sobota 8. srpna 2020

8 typů rodičů, se kterými se musíte setkat před odjezdem na tábor

A je to tady. Žmuřík na týden opouští teplo rodinného krbu. S krosnou těžší než vak na cepíny a pohrdavým výrazem, jako když vás Reinhold Messner přistihne, jak mu do batůžku tajně přibalujete láhev kyslíku na prvovýstup Everestu. Žmur si svůj táborový prvovýstup obhájí ve vytahaných teplácích a tričku s padesáti odstíny šedi. Nestojí o čisté spodní prádlo na každý den ani o sprchový gel, který by zároveň nebyl šampónem, zubní pastou a odvšivovačem v jednom.

Em si myslel, že bude po epickém loučení před autobusem naměkko, ale ve výsledku to zavánělo spíš křečí v bolestivě zaťaté čelisti. Vybrousili jsme s Emem typologii loučících se rodičů, jejíž základy položil sir Nicolas Winton před více než osmdesáti lety:

1.   Úředníci

Máte potvrzení o bezinfekčnosti, kartičku pojištěnce, maturitní vysvědčení a genetické testy prokazující otcovství? Znáte nazpaměť datum přeočkování na tetan, hmotnost poslední stolice v gramech a rodné příjmení své matky pozpátku? Teď střílíte od boku, co? Rodiče úředníci to vědí. Přesně. Táhnou k autobusu šanony obsahující potřebné dokumenty v originále a dvou kopiích s notářským ověřením. Ostatní rodiče se schovávají se svou nadvakrát přeloženou ušmudlanou bezinfekčností za nejbližší lampu. Vedoucí tábora s reptáním podepisuje inventarizační seznam Jiříkova kufru.

2.   Falešní truchlící

„Jak my to bez tebe Pavlíku ten týden zvládnem, to teda s mamkou netušíme.“ Plešoun ve středním věku si levačkou kape do spojivkového vaku umělé slzy. Protřelá pravačka mezitím zkušeně zajede manželce vzadu pod šaty. „Asi bychom radši měli jít, ať se ti tady nerozbrečíme oba“ pohladí matka Pavlíka nepřítomně po vlasech, zatímco si na telefonu vyřizuje online rezervaci v oblíbeném swingers klubu.

3.   Skuteční truchlící

„A četli jste o tom chlapečkovi, jak se utopil na dětským táboře, no zrovna před měsícem to bylo.“ svěřuje se hloučku rodičů paní Kotrbová v elegantním černém kostýmku. „Strašný, no. Ale to teď máte všude, vedoucí na děti kašlou, chtějí mít svoji pohodu. Utopený, přejetý, votrávený je pak najdou…“

Ostatní rodiče ostražitě sledují vedoucí, kteří v potu tváře vlečou obrovské lodní kufry píčovin do autobusu. „Mohli byste nám prosím pomoct s těmi stany, ať to jde rychleji?“ zahaleká na nás bodře hlavní vedoucí. „Dyť to říkám, hlavně mít tu svoji pohodičku“, sykne nenávistně paní Kotrbová.

Z hloučku se oddělí nervově labilní matka, kvůli které se musí vyskládat většina už naložených zavazadel. „Radši Radimkovi vymyslíme bezpečnější program“ rozloučí se a nutkavě zaleze do hloubky zavazadlového prostoru pro batoh.

4.   Huliči

„Jak my to bez tebe Toníku ten týden zvládnem, to teda s mamkou netušíme.“ Dredař ve středním věku si levačkou kape do zanícených spojivkových vaků umělé slzy. Protřelá pravačka mezitím zkušeně zajede cizí manželce vzadu pod šaty. Doutnající konflikt mezi oběma manželskými páry musí hasit vedoucí, přivolán od nekonečné nakládky zavazadel rodiči – úředníky.

5.   Vegani

„Tak tohle náš Chrudoš jíst určitě nebude.“ nechá si předvolat hlavního vedoucího hipster s vytetovanou veverkou na rameni. Řeč je o špekáčcích vysypaných z prasklé přepravky, do které si omylem sedl zhulený rodič. Z debaty o kácení deštných pralesů, sójových náhražkách a opékání tofu nad ohněm vedoucího vysvobodí až příchod rozmrzelého řidiče autobusu. Ukáže se, že je potřeba znovu vytahat všechny kufry, protože v zavazadlovém prostoru uvízla matka malého Radimka. 

6.   Babičky

„Tady si nabídněte cuketovou buchtu“ je standardní otevírák sociologické skupiny číslo 5. „A esi se můžu zeptat, nabalila jste mu zimní bundu? No říkali včera ve zprávách, že v noci tam bude šestnáct stupňů. To není jen tak, když tam kluci budou lítat po nocích a držet hlídku! Aby tam tak bez anoraku chytli ten koronavirus!“ přeřazují babičky na vyšší rychlost, zatímco se dusíte piškotovým těstem. Z hloučku rodičů se oddělují další dvě matky a běží domů pro lyžařskou výbavu.

7.   Domácí násilí

„Von ten náš mladej neni zlej, akurát je nervózní, dyž ho ostatní neposlouchaj“ vysvětluje zápasník MMA hlavnímu vedoucímu a jako jediný za něj přičinlivě hází kufry do zavazadlového prostoru autobusu. Když ale dojde na zapomenutou kartičku pojištěnce, típne do své ženy cigaretu a rozkope poslední zbývající přepravku špekáčků po celé ulici, za což si vyslouží uznalé hvízdnutí od rodiče – vegana.

 8.   Hygiena

Můžete mi prosím ukázat lékárničku? Roušku máte kde? Podáte mi vysvětlení, proč se po ulici válí špekáčky bez potravinářské fólie?“ bývá většinou to poslední, co hlavní vedoucí slyší těsně před tím, než znovu vyloží všechny pracně naskládané kufry a akce se zruší. U nás bod číslo 8. neproběhl, i tak jsme ale hlavnímu vedoucímu fandili, aby ho z téhle strašné práce vytrhl třeba pád meteoritu, nebo výbuch supervulkánu. Respekt!




30 komentářů:

  1. Jo, respekt pro vedoucí, to je asi nejvýstižnější! :-)

    Tak ať se tábor vydaří!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj myslim, ze to nejhorsi uz maji vedouci za sebou;)

      Vymazat
    2. No, pak je ještě vošajstlich ta fáze, kdy se děti vyzvedávají. (A z pohledu úzkostného táborového zdravotníka jsou to dva týdny nefalšovaného, ničím nepřerušeného hororu.)

      Vymazat
    3. Pravda, ale to se muze taborovy personal utesovat aspon tim, ze se za ctvrt hodiny vsichni rozejdou a budou se moct nerusene sesypat. Zdravotnikum taky respekt, to je jasny! Staci mi vzpomenout na to, co jsme vyvadeli s nozem, popripade horkym kotlikem bramboracky na skautskych vypravach...

      Vymazat
    4. Jo, zdravotníci. Nevím, jestli se to ještě pořád dělá, ale za mě dělali táborové zdravotnice holky ze zdrávky. Přemek měl klíště na žaludu. Dvakrát.

      Vymazat
    5. Fuj. Byt Premkem, tak si ho radsi upidlam zaviracim nozikem, nez se s tak intimnim problemem vydavat za vyhihnanyma holkama ze druhaku...

      Vymazat
    6. Je takový blbý udělat epesní hrubku, když nejseš přihlášená:)))
      Každopádně Přemek si s tím chcaním ve vysoký trávě nedal říct, no.

      Vymazat
  2. Všechny táborové vedoucí bohapustě obdivuju, a to je ani neznám z té strany rodiče :)

    OdpovědětVymazat
  3. Anorak! Kde já jsem to už jenom... ;-)
    No, jsem na sebe příští sobotu zvědavá. Třeba vytvořím novou kategorii.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíš jako "kdo uteče, vyhraje"? :)

      Vymazat
    2. F.: Tyjo, nojo! Odkaz Kvetnova! Celkem jsem zvedava, co jeste utkvelo v povedomi:) Treba takovej Pferda je luxusni namet na bajku;))

      Vymazat
    3. Myslim, ze kliste na zaludu prebije i shodu prisudku s podmetem, ale na pozadani muzu opravit ci smazat. Je fakt, ze na Psici se proste gramaticke chyby nestavaji a neodpousti. Nikdy!

      Vymazat
    4. A je neděle a s ní i nová kategorie. Tedy matka, která se z přemíry ostychu nedoptá na detaily zájezdu, a tak synek odjíždí do 1500 km vzdálené destinace s mladšími dětmi, než je on sám, což je situace, kterou věru nemá rád. Následně si matka statečně prohlíží fotodokumentaci, na níž syn vykazuje před koloseem vzezření nasraného tapíra (to je jeho nejšťastnější výraz! poznamená hbitě dcera), v hlavě si sumíruje rozličné scénáře, včetně koupě zpáteční letenky do města Bari a po večerech pláče do papírových kapesníků "kdybych to bývala byla věděla". Muž chodí kolem, bere věc na lehkou váhu a slibuje, že syn se vrátí s novými svaly a psychicky zocelen. Bude to dloooouhých předloooouhých 15 dnů plných nejistoty a utrpení pro všechny zúčastněné (až na muže)(a na dceru, která si užívá nikdy nepoznané role jedináčka).

      Vymazat
  4. Dva týdny zpátky jsme se loučili s komteskou, která odjížděla na týden na tábor...
    Ten tábor si vyprosila, hrozně se na něj těšila, a nakonec si ho i dost užila. Ale v momentě, kdy vedoucí vyhlásili nástup do autobusu, komtesku přemohly emoce a ztropila plačtivou scénu, že nikam nechce.
    Tak se ptám - kam řadíš rodiče, který svoje dítě za použití přiměřenýho násilí rvou do autobusu pdodobni majitelům kočky, kterou je potřeba dostat do přepravního boxu a odvézt k veterináři...?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bude nekde mezi 2. a 7. Zalezi podle aplikovanych donucovacich metod. Napriklad kocour me matky jezdil k veterinari pokazde svazany a nacpany v prepravce s vyrazem Escobara, ktereho FBI brutalne zatkla behem grupace v kokainovem prekladisti a to uz je jasna 7.!

      Vymazat
    2. Jistě odvětíš, že to jsou zbytné detaily, na nichž příliš nezáleží, nicméně oblíbený swingers klub si budu muset nechat doporučit (a pak do něj stejně nepůjdu, protože mám od jisté doby problém souložit v místnosti, kde je víc, než osm lidí), protože žáden neznám.
      ...a do špekáčků bych nikdy nekopal, neb je mám rád... ;-)

      Vymazat
    3. Kdybych chodila do swingers klubu, uz by to tady bylo davno provareny. Ale co tak ctu v mediich, par lidi zazilo horecku patecni noci v Techtle Mechtle;)

      Vymazat
    4. ...bermež to jako pozitivní reference... :-D

      Vymazat
    5. Na kočky zabírá takový chvat, kdy je chytneš vzadu mezi lopatkami za kůži a přidržíš zadní nohy.

      Vymazat
    6. Jo jo...u lidí se místo kůže mezi lopatkama daj s výhodou použít vlasy.

      Vymazat
  5. No tak teď se jen modlit, aby žádnému dítěti nenaměřili teplotu, páč by hned vypukla koronavirová panika, :-)), Takový bonbónek navíc pro letošní prázdninovou sezónu.... Ivča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to jo, ted kazdy zakaslani zavani okamzitou deportaci a kompletni dezinfekci celeho taboroveho arealu vcetne prilehlych obci...

      Vymazat
  6. Naši zatím tábory úspěšně bojkotují. Takže porovnávám jen s odjezdem na školu v přírodě. A ... 1,3,5,8 ... pod všema se aspoň trochu najdu. (Pravda pod kategorii č. 5 spadám díky té úvodní větě, jelikož naše děti jsou huby zmlsaný, takže za nás by tam místo špekáčků byla rozsypaná čočka a brokolice. Nicméně větu bych dokončila "...minimálně prvnívh 5 dní, než dostanou fakt hlad."). A taky patříme do ještě nezmíněné skupiny, která doráží zásadně na poslední chvíli a háže děti okýnkem do odjíždějícího autobusu. Tím trochu komepnzujeme příslušnost k těm předchozím čtyřem, protože s tím nikoho nestihneme prudit :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, ani nevis, jak rada bych to praktikovala stejnym za-5-12 zpusobem! Bohuzel to narazi na Emova autisticka pravidla zirat vsude aspon pul hodiny pred odjezdem na pomalu se vlekouci minuty nadraznich hodin. Ale doufam, ze zrovna tahle lekce s nim pohne natolik, ze priste jen prohodime dite jako stafetu a pobezime dal...

      Vymazat
  7. My jsme kategorie 9 - dítě se za nás stydí a na táborové shromaždiště odchází samo, zatímco rodiče se dle jeho pokynu skrývají za vegetací dost vzdálenou na to, aby je nikdo nezahlédl.

    OdpovědětVymazat
  8. Zatím jsme přečetla jen úvod do typologie a je to tak vtipný, že mě to naplnilo a typologii si nechám na zítra jako hutný dezert.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsi dobra. Ja konzumuju nejlepe vsechno najednou, od cokolady pres dopisy po serialy:)

      Vymazat
  9. řekla bych, že jsem esence všech 8 ,vlastně 9 typů
    Dita

    OdpovědětVymazat
  10. v zavazadlovém prostoru uvízla matka malého Radimka.. Cháá .. anebo taky LOL

    OdpovědětVymazat