Spát si jak v hrobě

 

Někdy si vzpomenu, jak jste mi pomohli s výběrem záchodové štětky a zalije mě u srdce takový hřejivý pocit dojetí. Jako když si do výstřihu vylijete kakao z puntíkovaného hrnku od babičky.

Mít lidi, kterým záleží na čistotě vašeho záchodu, i když na něm nikdy neseděli! Mít lidi, co si na vás vzpomenou pokaždé, když uvidí štětku v Kauflandu.

Takže bych pro tento týden vynechala hluboký lidský příběh a poprosila vás ještě jednou o pomoc s takovou obyčejnou věcí. Kecám. Není obyčejná, protože se týká spánku. Bez kvalitního spánku pro vás Psice nebude psát hluboké lidské příběhy a vy tuhle chvilku času využijete pravděpodobně na mnohem horší věci. Efektem motýlích křídel pak navíc na druhém konci světa přejede autobus koťátko, nebo přestanou vyrábět pistáciovou Deli.

Takže k věci. Potřebuji novou přikrývku. Neříká se mi to snadno a už vůbec o tom nemůžu mluvit nahlas před mou současnou. Nechci to radši ani počítat, ale pravděpodobně je strašně stará. Je to totiž peřina na dvoulůžko, svědčící o nevyzrálosti nákupů na začátku společného bydlení s Em.

V té době to byla naducaná kráska a v posteli to s ní bylo jako v jakýmkoliv jiným vztahu, kde si chcete pro zpestření vyzkoušet trojku. Nejdřív to lidi příjemně spojí, ale po pár horkých nocích vypuknou ostré konflikty. K ránu jsem tak byla odhalená, opuštěná a třesoucí se na kraji postele buď já, nebo Em. Zajímavý je, že v pozici outsidera nebyla nikdy peřina.

Em funguje jako obaleč, který se do peřiny pomalu a nenápadně balí jako do palačinky. Já jsem o peřinu údajně bojovala loktem. Ale věřte člověku, co většinu noci válí sudy.

Dopadlo to, jak muselo. Naši obří peřinu jsem dostala já, ale Em si v tý době připadal s pokrývkou standardních rozměrů už ošizeně, takže si pořídil novou velkou plachtu a poměry se stabilizovaly.

Jenže mezitím moje naducaná kráska zestárla. Při poslední výměně ložního prádla mi navíc nemohlo ujít, že si ji z nějakých nečestných důvodů oblíbila taky křeččice Julie, takže je uprostřed trochu nahryzaná. Na jiných místech má nažloutlé fleky, o kterých jsem se nedávno dočetla, že jde o výkaly roztočů. Tady už i moje lakota a odpor ke konzumerismu naráží na své limity.

Jakmile mě tedy algoritmy Google a sociálních sítí jednoho dne rozložily tvrzením, že spím v hovnech, neztrácel se dál čas. Všechny další útočné kampaně měly jediný cíl: přesvědčit mě, že navzdory své pokročilé koprofilii jsem lidská bytost, která si zaslouží lásku a ještě něco mnohem lepšího: 

Přinejmenším přikrývku z kašmírských kůzlátek za dvacet tisíc. Anebo zátěžovou antistresovou přikrývku plněnou skleněnými kuličkami. V týhle peřině má podle vědeckých studií 88 % lidí hlubší spánek, delší fázi REM, stimulovanější limbický systém a serotoninu víc než laboratorní makak s kapačkou roztoku LSD v paži. Navíc podle vědců roztoči prokazatelně nežerou sklo, takže vám tu novou pěknou deku výhledově nikdo neposere znova. A měli mě.

Tady vidíte, jak jsem se za pár dnů změnila a může za to debilní Facebook. Dívám se s odporem na svou vlastní peřinu s dutými vlákny, která je mimochodem ve svém jarním květinovém povlečení stejně krásná jako za mlada. A místo toho pokukuju po šestikilové dusivé přikrývce nacpané střepy. Lidi jsou dneska schopný prodat vám fakt cokoliv.

Na druhou stranu: když je pryč Em, zabalím se majetnicky do obou našich peřin a je to slastný. Je to skoro tak boží jako ležet v hrobě. Sama si nejsem jistá, jestli pod touhle zátěží v noci necourám na záchod jen proto, že si užívám svou osmihodinovou REM fázi. Anebo proto, že se fyzicky prostě nevyhrabu z postele a tělo to po chvilce zápasu vzdá? Louže pode mnou ráno není, takže není ani důvod řešit maličkosti. Prostě se vyspím do ultimátního růžova.

Takže, prosím vás. Je tu někdo, kdo to se zátěžovou přikrývkou zkusil (a už nechce jinak?). Nebo kdo si ji objednal, teď má ve skříni 10 kilo skleněných kuliček a je mu to blbý vyhodit jen kvůli ceně? Nebo ji prostě neunese k popelnicím? Už dva dny mi chodí upozornění na nedokončený nákup. Ještě je čas vyprázdnit nákupní koš a napsat jim, ať už mi nikdy nepíšou. Anebo to odkliknout a spát si... jak v hrobě.