úterý 22. prosince 2020

Žmurův lihový trojboj

 

S dovolením trochu odbočím z všudypřítomné vůně jehličí a smaženýho trojobalu, která pronikne i pod respirátor FFP3. Předtím než se dětem opět prodloužily vánoční prázdniny, se čas ve škole zabíjel preventivními programy. (Taky vám přijde, že české školství na vzdělávání tenhle rok prostě rezignovalo?).

U nás šlo konkrétně o preventivní pásmo na téma alkohol. Mazaný způsob, jak výchovně zapůsobit na rodiče prostřednictvím dětí. A to přesně v období, kdy se lije olovo a tuzemák všude kam se podíváš.

Když jsem děti vyzvedávala ze školy, pochlubil se Žmur, že byl druhej.

„Jak jako druhej?“ ptám se dezorientovaně a vůbec nevím, o čem mluví. Podobně, jako když se mi snaží vysvětlit Minecraft.

„No druhej v tom alkoholu přece“ odpověděl Žmur netrpělivě s očima v sloup. Začínám si zvykat, že tenhle výraz budu vídat několikrát denně po dobu asi tak deseti let.

Kdybyste náhodou taky nevěděli, v čem spočívá být nejlepší v alkoholu: Tak to prosím znamená obšírně zodpovědět otázku, jestli už jste v životě ochutnali nějaký alkohol. Jak všichni dospělí víme, lektorka si mapuje terén a vytipovává žáky ze sociálně narušeného prostředí. Ale vysvětlete to šprťákovi, co se musí hlásit pořád.

„Tak jsem řekl, že jsme si spolu v létě dávali na chatě pivo napůl, a taky že jsem od tebe měl svařák a rum.“ vyložil Žmur karty na stůl včetně žaludovýho esa na konec.

Takže – pivo si spletl s grepovým birellem, svařák zaměnil za lok burčáku na dně kelímku a rum řekl prostě jen tak, v momentální inspiraci. Pravda, jednu dobu jsme doma měli stařený rum od Ema z práce, takže možná nekecá – i když ho určitě neměl od nás.

Každopádně já teď místo prvních vloček a sobů vyhlížím spíš sociálku a připravuji si pár chabých výmluv alkoholičky, proč se snažím svést na zcestí vlastní dítě. 

V lednu se plánuje pokračování o drogách – tentokrát by mohl udělat narkobarona z Ema, aby se rodinná sbírka neřestí aspoň spravedlivě podělila mezi oba rodiče.

Jo a mimochodem, víte, kdo byl první? Alexej z Ruska. Kromě piva, vína a rumu nahlásil i vodku. Je hezký vědět, že někde tam venku, jen o pár ulic dál, žije ještě horší matka než jsem já.




26 komentářů:

  1. Neměj strach, zatim nás jen evidujou... ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nevím, jestli v lednu nahlásí tvrdý drogy, tak už možná přešvihneme evidenční kolonky...

      Vymazat
    2. Leden bude až v lednu. Teď je prosinec a evidujou se alkáči :-D
      Nad náma teda ale asi už zlomili hůl, protože žádnou prevencí nikdo čas neztrácí...

      Vymazat
    3. Jj, vy jste škola, kam se jízdní policie odváží jen ve dvou a ozbrojena, slovy kultovního Igora Hnízda...

      Vymazat
  2. Tohle je fakt ze života. :-)

    Málokdo dokáže udělat z příkladných rodičů alkoholiky apod. podvratné živly tak dokonale, jako s láskou opečovávané děti... :-D
    A většinou to umí i dobře načasovat a zdramatizovat, na to mají nějaký šestý smysl, či co... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj. Ale po kom to má, nevíme. Mně například děda nalíval od čtyř let cassis (černorybízový likér do doslazení vína) a neřekla jsem o tom nikde ani slovo. Protože jsem věděla, že když to propálím, přijdu o příděl. Stejně solidárně jsem mlčela, když jsem slupla dědův barevný prášek na srdce v záměně za lentilku, ale to už je jinej příbeh:)

      Vymazat
    2. Tak u nás by taky asi nejhůř před sociálkou dopadla babička, která rovněž načla "alkoholismus" syna taky nějakým rybízovým vínem a v jeho podání (jo, rád o tom ve "vhodných" příležitostech mluvil) to dlouho vypadalo, že chodí na orgie do opileckého doupěte - úplně jsi mi to tou zmínkou o dědovi vybavila :-)

      Jj, úžasně růžové prášky jsem v dětství záviděla taťkovi a přišlo mi dost nespravedlivé, že on má lentilky růžové, zatímco běžně se v tom balení v takové krásně syté barvě nevyskytovaly... :-)

      Vymazat
    3. Nomi, jo, ruzovy! A tvuj tatinek je mel taky na srdce? To by v tom pripade fakt sedelo - s odstupem casu jsem premyslela, jestli to nebyl spis Ibuprofen, ale ten za sociku myslim ruzovy nebyl. A hlavne by z toho nebyl prusvih. Mne se tenkrat nestalo vubec nic, jen uz si nepamatuju, jestli jsem to vlastne rekla aspon tomu dedovi. Motna je i varianta, ze jsem mlcky cekala na to, jestli pro me prijde Zubata.

      Vymazat
    4. Právě že on nikdy nic podobného nebral. To musela být nějaká jednorázovka, ale mi se to vrylo fakt silně do paměti. Prostě byly ták super růžové :-) Taky si myslím, že tehdy se brufeny apod. tak růžové nedělaly. Dokonce jsem mu dnes volala a snažila se zjistit, o co šlo, ale na něj (překvapivě) ty růžové lentilky tak nesmazatelně nezapůsobily. :-)
      Já je tenkrát zobnout nestihla, ale lákalo mě to taky.

      Mimochodem, víš které jsou teď nejvíc podobné lentilkám a zároveň i jediné polykací prášky, co jsou fakt dobré? Před lety mi doporučil doktor koupit si Wobenzym. Nechci dělat skrytou reklamu, ale ten mi fakt chutnal :-)

      No, a od vzpomínek na růžové pilule jsem se dostala na růžový totalitní sirup proti kašli, který jsem úplně zbožňovala, ale už se taky nevyrábí. Ještě si pořád umím vybavit tu chuť. Mělo to takovou plastovou lžičku s krátkou rukojetí... mňam :-)

      Vymazat
    5. No, a teď se po přečtení té své odpovědi směji, aneb kterak se od článku ohledně alkoholu ležérně přenést rovnou na nějaké ty návykové látky... :-)

      Vymazat
    6. Nomi, přesně, superrůžové a teď si nejsem jistá, ale možná na tom černým písmem i nějaký text nebo číslo?
      Dík za tip:) Já užírám dětem vitamín D v podobě medvídků, ale až jim dojdou, je dobrý vědět, kam se vrtnout.
      A ten sirup proti kašli, wow! Ten jsem si fakt vybavila, babička mi ho kapala na cukr. Mňam!!! Ať žije kodein nebo co za hrůzu v tom bylo:)

      Vymazat
    7. Jo, ta krátká plastová lžička byla fajn, to byl dobrej sirup. Spofavit. Já myslím, že to byl asi jitrocelovej sirup, protože ten je taky moc dobrej.

      Vymazat
  3. Rum přidal jen tak :-D :-D Teď jsem tedy vyloženě zvědavá, co přijde, až se bude soutěžit o drogy. To bude jako při jednom výzkumu společenského a kulturního života seniorů, ve kterém snaživá babička chodila po dobu, co výzkum trval, po všech možných akcích a nakonec výzkumníkovi řekla, že ještěže už to končí, že dýl by po těch candrbálech chodit nevydržela :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezký, takový zapálení pro věc! Nicméně doufám, že podobné zapálení oro drogy se v rámci výzkumu Žmurovi vyhne:)

      Vymazat
  4. Moje vzpomínka na dětství je ta,že vždy po příjezdu k babi a dědovi nás děda vzal ke svým bublajícím demižonům s rybizem, ostružinami, malinami, jeřabinami... A dával nám ochutnávat. Z každýho tak půl deci. :-) Bylo to hnusný a kyselý, ale byl to alkohol, který přece děti nesmí,tak jsme se ségrou pocucavaly... Babička nám zas na Vánoce vařila vajecnak a rumem nešetřila, když to má mít chuť. Když to dnes beru zpětně, neměla jsem v dětství pocit,že alkohol je něco úplně zlýho... To přišlo až s manželem alkoholikem.:-) A následky? Je ze mě školní metodik prevence a zvu ty lektory, aby napravili vliv těch zhýralých rodičů.. :-))) Ivča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to je post přímo pro tebe:) A máš nějaký profesní postřeh, jako že je to s dětmi co se alkoholu týká, pořád horší? Nebo lepší? Za mě byly teda zatím ve školní preventivní historii best of Cigarety, kdy pustil lektor i video o tom, jak vypadá skleněná nádoba naplněná buničinou po myslím 20 cigárech a pár snímků plic zasloužilých kuřáků. Bylo to interaktivní a Žmur o tom mluvil asi dva dny, jak nikdy nebude kouřit. Tohle bohužel kromě vylhaný druhý příčky moc neutkvělo v paměti. (A to máme v rodině taky problém se závislostí na alkoholu, takže bych nějaký hlubší preventivní vryp jen uvítala).

      Vymazat
    2. Nemyslím,že by to bylo horší. Aspoň ne na prvním stupni,kde působím. Tam jsou děti ještě emotivní, podobnými věcmi, kterými prošel Žmur, na ně opravdu zapůsobíš. Horší je pak tak šestá, sedmá třída. Tam začíná dominovat vliv spolužáků a nikdy nevíš, co přijde... Není to o tom,že se zvrhnou děti ze špatných rodin a ty dobře vedené to ustojí... Spíš je to o tom, jakou má dítě sebedůvěru, jestli mu doma nastavili dobrý start v budování své vlastní hodnoty... Ivča

      Vymazat
  5. Nevěš hlavu, Alexej jistě není neporazitelný! :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Draha psice, kdyz jsem listovala Preventivnim programem u Dlouhonozky ve skole, dostala jsem takovy vybuch smichu, vubec to ode me nebylo hezky, vlastne by me te metodicky melo byt lito.

    No jako preventistls jsem mela ve studii 12letou uzivatelku pika. Ale pak ve 14 otehotnela a ze statistik nam vypadla.
    To Zmur netrumfne!

    Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomu říkám turbo mládí! Doufám, že to byl nakonec happy end, i když trochu předčasně.

      Vymazat
  7. A víš co se čéče říká? Že děti jsou čisté nádoby a mluví vždyckýýýý jenom pravdu? bych se zamyslela.... :) Zdraví Lenka z Ovy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lenko, ty naše nádoby jsou spíš jak flašky od kolomazi, co se týká lhaní:)

      Vymazat
  8. :))))
    Tak mi to připomnělo historku (mám takový mlhavý pocit, že už jsem ji tu psala, ale nevadí), když u Matyáše ve školce probírali povolání rodičů a on pod vlivem faktu, že jsme mu den předtím vysvětlovali, jak to funguje s vratnejma lahvema, nadšeně oznámil: "Můj tatínek si vydělává penízky tím, že vrací flašky do supermarketu."
    A pokud jde o sociálku, předpokládám, že fungujou na nějakým podobným principu jako hygiena v době vrcholící pandemie, protože na Barčinu asi 2 roky starou hlášku: "Máma nás mlátí a táta škrtí." (o jejím původu a opodstatnění snad někdy jindy) doposud nikdo nezareagoval.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak s tím mlácením a škrcením je to top! Úplně vidím manžela...asi ten den neměl dobrej úlovek vratných lahví:)))

      Vymazat