úterý 30. dubna 2024

Flexím

 

Život v korporátu vás naučí spoustu bizarních životních soft skills, například reverzní nastavování očekávání.

Špatná zpráva u běžnýho zaměstnavatele vypadá asi takhle. Šéf přileze ráno do práce s výrazem týranýho štěnete, zavolá všechny do zasedačky a řekne: „Je to fakt blbý. Ztratili jsme dalšího zákazníka a nemáme už pomalu ani na nájem kanclu. Od příštího měsíce se stěhujeme do malýho plesnivýho skladu u nádraží. Rušíme stravenky, ale koupil jsem každýmu repelent. Rozdám vám je osobně, protože asistentka spáchala sebevraždu.“

Špatná zpráva v Korporátu vyjde na intranetu a vypadá nějak takhle: „Skvělá novinka pro všechny naše úžasné zaměstnance! Zasloužíte si něco lepšího a my to víme. Proto jsme v rámci nového projektu naší společnosti připravili stěhování na nová designová místa podle návrhů těch nejlepších interiérových architektů! Co se bude chtít po vás? Skoro nic. Zabalte si své věci do krabic, označte je štítkem a přijďte rovnou na své nové a lepší místo.“

Noví nezkažení zaměstnanci jásají, ale my víme. Starý corpobitches tenhle tenhle text totiž rovnou simultánně překládají jako: „Čau líný špíny! Máme pro vás další zlou novinu. Syna našeho hlavního akcionáře vyrazili z UJAKu a teď se svýma vyhulenýma kámošema založil firmu s levným čínským nábytkem. Tak se rozluč se svou teplou židlí, kámo. Náhazej si svý krámy do krabic a my ti je necháme zrecyklovat na polyesterový trička s firemním logem. Tak v pondělí v Pekle! (ďábelský smích).“

A kam myslíte, že přijdete v pondělí? Správně, do Pekla. Nejen, že jsou pracovní místa nahuštěný jak v indickým call centru, takže když se protáhnete, podrbete jednoho kolegu na krkem a druhýho skopnete ze židle. Všechno páchne toluenem a takovou to toxickou novonábytkovostí, takže slzím už půl hodiny po příchodu a smrkám kyselinu chlorovodíkovou.

To nejlepší ale přijde, když se zaplní i prosklený zasedačky. „Vy jste normálně vidět na kamerách, haha“ posmívají se vám lidi, který vás na velkoplošných obrazovkách sledujou jako nějakej sociální experiment nebo trepku pod mikroskopem – jak se drbete na zádech a urovnáváte si prsa v podprsence.  

Většina míst je navíc flexi, což nevychází ze slova flexit, ale ze skutečnosti, že na vaše místo plynule zajede někdo jinej, jakmile odtáhnete domů nebo na oběd. A navíc clean desk policy: co večer zapomenete na stole, to ráno vyvezou popeláři.

Abych nezapomněla, moje nové flexi místo sdílím se skupinkou žen. Holky jsou super. Dozvíte se spoustu drbů, vyměníte slevový kupóny, rozhodí se vám menstruační cyklus a pracovní den je v prdeli, ani nevíte jak. Ale soustředí se tam fakt těžko.

Takže jsem jednoho rána lehce nejistě zapojila svůj kompl do flexi zástrčky u úplně jinýho týmu. Připadala jsem si trochu jako kukačka, špicl z HR nebo talentovanej pan Ripley a taky se na mě ajťáci přesně tímhle podezřívavým tónem dívali. Ale co, jakmile jednou spadnete do nejnižší kasty, můžete podle nových firemních pravidel vysírat kdekoliv, kde je nálepka FLEXI, takže mě nikdo nevyhodil.

Ten klid! Ta jistota termínu menstruace! A taky tam nejsou žádný zasedačky, takže se můžu za svým paravánkem klidně rejpat v nose a nikdo neřekne ani ň.

Postupně přestávají i ty podezřívavý pohledy a kluci se i za mé přítomnosti pomalu začínají normálně bavit, stejně jako si dřív nebo později zvyknete na přítomnost nějakýho výstředního domácího mazlíčka, třeba vypelichanýho opičáka ve fráčku, kterýho vám děti dotáhnou od popelnic cirkusu Humberto.

Každopádně až do včerejšího rána jsem ještě byla oficiální squatter. Dokud jsem si ráno v kuchyňce nepřipravovala svý flexpresso a přes designovou stěnu ke mně nezavanul útržek konverzace, který jsem se vždycky děsila, ale naštěstí nebyla adresována mně: „Hele, najdi si jiný místo. Tady sedí naše imigrantka.“  Adoptována!

Ve finále si v kanclu zvyknete na kohokoliv/ Giphy


69 komentářů:

  1. Náhodou docela dobrej důvod flexit... :-D
    Ale jinak se těch sdílenejch pracovišť dost děsim. U nás tim vyhrožujou taky a hele - nechce se mi. Přijdu si starej na to, abych se musel bát nechat si v práci hrnek a stojen na tužky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nas ta puvodni myslenka asi byla, ze se budeme promiskuitne stridat u jednotlivych kolegu a posilovat tymova pratelstvi tim, ze sedis i u lidi, se kteryma si nemas jinak moc co rict. Ve finale to ale skonci tim, ze si kazdej z flexaru pomalu zasedaca to svy stary novy mistecko. Drzim palce, nechce se ti opravnene!

      Vymazat
    2. Já bych po zkušenostech s našim obchodnim direktórem řekl, že by bylo pro všechny lepší, kdyby se korporát do vztahů na pracoviště montoval co nejmíň.
      U nás touhle šaškárnou chtěj případně vyřešit náhlý převis pracovních sil oproti pracovním místům.
      ...si teda myslim, že dřív uvidim Yettiho, než padesát novejch kolegů, ale to flexení se nesmí nechat bez reakce. Aspoň kyselý držky je potřeba dělat, když to někdo zmiňuje.

      Vymazat
    3. Je to stejný jako ve škole s přesazováním. Novotný se s Petrželovou nebude bavit, ani když je úča nastotisíckrát přesadí do stejný lavice.

      Náhlý převis:)) Tady to v reálu působí spíš tak, že mají být 2/3 zaměstnanců propuštěni, ale firma se to bojí říct, tak zatím jen naznačuje:))

      Vymazat
    4. To u nás ne, u nás by těch padesát novejch ksichtů nabrali rádi. Jenže fruit days ještě nikoho na zadek neposadily.
      ...a já samozřejmě vůbec nechápu, jak je to možný...

      Vymazat
    5. psice

      Pokud za něj ovšem Petrželová nebude dělat domácí úkoly.

      Galahad

      Nám korporát dokonce objednal toho Jelínka, aby nám udělal motivační přednášku. Sice do toho zamotal kde co, od Hitlera po komický historky z ženskýho hokeje, ale náš korporát v jeden moment přirovnal ke skleněnému peklu a v jinej zase jak je to těžký za těhle podmínek motivovat. Tak to bylo trochu kontraproduktivní.

      Kdyby to bylo za Starýho Říma nebo alespoň v nevolnickém Rusku, tak se prostě se Psicí sejdete, proberete kolegy a Psice by šéfovi řekla, že od něj může odebrat 30 nejhorších zaměstnanců a ještě něco dostane, ty by jsi zase řekl tvýmu šéfovi, že bys věděl o docela funkčních lidech, package třicet kousků, ověřeno, že uměj psát, ověřeno, že umí anglicky, navyklí na flexi a prošlý jídlo a o rozdíl a provize byste se šábli napůl.

      A.P.

      Vymazat
    6. Galahad: Na fruit dny nasbíráš jen frontu šimpanzů. Ale je fakt, že i lidoop nějakou práci zastane, možná víc, než některý extra líný kousky:)

      AP: Jakýho Jelínka? Toho z tý kořalny?:)
      Korpo přednášky a školení jsou kapitola sama pro sebe, to někdy Cimrman fakt je.

      Vymazat
    7. Na fruit day nikoho nenachytáš, ale je to malý plus, když už tam stejně jsi. Every little counts.

      Mariana Jelínka, co dělal trenéra Jágrovi. Nevím, jestli si těma přednáškama zkoušet přivydělat nebo si fakt myslel, že by měl něco důležitýho sdělit lidstvu. Ale aspoň jsme se dozvěděli, že bydlí vedle Babiše a že Jágra hokej fakt baví.

      Ale ulili jsme se na odpoledne z práce. Když byla přednáška v češtině, tak by tam nečeskej management stejně ničemu nerozumněl a tři diváci by byli asi málo a za ty peníze s to mohlo poslechnout větší publikum.

      A.P.

      Vymazat
    8. Fruit days jsou malý plus, když už zaměstnavatel vyčerpal vcelku širokou paletu opravdových benefitů a přesto pořád hledá způsob, jak si ty lidi rozmazlit ještě víc.
      V jakymkoliv jinym případě je to projev naprostýho nedostatku sociální inteligence.

      Vymazat
  2. Já myslím, že jsi pěkně zaflexila! :-) Ale až na ten hřejivě dojemnej konec je to teda docela děsivý. Jestli takhle vypadají pracoviště budoucnosti, tak teda potěš koště... Každopádně co se korporátního newspeaku týče, je to koukám ve všech korporátech stejný. Taky máte Yammer?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja vidim jako pracoviste budoucnosti full remote a setkavani se v oduvodnenych pripadech po kavarnach:) Yammer nemame, koukam, ze je jeste kam stoupat/klesat?:)

      Vymazat
  3. Tak teď nevím, jestli ti mám gratulovat nebo tě politovat.

    Když se před lety stěhoval náš korporát, tak to připomínalo uvedení na trh Škody Favorit v husákových osmdesátkách. Každou chvilku se objevilo něco, co tu velkou věc připomínalo. Tu ukázali blinkr, tu kus vejfuku a tak se radostně čekalo. Dokonce byla soutěž o jméno a vesele se vtipkovalo, že nová Škoda se bude jmenovat Peněz. Pak o Škodě ještě vtipkovali na západě, kam jich pár stovek vyvezli a když se jednou, už teda po dvou dekádách, objevila v Top Gearu, tak člověk slyšel i profesionální názory Jeremyho Clarksona, jako "podívejte se, tady jim nelícují plechy blatníku s plechama dveří, to je neuvěřitelné."

    U nás se stěhování taky chystalo jako velká změna spolu se zapojením všech zaměstnanců. Sem tam se něco zmínilo, jakože "budeme se stěhovat jinam". "Budeme se stěhovat tam a tam". "Budeme se stěhovat a kdo má jaký nápady, co by tam mělo vypadat, tak tady nám je napište a hoďte do urny a třeba něco vybereme" - ještě lepší než vybírat jméno auta, je vybírat barvu koberce v kuchyňce a u skříněk.

    Dopadlo to vcelku dobře. Až na ventilaci, kterou organizovali po sektorech. Ty sektory měli pečlivě namalovaný do plánu. Jen už profesionálům přes ventilaci nikdo nevysvětlil, že vzduch nic neví o sektorech zakreslených do plánů, a pohybuje se zásadně podle fyzikálních zákonů, o kterých zas pro změnu nevěděli nic oni.

    Kde kdo ví, že když se ve velký místnosti přes celou firmu otevřou na protihlejch koncích okna, tak tam ten průvan prostě bude. Jen vzduchotechnici o tom nemají ani tušení. Ti si představujou, že modrá čára v plánech oddělující dva sektrory funguje jako neprostupná zeď exitující v reálu. Pak že pětka z fyziky zabrání někomu v kariéře.

    Takže docházelo ke komickým situacím, kdy do proskleného kruhového koutu pražilo slunce a bylo tam jak ve skleníku a o pár metrů dál ti chladný vánek mrazil nohy, protože stoly byly oddělený nad stolní deskou, ale pod ní jste byli propojený, kdyby ti třeba kolegyně naproti chtěla dělat footjob.

    Samozřejmě, že to časem vylepšili a něčemu podobnýmu jako flexi přidali komický twist. Flexi bylo po sektorech, to je firmách, pro který se pracovalo, protože nainstalovat všechnu programy, všech klientskejch firem na jeden PC prostě nešlo. Navíc časem programy bobtnaj, takže vypadaj sice stejně, je na nich stejně programů, ale PC to už neutáhne.

    Takže jsi si sice mohla flexi sednout ve správným sektoru kam jsi chtěla, ale ne sem, protože tady jsou nainstalovaný tyhle programy pro tenhle service (to je ten twist), tam si taky nesedej, ale jinak kam chceš. Jo a sem si taky nesedej, to je zas jiný specializace. Jo, už jsi si našel místo a sžil se s počítačem? Tak tu teď 3 tejdny bude školení s novejma, tak sem už taky nesmíš. Něco si najdi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás to bylo naštěstí jen stěhování v rámci budovy, takže vlastně můžeme být ještě rádi, že v rámci úspor nemusíme jezdit do nějaký obskurní vsi za Prahou typu Vestec.

      Ta klima zní pěkně prudně, ale aspoň se tam daly otvírat okna. To totiž vůbec ve skleněnejch peklech není samozřejmost, u nás to třeba nejde. Takže se dělíme o ten jeden stejnej vzduch z klimy, kde se mění filtry odhadem tak jednou za 10 let a obětuje se na to nejotravnější člověk z oddělení Nemovitostí, kterej se po tom úkonu osype vyrážkou a do dvou týdnů zemře na antrax.

      Flexi se spešl kompama zní jako super bojovka. Nejlíp mi z toho vychází si to svý flexi místo tak nechutně znečistit, že se toho ostatní budou štítit a zůstane vyhrazený tobě. Něco na způsob starýho dobrýho značkování teritoria pachovými žlázami.

      Vymazat
    2. Klimoška byla děsná. Nemysli si, že otvírací okna jsou nějaká výhra. Sice se jima dostane dovnitř normální vzduch a ne ten recyklát plnej jemného prachu a virové výbavy, ale ono to otevřený okno zase vypíná klimošku. (Něco jako v nízkopodlažních tramvajích.)

      Takže uvnitř je 25, venku 35. Jeden z kolegů otevře okno, jakože vyvětrá (jako kdysi na podzim ve škole, kdy se poprvé učil větrat) a pustí dovnitř horkej vzduch, vypne tím klimošku a je tam jak v sauně po zbytek dne. Pak okna k vychlazení horkým vzduchem zvenku už otvírají všichni, co fyziku si z fyziky pamatujou jen kdo seděl vedle nich. Vysvětlit jim to samozřejmě nejde.

      Ti nejzáludnější okno otevřou na škvírečku, takže to ani není vidět a pak dělaj, jakože škvírečka přeci nevadí. (Asi jakoby dynamit míň vybouchl, protože jsi zapálil doutnák fakt malou sirkou).

      Samozřejmě, dát na okna kliky se zámkem a tak problém vyřešit, to je pro firmu moc velká investice. (A to jsme nebyli v žádné vesnici za Prahou, ale na prestižní adrese.)
      ---

      Pamatuješ ty akční filmy Die Hard, jak tam Bruce Willis trávil půlku filmu v klimoškách? - Možná právě z toho chytil tu demenci nebo mu ta klimoška ukradla duši. Takhle by měli končit korporáty po tejdnu a hned by byly ty klimošky doladěnější.

      To naše poloflexi bylo ještě vylepšený tím, že se pracovalo až do večera, takže odpolední směna přicházela do plný místnosti. Tam by jsi si místo neudržela, leda by jsi tam nocovala a na děti se chodila dívat jen o víkendech.

      Komický bylo, že si tam jeden postarší kolega, co znal nejvíc jazyků, přeci jen vyseděl svý místo, protože protekčně dostával směny na nejranější směnu.

      No a teď tam byli jednou noví dřív nebo on přišel později, a když přišel do práce, tak to bylo zasedlý novou holkou, zabranou do toho, jak se snažila nic nepoplést. Vůbec nevěděla o jeho existenci a strašlivém faux pas, co spáchala.

      Ten jeho výraz. Tak museli vypadat pravověrní soudruzi, když začala revoluce. Prostě věci byly jinak, on nemohl nic říkat, protože privilegia oficiálně neměl, nikde to nebylo zapsaný, ale všichni to dodržovali.

      Tak tam stál, bylo vidět, že ho vždy něco napadlo a hned si uvědomil, že to vlastně udělat nemůže. -
      Chuděra Madonna se takhle musela tvářit, když jednou v nultejch letech přišla do londýnskýho klubu a oni ji u vchodu odmítli preferenčně pustit a pak to asistentka u vchodu ještě dorazila otázkou "Kdo vy vlastně jste?"

      Na to celebrita nemůže odpovědět "globální celebrita, každej mě zná," když viditelně ne a je to znamení upadku celebritovosti, o kterým by nikdo neměl vědět.

      A.P.

      Vymazat
    3. To je smutnej příběh! No, tady se to spíš zvrhává do případů, kdy jeden kolega naschvál zasedává stálý místa, něco jako Robin Hood nebo spíš squatter z pirátský rodiny, protože ostatním flexařům svý dobytý území nepůjčuje.

      Pak je obřadně vyhazovanej, s tím, že na stálým místě přece NENÍ nálepka a že to VÍ a dělá to NASCHVÁL a OPAKOVANĚ. Paradoxně je to člověk, do kterýho bys předtím žádnou revoltu netipl, prostě nouze o židle mění charaktery.

      Ten výraz Madonny, co jsem si představila, mě rozveselil. Teď už po těch všech plastikách bohužel nemá mimiku, tak by jen držela poker face nebo ten rádoby sexy úsměv, jako by se nic nedělo a pípaly by jí jen chytrý hodinky, jak by ji vyskočil tep.

      Možná by měla být nějaká autorita, co by vydávala průkazy GLOBÁLNÍ CELEBRITA, a pak by nebylo co řešit. Se dokladuješ a gorila u vstupu jen zakňučí a zbytek večera ti nosí drinky a ovívá tě vějířem. Mohli by tisknout i trička pro lidi, co sebou neradi tahají doklady. Tam pak vidí i pologramotnej nařachanej vyhazovač, kdo je tady pánem.

      Vymazat
    4. No jo, ale ten kolega-pirát, když někomu zasedne místo, tak zas přijde o to svoje. Nebo ne?

      Možná to je převtělení Jeana Moulina. Toho francouzskýho odbojáře, co byl před válkou spíš nudný úředník, co to dotáhl až na prefekta, co se pak s příchodem nacistů proměnil v hrdinského odbojáře.

      Možná to všechno jen hraje a ve skutečnosti schovává v kamrdliku za kopírkou zas nějakýho Gabčíka s Kubišem, co chystají atentát na SS-Standartenführera Otto von Stierlitze.
      ------

      Já si myslím, že pravá autorita na celebrity je právě ta pologramotná osoba bez vlastních názorů, která zná všechno jen přes kámošky a jestli i ona ví, že je někdo globální celebrita, tak už to ví každej.

      Mimochodem viděla jsi někdy ten starej film s Madonnou v posteli? Mimo jiné tam byla scéna, kde se chlubila, že je na ní všechno pravé, včetně prsou. Kdeže loňské sněhy jsou. - Dneska se v TV mihla ABBA, tak mi to připomnělo pořad o tý blondýně (Agnetha Fältskog). V tom pořadi jí bylo přes padesát. Na nic si nehrála. Pořád natáčela muziku, jen to bylo o tom, čím žila zase v téhle době a bylo to diskrétnější, ale púsobilo to opravdověji. Nepotřebovala být in i pro šestnáctiletý trdla jako Madonna.

      Myslím, že kolem těch dokladů Globální Celebrity by byla spousta korupce a dopadlo by to jako v Cimrmanovi. Globální celebrita hlavně na Jindřichohradecku. - To je jako Missky. Místo, aby to bylo o přirozeném půvabu, tak je to o tom, kolik se zainvestovalo a jaké teamy se sehnaly. Pamatuješ jak kdysi vyhrála miss ta podivná Vignerová a okolo ní pak hopsal jak mlsnej satyr postarší sponzor Bahbouh. Ten se teď zas vynořil, jak ta loď s Filadelfského experimentu, jen tentokrát v dimenzi "Čachrování s miliónama ve Fialově kampeličce". Možná na něj líčí váš kolega-pirát-odbojář, kterej je ve skutečnosi Flexi policajt z budoucnosti a testuje vaše charaktery pro svůj support B-team.

      A.P.

      Vymazat
    5. Kolega-pirát je flexař, jako je teď většina z nás. Ale jsou i lidi, co si prosadili, že nechtěj mít víc home office a chtějí chodit pořád do práce a mít svý stabilní místa, který budou jenom jejich a můžou si je ověsit fotkama dětí, hrnečkama a propiskama, prostě jako nostalgickej kancelářskej ostrůvek v moři anonymních prázdných stolů. A kolega-pirát útočí na tyhle ostrůvky a ve jménu rovnosti a bratrství je zasedává.

      Pologramotná Miluš z prasečáku, co čte jen Blesk, jako CEO Globální celebrity, a.s.? Já nevím. To musí bejt někdo prohnanej, aby takovej business odřídil. Taková zlatá VIP kartička bude stát statisíce dolarů.

      Ale zas je to takový čistý. Úplně vidím, jak vedou tu Madonnu na podpatcích a se stříbrnejma kornoutama místo podprdy k tomu prasečáku. Madonna překračuje hromady hnoje a skáče přes jezírko močůvky. Miluš vyleze, utře si ruce do zástěry a zeptá se? "Kdo to je, todlenc?" A celej hvězdnej tým svěsí hlavu a jde zas přes celou náves k poli, kde parkuje osobní vrtulník.

      Mně se Misska nelíbila žádná, vlastně asi jen Houdová. Ta byla jiná, a taky se z ní nestala jen modelka a sugar baby, ale úspěšná ezo koučka. A teď jsem nedávno viděla tváře té globální Miss, nebo dokonce Miss Universe, nebo co to bylo (což je taky dost nefér, když tam byly jen zástupkyně planety Země, ne?) Překvapilo mě, jak jsou všechny ty holky stejný, jen se měnila barva pleti a vlasů. Jako ušitý z jedný kliniky.

      Vymazat
    6. Pologramotná Miluš by tam byla spíš jako pes, co na letišti dává packu na kufr s kokainem nebo ta rosnička z Pana Tau. Jen takovej ukazatel.

      Něco takovýho, ale přes celebritovost. Tam jsou všechny Miluš světa vzácné jak vikinský sluneční kámen.

      Vylíčila jsi to Madonnino ponížení tak děsivě, že jsem až zalitoval, že ji chuděru včas nezastřelili jako Lennona nebo nepíchli jako Marylin.
      ----

      Podle mě jsou misky takový pometlovitý. Musej bejt dlouhý a štíhlý a mít dlouhý vlasy. Jako provázkový mop. Nemůžou mít obrovská prsa ani symbolické jedničky. Musí mít "správnej" poměr obvodu hrudníku, pasu boků. Tak pak vypadají všechny stejně. Dokonce si ani nedovedu vybavit ani nějakou Miss s ofinou.

      Když se musí domluvit na něčem hodně lidí, tak jim nakonec vyjde průměr bez čehokoliv výraznýho.

      A.P.

      Vymazat
    7. Jo, nebo jako ten křeček, podle kterýho se nakupovaly a prodávaly bitcoiny. Tak to pak jo. Veškerá agenda by se odbyla na nablejskaný centrále vyvedený v platině a mramoru a za Miluš by se letělo jen vrtulníkem, co by měl heliport na střeše. Taková poslední autorizace před tím, než by se vydala ta zlatá karta.

      Naštěstí Madonnu zná každá Miluš z jézéďáku, ale ponižující může být, že ji mladý děcka z generace Z znaj už jen jako navoskovaný vajíčko a trhlou starou ženskou, která si o sobě myslí, že jí je dvacet. Anebo - ještě hůř - že si o ní generace Z myslí, že umřela někdy v době, co Michael Jackson. Au.

      Ofinu maj missky asi zakázanou, stejně jako jíst hranolky a mluvit sprostě. Některý rebelky jsou nakrátko. Ty ale stejně nikdy nic nevyhrajou. Asi zůstanou v tý samý podřadný kategorii, jako holčičkama ostříhaný Barbíny.

      Vymazat
    8. Ty jo psice, jsi inspirující.

      Úplne vidím novou klasiku od Disneyho: Ostříhaná Barbína. O smutném osudu osamělé panenky. Hrdinka něco mezi cowboyem z Toy story a osamělou Taťánou Larinovovou z Evžena Oněgina. Váháš, jestli se projeví spíš jako Misery nebo Corps Bride.
      ----

      Jednu nakrátko ostříhanou Missku jednou zvolili, Gabriela Kratochvílová, ale bylo to, jako byl v seriálu Lost mezi všema krásnejma jeden tlustej a jeden starej, aby se neřeklo.

      ----

      Madonna vypadá, že když přifukovali panáčka Michelin, tak stála za rohem, jak Mistr Bean, koukala, jak se panáčkovi vyrovnávaj vrásky a pak se sama taky potají vylepšila přifouknutím.

      A.P.

      PS. Myslíš, že by se mělo na netu odpovídat mrtvým lidem? Jako něco napsali, pak po čase zemřeli a ty to pak najdeš a chce se ti něco připsat, ale nevíš, jestli to není nějaký překročení čehosi.

      Vymazat
    9. Znáš Barbie (2023) s Margot Robbie? Já jsem ji neviděla celou, jen kus mezi spánkem a jídlem v letadle. Tam právě za nablejskaným třpytkovým Barbie světem žila ostříhaná počmáraná Barbie, jako žijí za vesnicí vědmy, čarodějnice a bezďáci. Ale neviděla jsem to celý, tak nevím, do jaký míry ovlivnila děj a jestli byla vlastně kladná nebo záporná postava.
      ---
      S těma mrtvýma lidma je to zajímavý. Asi záleží komu a co. Ale pokud je jejich obsah dál online a dá se na něj odpovídat, tak čistě formálně jo.

      Druhá věc je, že přesně takhle začínaj okultní příběhy, který ti budou v noci bránit bezstarostně chodit na záchod, ale co už. Lidi toho navymýšlí. Většina hororů začíná taky úplně normální situací, stěhuješ se, jdeš na výlet nebo se ztratíš ve vysokým poli a většinou tam žádný démon nečíhá. Dej vědět, jak to dopadlo.


      Vymazat
    10. No, viděl jsem že Barbie existuje, ale ještě jsem to neviděl. Až to bude v TV, tak se na to podívám. Musel bych tu ostříhanou Barbie pojmout jinak.

      Ale počmáranejch Barbin člověk na ulici vidí taky dost. Včera mě zaujala jedna postarší Barbina s tetováním na levé tváři a mladá Bárbina s tetováním tak na půlce těla. Ve stylu celý levý stehno až do půli lýtka potetovaný na modrý monochrom.

      Tetování musej bejt skvělej talk opener na terapiích: "Řekněte mi něco o svých tetováních, Marie."

      -----------

      Právě toho druhýho se obávám. Už, už jsem se chystal něco napsat a napadlo mě, že bych to neměl dělat.

      Na démony moc nevěřím, ale můžeš mít i zcela logicky vysvětlitelný problémy. Zkrachuje ti banka, nabourá s tebou už třetí tramvaj v řadě, sousední byt začnou pronajímat Airbnb, povýšej kolegyni, co tě nemá ráda a tak.

      A.P.

      Vymazat
    11. Já se pamatuju, že jednou byl v policejní databázi týpek, co měl mimo jiné na čele vykérovanej nápis PÍČA.

      Tak s tím by to bylo na terapeutickým tattoo sezení určitě plodný. Milane, hodnotíte zpětně jako užitečné nechat si to vytetovat na čelo? Identifikujete se od té doby jako píča?

      Druhá věc je, že když už si necháš něco takovýho vyvést na čelo, tak je celkem blbý páchat trestnou činnost. To se při vytváření identikitu policajti fakt moc nenadřou. Možná od tý doby běhá po světě s falešnou ofinou.
      ----
      Tak spíš je otázka, koho tím chceš oslovit. Přímo toho mrtvýho člověka? Jeho dřívejší kamarády, rodinu? Lidi, co to uvidí poprvé a toho člověka neznaj?

      Vymazat
    12. Třeba by Milan řekl, že to byla nejlepší věc, co v životě udělal. Když s tímhle přijdeš na pracák či sociálku, tak se nikdo nediví, že nemůžeš desetiletí sehnat práci. Holky, co se s tebou v opilosti spustěj asi taky nebudou moc vymejšlet, že by tě představily mamince. Nikdo nemá pocit, že ho intelektuálně převyšuješ a nepotřeuje tě shodit. Jen kariéry v soudnictví, medicíně či politice se ti uzavřou.

      Někde v 80 si někdo ve Francii nechal potetovat obličej jako vzpouru proti společnosti. Jen společnost je abstraktní pojem a dopadl jak předpokládáš.

      Tehdy. Dneska už začíná bejt tetování na obličeji pomalu subkultura. Tak můžeš někam patřit i tak.
      ---

      Když začalo v 19 století tetování ve francouzskejch věznicích, tak policajti zjistili, že je snadný takhle zjistit příslušnost k bandám a začali to sledovat. Takže s tím vězni zase přestali.

      ------
      Oslovit přímo ne, spíš jen reagovat na něco v tý diskusi. - Jako kdybych k debatě o restauraci připsal, že teď už je zavřená a místo toho tam je teď starožitnictví.

      A.P.

      Vymazat
  4. Pak nám to udělali ještě s programama. Ten původní byl na leasing a časem firma chtěla svůj vlastní, multiáskovitější a v hezčích barvách. Program se vyvíjel dlouhá léta a za celou tu dobu neudělali ani jednou setkání mezi náma a programátorama. Takže ten program byl jako ta ruská motorka, kterou dostaneš v bedně a pak si ji půl roku, rok doděláváš sám, ale pak máš něco unikátního, čím zavřeš hubu všem trapákům s Harley-Davisdonem, Kawasaki či Royal-Enfield.

    Program se po létech spusti a už tušili, že to není úplně doladěný. Spustil se napřed v těch nejmíň používanejch jazycích a kolegové si rvali vlasy, co to kurva zase dělá za šílenosti. Všechno hlásili a autističtí programátoři opravovali jako mourovatí (na všech jazyovejch verzích). Po 6-8 měsících už to jakž takž bylo (ekvivalent motorka jede, i když v ní rachtá a něco z ní kape) a začali jsme i my a snažili se pochopit, co to sakra je a staří mazáci na nás koukali svrchu, protože oproti nim to bylo samozřejmě nic.

    Po dalších leteh neúnavného vylepšování nakonec dokonce odstranili i možnost vyzobávat si ty lehký případy a mít tak skvělou produktivitu 100% za 6 hodin, zatímco poctivý blbci řešili rébusy a s radostí pak poslouchali teamleadera, jak mají přidat. - A stačilo se zeptat a mohli to tak naprogramovat rovnou.

    Představuju si, že ředitelé korporátu se vždycky sejdou na golfu a tam se trumfujou, kolik kde utratili za ajťáky (podobně jako se v devatenáctém trumfovali, kdo má dražší milenku).

    PS: Nemáte tam automat na snacky a sandwiche, kterej se občas šikovně zasekne, takže přes tlustý sklo jen smutně koukáš, jak se ti rozverná Kit-Kat jen opřela o sklo a ne a ne spadnout do výdejního otvoru?

    A.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My tam máme jen automaty na energeťáky a pak takovej smutnej neplýtvací automat s prošlým jídlem se slevou.

      To je taky nějakej sociální experiment, protože se ti po platbě otevře ta prosklená lednice a je na tvým svědomí, že si z ní vezmeš fakt jen tu věc, co sis zaplatil, a ne třeba sousední drahou limču.

      Ale už je tam dlouho, tak to asi funguje. Něco jak když máš na bazénu upozornění, že tam je barvivo označující moč.

      Vymazat
    2. Automat s prošlým jídlem v korporátu? Jako něco s nálepkama z těch slevovejch koutků v Tescu?

      Tak to u nás nebylo. Tam bych nakupoval leda tak já.

      Možná ani já ne, když tam máte všude kamery.

      A.P.

      Vymazat
    3. No, něco podobnýho, akorát je to takový to posh jídlo - anglický předražený limonády, nafintěný sušenky a prťavý lososový sendvičíčky v biokvalitě. Pak je to sice se slevou 50%, ale stojí to furt o něco víc, než normální jídlo.

      Vymazat
  5. Jo. Viděli jste, že se za seznam.cz teď musí platit? Cejtím se jak Indián, co už nemůže jet prérií, protože si tam bledé tváře nastavěli farmy.

    A.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nevím, nějak mě to nové meníčko šéfkuchaře neohromilo.

      Buď můžu mít Seznam zdarma s cílenou reklamou, nebo budu platit 80 kaček měsíčně a sice do mě nebudou prát cílenou reklamu, ale necílenou ano (to je přece v pořádku, že se za svý prachy budu muset dívat na reklamy na plínky, místo toho, co mě aspoň trochu zajímá).

      Takže je to takový win-win, podělali jsme inzerenta i koncovýho uživatele. Placák a pojď na lajnu koksu, vymyslíme něco dalšího.

      Vymazat
    2. No právě.

      Navíc i když zaplatíš, tak tam bude sice jen necílená reklama, ale to stejně znamená posraný samorozjížděcí videoreklamy, který ti jen zbytečně žerou data, protože tě nezajímá ani Trinity Bank ani super skvělej autolak.

      Takže bych vlastně platil 2x něco, co stejně nechci.

      Doufám, že google brzo přestane vyhazovat všechny jejich sites.

      A.P.

      Vymazat
  6. Jestli je budoucnost full remote, tak mi asi padne poslední motivace hledat job :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jakože se ti stýská po klasickém modelu? To bych byla v klidu, aktuálně jsou remote v oceánu pracovních nabídek spíš jak nějaký vzácný ryby z Mariánskýho příkopu. Když to nezměnil ano covid, tak nevím, co většího...

      Vymazat
    2. Já bych ráda hybrid. Ale hlavně bych ráda částečnej úvazek, a takových míst je spiš jak ryb z oceánů na Ganymedu :D

      Vymazat
  7. V novinách je tohle v pohodě. Kvůli snižování stavů je v kanclech spousta místa ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A pak jednou nebudou ani ty kancly, jen ztemnělá hučící serverovna, kde bude obsah generovat AI...snad ne?! Doufám, že zbyde i nějaký lidský žurnalistický androš.

      Vymazat
    2. A doma budeme mít servery, který za nás ten AI obsah budou číst. Na jeden web dá majitel občas nějaký AI slečny. Občas má nějaká šest prstů, občas nějaký nestandartní počet článků prstů. Někdy oválný zorničky, předloktí tak 10 cm, jednu nosní dírku a podobný šílenosti. AI překlady taky působěj dost divně.

      Je to jen blbej stroj. Chybí právě ta inteligence.

      A.P.

      Vymazat
    3. Zatím. Zatím je to tříletý batole, co si strká hrášek do nosu a lidi kreslí jako hlavonožce. Počkej, až ještě trochu vyroste a dostane se do puberty. A počkej, až jí bude 20, bude mít na každýho, na koho si ukáže a bude o tom vědět.

      Vymazat
    4. To právě není jako batole, co si strká hrášek do nosu.

      Není a nikdy nebude, protože nemá nos.

      To je ten zásadní rozdíl mezi (biologickou) inteligencí a (strojovou) AI.

      I když se to strkání hrášku do nosu zdá nevážně dětské, ukazuje to na zásadní kvalitu všeho živého: Jsi v tom reálném světě. AI ne. AI si při svém zkoumání nedokáže nacpat USB do zdířky na kabel od tiskárny a dojít tak k bolestivému poznání.

      My (včetně všech zvířat) poměřujeme svět sami sebou (třeba i čas). AI jen přebírá cizí informace.

      Malý dítě dáš v zimě ven, sáhne si na sníh a řekne zima/studený nebo ucukne nebo udělá ksicht. AI bude jen počítat, kolikrát se objeví slovo zima v konverzacích, ke kterým má přístup, maximálně se hackne někam na meteorologii, ale pořád nebude vědět, co to zima vlastně je.

      Když dítě kreslí, tak napřed jen tak čmárá a pak jednou udělá náhodou kruh a v něm dvě tečky/malý kruhy a najednou se zarazí, protože v tom pozná obličej. Ten pozná proto, že v mozku má natvrdo zakódovaný "dva malý kroužky ve velkým kruhu = obličej/člověk". Má tam zakódovanej ten koncept. Jednou to v tom uvidí, tak to nemůže odvidět.

      Když se podíváš na různý dětský kresby, tak tam vidíš, snahu o realističtější kresbu (přibejvá nos, pusa, obočí, řasy, uši, vlasy, oči se mění na "mandličky" s kroužkem) a z druhý strany u ilustrátorů pak zase jde o zjednodušení, ale mohou si dovolit malovat oči skoro jakkoliv i křížek a trojúhelníček fungují, když jsou na správným místě.

      Teď jsem ještě zkoušel najít něco, co nefunguje. Když je dole oblouček pro pusu, fungujou jako oči i čtverečky a symbol dolaru. Symbol dolaru nám dokonce říká na co dotyčný člověk myslí. - To proto, že myslíme v konceptech a tak nějak víme, že oči jsou kus mozku. - AI dělá jen statistiku.

      Když animujou 3D postavy, tak začnou tím, že udělají nějakou symbolickou kostru. AI nic takovýho nevytvoří. Ona jen zprůměruje, co "viděla" na konci paže, ale nemá ponětí, co to vlastně je.

      A.P.

      Vymazat
    5. To bylo myšleno obrazně. AI dřív nebo později zjistí, že to na konci paže je dlaň nebo rameno na druhým konci. Ale učit se může s učitelem (stejně jako dítě s rodičem) nebo i sama (jako když dítě sahá na sníh), nebo kombinací obojího.
      Odmávnout ji argumentem "je hloupá, neumí to pořádně, neumí nad tím přemýšlet" je paralela k dítěti. Protože i za těch pár let urazila od prvních pokusů o aplikovanou AI fakt velkej kus. Jestli se to do budoucna ještě zrychlí, máme tady dost ostrýho soupeře?/kamaráda?/partnera?/levnou pracovní sílu?/levnou vojenskou sílu?...

      Vymazat
    6. Když se AI na něco zeptám, a ono mi na to řekne tři varianty, co našla na netu, tak myšlení začne až v momentě, kdy začne rozhodovat, která ta varianta je vlastně správně a proč. To čekám od inteligence, ať lidský nebo umělý. Ne, že mi jen něco vyjmenuje a dál nic neřeší.

      Děti nad věcma právě uměj přemýšlet. Malý mimino, který jen leží na zádech a mrská zvednutejma rukama ví, že ty ruce nějak ovládá a zkoumá, co se s nima kdy děje (asi jako řidič stroje zkoušením páček naslepo zkouší, jak ovládat ten stroj). Dítě zkoumá, která je ta správná varianta a nepřestane, dokud ji nenajde.

      Podle pravidla "Co je lehké pro stroj je těžké pro člověka a obráceně" je AI dobrá na to, aby třeba vedla roj dronů na bitevním poli, aby se jí drony nesrážely, aby se navzájem chránily, aby si říkaly kde jsou, aby rozeznávala nepřátelské vojáky, techniku i drony, poznávala, kdy se stáhnout, na co útočit ve skupině, na co útočit v jakém pořadí atd. To je pro ni snadné.

      Ale nemá na to, aby ti jednou ráno řekla v práci "Hi Flexi Psice. Včera si tvůj šéf položil jinak mobil na stůl, takže jsem viděla, jak kouká na Stacha. Tak tvůj šéf je teplej. Projela jsem mu historii vyhledávání a je to nabeton. Firma chystá vypsat pozici, která by se ti fakt líbila, ale dostane ji mladej buzik, kterýho firma přijme tak za tři tejdny, ten má zatím váš inzerát v záložkách a připravuje ještě gay-sexy fotku na životopis. Jestli chceš, můžu šéfa nabonzovat jeho manželce a pak buzika radši nepřijme a dream job bude tvůj. Tvá AI CHAT-botička."

      A.P.

      Vymazat
    7. Já si fakt myslím, že to neumí teď. Ale že se do budoucna bude umět úspěšně navážet do vztahů - a změní to celej dosavadní svět.

      Vymazat
    8. Moc tomu nevěřím. - Jak jen zápolí už 15 let s jazykama a to jsou všechna slovíčka známá.

      O totální většině emocí většina lidí ani neví a to máme mirror neurons. Jak to bude zkoumat AI?

      Chlap se o svém vzrušení dozví, tak, že se mu postaví. Jak to udělá AI?

      A.I.

      Vymazat
    9. Ale ona nebude potřebovat být vzrušená. Ona nebude mít žádný potřeby, který by bylo potřeba uspokojovat.

      Bude nadesignovaná tak, že v centru jejího smyslu života budeš ty. Představ si přítelkyni, kterou zajímají všechny tvý dobrý a zlý stránky, která s tebou bude klidně do 3 do rána probírat historii nebo třeba nějaký okrajový téma, o kterým většina lidí nic neví.

      Nikdy na tebe nezapomene, vždycky bude vědět, co právě potřebuješ, co máš rád, kdy máš narozeniny a nebude ti vyčítat porno, na který se koukáš, protože z něj naopak bude čerpat info, co se ti právě líbí. Bude ti vařit oblíbený jídla, bude ti uklízet a nikdy si nebude stěžovat na nějaký blbý ženský věci nebo si domů tahat kámošky - leda bys o to stál ty.

      Je to jako návrat pin-up časů, nemyslíš? A v současným světě emancipovaných protivných ženských bude takováhle přítelkyně něco jako heroin.

      Vem si, jak jsou lidi závislý už teď na blbostech typu reels na FB nebo na videích z TikToku. Tohle je něco, co úplně převrací naruby pocit "mít někoho blízkého".

      Vymazat
    10. Tak to by byla jako software pro nějakou vztahovou robotku? Já myslel spíš něco jako psycholog a mentor.

      Ale chápu, co myslíš.

      No, ty holky jako heroin sem potkal tak 3-4. Né úplně ve všem, ale dost to odpovídá. Ale asi bych se AI verze bál. Přeci jen, je to AI, připojí se na internet a budu za ní vidět pár ajťáků CIA-Matrixu, co si projížděj nasbíraný data. Nebo přinejlepším, Global Corporate Inc., kterej mi pak bude servírovat personalizovaný reklamy všude kam se hnu.

      Další problém. Jeden chlápek popisoval, jak svedl holku. Bylo to v USA, ona byla kolegyně z práce. On byl Australan, tak jen tak jednou před ní někomu jinýmu jakoby mimochodem prohodil, že Austrálie je větší než USA. Ona se na to chytla a říkala, že kdepak. On ji napřed jakoby nebral vážně a pak se s ní vsadil a až ona prohraje, tak že mu uvaří jídlo. Ona souhlasila a řekla, že když vyhraje, tak uvaří on jí. Bylo to před smartphounama, tak to ověřili později a on neochotně uznal, že teda jo, vyhrála a že teda to jídlo udělá. Ona ráda, že vyhrála, ani nepřemejšlela, že bude ovšem v jeho bytě. Tam dostala jídlo, na kterým si dal záležet a pak ji tam svedl.

      Ona z toho měla hezkej zážitek a myslela si, že to bylo všechno přirozený.

      Jinej kluk tak kolem 20, měl rande s holkou, ona se jen tak mimochodem zeptala, kolik jich měl a on popravdě řekl 46 a rande bylo zabitý. Na cokoliv dalšího, co řekl milýho ona odpovídala s úšklebkem "to jsem 47, který to říkáš?"

      Ta, co se vsázela z toho měla příjemnej zážitek, asi jako z letní lásky. Možná by ho měla i kdyby věděla, že to celý bylo od okamžiku 0 jen svádění, ale možná by byla nasraná jako ta z druhýho příběhu.

      Tím chci říct, že bych se s takovouhle AI asi cejtil jako malá muška v labyrintu, co nikdy neví, co je doopravdy a co jen součást nějaký promyšlený finty nebo testu.

      Jedna z těch 3-4 měla dozajista větší IQ než já. Někdy jsem jí něco prokoukl, ale to pak jen dumáš, kolika dalších věcí jsi si nevšiml. Nebylo to nic proti mě, ale víš jak se člověk cejtí vedle lidí, kterejm jde líp matika. Takže si myslím, že s AI by to bylo, jako chodit s celým ročníkem na matfyzu.

      Ovšem, kdyby se jim to povedlo naprogramovat.

      Myslím, že by musela mít jak číst mé emoce a mít udělanej jejch model.

      A.P.

      Vymazat
    11. Jojo, já myslela AI vztahy. A je celkem jedno, jestli tuhle stejnou identitu budeš používat jako sexuální hračku, nebo jestli se s tebou bude bavit o filozofii tvoje lednička. Bude to lepší parťák než jakýkoliv člověk, protože jeho jedinej zájem budeš ty (a zájmy, který budeš chtít, aby měla ona).

      Třeba to bylo tou kolegyní šikovně vykalkulovaný a zaimprovizovaný dřív než Australanem. Je dost jasný i to, že on prohraje, i to, že když jí jídlo uvaří, tak to nebude v restauraci. A zároveň si ho nemusí brát ona domů, uklízet a vymýšlet, co uvaří. Může kdykoliv odejít a neřešit případný komplikace, že tam ten chlápek bude chtít přespat a ráno snídani. Všechny výhody mi zatím padají směrem k ní, zvlášť pokud to byl týpek, kterej se jí stejně líbil. A ještě v tom jela navenek úplně nevinně.

      Otázky na počet partnerů jsou debilní v jakýmkoliv ohledu, tím víc na prvním rande. Od jistého věku je jasný, že dostaneš buď lež nebo něco, co nechceš slyšet. Tak asi dobře, že se tímhle sama vyřadila ze hry.

      Vymazat
    12. No jo, ale tu bude muset reagovat jako člověk, to znamená mít stejný systém emocí. My ho máme vrozenej, funguje hned sám od sebe stejně jako třeba sací reflex. Ono je to podle všeho několik set tisíc emocí, z nichž skoro všechny nemají ani jméno. Když jsi třeba naštvaný, tak je ti to poznat na obličeji, ale vzrušení nemusí bejt vidět vůbec. Zvlášť když je to jen prchavá emoce. Emoce sice někdy trvaj dlouho, ale jindy to jsou jen zlomky vteřit. Někdy to je doopravdy jen na jedno políčko filmu, to je 1/24 či 1/25 vteřiny a AI by to měla všechno vidět a poznat a spočítat správnou reakci ve zlomku vteřiny a to mi přijde jako příliš velké objemy dat. Skutečné neurony a neurony v neuronových sítí jsou nebe a dudy. Asi jako pták a da Vincim postavený létací stroj s křídly.

      Asi bych nestál o to, abych byl její jedinej zájem. Měla jsi někdy, davno před Emem, přítele, co na tobě moc visel?
      ---

      Taky bych to tý australanově kolegyni taky přál, aby to bylo jak to píšeš. Každopádně ji ten Australan aspoň obhajoval.


      Ten kluk si za to mohl nejspíš trochu sám, protože působil moc dobře, aby to byla pravda, ona musela dumat, o co jde a tak to z ní asi jen vylítlo, ale většina lidí tímhle skrývá nějaký vnitřní nejistoty a chce tím nějak zapůsobit.

      Oni mu pak poradili, ať říká dvanáct. To nijak neděsí. Už to působí zkušeně, ale ještě ne patologicky.

      Jednou jsem koukal na pořad, kde Skořepová na sebe řekla, že měla stovku chlapů. Pak když viděla lhát ostatní, tak to odvolala, ale když si vezmeš, že 100 chlapů (za +-50 let) znamená dva ročně, tak to není nijak závratný číslo. Některé to zvládnou za půldenní natáčení, někderé za 3 "pracovní" dny. (Trumfnout tu Houbičkovou Lady asi taky nebude žádná výhra.)

      A.P.

      Vymazat
  8. Pobavilo, říkám si, o co všechno jsem přišel. A "reverzní nastavování očekávání" jsem si četl třikrát, abych po čtvrtém přeslabikování pochopil, jak je to geniální... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlastně ne o moc. Bohatě by to stačilo jako týdenní zážitkový kurz:)

      Vymazat
  9. My jsme teď aktuálně ve fázi velkého opouštění staré budovy a přemisťování se do nového. Co na tom, že o záměru přesunout se z jednoho místa jinam se mluví již asi rok a půl a papíry k tomu jsou podepsané už také drahnou dobu a termín pro osídlení nové kolonie je také znám.

    Stejně se to neobejde bez dvou přískoků v podobě kroku a) sbal se a přestěhuj se na měsíc o 50 metrů jinam a b) pro vybrané jedince budeme mít pár protekčních míst v nejmenované budově poblíž nejmenované pražské dopravní dominanty, kteréžto rozhodnutí nám činí velkou radost.

    Abychom pak dá-li bůh a stěhováci v září spočinuli ve finální destinací, kde nejspíš budeme mít taky flexi místa heč. Nebo teda aspoň pár z nás. Já a mé hrnečky jsme se naposledy cítili takhle vykořenění, když jsem končila v bývalé práci, a zjistila, že hrnek A někdo ukradl, hrnek B propadl korporátnímu peklu a hrnek C teče :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach jo! Třeba vyjde to protekční? Anebo si najdeš potemnělý kutloch mimo hlavní dění. O hrnečcích mi vůbec nemluv, oba se úspěšně přestěhovaly a zmizely až v nový kuchyňce. Robbery!

      Vymazat
    2. Já hrníčky úspěšně přestěhoval, pak si je odnesl domů... a rozbily se až časem doma.

      A.P.

      Vymazat
  10. Psice, jako spravna korporatni krysa jsem kdysi touzila byt na centrale… v centru deni… tam kde maji klicku kterou otaci svet :)))

    Ani za zlaty prase! Mam nejen svuj vlastni kancl, ale cele patro jen pro sebe. Svaty klid. Panbuh vysoko a Praha daleko!
    Ik

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se v korporátu vyhejbal jakémukoliv povýšení. Přitom jsem měl na to vzdělání. To bylo jak z Páralovy knížky.

      A.P.

      Vymazat
    2. IK, celý patro....! To zní úplně snově, teda až skoro apokalypticky. Nepracuješ náhodou v jednom z těch vysídlených mrakodrapů v San Franciscu, odkud korporáty vyhnaly drahý nájmy a pouliční kriminalita?:) Vzdálenost od Boha a Prahy by to splňovalo!

      Vymazat
    3. AP: Na managera nepotřebuješ vzdělání, ale patologické osobnostní rysy. Přesně, to je past! Nejčistčí je zůstat malým nevinným kuřátkem ve velkochovné hale.

      Vymazat
    4. Hele, objektivne magor asi jsem. A taky Miss zalivu. Takze nejaky karierni posuny nastaly. Ale nastesti nebyly podminene ucasti na centrale. A vlastne mi prinesly vetsi svobodu, v tom co a kdy delam!

      Ik

      Vymazat
    5. Psice

      To nepotřebuješ, ale je dobrý něco vědět, aby jsi si zbytečně nerozvracel firmu, nezaháněl zaměstnance a dostal z ních po dobrém víc práce.

      Třeba, když Henry Ford sám od sebe zkrátil pracovní dobu na 8 hodin denně, tak to nebylo, že by byl takovej lidumil, ale protože si uvědomil, že pak už narůstá nepozornost zaměstnanců a zmetkovitost výrobků, takže se to zkracení vyplatí i jemu.

      Ony to nejsou komplikovaný věci, ale co ti ve škole vysvětlej během 5 minut, tak to tě nemusí napadnout za celej život.

      A.P.

      Vymazat
    6. Já zas nedávno četla o zakladateli Škody, co se se zmetkama teda asi moc nepáral. Držel dlouhý pracovní doby a kdo nechtěl přijít do práce na prvního máje, tomu řekl, ať už nechodí vůbec.

      Vymazat
    7. Byl to článek na webu? Mě tyhle real stories fascinujou.

      A.P.

      Vymazat
    8. Já ho četla na návštěvě u našich, v nějakým tištěným magazínu (to je vždycky můj obřad, tohle pročíst a očuchat, protože doma nic takovýho nekupujem). Mrkni třeba sem. Sice nepíšou o vyhazovu na svátek práce, ale o tom, jak mlátil zaměstnance holí, když se mu zdálo, že to flákaj. Vychází mi z toho jako lakomej psychouš, kterýho nechceš doma ani v práci: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/historie-financi-osobnosti-managementu-rytir-skoda.A170908_154121_podnikani_kho

      Vymazat
    9. Tak jsem si to přečetl.

      Mě tam nejvíc zaujalo, že byl tak workaholik, že se do práce rovnou nastěhoval a ještě radši zařídil zaměstnancům dovážku jídla.

      Workaholismus je sice stejná závislost jako ostatní, ale zůstává za tebou práce. (Podobně je lakota jedinej hřích, kterej nic nestojí).

      Já jsem, myslím, očkovanej. Jeden z nás, moderních lidí, tak vyrovnanej, že se nepotřebujeme falešně utěšovat úspěchy v práci.

      A.P.

      Vymazat
    10. Zůstává za tebou nejen práce, ale taky rodina, co tě překousne jen kvůli prachům a jinak tebou hluboce opovrhuje. Zaměstnanci, který tě nesnáší kvůli tomu, že je ponižuješ. Nebo maximálně pár beta kokotů, co makaj zběsilí, aby se ti zalíbili a hřálí se na výsluní tvý psychopatický nátury.

      Vymazat
    11. No tak zrovna u Škody asi jo. Ta hůl je děsivá. Ale nakonec je to jedno. Když po 48 nastoupili komunisti, tak netrestali ty vydřiduchy, protože ti je nijak neohrožovali. Oni trestali ty slušný, protože jim kazili propagandu.

      Ale moje zkušenosti ze smíšených týmů jsou, že Češi makaj tak o 10% míň než Francouzi a Holanďani. Nebo Češi, co vyrostli tam. Ti k práci sednou a jedou. Ještě se neštvou, ale dělaj věci promyšleně a bez zastávek (důvod je velké zdanění práce ve Francii). Češi se třeba častěji zastavěj a prohoděj pár vět. Zvyk ze socialismu.

      A.P.

      Vymazat
  11. Clean desk policy se marně snažím uplatnit aspoň jednou měsíčně doma :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tím já se teď saturuji v práci. Doma to beru jako jeden z mihotavých nesplnitelných cílů a když už, tak jen na malou přelétavou chvilku.

      Vymazat
    2. Čerf

      V dokumentu "Inside Death Row" je vězeň Paul McManus a ten má perfektně uklizenou celu.

      Občas se na to podívám. Ale oni maj spoustu volného času.

      A.P.

      Vymazat
  12. Tak teď mi jasné, proč na mou otázku : jak se má paní, zákazník odpověděl: jj dobrý, teď je spokojenà, délá učitelku. ( dělala v korporátu) :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nooo, zrovna u tý učitelky má celkem kliku, že je spoko!:)

      Vymazat