čtvrtek 28. července 2022

Typologie lidí podle klíšťat

 

Jsou venku od jara do podzimu. Nonstop na tahu, občas zasviněný od krve, už od pohledu patologický případy. Řeč není o upírech, ani smažkách na Andělu. Dneska to bude o klíšťatech, protože otevírají fascinující svět rozmanitosti povahových rysů lidí.

Oběti borelky a klíšťovky

Sem patřím já. Borelka ve vašem mozku navždy něco přepne, a to se po ní nemusíte nutně proměnit ve slintající bláto. Pohybujeme se po přírodě zásadně přiotrávení DEETem v nejvyšší možné koncentraci na trhu, původně určené pro odvšivování hospodářských zvířat. Většina z nás má kontakty na veterináře kvůli profesionálním antiparazitikům, ketaminu a uspávací injekci, pokud ty hnusný nemoci od klíšťat dostaneme znovu.

Když dorazila Lada na piknik v parku, pošplíchala všechno masívní vrstvou repelentu, včetně nakrájenýho melounu a cizího psa, co šel jen okolo a blbě čuměl. „Měla jsem před 10 lety encefalitidu“ dodala na vysvětlenou a zastrčila sprej do kabelky jako protřelej pistolník. „Borelka, těší mě“ povystrčila jsem ze svého batohu vršek Predátoru.



Experimentátoři

„Jé, ty máš klíště“ zaraduje se máma během mé návštěvy rodného města, zatím co propadám hlubinám zoufalství. Prostě toho hajzla mám ZASE, přestože páchnu jako kyblík průmyslového odbarvovače koberců.

„To na tobě hned vyzkoušíme takovouhle kartičku“ vytáhne máma ohryzanou kreditku a hbitě s tím vercajkem klíštěti urve tělo. Z otevřené rány se na mě šklebí utržená hlava, ze které vylétávají smrtící bakterie jak vzteklý včely z úlu. „No, stane se. Příště zkusíme mrazící sprej, viděla jsem na něj reklamu“, těší se máma bez stopy výčitek svědomí.

Líhně

Žijí ve vzájemné symbióze jako ráčci poustevníčci se sasankami. „To je moc malý, to se bude blbě vytahovat“ nebo „ráno je moudřejší večera“ odpoví Emův táta na explicitní oznámení o přisátém klíštěti a jdou spolu spát. Mezi další nositele nasátých bambulí patří taky všichni trampové, psi a děti na skautských táborech. Paradoxem je, že Emův táta neměl nikdy hnusnou klíštěcí nemoc a z jeho krve by se daly derivovat protilátky minimálně pro celou střední Evropu.

Ezoterici a alkoholici

Mají svý tajný rituály. Natírají se destiláty z třikrát macerovaných hřebíčků kupovaných v Lidlu za novoluní a strkají si levandulový škapulíře do spoďárů.

Jedna ženská na výše popisovaném pikniku v parku přísahala na to, že neměla klíště od tý doby, co se každý den předávkuje vitamínem B. Její muž ze stejného důvodu vypije svých deset Plzní a má klid, což se dá aspoň pochopit. Po deseti kouscích se vaše rozlišovací schopnosti zúží na odcvrnknutí nasáté bambule druhý den ráno jako u předchozí skupiny Líhně.

Snow flakes

…alias lidé z Prahy. Včerejší poobědovou nudu v kanclu vytrhne výkřik naší kolegyně Jany. „Sundejte to ze měěěě“ ječí jako kapitánka Ripley s vetřelcem za krkem a vyklepává si nohu v divokým kabaretním tanečku. Všichni se sběhneme okolo, vděční za odpolední zábavné pásmo.

Když se Jana trochu uklidní, Honza identifikuje parazita jako klíště a s pokřižováním si poodstoupil. Tonda jako největší prepper divize tahá ze skříňky láhev Diplomática a my mu mezitím připravujeme v kuchyňce operační sál. Prvního panáka dostane klíště.

„Už vidím nožičky“ informuji Janu o průběhu jako zkušená porodní bába. Klíště kope jak vzteklý, ale nehodlá se vzdát zadarmo. Tím spíš při souboji s jednorázovou plastovou vidličkou z jídelny. „Máš poslední dvě minuty a odcházím na pohotovost“ zařve Jana na Tondu. A přesně za dvě minuty odchází na pohotovost – poté, co jsme společným brainstormingem došli k výsledku, že volat sanitku by bylo přepíčený i na Prahu.





42 komentářů:

  1. To není hezké rušit zvířátka při jídle. Omlouvá vás jen to, že to jídlo jste vy.

    Já patřím k těm vitamínovejm, když už teda něco, jenže beru tak polovinu tabletky B-1.

    Soused bojoval pivem, ale stačilo jedno a smrděl jim dost. Ono v pivu jsou kvasnice, takže za ten vitamín B.

    Kdysi jsem měl něco, co desinfikovalo klíšťata jódem. Musím se na to podívat.

    Nejlepší ochrana je nechodit do přírody. Stačí příroda, co přiletí oknem: komáři, mouchy, včely, mravenci, moli a potravní moli nebo přijde dveřma: jako příbuzní, slečny a kamarádi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slečny jsou dobrá příroda. S některýma se občas dá třeba i mluvit. ;-)

      Vymazat
    2. Jo, takový jsem taky dvě potkal.

      Vymazat
    3. Fakt to béčko pomáhá? Protože beru B-komplex běžně, občas si dám Plzeň a rozhodně nemůžu říct, že bych byla v regálu hmyzího supermarketu nechtěný zboží, právě naopak. Vysáli by mě, i kdybych smrděla jako kvasnicová pomazánka...

      Vymazat
    4. No, matka to začala brát po borelióze a fungovalo to. Já nikdy žádný nechytl, když jsem si vzal thyamin. Když googluju thyamin klíštana tak to tam vyskakuje pořád dokola.

      Ještě jsem našel vnější repelenty: Esenciální oleje - některé rostlinky a přírodní oleje z nich jsou pro klíšťata odpuzující. Patří mezi ně například Tea Tree, Citronella, Rozmarýn, Levandule nebo Máta.

      Ale třeba máte nějakou speciální krev s příchutí klíštěcího ekvivalentu Piňa Colady za poloviční cenu.

      Vymazat
    5. Zkoušela jsem i oleje. Bohužel jedinou naději tedy skýtá vycházka do lesa v protiinfekčním covid obleku nebo komplet olepená izolepou.

      Vymazat
    6. Neskýtá.

      Klíšťata to možná udrží od vás, ale zas to bude přitahovat antivaxery a teď, co je horší.

      AP

      Vymazat
  2. Ty hele... Jak jako "snow flakes alias lidé z Prahy"? :-D
    Prostě máte v kolektivu hysterku.
    U nás máme jako návnadu na klíšťata medvídě. Onehdá na severovýchodě jsme se prohlíželi po procházce lesem. Já neměl žádný, žena dvě, komteska s inženýrem po jednom a medvídě osm.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Medvídě je jinotaj pro dítě? Radši se ptám, protože novej soused na chalupě si tam hodlal vybudovat malou zologickou s velbloudama a podobně, takže i skutečný medvídě je pro mě možný. - Naštěstí pak zkrachoval.

      Vymazat
    2. Zkrachovaly medvedar v sousedstvi by me desil vic nez kliste!

      Osobne tipuju Medvide na kryci jmeno potomkovo!

      Vymazat
    3. Galahad: Máme no. Ale můžu ti říct, že i v minulý práci byl případ, co jel klíště řešit na polikliniku. A dva už jsou statisticky významný počet:)

      Anonym: Chceme znát příběh o zkrachovalým medvíděti, co se potlouká krajem, nebo jezdí na motorce v cirkuse!

      Vymazat
    4. Oni bydleli jinde. U nás si jen na pozemečku chtěli udělat ty výběhy takže medvídě bylo někde na dvorku, trénovalo kolo a večer si pouštělo Šest medvědů s Cibulkou. - Já už vymejšlel, jak budu zabíjet velbloudího samce a uteče k nám na pole.

      Teď zpětně mám pocit, že hlavou rodiny byla ta
      desetiletá holka a s tatínkem mávala krabatěním čelíčka a roztomilými úsměvy.

      Maminka tam nikdy nepřišla, takže nejspíš měla někde milence a byla ráda, když vypadnou.

      AP

      Vymazat
    5. To možná ani nemusela. Taky bych se doma moc často neukazovala, kdyby mi tam smrdělo medvědí pižmo, všechny skříně by byly obtáhlý drápama a v kamnech by po večerech hřály sušený dromedáří bobky...

      Vymazat
    6. Medvídě je nejmladší dcera. Má dva sourozence - komtesku a inženýra.

      Vymazat
  3. Tady rovněž borelióza, těší mě :-) Ovšem paradoxně jsem ji prý neměla z klíštěte, kousnul mě nějaký jiný hajzlík. A taky si na to vůbec nepamatuju. Byly mi tak čtyři. Ovšem následky si zase pamatuju až moc dobře :-D
    Mimochodem neznáš náhodou stand-up komika, co se jmenuje Michael McIntyre? V jednom ze svých výstupů rozděluje lidi podle toho, jak se chovají v blízkosti včel a vos, a za mě je to naprosto dokonalý :-) Kdyžtak tu: https://www.youtube.com/watch?v=5azpB1JfRiY&ab_channel=MichaelMcIntyre

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ty následky byly jaké, jestli se můžu zeptat? Ono záleží, jak rychle a čím je to zaléčený. Mně se naštěstí charakteristický flekoun rozlil skoro okamžitě, takže po třítýdenním tetracyklinovým náletu to fyzicky nezanechalo vůbec žádné stopy. Psychicky jen paranoiu:) Michaela McIntyre neznám, hned jdu na to - díky!

      Vymazat
    2. Když mi bylo tak patnáct, šestnáct, tak mě začaly úplně zničehonic hrozně bolet klouby a záda. A když říkám hrozně, tak myslím třeba to, že jsem půlhodinku vycházkovým krokem šla a začalo mě pekelně bolet koleno/kyčel/kříž, pokaždý trochu jinak a jinde. Nebo mi někde křuplo a já jsem pak týden kulhala. Nebo jsem si chtěla čupnou na bobek a ruplo mi v koleni tak, že jsem kecla na zem... Po nějakým čase to stejně záhadně a samo od sebe odeznělo a není úplně jistý, že to fakt bylo boreliózou, ale je to velmi, velmi pravděpodobný, protože jinou příčinu se nikomu vypátrat nepodařilo.

      Vymazat
    3. To zní děsivě! Ještě že to odeznělo, tohle zní dlouhodobě jako noční můra.

      Vymazat
    4. Jo, bylo to dost hrozný - a to horší, že v tomhle věku ti takovéhle potíže nikdo nevěří. Kolik pohoršených a nechápavých pohledů od starších lidí jsem schytala, bych ani nedovedla spočítat. Dneska si z toho každopádně dělám legraci, že mám strejčka na stáří. V tak špatným stavu jako v šestnácti klouby jen tak mít nebudu :-D

      Vymazat
    5. Myslim, ze po takove zkusenosti mas s klouby snad uz vybrano na dozivoti:)

      Vymazat
  4. A pak jsou lidi, kteri meli za cely zivot 1 nebo dve klistata. Vyndavat se je naucili na psovi nebo kocce, kterou si pro tento ucel poridili. Bydli u lesa, venku jsou nonstop a vsechny klistata zdrhaji jen slysi jejich kroky.

    Nejspis to budou mutanti a jejich geny se prenasi na potomstvo, ktere ma podobne superschopnosti.

    Timto zdravim Dlouhonozku i Kudrlinku!
    Super-mama IK

    Ps: nic neni zadarmo, kliste fakt neznam, zato zivim vlastni kolonii komaru. Me kotniky vypadaji jako bych se snazila celou noc vyvlect z nejakych pout:)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proč si nekoupíte ten lapač hmyzu co je naláká na UV světlo a spálí.

      Stojí to mezi 100 - 300 kč.

      Nemáte z toho náhodou nějaký decentní požitek, jak pěkně ty kotníky po těch "poutech" vypadají. :-)

      AP.

      Vymazat
    2. Prominte, jsem tak sladka a neodolatelna ze by komari pachali i sepukku UV svetlem jen aby si chvilku uzili… navic, miluju skrabani!

      IK

      Vymazat
    3. IK: Nojo, ale to bychom si museli brát do lesa na vodítko křečka, jako tučnou návnadu. Na to tlusťounký hebounký bříško, co se už šoupe skoro při zemi, by se jim to věšelo...

      AP: Něco podobného jsme zkoušeli na komáří dovolené a musím k tomu dodat, že UV je sice lákadlo, ale krev je krev!

      Vymazat
    4. "Krev je krev." - Kam vy na to chodíte? To jsou takové repliky, co jdou až na podstatu věcí. To umí Nohavica ("Mému žalu na světě není rovno" "Co čumíš frajere, no ty v tom baloňaku" "Dejte mi do ruky mávátko a řekněte jak volat sláva"), Poe ("A havran děl, už víckrát ne") Esterházy ("Vidíte Nicku, jsme oba nevinní") Kristus ("Nastav druhou tvář" "Dokonáno jest") Eco ("Moudrý muž pozoruje hlupáky s pokorou") Brel ("Zapnou poklopec a s krkáním odcházejí" "Chčijou na nevěrné ženy, jako já brečím.") atd, atd.

      AP

      Vymazat
  5. Psice, kdyz uz jsme u tech krecku… maminka ma draha se rozhodla ze udela Dlouhonozce radost. Koupi ji krecka. A me rekla ze nase kamaradka je nove na prijmove ambulanci v blazinci. Zamestnana, aby bylo jasno.

    Jako za 55 je to genialni plan jak nekoho znicit!

    Jakou zivotnost maji vasi krecci? A s vzrustajim poctem kocouru kreckuv horizont doziti spis klesa, ze ano?

    IK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jedna velká zlomyslná gratulace! Křečkové, jak to popsat. Ono bude hodně záležet na tom, co za osobnost se k vám dostane. Fakt bych tomu dřív nevěřila, že bytost s mozkem o velikosti lískového oříšku může mít různé charaktery v základním nastavení, ale je to tak. Chlupina byla děvče s názorem, Chrudoš zase něco na způsob 30letého chlapce, co žije stále u rodičů. A neodpustím si u křečků ani jisté odpozorované gender stereotypy: chlapi jsou líný, ale zato smrděj a ženský se snaží pořád někam prokousávat. Snad tedy potěším aspoň posledním bodem - můj dětský křeček předčasně zemřel právě s příchodem kocoura. Když to bude moc strašný, pořád se dá zapnout hlasitá hudba a nechat ty dva v pokoji o samotě!

      Vymazat
    2. No zvířata mají osobnosti. Dokonce i ptáci, se kterými máme společné předky z doby někde před dinosaury.

      Lorenz popisoval chování hus šedých, sám psal, že to bylo jak z románů a člověk s ním musel souhlasit.

      Vymazat
    3. To jo, az je evolucne s podivem, ze se najde kupa lidi, co naopak osobnost postradaji:)

      Vymazat
    4. To se jen tak říká. Lidi možná na první pohled vypadají, jak z českýho filmu, ale nakonec se tam vždycky dostanete spíš k něčemu jako jsou postavy Stephena Kinga.

      AP

      Vymazat
  6. Obavy je třeba otočit: "Bacha, jde Vápeník", musí v panice křičet klíšťata a o překot vzpomínat, jestli se Vápeníci správně vytáčejí po směru nebo proti směru hodinových ručiček.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasne a jeste uhybat pred bleskem fotoaparatu. To zni jako uplne lesni pozdvizeni, takova migrace Vapeniku pres les:)

      Vymazat
  7. doufám, že ji na té pohotovosti tu nohu aspoň uřízli... takhle zneužívat české zdravotnictví, parchanti :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky.
      ...nejlíp ještě kdyby jí vzali nesprávnou...

      Vymazat
    2. tak jsem se rozohnila, až jsem zapomněla správně používat ji/jí

      Vymazat
    3. Víte...když se vám klíště zakousne do oblasti kosočtverce s čárkou, nějak vám ta návštěva pohotovosti nepřijde jako hysterická reakce. Vždyť je to vlastně svého druhu znásilnění. No ne?!

      Vymazat
    4. jako tam asi ano, ale v tom případě: není třeba nejdřív na policejní služebnu?

      Vymazat
    5. Vulpecula: Nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlela, ale jak to čtu, líbí se mi to! Ano, bylo to znásilnění! A jak píše prezi, mělo se to nejdřív vyšetřit a sepsat patřičné protokoly!

      Vymazat
  8. Geniální typologie. Před dvěma lety jsem zapomněla při cestě na tuzemskou dovolenou mrazič a co čert nechtěl, Bríga hned první večer klíště ve slabinách. Muž vzal uchošťour a zásobu erární vodky z pronajaté chalupy (v Janově; s napětím sleduji aktuální požární situaci) a hodinu jí šmrdlal po břiše vatičkou sem a tam. Nakonec se klíště přece jen setnulo, pustilo a následky nebyly. Ale jsou to mrchy. Já měla poslední klíště asi před rokem a půl, na hrudníku, V LISTOPADU, po procházce v lesoparku zahalená od hlavy k patě. Kudy prolezlo, nevím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To byl nějaký poslední dobrodruh svého druhu co doufal, že zimu přežije pěkně v teple u kamen, zachumlanej do podprdy...

      Vymazat
  9. Ivčo, ty se máš! Mně se asi osobní klíštěcí smrad nějak změnil, protože za celý dětství jsem měla jedno (!) klíště, na které si dodnes pamatuju na něco zcela exotického a to jsem se klestila trávou a lesem v podstatě v jednom kuse. Přičemž se to bohužel s atraktivitou pro komáry nevylučuje:(

    OdpovědětVymazat