pondělí 13. června 2022

Zlý a zlejší. Kurz agresivity

 

Požehnáním a prokletím korporátního prostředí jsou celodenní školení. Požehnáním proto, že vám pak mám o čem psát a prokletím kvůli tomu, že je celej den v hajzlu a chlebíčky nejsou v ceně.

Tentokrát jsem se v rámci doporučeného vzdělávání dostala na tenkej led asertivního vyjednávání. Uznejte, že to zní o kousek líp než kurz práce v SAPu nebo pochmurného kolektivního pátrání po nádorech prsu a varlat, ze kterého bych měla úzkosti ještě půl roku poté. Jo, v korporátu najdete fakt všechno!

Z původních 8 přihlášených lidí půlka z nich asertivně vůbec nedorazila. Bylo nás 5 včetně lektora připraveného na všechno. Na co ale ready evidentně nebyl, byla zásadní charakterová piha na kráse většiny účastníků.

„Můj největší problém je, že jsem moc hodnej“ představuje se nám pan Zbyněk a všichni horlivě přikyvují. Všichni jsme nepřiměřeně hodní, taky vám to tak přijde? Mohutně to odsouhlasí i pan Karel.

„Prostě neumím nikomu říct ne“ svěřuje se slečna Miluška, za což si vyslouží Karlův mnohoznačný mlsný úšklebek.

Po pár nudných slidech, u kterých část účastníků upadá do mikrospánku a druzí pod zástěrkou neodkladných pracovních mailů stahují porno, přichází čas na hrané scénky.

„Představte si, že vám tady vyprávím nudné historky ze života a vy mě potřebujete zastavit“ úkoluje nás lektor zadáním, které je pro většinu z nás až příliš skutečné.

„Tak já jako vyprávím a tady pan Zbyněk mě agresivně zarazí, abychom si mohli ukázat rozdíl mezi agresivitou a asertivitou“ pokračuje lektor. Naše ovčí stádo opět upadá do mikrospánku a sladkých představ, ve kterých pod lektorem exploduje nášlapný minový systém.

„Pane Zbyňku, ale vy mi musíte agresivně skočit do řeči, abychom se někam posunuli“ sprdne po chvilce pustého žvanění lektor nebohého Zbyňka.

„Já… já vím. Nechtěl jsem vám skákat do řeči. Já to tedy zkusím. Tak už, jo? Byl byste tak hodný a přestal nás obtěžovat nezáživným obsahem“ vypotí ze sebe Zbyněk spolu s dvěma mokrými koláči na košili a očima upřenýma někam do jádra země.

„To je materiál“ běží hlavou lektorovi, ale protože nás nesmí bít a dostane za tenhle pernej den štědrou odměnu, nadějně se usměje. „No, to jste řekl moc pěkně, ale víte – nebylo to zase tak moc agresivní, viďte. Měli bychom tady jiného dobrovolníka?“

„Drž už konečně hubu, ty debile, nebo tady všichni chcípnem nudou“ práskne pan Karel s mobilem o stůl, až všichni nadletíme.

„No, to byla pěkná ukázka“ pochválí ho lektor nepřirozeně vysokým hlasem a rychle zacouvá do kruhu bezpečí. A paní Miluška nám to teď řekne pasivně. „Moc hezky vyprávíte, japak to bylo dál?“ ozve se nezúčastněně Miluška zpod notebooku.

To dopoledne se ale v hodném Zbyňkovi něco navždy změnilo. A když jsme měli odpoledne sehrát scénky ve dvojících, explicitně si vyžádal, abychom si mohli vyzkoušet i násilný způsob komunikace. „Abychom jako věděli, čemu se každopádně vyhnout“ zamluvil to Zbyněk a věřte, že už v tý chvíli z něj mluvila žízeň po krvi. Zbytek nás dostal za úkol dělat křoví.

„Dobrý den Zbyňku“, začal v jejich dvojici Karel nenuceně.

„Co se na mě šklebíš jak úchyl, hajzle“ obratem sbírá Zbyněk hozenou rukavici.

„Ses posral? Máme spolu dělat obchodní rozhovor, ne?“ rozhazuje Karel rukama.

„Ty seš teda zoufalec bez kousku invence, Karle“ kopne si Miluška.

Lektor zoufale píská na píšťalku jako horolezec pod lavinou. „Tak to bylo opravdu agresivní a teď…“

„Ticho!“ okřikne ho Miluška. „Necháme je, ať se kluci poperou. Zbyňku, chyť si ho do kravaty!“

Výsledkem odpoledního souboje bylo vyrovnané skóre. Zatímco ráno potřeboval asertivní školení jen samonasrávací Karel, odpoledne už to byl plný počet účastníků. Myslím, že si plánované školení na obchodní etiku ještě rozmyslím. A teď koukejte komentovat, nebo se neznám!



 

 

 

 

 

 

21 komentářů:

  1. A jaká je tvoje největší charakterová vada, to jsme se nedozvěděli!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se dá vysvětlit jen dvěma způsoby: buď žádné nemám, nebo jsem Karel!

      Vymazat
  2. Hele... dobrá vata pro ty dny v zaměstnání, kdy nejsou po ruce žádný rekordy k lámání. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, já si bohužel poslední týdny na nedostatek práce stěžovat nemůžu. Tak zas ale už budu pro příště vědět, jak se úkolům (agresivně) vyhnout...

      Vymazat
    2. Blbý načasování je průvodní jev u takovejch akcí dost častej. Podezírám pořadatele, že zvládání emocí s timhle spojených je součástí školení... :-D

      Vymazat
    3. Jo, presne. Nejlepsi jsou 2-denni kurzy time managementu, ktery pak rovnou muzes pouzit v praxi:)

      Vymazat
  3. Psice, ty si byla s nami na skoleni? Teda nebyla protoze v ciste holcicim kolektivu se nechytame do kravaty, sle maximalne poslem nekoho do Pecka.

    Minule jsem dostala za ukol rict sve nadrizene co mi vadi. Jen doufam ze pochopila ze to bylo ze zivota!

    Pozdravujte Karla a ze znam jeho holcici protejsek!

    IK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je dobrá liga! U nás je to školení celkem promyšlené v tom, že nejsme z jednoho týmu. Takže výhledově nehrozí mnohaměsíční studená válka ani výčitky, kdo tam komu co nadával. Maximálně se na sebe můžeme mračit při náhodný jízdě výtahem...

      Vymazat
    2. U nas jsme toto skoleni dostaly za odmenu, coz by vlastne i za odmenu bylo, kdyby se nam tam nenacpalo vedeni :) a jejich dulezity a plne vytizeny asistentky!

      Takhle to ziskalo jiny grady!

      Ale zase jsme nezklamaly a nez skolitelka pochopila proc chodime na rychlovku ve dvou a vzdy do pokojicku… ty udiveny vyrazy staly za to :)))

      (No co, schovana lahev rumu taky vykouzli usmev na tvari)

      Vymazat
    3. Po lahvi rumu to muselo litat samo. Takoveho dopingu bych se na nasem skoleni s Karlem a Zbynkem docela bala:))

      Vymazat
  4. Teď teprve vidím, co všechno jsem během své korporátní éry minula! Tedy na ty nádory jsem mohla taky, ale ty jsem si nechala ujít. Takovýhle kurz by ale byl ta správná tragikomedie podle mého gusta :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukam, ze nadory doslova zvalcovaly ceskou korporatni scenu. Jako nic proti prevenci, ale nejaky veci delam radeji o samote nez s kolegy...:)

      Vymazat
  5. Psice, že ty děláš u nás. Prsa a koule máme na programu za 14 dní.., i když teda asi vlastně ne, protože místo asertivity nám budou brát krev. Ale zas my se tady zvládáme poslat doprdele i bez kurzu :)

    OdpovědětVymazat
  6. Nu, já jsem si za ta léta v korporátu užil, takže bych teď svým agresivním džinům už nerad příliš podkuřoval :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo a navic nikdy nevis, kdy se obrati proti tobe.

      Vymazat
  7. Míra
    Zlatej důchod! Svět bez manažerů a školení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těšim na se na to. A podle všeho se ještě hodně dlouho těšit budu.

      Vymazat
  8. Radka z P. Tak prima. S radostí zjišťuju že psycho není pouze u nás. Mějte se Psice hezky. Nejhorší je smrt z vyděšení. Dobrou. R.

    OdpovědětVymazat
  9. Počkej, počkej, psice seděla celý den v koutku a tiše pozorovala? To se nám snažíš namluvit? ;)
    Já korpo školení naprosto nesnáším a dělám vždycky všechno proto, abych byla mezi těma kusama se sociální fóbií, co asertivně rovnou nepřijdou.

    OdpovědětVymazat