jiří Žáček ;-)

      Vymazat
    5. A to zase souhlas! Ale pro většinu normálního pedagogickýho sboru jsou horror i běžný osnovy, tak ti nevím, jak by se na to tvářili. Btw. krásnej rozhovor na DVTV s krásnou učitelkou, která učí děti pravdu. Takovou mít! https://video.aktualne.cz/dvtv/ucitelka-ztracime-zdravy-rozum-vychovavame-deti-strachem-boj/r~023667765a4511e9a049ac1f6b220ee8/

      Vymazat
    6. No jak... Normálka - pořiď si kámošku na OSPODu... Pro sichr ;-)
      Učitelka vypadá rozumně. Já si pamatuju ze svých školních let naší třídní a způsob, jakým ona řešila příkladně kázeňský delikty. A je fakt, že byť si nemyslim, že by to byla špatná učitelka, dokázala v člověku svým přístupem zanechat spoustu takovejch protivnejch malejch křivdiček, jejichž pachuť se pravidelně vrací a já bych některý výstupy, co jsem s ní měl, dokázal odvykládat málem slovo od slova...

      Vymazat
    7. Kamarádka na OSPODu, to je DOBRÝ nápad.
      Milan.

      Vymazat
    8. Galahad - Stephen King a Jiří Žáček :- DD

      Ta učitelka v rozhovoru na DVTV je teď v několika médiích a je to moje kamarádka z naší partičky! Tj. ještě než měla děti. Ta je fajn. Vždycky se jí tehdy stala nějaká neuvěřitelná příhoda jako že v Maďarsku rozbila lampičku a večer zatmy někam šla a tu lampičku stejnou fakt sehnala, i když neuměla maďarsky. A vyprávěla to vtipně. Takových akcí měla spousty, ta si vždycky poradí :- )

      Vymazat
  4. Ach, kedy uz zrusia tieto zbytocne zapisy. V case ked bude pomaly viac skol ako deti mozu byt radi, ze vobec niekto na zapis pride :-)
    Navyse ak sa dieta zatne, alebo ma jednoducho len zly den, i tak vsetko co ukaze na zapise ma minimalnu vypovednu hodnotu.
    Mačka z blogu Kaviareň u mačky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mne pripadaji zbytecne hlavne spadove skoly. Proboxovat se mimo spad totiz naopak vypada, ze Cesko zaziva populacni explozi:(

      Vymazat
    2. njn, ale u nás spádová škola má volné kapacity a špatnou až velmi špatnou pověst. Takže protlačit dvě děti do nespádové a dobré nás stálo opravdu hodně nervů. Ale s odstupem pár let to prostě smysl mělo...

      Vymazat
    3. Dalimil: Já to právě myslela, že mi připadá strašnej systém spádových škol, když ho rodiče stejně obchází třeba přes "stěhování" a změnu trvalýho bydliště v okolí vybrané školy. V dnešní době už díkybohu neplatí ani spádoví lékaři, nebo porodnice, tak nechápu, proč by rodiče neměli mít rovnou svobodnou volbu ve výběru školy. Resp. vím, no. Protože by právě v pár školách bylo pusto a prázdno. Změnilo by se to na tržní prostředí.

      Vymazat
  5. A to já jednu vzpomínku na Žmurův zápis mám. Figuroval tam telefonát jedné ředitelky, abych nebyla moc indiskrétní ;-)
    Jinak mi to přijde fakt vtipný, tyhlety komedie jako den otevřených dveří a zápis, když pak trochu nahlídneš, co se ve skutečnosti na českých základkách děje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, zrovna v pátek jsem si tuto vzpomínku vybavila, neb jsme stejnou školu ze stejných důvodů navštívili. Kupodivu výsledky byly méně tristní.

      Vymazat
  6. Při zápisu je nutno, aby rodič zástupce školy řádně vyzpovídal. Například kolik tam mají cikánů, jak často se jim v posledních pěti letech objevil problém s všemi a jinýmni parasity, zda tam nechodí nějací musulmani, jaká je genderová vyváženost školního sboru, zda mají pro děti i sprchy, jak to vypadá s tělocvičnou... prostě orosit jí čelo potem. A ukázat, že válka je na spadnutí!
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, tak je to taky přístup - vytvořit ze sebe před vyděšenýma účama zvíře. Pak už můžou být jen pozitivně překvapený, žejo.

      Vymazat
    2. Inu kdo neútočí, ten ustupuje.
      Milan

      Vymazat
  7. Ta mrtvábabička je vylíčena velmi sugestivně!

    Já myslím, že učitelky u zápisu jsou shovívavé a znají to. Teď ještě aby klapla kýžená škola.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak uz je to jiste, ackoliv finale bylo velmi dramaticke! (Nebyli jsme na vyvesene listine prijatych zaku, ale nakonec se ukazalo, ze omylem.) Az do zari odhazuju z hlavy.

      Vymazat
    2. Bravooo! Bravo Čičman a její horory!

      Vymazat
  8. Ještě si živě vzpomínám na kamarádky syna, jež se vřele a ochotně před zápisem naučil sprostou verzi písničky "skákal pes" a na zapíše ji bez skrupulí odzpíval z půlky :D kamarádka sice syna zarazila, ovšem strejda byl na odstřel :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tu ani neznam! Jen sprosty rolnicky ze Simpsonu, ty by se na zapise taky vyjimaly:)

      Vymazat