Když už jsme nakousli ten Ječmen,
existuje ještě jedno místo, který se od sedmdesátek vůbec nezměnilo. Ordinace
naší dětské doktorky. Tenkrát jsem si ji vybrala hlavně kvůli tomu, že mi teklo
do bot – úplně jsem totiž na nutnost předem domluveného pediatra zapomněla a
reálně hrozilo, že mi nebude umožněn legální porod, protože povinná kolonka
v těhotenském průkazu křičela prázdnotou. Vybrala jsem si ji, protože a)
všechny ostatní pediatričky ve věku pod osmdesát let s funkčníma webovkama
už měly plno. A za b) má ordinaci ve vedlejší ulici a to se hodí. Protože děti
jsou furt nemocný, říkaly holky.
To se u těch našich zdaleka
nepotvrdilo – naopak překypují až bezohledným zdravím, nejvíc v období,
kdy rýmičky sestřelí nás s eMem a oba pažouti bohapustě zneužívají
bezmocnosti stárnoucích rodičů. Ordinaci tedy navštěvujeme jednou ročně na
preventivní prohlídky. To se potom očima vpíjím do čekárny, kde ještě pořád visí
agitační plakáty na mytí rukou a pití mléka. Mrkací vikslajvantový panenky
s urvanýma rukama, ohlodané kostky a angličáky kropenaté od vykašlaného
bronchiálního hlenu. Prostě jako urbex ordinace v Pripjati, jenom je
vzduch nasycen nasládlým pachem moči z přebalovacích pultů místo radioaktivních
izotopů jódu. A ještě něco. Naše doktorka je ze staré školy, kde se ze strany
pacienta striktně dodržuje objednací doba. Je jedno, že přijdete na řadu o
hodinu později, protože posloucháte, jak se s matkou před vámi dělí o
recept na skotské střiky a rozinkový koláč. Na druhou stranu, pochází ještě z doby,
kdy se plošně neplýtvalo s léky a už vůbec ne s antibiotiky. Fleming
byl ještě uličník s plesnivým chlebem v aktovce, když naše doktorka léčila
černý kašel tvarohovým zábalem a přivazovala k rachitickým dětem hůlky na
srovnání končetin.
Takže když jsem děti vyzvedávala ze
školy dvě minuty poté, co jsme měli být v ordinaci, začala jsem propadat
do spirály stresu. O to víc, když se ukázalo, že čekáme na jemnostpána Žmura, co
bezstarostně vysedává v jídelně a drtí rekord, kdo vypije víc čaje z várnice
za skandování ostatních spolužáků.
Po Vinohradský už skoro klušeme.
Konečně zelenej barák, ale. Zvonky jsou vytrhané, uvnitř stojí řemeslník na
štaflích a druhý táhne chodbou kyblík s barvou.
„Ona už tady asi ale nebydlí, mami“ pronese Čičman nahlas moji
obavu. Mně k tomu v duchu napadá ještě: Proč mi do hajzlu při objednání
neřekla, že se přestěhovali?
„Díkybohu, vyhnu se tý debilní prohlídce a kecům, jak sem zase vyrost“
sesouvá se Žmur na kolena a chce políbit zem.
„Moc se neraduj, ještě to zkusíme. Třeba rekonstruují jenom tu chodbu“
vytáhnu ho z rohožky nahoru, opráším a zaťukám netrpělivě na dveře. Řemeslník
číslo dvě řáchne s barvou na zem a jde mi jako ve snách mátožně otevřít.
„Měli byste tady nechávat otevřeno, když jste vyrvali ze zdi ty zvonky“
řeknu nevděčně a jak pospíchám, švihnu jeho kolegovi Čičmaninou aktovkou do
štaflí, až se zapotácí. Skrčí se do embryonální polohy mezi šprušlemi a oba na
mě zírají, jako kdyby do baráku vtrhla rozzuřená kapybara s mláďaty.
„Nekoukejte na pána, už tak máme zpoždění“ houknu na děti a opřu se
do těžkých dřevěných dveří. Chlápek s barvou chce něco říct. „Dobrý, to zvládnu“ usměju se křečovitě a
vykopnu to pootevřený křídlo dveří čekárny sama.
„Ona to tady asi ale není čekárna mami“ zhmotní zase Čičman nahlas
to, co nám všem naráz dojde. Cizí předsíň. Věšák s kabáty a kloboukem,
starodávný perský koberec a zrcadlo, to všechno pokryté igelitem a připravené k malování. Kromě staré paní v župánku
se zdviženým obočím, co rychle típá cigaretu a instinktivně hledá podlouhlý
těžký předmět na svou obranu. Nevím, jak často se vám stává, že si jen tak jdete
po ulici a najednou stojíte v cizím bytě, ale pro mě tohle bylo poprvé.
Mohl to být epický začátek nového
přátelství, u kterého všichni vydechnou „No
to je prostě neuvěřitelný, svedl vás k sobě osud!“, když se vás někdo
na společné oslavě narozenin zeptá, jak jste se seznámili. Místo toho jsme
dostali jen strašlivě zrubáno. Poprvé od Župánku a podruhé doktorky: „No kde jste? Vy si snad trajdáte po návštěvách,
nebo co?“
Já bych hrozně hrozně moc chtěla vidět obličej té paní :)
OdpovědětVymazatAdléta takhle jednou na Silvestra u nás na horách vlezla cizím lidem do obýváku, protože před lety tam bývala hospoda. Byla to karma, protože s námi nechtěla jít na výlet a místo toho, že prej počká v hospodě…
OdpovědětVymazatPrezi: Ja bych ho naopak uz videt nechtela;)
OdpovědětVymazatZena: Haha! A hecla to? Na horach muze takovy odpoledne v obyvaku/ nebo smutne na svahu pod naporem severaku rozhodovat o zivote a smrti. Hanc s Vrbatou by mohli vypravet...
No, kdyby v tom obýváku seděli „mladí“, synové původních majitelů, se kterými jsem si tam nejdřív jako děcko hrála, a jednou, už na gymplu, za nepřítomnosti svých rodičů nám tu hospodu otevřeli na hokejový zápas, načež se tam nahrnula půlka vesnice a všichni jsme se společně zlili a nechali tam tak několikatisícový manko, i když zaplatit jsme se snažili, tak myslím, že by to Adléta aspoň na lahváče ukecala. Ale buď tam seděli „staří“, anebo úplně cizí lidi, co s tou hospodou neměli nic společného.
VymazatMy jsme měli úžasnou pediatričku. Schválně si trochu prodloužila praxi a šla do pense až poté, co náš nejmladší vypadl z věku akceptovatelného zdravotní pojišťovnou pro pediatrickou péči.
OdpovědětVymazatMilan
To je primo pediatrie na zakazku:) Doufam, ze ten nebo ta dalsi pro dospele je stejne skvely/skvela:)
VymazatTo je boží! A ta kapybara tam nevíproč přesně sedí!
OdpovědětVymazatSouhlas, super článek a kapybara opravdu sedla přesně :-)
VymazatChtěl bych využít této příležitosti k poděkování kouzlu, který se jmenoval Dr. Ajayi, protože pomohl obnovit mír v mém rozbitém manželství, poznávám o něm prostřednictvím přítele, který pomohl s šťastnými čísly vyhrát velké v loterii. Nechci jít do podrobností, ale co vás bude zajímat, je to, že Dr. Ajayi je opravdový duchovní člověk, protože jsem hledal pomoc z různých zdrojů, ale nic se nestalo, dokud mě můj přítel neobjevil, kontaktoval jsem ho ohledně svých přerušil manželství a vysvětlil mu všechno, řekl mi, co je třeba udělat, čehož jsem vyhověl, a dnes jsem šťastným mužem v manželství, moje žena se vrátila domů a řekla, že už nechce rozvod a díky Dr. Ajayim je těhotná s chlapečkem a moje finanční sochy se zlepšily. Pokud potřebujete pomoc s jakýmkoli problémem, obraťte se na velkého kouzelníka Dr Ajayiho na e-mail: drajayi1990@gmail.com nebo Whatsapp: +2347084887094 je 100% zaručena. můžete také kontaktovat další kouzlo.
OdpovědětVymazat* Kouzlo manželství
* Kouzlo propagace práce
* šťastná čísla pro loterii
* Kouzelné pero na zkoušky
Kulka kouzla oblečení
* Vyhrajte jakýkoli soudní spor
* Ochranné kouzlo
* kouzlo prosperity
atd....
Nebuďte stydliví, kontaktujte ho a opravte své problémy během několika dnů od duchovního zásahu.
E-mail: drajayi1990@gmail.com
Whatsapp: +2347084887094