čtvrtek 6. ledna 2022

Dohazovačka

 

Minule jsme u Dominika Filipa odstartovali čtenářský kroužek fosilní literatury, dnes můžeme rovnou navázat ultimátní klasikou. Božena Němcová, Babička. Právě tahle kniha je prý důvodem, proč generace Z se čtením skončila navždy a sjíždí videa na TikToku.

Po Koránu a Mein Kampf patří Babička do první trojky nejkontroverznějších knih světa. Vesnická selanka napsaná rukou ženy s čerstvým monclem pod okem od manžela. Neobjektivní vyobrazení vztahů mezi šlechtou a plebejci. Gender nekorektní, věkově diskriminační. Sotva padesátnice v nejlepším věku, ve kterém mají ženy řídit firmy a plánovat první umělé oplodnění, je tady v roli nezdravě spořivé seniorky odsouzené jen k hlídání vnoučat, šíření nevědeckých hoaxů a obsedantnímu hromadění odpadků včetně kůrek od pečiva.

Kapitola O Viktorce byla prostě jasnou volbou pro jeden z pochmurným zimních večerů na návštěvě u našich. Původně jsem si myslela, že zaujme jen Čičman, která je ve všem po mně. Babička ale tajemným magnetismem přitáhla i Žmura. Jen si dal záležet, aby to navenek nehltal stejně jako Čičman.

Trochu jsem se bála, aby hlavní okruh dotazů nesměřoval na černého myslivce a vojenské konflikty napoleonských válek. Jeho císařská výsost odpustí, ale tohle téma je pro mě stejně zakletý jako národní obrození.

To se díkybohu nestalo, protože děti mnohem víc zaujal škapulíř a funkce dohazovače, který Viktorce domlouval svatbu s mladým Tomšem.

Škapulíř bude každopádně prvním předmětem, který si oba vyrobí v novém roce. „A co se tam tak dává?“ ptá se Žmur a já si rozvzpomenu, že jsem kdysi měla podobný váček od mé babičky, obsahující vysušenou zaječí pacičku a ampuli s jeruzalémskou prstí. Hlavně se mě neptejte, kde k těm proprietám moje babička přišla. Já ji měla za bigotní katoličku, ale dost možná běhala s kámoškama nahá po lese a s výskáním odsekávala zajícům končetiny sekyrkou. Nebo odkusovala? Jestli byla ta hlína zrovna z Jeruzaléma jí taky nemusíme úplně věřit, zvlášť při jejích častých pochůzkách na maloměstský hřbitov. Stejně podezíravý a fascinovaný byly moje děti. Je trochu smutný, že si u nich člověk vybuduje trochu respektu jen jako potomek starýho satanistickýho rodu.

Institut dohazovače jsem jim popsala jako vymřelý obyčej, dokud jsem po návratu do Prahy nezašla pro večeři do Alberta.

„Á, losůsek, brambory a zelenina, to jste hezky vymyslela“ pochválí mě prodavačka za invenci.

Když si balím nákup do tašky, markuje víno pánovi za mnou.

„No vidíte, bílý víno, to se akorát hodí k tý rybě, co má tady pani!“ komentuje nadšeně další položku na pásu. „Nechcete se spolu domluvit na večeři? Ukažte – dyť vy byste se k sobě i hodili!“ 

Situace neodvratně spěje k tomu, že si prodavačka vyžádá vzájemnou výměnu telefonních čísel, zatímco bude dav ve frontě skandovat „Pu-su, pu-su!“

Pán postupně rudne a flekatí. „Já se vomlouvám, na mě doma čeká manželka“ vycouvá z toho jako gentleman. Miluju prodavačky, co žijou příběhy svých zákazníků. Dělala bych to taky. Ale v tomhle případě jsem byla fakt vděčná, že se pán neotočil jen pro kondomy.






44 komentářů:

  1. Hřbitovní prsť by asi i u nás požívala většího zájmu, než Jeruzalémská. Vlastně mi to ani nepřijde nijak nepřirozený. Katolíků mezi dětma moc nebude, ale co je to hřbitov, to vědí všechny... ;-)
    Pán si kondomy beztak nekoupil jen proto, že mu je nepřipomenula.
    "Nepotřebujete ještě tohle? optala by se tiše a nenápadně hlavou pokynula tvým směrem, zatímco by krabička s logem durex přistála na pásu vedle lahve vína...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, na to diskrétní nakladání s kondomy, dámským hygienickým zbožím a dalším choulostivým mají prodavačky speciální školení. Jako jednou v drogérce (od pultu přes celej krám): Jarčóóó! Mrkni mi, za kolik sou ty alvejsky v akci. Có? Ne ty normální! Ty na silný krvácení!

      Vymazat
    2. Jo jo...
      "prosím jedny kondomy..."
      "A OBYČ NEBO S PŘÍCHUTÍÍÍÍ?"
      ...přijde mi dodnes trochu líto, že jsem před dvaceti rokama nezvládl chladnokrevně odpovědět, že to nechci na žvejkání, ale na prcání...

      Vymazat
    3. Kondomy s prichuti jsou jeste vetsi zlo nez vodka s prichuti nebo sirupy do kavy s prichuti! To uz se rovnou muzou prodavat treba boruvkovy svetry, u nichz muzu v metru soustredene zuzlat rukavy...!

      Vymazat
    4. ...což je přesně činnost, kterou se inženýra snažim odnaučit, takže pěkně děkuju za pomoc s těma příchutěma... :-D

      Vymazat
    5. ...namocit rukavy do chilli omacky? Nemas zac!

      Vymazat
    6. Moje babička na to doporučovala tabasco. Že to odnaučí i psy ochcávat rohy.

      Vymazat
    7. Si nežužlá rukávy, nýbrž to opletení pod krkem... Užitečnost rady to samozřejmě nikterak neumenšuje... :-)

      Vymazat
  2. Závěrečná historka je boží a je mi taková povědomá :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. FB? Já ji včera hodila do Odposlechnuto v Praze, ale pak mi přišlo líto, aby o ni přišel blog;)

      Vymazat
    2. Symbiosa blogu a FB účtu je Dobro, který docela dobře nahrazuje hlavní stránku bloguje s odkazama na čerstvý články... :-D

      Vymazat
    3. Na blogy pouzivam radsi Feedly, ale kazdemu co jeho jest. Jen na Instac a ten TikTok me fakt nedostanete!

      Vymazat
    4. jo jo, byl to FB. Akorát já tam vůbec nezaregistrovala, že je od tebe :)

      Vymazat
    5. Ted jsi me znejistela. Ale hazela jsem tam fakt pod U Psice, ne pod svym prisne utajovanym obcanskym jmenem:)

      Vymazat
  3. Půvabná historka :-D A přiznám se bez mučení, že škapulíř jsem si musela vygooglit. Zato zaječí pacička mě u bigotních katolíků ani trochu nepřekvapuje. Pověry a bigotní katolicismus jdou dohromady tak dobře jako máloco!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co katolici presne delaji s tou zajeci pacickou? Je na to nejaky specialni tajny ritual, nebo s ni packuji bezverce?:)

      Vymazat
    2. Konkrétně o zaječí pacičce nemám moc informací, ale mám mlhavou představu, že by to snad měl být amulet pro štěstí. Minimálně v některých deskovkách takhle zaječí pacička vystupuje, tak předpokládám, že si to autoři spíš nevymysleli :-D

      Vymazat
    3. slyšel jsem, že Ježíše přibili za zaječí pacičky na kříž, ale možná jsem poslouchal nepozorně!

      Vymazat
    4. No, to ukrizovani tenkrat pry pekne zpackali - za tri dny uz zase nekde vesele trajdal.

      Vymazat
  4. Já bych jim pustila Prodanku. Bez ohledu na propast let, ono je to poměrně vtipný a živý :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musim to davkovat uvazlive, aby je za ten kulturni prehled ve tride nezacali sikanovat...:)

      Vymazat
    2. Nebo Maryšu, ne?
      "Hladit nemusí a bít taky nemusí. Každá si udělá z
      muža, co sama chce. Je-li nedobré, sama je tím vinna."

      Vymazat
    3. Marysa je zaklad rodinneho stesti. A co se tyka pracovniho nasmerovani, videla bych to na Bezruce a jeho udernou ostravskou poezii.

      Vymazat
  5. Jinak já jsem škapulíř na krku nosila, heč! Někdy na přelomu školky a školy. Měla jsem v něm pod saténovou stuhou zastrčenou umělou horní jedničku s kusem umělý horní dásně a kouskem patra. Prostě nasazovací zub, prý se tomu říká "mezerníček" a slouží k tomu, aby se zuby v puse nerozje...ly, když tam jeden dlouhodobě chybí (vyrazila jsem si ho pádem ze sporťáku hubou na obrubník, jelikož naše matka překračovala předpisy a vozila dvě děcka bez kšír v jednom kočáru jak nějaká zasloužilá Indka). Škapulíř mi vyrobil řemeslně zručný otec z krabičky na šperky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Husty. A to jsi ho nosila jak decka klice kolem krku, aby byl pripraven k pouziti pro tvrdsi sousto? Nebo ma umela zubovina nejakou magickou moc?

      Vymazat
    2. Ano, jako klíče na krku. Se sousty to bylo přesně obráceně. Vždy před jídlem jsem zubní náhradu obřadně vyňala z úst a zastrčila pod stuhu a po jídle naopak, což mi ve školních jídelnách zajistilo slávu a proslulost, všichni si odsedali. Jíst se s tím fakt nedalo, ale zato jsem mimo dobu denních jídel byla kompletní a to stálo za to.

      Vymazat
  6. No vida, to mě nenapadlo, že škapulíř už je vlastně v červené knize ohrožených druhů a ani radši nebudu zkoušet, na co tohle slovo změní mobil automatickou opravou. Ale dohazovací historka je opravdu výborná, nejspíš bych si v tom případě taky rychle vymyslel manželku, přinejmenším proto, že polovina lahve by se mi zdála být ohrožena :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je jasny. Navic o kvalite vybraneho vina byl nejspis presvedcen, kdyz si ho vybral. Zato me kucharske skills, to muze skoncit jednim velkym zklamanim.

      Vymazat
  7. Jedna moje spolužačka ze základky nosila zaječí pacičku v dobách hluboké totality na krku. Bez škapulíře. Na špagátu. Osobně mi to přišlo morbidní,ale ona se tvářila,jako by to byl přinejmenším náhrdelník od Tiffanyho. Žádní ochránci přírody nebyli, učitelé chodili do hodin z kabinetů nasáklí cigaretovým kouřem a posílali nás v hodinách vyřizovat pochůzky po vsi, naše jízdní kola neměla víc než jednu brzdu, přilby byly vtipný doplněk v televizním seriálu o Skippim a předseda obce jezdil po vsi autem namol opilý... Prostě středověk,tak co by ne kusy mrtvých zvířat jako osobní dekorace na těle... Ivča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivco az na tu spoluzacku se zajeci packou na krku bychom podle vseho klidne mohly byt davne sousedky:)

      Vymazat
    2. Ivčo, myslelas asi předsedu národního výboru, že? ;-)

      Vymazat
    3. Jasně, předseda MNV!:-))) Ivča

      Vymazat
  8. Tak trochu mi připomnělo, jak jdeš na poštu a tam se tě zeptají jestli nechceš los, anebo dalších 10 nezbytností.. Takže v samošce dohazovačka možná za chvíli nepřekvapí. Jinak k zaječí pacičce - dostala jsem coby pubertální děvče pacičku a tu jsem nechala ležet coby okrasu na komodě. Nevím za jak dlouho, ale koukám, že se pacička hýbe a jako z domečku vylézají bílí červi... Pacičku na krk nebrat :)... Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to uz si predstavuju jako fakt carodejnickou pomucku. Asi byla zanedbana technologie mumifikace:)

      Vymazat
  9. Mně zase při nákupu lihovin nazrzlá ukrajinská pokladní se slušnou výslovností navrhuje, že by se hned přidala!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pekny akcni balicek "vecirek s neznamou"! Kondomy v cene? Nebo tehotensky test a bianco rodny list?

      Vymazat
    2. Vzhledem k tomu, že s neznámou, jeví se mi kondomy jako vcelku jasná sázka na jistotu. :-D

      Vymazat
    3. No u pokladny je mají hezky po ruce, nemusí ani nikam chodit!

      Vymazat
  10. Krásná historka! já mám v Lidlu jednu oblíbenou pokladní, co sice nedohazuje a celkově nic moc neříká, ale směje se jako zlej skřítek, jinak se to nedá popsat. Vždycky se na ni těším, jestli se zas zasměje. :)
    Ani nevím, jestli jsem Babičku jako povinnou četbu přečetla nebo jsem jen opsala obsah, to dcera ta ji poctivě přečetla a pak ji v čtenářškém deníku pěkně strhala. Dodnes se tomu občas smějem, jak ji zhodnotila. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zlej skřítek zní super. A jo, taky znám jednu, co má zcela origo smích:) Na druhou stranu se tím radši moc nebavím, protože i můj smích někteří považují za lehce výstřední:)

      Vymazat
  11. Práve som si od smiechu oprskala monitor :-D. Zajačie packy obľuboval aj náš psík. Zahrabával si ich v zime do snehu a na jar sme mali záhradu plnú zajačích paciek. Keby som to bola vedela aký to je hit, tak mu ich hneď vytrhnem z papule a idem predávať. Ale horšie ako zajačia packa na krku je zajačí jazyk v krku (skoro). Po uvarení zajačej hlavy v polievke, manžel tomu nebohému zverovi vyrve jazyk, dá si ho do úst a ide mi dať pusu!!! Kam sa na mňa hrabete s nejakým škapulířem! Pche! :-DDD
    P.S. doteraz mi nie je jasné, kde na ten "úžasný" nápad prišiel???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To by bylo naposled, kdy by ode mě Em dostal pusu! A kde berete tolik zaječích paciček? Ta vaše zahrada zní jako hnízdiště beznohých zajíců...

      Vymazat
    2. ...tak oni neutečou, když nemaj pacičky...

      Vymazat
    3. Z králíčkarne sa berú, chudáci zajaci a potom skončia v hrnci :-C (v mojom, nie. Mne sa páči živí)

      Vymazat