Typologie lidí podle klíšťat

 

Jsou venku od jara do podzimu. Nonstop na tahu, občas zasviněný od krve, už od pohledu patologický případy. Řeč není o upírech, ani smažkách na Andělu. Dneska to bude o klíšťatech, protože otevírají fascinující svět rozmanitosti povahových rysů lidí.

Oběti borelky a klíšťovky

Sem patřím já. Borelka ve vašem mozku navždy něco přepne, a to se po ní nemusíte nutně proměnit ve slintající bláto. Pohybujeme se po přírodě zásadně přiotrávení DEETem v nejvyšší možné koncentraci na trhu, původně určené pro odvšivování hospodářských zvířat. Většina z nás má kontakty na veterináře kvůli profesionálním antiparazitikům, ketaminu a uspávací injekci, pokud ty hnusný nemoci od klíšťat dostaneme znovu.

Když dorazila Lada na piknik v parku, pošplíchala všechno masívní vrstvou repelentu, včetně nakrájenýho melounu a cizího psa, co šel jen okolo a blbě čuměl. „Měla jsem před 10 lety encefalitidu“ dodala na vysvětlenou a zastrčila sprej do kabelky jako protřelej pistolník. „Borelka, těší mě“ povystrčila jsem ze svého batohu vršek Predátoru.

Experimentátoři

„Jé, ty máš klíště“ zaraduje se máma během mé návštěvy rodného města, zatím co propadám hlubinám zoufalství. Prostě toho hajzla mám ZASE, přestože páchnu jako kyblík průmyslového odbarvovače koberců.

„To na tobě hned vyzkoušíme takovouhle kartičku“ vytáhne máma ohryzanou kreditku a hbitě s tím vercajkem klíštěti urve tělo. Z otevřené rány se na mě šklebí utržená hlava, ze které vylétávají smrtící bakterie jak vzteklý včely z úlu. „No, stane se. Příště zkusíme mrazící sprej, viděla jsem na něj reklamu“, těší se máma bez stopy výčitek svědomí.

Líhně

Žijí ve vzájemné symbióze jako ráčci poustevníčci se sasankami. „To je moc malý, to se bude blbě vytahovat“ nebo „ráno je moudřejší večera“ odpoví Emův táta na explicitní oznámení o přisátém klíštěti a jdou spolu spát. Mezi další nositele nasátých bambulí patří taky všichni trampové, psi a děti na skautských táborech. Paradoxem je, že Emův táta neměl nikdy hnusnou klíštěcí nemoc a z jeho krve by se daly derivovat protilátky minimálně pro celou střední Evropu.

Ezoterici a alkoholici

Mají svý tajný rituály. Natírají se destiláty z třikrát macerovaných hřebíčků kupovaných v Lidlu za novoluní a strkají si levandulový škapulíře do spoďárů.

Jedna ženská na výše popisovaném pikniku v parku přísahala na to, že neměla klíště od tý doby, co se každý den předávkuje vitamínem B. Její muž ze stejného důvodu vypije svých deset Plzní a má klid, což se dá aspoň pochopit. Po deseti kouscích se vaše rozlišovací schopnosti zúží na odcvrnknutí nasáté bambule druhý den ráno jako u předchozí skupiny Líhně.

Snow flakes

…alias lidé z Prahy. Včerejší poobědovou nudu v kanclu vytrhne výkřik naší kolegyně Jany. „Sundejte to ze měěěě“ ječí jako kapitánka Ripley s vetřelcem za krkem a vyklepává si nohu v divokým kabaretním tanečku. Všichni se sběhneme okolo, vděční za odpolední zábavné pásmo.

Když se Jana trochu uklidní, Honza identifikuje parazita jako klíště a s pokřižováním si poodstoupil. Tonda jako největší prepper divize tahá ze skříňky láhev Diplomática a my mu mezitím připravujeme v kuchyňce operační sál. Prvního panáka dostane klíště.

„Už vidím nožičky“ informuji Janu o průběhu jako zkušená porodní bába. Klíště kope jak vzteklý, ale nehodlá se vzdát zadarmo. Tím spíš při souboji s jednorázovou plastovou vidličkou z jídelny. „Máš poslední dvě minuty a odcházím na pohotovost“ zařve Jana na Tondu. A přesně za dvě minuty odchází na pohotovost – poté, co jsme společným brainstormingem došli k výsledku, že volat sanitku by bylo přepíčený i na Prahu.