čtvrtek 27. června 2024

Rozloučení s paní učitelkou


(Klid, v tomhle příběhu nikdo neumře. Kromě mých ideálů.)

Taky vám v posledních dnech připadá, že svět je jeden velkej piknik? Tenhle týden už to bude třetí a zanechává to stopy. Třeba, že furt večeřím jen chipsy rozsypaný po dece, meloun z krabičky a pivo v plechu. Začínám mít zmatek v tom, za kým vlastně jdu a jakmile někde vidím deku, začnu to k ní stáčet jak Boieng 737 nad letištní ranvejí.

Asi všichni tušíme, jak probíhají pikniky s normálními dospělými, takže si můžeme oddechnout – o tomhle to dneska nebude. Paradoxem ale zůstává, že když ze stejných dospělých vytvoříte skupinu dospělých s dětmi a smícháte to s jejich odcházející učitelkou, dostanete se na úplně jiný level zážitků.

Čičman je v pátý třídě, což je podle mě takovej vnitřní přerod – určitá část třídy už začíná menstruovat, malovat si pusu a barvit si vlasy, zatímco druhá část holek a úplně všichni kluci zůstává ještě bez přímých zásahů hormonů a kysličníku.

Čičman má tuhle úču od první třídy a zažili jsme s ní za tu dobu úplně všechno, včetně menopauzy. To bylo dost psycho období, kdy se na schůzkách jednou rozbrečela a tvrdila skoro o všech dětech, že mají poruchu pozornosti a patří do pedagogicko-psychologické poradny.

Brzy poté, co diagnostikovala většinu třídy, začala brát úča nějakou medikaci, protože na příštích schůzkách už mi dojatě tvrdila: „Je vidět, jak na sobě Čičman za těch pár měsíců ZAMAKALA. Vy obě jste tým SUPERHRDINEK!“ Za mě je to vyvrácení teorie, že dělání stejných věcí produkuje stejné výsledky.

V Den D se tedy v parku schází naše medikovaná vyzenovaná úča, hejno matek a jeden násilím dotažený otec, který krátce po úvodních formalitách usne pod stromem a jeho vylitý pivko vytvoří potůček mezi piknik dekami.

Začíná se obligátními lichotkami. „Paní učitelko, ale ta škola v přírodě, to muselo být super! Anetka říkala, že někdy snědla i půlku oběda!“

„No, bylo to bezva,“ nalije si Úča pohotově sklenku vína. „Já myslím, že hodně pomohlo, že měly děti zakázaný ty mobily, že to byl takovej návrat ke skutečnýmu životu, víte. Jako za mýho mládí.“

„Jé, oni byly zakázaný mobily?!“ pokračuje překvapeně paní Anetková. „Já jsem si říkala, že je divný, že mě holka volá vždycky jen po večerce! Prej takhle pařili úplně všichni!“

Úča vyvrátí oči a jde zkontrolovat děti. Je horko, takže nepřekvapí, že jeden chlapec náhodou spadl do rybníčku a většina holek na sobě má jen zbytky oblečení. Úče začne cukat v oku, takže si dolije další vínko a počastuje nás historkou, jak se ve Finsku opila se svou nejlepší kamarádkou, zpívali v místní útulně keltské písně, spaly na zemi a probudilo je až chrápání úplně cizích Němců.

Tohle byla úplná rozbuška, která se rozstřelila do disciplíny 1000 věcí, které není vhodné říkat na školní párty:

„My jsme si o vás nejdřív mysleli, že jste hrozná čarodějnice. Tak to je škoda zjistit, že nejste tak strašná, až když odcházíte ze školy.“

 „Jestli bych teda mohla poprosit, tak na vysvědčení nekupujte květiny. Piju suchý chardonnay a žeru čokoládu. Obojí ve velkým.“

„Viděl jste někdo děti? Ne? Tak to je skvělá zpráva.“

„Chcete mi říct, že tenhle výbornej štrůdlík fakt nikdo z vás nepekl? Jejda, tak to jsem asi snědla těm cizím lidem vedle.“

"Fakt jste si nikdy nevšimla těch Nelinčiných taháků na ruce? Nevěřím!"

„A kde jste byli celou tu dobu vy? Co jste dělali?“ ptám se polonahé Čičman, kterou jsem před odchodem úplně náhodně vyhmátla ve křoví u záchodů. „Co bychom jako měli dělat?“ pokrčí rameny Čičman. „Normálně, hráli jsme flašku o fanty.“

Vzhůru do druhého stupně!

Představte si tu noční můru, kdyby nakonec... neodešla./ Giphy



47 komentářů:

  1. U nás je na jednu stranu gymnasium a na druhou kostelíček. V tom kostelíčku bylo jednou vystoupení pěveckého sboru toho gymnasia, tak jsem se tam šel podívat. Holky jako z cukru, upravený, v šatech, kultivovaně to odzpívaly. Učitel tak 50+, to oddirigoval. Vysloveně kulturní zážitek. Za 3 týdny jsem byl ráno v kavárně, učitel tam přišel, dal si pivo, pomalu upíjel, pak se podíval na hodinky, povzdechl si, dopil pivo a odešel jak na popravu.

    Tvůj vlánek mi osvětlil proč.

    A.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíš, že většina pedagogů se pohybuje v nějaký celoživotní schíze? Potom by byli učitelé a učitelky na letní dovolené fakt ten druh lidí, kteří jsou úplně urvaní z řetězu a nikdo okolo vlastně netuší proč.

      Vymazat
    2. No, asi jo. Jednou jsem se na tom gymplu byl podívat. Vypadalo to tam normálně a pak najednou vidíš vývěsku, co zapoměli odstranit a tam je pamflet nějaký učitelky, kde si snaží si ulevit a popisuje absurdity od studentů. Dává tam i příklad známek, kde je všechno pořád blbě... akorát zájem o biologii v průběhu let roste 3, 2, 1, 1.

      Když na to koukáš z pohledu učitele, tak zatímco doma tě děti sem tam vytočej, tak přes den se ty děti oběvej ve škole a šance na vytočení vzroste asi 30x, možná ještě víc, protože děti v tomhle na sebe navzájem působí jako katalyzátor.

      Učitelé na dovolený moc nevím. Já viděl jen učitele jazyků, kteří po vysvětčení prožijou něco jako přerod a jsou z nich průvodci na zájezdech. Kde zas hlídají turisty, což je něco jako děti, s utlumenou energií a generátorem pitomin. Viděla jsi Účastníky zájezdu?

      A.P.

      Vymazat
    3. No ale zas tě podle mě vytočí mnohem víc tvý vlastní děti než cizí. Mně cizí děti nevadí, ani když řvou, dělaj scény, válí se po tramvaji a z nosu jim visí smrkanec. Jejich řev mě uklidňuje, protože jsem vděčná, že to nejsou moje děti a nemusím to řešit. Myslím, že takhle má hodně matek, u chlapů je to asi jiný.

      Účastníky zájezdu jsem neviděla, ale celkem si dovedu průvodce-učitele představit. To ale zase není přerod, protože tam jen přeskočíš na jinej vlak, ale seš (nebo máš být) chytrej a máš (nebo máš mít) autoritu jako obvykle, jen neřešíš večerní hraní flašky.

      Vymazat
    4. To asi nemá přímej vztah muž nebo ženká. V Anglii měli show o výchově a k disciplinování dětí používali jen zlobivý kout nebo roh. Většinou to stačilo. Jinak se hodí všechno, co je otravuje. Ale jinak se prej ženskejm s každým dítětem zvyšuje inteligence.

      Možná jsou učitelé jak maskovaní hrdinové a jen přehodí učitelskou masku na průvodcovzkou children-friendly to turists-friendly. Což se asi masivně dělo dneska odpoledne.

      A.P.

      Vymazat
    5. Vlastně to v tý anglický show byl takový Desenský pro děti.

      A.P.

      Vymazat
    6. Desenský pro děti zní cool. Jestli se nepletu, tak je to ten weirdo týpek, co žije na rozpadlým statku, všichni jeho psi jsou feny. Vychovává je tím, že kolem nich běhá po čtyřech a když ho nějaký psisko kousne, tak Desenský zavrčí a kousne zpátky. Bůhví, proč nemá partnerku, co?

      Takže Desenskýho pro děti si představuju jako chlapa, kterej zlejm dětem načůrá do bačkor, nebo je křápne autem přes hlavu. Když děcko ječí, tak on ječí ještě mnohem víc. Určitě má i spoustu osobních zkušeností s kontaminovaným spodním prádlem, aby se dovedl vcítit do svých malých klientů.

      P.S. Dneska ráno jsem si četla o národu Dobu ze stejnojmenného ostrova u Nové Guineje. Ten jejich ostrov má asi 2 kiláky na šířku a bojuješ o každej kousek zdroje, takže se tam vyvinula taková zajímavá kultura. Dobře vychovaný Dobuan je mstivý, sobecký, mrzutý a ovládá černou magii (většinou proti nejbližším sousedům, se kterými si navzájem škodí).

      Taky nejsou moc woke k ženám: Setkání muže se ženou je obecně považováno za nedovolené, ale muži mají právo svést jakoukoliv ženu, která před nimi neuteče.

      Tak jsem si jen představila typickou Dobu úču, jak učí černou magii a líská děcka pravítkem za to, když jsou k sobě milý nebo mluvěj pravdu.

      Ber to s rezervou, tyhle pomluvy o nich šířili antropologové z 30. let minulýho století. Od tý doby tam už bylo pár novejch a prý (už?) to není tak strašný. Nebo se prostě jen pokazili.


      Vymazat
    7. Četl jsem vtip. Je tam chlap a řve na ženskou jenž mlčky kouká stranou: "Vykouřit mě se ti zdá nechutné? Ale nechat si olízat ksich čoklem, který sežral 3 hovna, olízal si prdel a koule, to je v pohodě?" Tím chci říct, že na Denenského někde určitě čeká ta pravá. (A pro lidstvo bude lepší, když se nenajdou). Jestli se přeci jen potkají, viděl bych to jako v režii Tima Burtona, občas nějaká árie, občas někam poodejdou a zazpívají měsíčku o své lásce, ona, jestli on nemiluje spíš alfa-fenu. On, jak vždy chtěl mít fenu, co vypadá jako člověk...

      Ta parelela byla spíš v tom, že četli děti jako Desenský psy. Disciplinovali je za každou prkotinu, ale nemásilně, takže se děti rychle uklidnily, protože věděly, kde jsou hranice a že na ně rodiče dohlíží. (To před tím nevěděly. Třeba něco rozsypaly a rodiče se tomu jen slabošsky smáli.)

      Ale ta tvoje verze show je dramaturgicky daleko lepší. Třeba by mohl Desenský přijít k chlapečkovi, co se vykadil a šťourá do toho klacíkem a vzít si zvůj klacíek a dloubat do toho taky. Mohl by s nima překusovat žížaly a zašlapávat mravenečky, aby objevil, jestli se pak budou ještě hejbat. Hotovej papa-teletubbie.

      (S tím trestným čůráním mě to připomnělo hned dvě historky. V první bráchu tak 16 let otravovala sestra, která měla psa a děsně s tím nadělala cirátů, tak šel a vychcal se na chodbě domu na psí hračku a zalezl nahoře k sobě. Sestru pak seřvali rodiče, ať si to po tom psovi uklidí. Brácha se pak pásl na tom, jak vytírala jeho chcanky.

      Druhá byla o chlapovi, co měl přítelkyni s tak 6letým synem. Kluk ho otravoval, tak mu šel jednou tajně načůrat do šuplíku. Kluk na to přišel a šel si hned ztěžovat mámě, kterou taková dětinská blbost vytočila, nevěřila mu, kluka seřvala a zřezala, že tohle dospěli neděla. Pak už kluk nevysíral, protože věděl, že byl přechytračenej. Vysoká psychologie.

      Spirit of Desensky is never far away)


      Ten Dobu ostrov je fakt pecka. Je jen o málo větší než Pitcairnův ostrov, kde skončili vzbouřenci s Bounty, ale má 20 x víc obyvatel.

      Svést jako když Feri vlezl za nějakou na záchodky? Neměla kudu utéct, tak si řekl, že je zamilovaná a strašně to chce? Nějak se bojím pravého významu eufemismu.

      Ale pro chlapa to taky musí bejt nebezpečný. Najdeš znásilníš ji, ona tě za to nenávidí, dělá proti tobě černou magii a dostaneš do pindíka nekrózu. Neznásilníš ji, ona se tam ve skutečnosti přišla nechat znásilnit, ty jsi smrtelně urazil její a je to jak odmítnout carevnu Kateřinu Velikou a zas proti tobě čarukje.

      Já jem si představil úču jako pátera Halíka. Takovej úlistnej, kderej mluví jedno a dělá opak, číhá na štěrbinku kam zaútočit. Jednoho takovýho jsem znal i podobně vypadal. Méně úlistně ale pořád jakoby číhal na bouka či myšku, aby je rychle zašlápl. Známej mýho známýho. Jednou jen tak řekl, že proti němu čaruje. Tomu se nic nedařilo, ale dál se s ním stýkal. No a ten čarující měl dceru a tý se děti smáli, že je zlá a nechtěli se s ní kamarádait. No a on tý holce vysvětloval, jak je dobrý bejt zlá a ať si z toho nic nedělá.

      Tak si zkouším představit ženskou verzi nebo jak něco úča vyroste z tý dcery. I když Pekarová Adamová by tu učitelku taky mohla dobře dělat. Úplně ji vidím jak se Harrymu Potterovi posmívá, že nechce ubližovat Hermioně a jakej je úchyl a pořád číhá na Hermionu, aby ji odsála trořšku krve a trochu ji pomluvila.
      --

      Ale antropologové dělají i opak. Žijou s nějakým domorodým kmenem, pořád je vychvalujou, jaký jsou super a úplně jako my. Pak na půl huby zmíněj jak ti domorodci, úplně jako my, chytnou jedno dítě, zabijou ho a upečou (jako my sele, no úplně stejný). Dětem to nijak nevadí, nic jim to psychicky nedělá. Bůhví proč se pak rodičům vyhejbaj, kdoví, co jim přelítlo přes nos. No super lidi na tom ostrově. To jen rasisti vymejšlej nějaký rozdíly.

      Takže ty "pomluvy" mohly bejt ve skutečnosti lakování na růžovo.

      A.P.

      Vymazat
    8. Sorry, je to plný chyb, jak jsem to psal rychle.

      A.P.

      Vymazat
    9. Tak jo. Rozjedeme školku. Budem tam chodit v dětskejch hadrech a s počmáranejma ksichtama. Možná by to bylo konečně svobodný povolání. Viděls Idioty od Triera? Skupina lidí má jako kroužek pro dospělý, že si hrajou na mentálně postižený, aby tuhle svobodu zažili. Slintají, válí se v bahně a v kavárně jim padá dort z pusy. Přemýšleli jsme s lidma z impra, jestli si takovej workshop aspoň na jedno odpoledne taky neudělat.

      S bráchou je to super. Úplně z toho čiší ta satisfakce. A s kým ses bavil víc ty? S bráchou nebo ségrou?

      Já jsem v dětství akorát vyblila zmrzlinu dědovi do šuplíku od stolu. Bála jsem se k tomu přiznat, pak se to vyšetřovalo, ale jak to byla fakt jen zmrzlina nedlouho ohřátá v žaludku, tak nikdo nepřišel na původ, ani pachatele.

      S těma čarujícíma je to ale stejně dost nocebo, jestli tomu ostatní fakt uvěří, nebo ne. Nic to ale nemění na tom, že na Dobu to maj těžký všichni. Když jsou tam všichni takoví hajzlové, tak se vsadím, že jejich romantický pojetí lásky je, že chlápek začaruje svou vyvolenou, aby se někde zrakvila a přerazila si nohu. S otevřenou zlomeninou nemůže nikam utýct, tak si na ní počíháš před chatrčí, tam ji řekneš pár urážek. Ona kontruje sexy nadávkama a nejvíc vás spojí, že spolu vypleníte sousedovi pole. Proběhne rychlej hnusnej sex, za který budou oba partneři hned následující den toho druhýho pomlouvat před kámošema, že je úplně neschopnej/ neschopná v posteli. Skončí to ideálně tak, že se vám narodí postižený začarovaný děcko, protože vám tu soulmate lásku závidí půlka vesnice. U takovýho happy endu nezůstane jedno oko suchý

      Vymazat
    10. To nebyl můj brácha, bohužel, někde jsem to četl, mám jenom sestru, o to více jsem dotyčného chápal.

      Hele, jak dlouho to vlastně trvalo, než tam tu zmrzku ubjevili? Po pár dnech to muselo krásně vyschnout a bejt takový sametový.

      ---

      S tím čarovnáním a nocebem je to takový dost choulostivý.

      Jde o to, že ty na začátku ani nemusíš vědět, že proti tobě někdo čaruje. Jeden chlap kdysi na západě vyprávěl v TV. Napřed mu začaly strašné bolesti, pak to stejně náhle přestalo, a pak mu zazvonil telefon a hlas řekl, že mezi tou a tou hodinou vás bolelo to a to. To byla naše výstraha. Už o nás nic nepište.

      I v dalších případech to bylo tak, že někomu se nedařilo a že proti němu někdo čaruje dotyčnej zjistil až tak, že mu to řekla nějaká místní Kludská, za kterou šel s něčím jiným.

      Jako ateista bych na to neměl věřit, ale taky jako ateista nemůžu jen tak popírat fakta.

      Jinak soulož s ženskou, co má otevřenou zlomeninu, to musí bejt trauma samo o sobě i když má náhodou ráda bolest. Napsala jsi to,
      až z toho mrazí v zádech. Možná, že by to postižený děcko pak používali jako živej, emocemi nabitej sigil, který jen září energií. Celá vesnice by se třásla, kdyby jste tam přišli s malým a on slintavou pusou řekl "krá, krá" a na někoho ukázal.


      Nepsali tam, proč odtud lidi neutekli? Ty ostatní ostrovy museli bejt v dohledu.
      ----

      Od Trierse jsem viděl jen Breaking the Waves. Už tím mě přišel perverzní. Určitě byste se k Triersovu ani nepřiblížili i kdyby jste se válali v bahně a mazali se rozmačkanejma dortama. Ale v Bohnicích maj divadelní skupinu. Jednou jsem se bavil s režisérem, jak se s nima pracuje a říkal, že vlastně normálně s normálníma hercema. Tak možná byste mohli udělat družbu

      A.P.

      Vymazat
    11. Ajo, tu sestru, která si to uměla zařídit s chlapama, že jo?

      To zmrzlinový blití objevili právě až za dlouho. Ten šuplík se skoro nepoužíval, v době nálezu už to bylo všechno vyschlý, možná trochu s glazurou a trochu lepkavý. Na konkrétní konzistenci už si fakt nevzpomenu, ale nebyly v tom hrudky jako v klasickým blití z jídla.

      Psali tam, že se báli vody a nebyli moc dobří námořníci. Tak to dopadá, když máš tolik blbejch vlastností, že nevynikáš třeba ani v tom, že bys měl ambice zajet si 2 kiláky od toho pekla, ve kterým žiješ. Podle mě byli paranoidní z tý magie, nebo uměli fakt čarovat, takže se pár bárek potopilo a pak už se jezdilo jen tam, odkud to doplaveš domů. To malý krákavý děcko je super představa. Kdyby to byla soška, používám ji jako čestné těžítko na mém psacím stole. Mohlo by to být sněžítko, jen by místo sněhu po zatřepání lítaly v tý tekutině mrtvý masařky.

      Breaking the Waves byl taky můj první od Triera. Je úchylnej dost, ale tam se držel ještě hodně při zdi. Až budeš mít někdy pocit, že je svět příliš normální a úhledný, pusť si Antikrista.

      Jinak věřím, že s psychicky nemocnýma se dělá stejně, zvlášť, když jsou medikovaný. V Praze máš i spoustu trénovacích kaváren a dílen, kde tě obsluhují. V těch Idiotech šlo hlavně o to, jaký to je odfiltrovat základní lidskou slušnost a stud. Protože jako mentálně postiženej lidi vyvádíš z komfortní zóny a narozdíl od psychicky nemocných to medikací moc neovlivníš. A jak jinak zjistíš, jaký je to šťourat se v nose v tramvaji, slintat nebo jen ryčet jako nosorožec uprostřed hloučku turistů?

      Vymazat
    12. Jo, ta sestra, to je ono.

      S tou vyblinkanou zmrzkou je skoro nějaká speciální technologie pro speciální povrchy pro luxusní předměty, jako kabelky bohatých dam, co se můžou nosit jen jednou. Třeba by jsi v Pařížské našla odběratele.
      ----

      Mě na Breaking the Waves otravovalo, že ty hrdinčiny/režisérovy choutky si zaprasečit byly zabalený do patetickejch keců o lásce a nakonec jí to ještě schválíl pánbíček.

      Chce kouřit cizí pány v autobuse, tak prosím, ať se s tím vyrovná, že tohle je ona a do toho. Není první ani poslední.

      Nedávno jsem viděl Jack staví dům, rychle mě to otravovalo vymazal jsem to bez koukání a pak teprve zjistil, že je to od něj. Myslím, že Antichrist by mě taky rychle otravoval.

      Jednou jsem četl, jak si velký americký studia nebo třeba BBC vybíraj scénáře k natočení. Nikdo nebude čist 120 stránek, když ho prvních deset nezaujalo. Tak já to dělám teď s filmama, jen to někdy není ani těch 10 min.

      Ona řekne, že je vegetariánka, on, že postavil loď a dál to nerozvinou, tak je hned poznat odfláklej scénář psanej podle příručky a proč mám na to dál koukat, když ani autora ty postavy dost nezajímaly?

      Ty jsi popsala plánovaná rodičovství jako vrchol nudy, ale mě by docela zajímalo, jestli jen vysadili antikoncepci, sledovali plodné a neplodné dny, měřili teploty a jestli se pak někomu ježtě z myšlenky na sex postaví.
      ---
      Jinak dloubání v nose je podle mně o tom, že se dotyčný snaží "vydloubnout" nějakou myšlenku. (Je táta hodnej nebo zmrd). Nos je symbol pravdomluvnosti/lhaní. Viz Pinocchio. Kdo si sahá na nos, dost možná v ten moment lže.

      Ale slintání a ryčení, si ještě pamatuju z dětství nebo cizích dětství. Hned to chceš otřít a rykot umlčet. Tam nemám co objevovat.

      ---
      Viděla jsi Nejvyšší nabídka? Tam byla na konci trpaslice s fenomenální pamětí, tak takový dítě. Jen by místo paměti na někoho zamžouralo, zamrmlalo "Špatný pán" probodlo by masařku a pána by rozbolelo břicho. Pak by se dítě vesele smálo, jak leží na zemi a tleskalo by.

      A.P.

      Vymazat
    13. Mně se ten úhel pohledu na Breaking the Waves líbil. Proč by neměl pánbů schvalovat sex s cizíma chlapama jako prostředek uzdravení, když to evidentně nějak fungovalo? Přijde mi to poetický. Kdyby ten film byl jen o manželský nevěře bez nějaký další vize, tak je úplně o ničem, na tom se asi shodnem, ne?

      No a právě kvůli takovým lidem, jako jsi ty, už nikdo netočí filmy s poctivě odvedenou expozicí. Musí se jít rovnou do krize, musí to být bizár, sex, závislosti a násilí, jinak vašnosta divák znuděně sklepe popadaný popcorn z trička a jde na něco, kde se začne vyplavovat dopamin už od třetí sekundy hned po reklamě.

      Nejvyšší nabídku jsem neviděla, ale jestli je v tom trpaslice, tak to doženu.

      Vymazat
    14. No, protože do toho pánubohu nic není. Bůh/příroda nás takový udělali, protože je to nejlepší. Tak proč někomu schvalovat něco, co je jeho přirozenost.

      Jak zpívá Kubišová "Máme být vděční za povolení žít". Tam to je protest proti panovačné KSČ, ale je to to samý. Napřed ti něco zakážou, řeknou ti, že to nesmíš, že je to hřích a pak ti milostivě odpustí (protože jsi se podřídil) - a tak maj nad tebou moc.

      Já na to nekoukám tak, že bůh něco schválil, ale že Lars si vymyslel boha, co něco schválil.

      Lars měl podle wikipedie rodiče komunisty a nudisty. Tatálně zanedbali jeho výchovu, nechali ho růst jako dříví v lese, spoustu věcí mu neřekli. Vozili ho na nudistický tábory (kde ho nejspíš někdo zneužíval).

      Nemusíš mít ničí povolení na to bejt věrnej a nevěrnej. Nemusíš mít na jednu každou soulož alibi, že to je z lásky. Někdy jde jen o ukojení, orgáč, experimentování, prožití fantasmu.

      To je jako v USA se někde modlej před každým jídlem. Já po bohu při jídle ani nevzdechnu. Mám chuť se najíst, najim se. Žiju úplně stejně.

      Manželské nevěry mají hlubší smysl a o něčem v tom vztahu vypovídají. Osobní nejistoty, nekomunikace, nedostatek sexu nebo romantiky, ale taky to může udržovat vztah, protože manželka lépe snáší jeho samolibou aroganci, když mu tajně nasazuje parohy. Jindy má s milencem dobrej sex, jehož absence by ji jinak hnala z manželství. Dělá ji to víc vzrušující pro manžela.
      --------

      To, co mě tam chybělo právě byla ta poctivě odvedená epozice. Co mi tak chybělo je ten život.

      Někteří vegetariání prostě litujou ty zvířata. Někomu najednou přijde divný jíst maso. Hitlerovi něco nakukal jeho doktor nebo jak to přeně bylo. Jedl vařený brambory se zeleninou a pak přelitý bešamelem a zapečený. To bych tu druhou světovou za chvíli rozpoutal taky. Máš Indky, co umě výborně vegetariánsky vařit a protože takhle žijou po generace, takhle žijou po generace, tak geny těch, co maso doopravdy potřebovali už jsou dávno vyhlazený. Jsou vegetariáni z přesvědčení, ale maso jim chybí. Takhle se o těch lidech něco dozvíš.

      To samý s tou lodí. Rudolf Krautschneider si taky postavil loď a byl o tom k nezastavení. Ještě za komunismu o něm byl krátký film kde vysvětloval, jak je na lodi sám a má čas přemejšlet a tak si zpětně přemýšlí o lidech a s někým se pak už nechce vidět a jindy zas začne někoho oceňovat. V tom druhým filmu zas vypráví, jak už jako malej stavěl vory na rybníce, protože se na to dobře lákaly holky a pak pokračoval s jachtou.

      To nejde o to jít rovnou do krize. To je udělat expozici menším příběhem místo oznámením. O co silnější je, když postava říká, že je vegetariánka a současně ji vidíš, jak odfukuje komára, co jí pije krev, ale ona ho stejně nechce zabít.

      Je to jako u Kondo. Všechno je příběh, byť minipříběh. Když to tam není, tak to chybí.
      -----

      V Nejvyšší nabídce je trpaslice, Praha a nádherné obrazy nádherných žen.

      A.P.

      Vymazat
  2. Se školkovýma učitelkama našich kulíšků jsme se loučili docela srdečně a vcelku rádi je vidíme a děcka se jim s chutí chlubí, co se jim kdy kde povedlo. S účama ze školy jsme si takhle dobrý vztahy teda nevypěstovali... :-)
    ...netušim, čim by to mohlo bejt...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chm, to rozhodně nemůže být ani tím, že vyrostli ze své roztomilosti, ani absencí známkování ve školce:) Já teda úči ze školky už vůbec nepotkávám, ale tuším, že by to bylo stejný...

      Vymazat
    2. Kdepak, učitelky ze své roztomilosti rozhodně nevyrostly... :-D
      Ale hádám, že narozdíl od dvou ze tří školních, to prostě nejsou zpruzelý vyhořelý krávy...

      Vymazat
    3. U nás teda byly dvě vyhořelý pochodně i ve školce. Budiž jim děti lehký.

      Vymazat
    4. A to já si nedělám iluze o tom, že by to ve školce bylo něco nevídanýho...

      Vymazat
    5. Teď si představte, že naše učitelka ze školky se za pár let objevila na základce jako učitelka. Najednou tam je cizí paní, kterou si nepamatujete a ta má na vás insider informace, z doby, kterou si taky sotva pamatujete.

      Jak by se hodila černá magie, i jen jako nepovinnej předmět.

      A.P.

      Vymazat
    6. To je strašidelný. Kdysi jsem to zažila při návštěvě u našich. Když jsme šli s mámou tenkrát přes naši ulici, tak z auta zrovna lezl soused se svým synem. Oni se potom ještě v rámci mého dětství odstěhovali, ale navštěvovali tam nějaký příbuzný.

      No a ten syn v mým věku nebo o něco málo starší mě pozdravil a začal na mě chrlit zážitky z dětství, jestli si pamatuju, jak jsme lezli k nim na půdu, jak jsem se rozsekala na kole atd. Měla jsem úplnej blackout. Ten člověk mi byl povědomej, ale vůbec jsem si nepamatovala nic z činností a výlevů, který on si pamatoval v krystalický čistotě. Takhle nějak se asi cítí lidi s demencí, když jim ošetřovatelka řekne, že ten cizí chlápek s kytkou je jejich syn.

      Vymazat
    7. Když mě byly tak 4, tak se mnou jeli do Jugošky k moři. Měl jsem z toho jednu vzpomínku, kde jsem na molu a koukám na loď, na který odplouvá máma. Přišlo mě to takový strašně divný, že máma někam jede beze mně.

      No a pak jak jsem četl ty různý knížky, kde popisovali, na co si člověk vzpomene v hypnóze, jsem si tak přestavoval, jak to bylo dál, tak tam byl vedle mě někdo a to byl táta, jak jsme pak někam šli, byl tam nějakej stánek s jídlem, pak jsme šli "domů" co jsme měli ubytování a pak jak tam byla koupelna, ve které byla holá žárovka. - A tu jsem si zase už pamatoval, že tam byla.

      Tak třeba ty by jsi si taky vzpomněla na ty zážitky, kdyby jsi tomu dala správnej čas a rozpoložení.

      Erickson chtěl někomu předvést, jak si lidi vzpomenou na věci v hyonóze. Tak se domluvil s manželkou a tím druhým doktorem a ten se šel do knihovny podívat do starejch novin. Pak Erickson manželku zhypnotizoval a popisovala co a jak. Doktor pak řekl, no a teď ať zajde to tý ulice napravo. One: Nemůžu. On: Proč? Je uzavřená. Což bylo to,, co si doktor v těch starejch novinách našel.

      Mě pak na gymplu poznal ještě spolužák a spolužačka. Nevím, jestli si pamatovali jméno nebo si pamatovali obličej. Jeho jsem si pamatoval, ji vůbec. Navíc o něm mi někde v deseti řekli, že se udusil ve spánku zvratkama, tak jsem si na něj občas z piety vzpomněl... a pak sedí vedle tebe zase v lavici.

      Ale jednou jsem poslouchal ženskou a ta říkala, že její táta ji pravidlně nepoznával. Jednou dokonce, když měli spicha před supermarketem. Prostě tam stál, občas na ni koukl a čekal, až přijde jeho dcera a přihlásí se u něj. - Vymlouval se, že to bylo účesem, ale prd.

      Doma to měl snadný. Ta paní, co tam byla, to byla manželka a ty mladý, to byly jeho děti.

      A.P.

      Vymazat
    8. To je dobrý, s tím spolužákem, co měl být mrtvej. Pak by se na konci roku zjistilo, že to místo v lavici bylo celou dobu prázdný a z pastelky, co sis od něj půjčil z penálu, by lezli červi.

      Já mám zase mámu, co mě nepoznává. Máma je taky krátkozraká jako já. Pamatuju se, že když jsem byla jednou s kámoškou za školou, tak jsem ji potkala na ulici, a stačilo se tvářit neutrálně a nijak na sebe neupozorňovat. Taky jsem ji často viděla jet někam na kole, o čemž ona vůbec netušila a myslela si, že to je rychlostí její jízdy (určitě ne).

      Vymazat
    9. Nebo ještě ještě horší, že ON je jedinej, kdo MĚ vidí a to z MEJCH tužek, co si půjčil by lezli červi. Na mý místo by se všichni báli sednout. Ne, že by nemohli, ale začnou na ně padat nějaký deprese a v noci mají blbé sny o studních a lidech přejetých na nádraží. Tak si radši sami přesednou. A já bych tam seděl vedle mýho kamaráda ze školky a on by působil trochu jako Biden, co občas vítá nepřítomné a vesele si s nimi povídá. Ale lidi, co se mu posmívají, mají divné nehody, tak se mu nikdo neposmívá. - Ještě by tam byla jedna holka, kterou skoro nikdo nevidí, ale ta by sedávala vzadu.


      To jsi měla s mámou dobrý, že tě neviděla. Přisleplá máma = dokonalý incognito. Já jsem to měl přesně naopak. Máma mě viděla i kde nebyla. Vypadal jsem víceméně jako ona, takže její kolegyně mě okamžitě poznávaly i na dálku z autobusu a hned bonzovaly, že jsem bez čepice a tyhle nedůležitý ptákoviny, na kterejch rodiče bazírujou.

      Jednou mě dokonce potkal nějakej chlápek a říká mi, že jsem ten a ten... a její dívčí jméno. Tak kolik lidí mě muselo poznat a nic neříct. Tak se dětem kazí zločinecká kariéra.


      Ale jednou se mi stalo, že jsem viděl nějakýho kluka tak 20 let a hned věděl, že je syn mýho spolužáka. Byl jako jeho mladší verze.

      A.P.

      Vymazat
    10. No jasně, něco jako The Others s Nicole Kidman. Ty bys byl ten spolužák, co pořád stahuje závěsy a do třídy ti lezou spolužáci, kteří nejsou z tvýho světa. Nakonec by tam přišla úča v hrozným stavu - něco jako mumie jeptišky a ta shnilá prostitutka ze Shining a pak by ti došlo, že jsi to ty, co je celou dobu mrtvý a straší živé.

      Tak to jsi měl o dost nepříjemnější podobu, z toho bych chytala paranoiu. Pravý opak mě zas ukolébal do nebezpečnýho klidu, jak mám dokonalý maskování, ale bystrý učitelky za školou mě pochopitelně poznávaly lusknutím prstu.

      Vymazat
    11. Kdepak, mě by došlo, že jsem vlastně pořád živej, podle pravidla "Myslím, tedy jsem", jen teda jinak živej, než ti ostatní.

      Zkoumal bych můj svět a sděloval kamarádovi, jak to funguje.

      Plus bych chodil šmírovat holky a poslouchal jejich debaty, který se on líbí a pak mu dával typy.
      Strašil bych je chrastěním v křoví, aby se radši dávaly vyprovázet.

      Radil mu, který se vyhejbat, protože odbejvá hygienu.

      A.P.

      Vymazat
  3. Teda, to musel být bizár! On vážně někdo řekne to s tou čarodějnicí inkriminované osobě přímo do očí? Prosímtě, co jste to na tom pikniku pili? :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vodu. Pár lidí víno, ale stejně si myslím, že ty bezprostřední hlášky padaly hlavně z úlevy, že už se navzájem neuvidíme:)

      Vymazat
    2. Určitě se s někým z nich sejdeš na střední.

      A.P.

      Vymazat
  4. Ako učiteľka s už 20-ročnou praxou (hm, neviem, ako je to možné, keďže mám stále 25 rokov) hovorím, že vlastné dieťa ma vytoci viac ako banda puberťakov, s tými som 45 minút a dovi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si taky myslím. Vůbec, když o tom tak přemýšlím, tak mě stejně vrchní příčky mé osobní stupnice cholerické naštvanosti atakovaly jen moje děti:)

      Vymazat
    2. Protože tě nasíraly s láskou.

      A.P.

      Vymazat
    3. Davaji si zalezet :)))

      Vymazat
  5. Tahle pikniková hra na upřímnost může pravdu zafungovat jen v případě, že už se neuvidíte. Ale co může člověk vědět? :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Mazec, ten konec pátý třídy. Mnohem větší přechodovej rituál, než jsem čekala. B se navíc dostala jako jediná ze třídy a jedna z mála dětí v širokém okolí na osmiletý gympl, a o to je to divnější. Strašně jí to přeju, ale mezi všemi těmi budoucími šesťáky to působí tak nějak divně elitářsky. Snad bude v pohodě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pamatuju si na náš první sraz ze základky. Měl jsem po gymplu a byl na vejšce. Přišli tam spolužáci, se kterejma jsi byl 8 let ve třídě a čekal, to bude tak, jak to bejvalo.

      Jenže kdepak. Školy udělají své. Tehdy za socialismu se nehrálo na elitářství, ale rovnostářství. V TV seriálech samá prodavačka, horník, kombajnér a sklář, kde byli představovaní jako úplně stejně fungující lidi, člověk chodil na nejrznější brigády, tak to nebylo úplně neznámý prostředí, ale v realitě potom stejně prd.

      Nemáš se s nima moc o čem bavit a je to ani nezajímá, jsou to hospodští machři, lijou do sebe pivo, hecujou se, aby měli navrch, obhrouble flirtujou. Přitom to jsou lidi, se kterejma jsi vyrostl, věděl jsi s kým ve třídě jsi tak naroveň a který by na tvou školu měli taky.

      Tehdy se elity vůbec neříkalo, takže celkovej dojem byl spíš, že oni vinou prostředí zaostali.

      Dneska se můžou aspoň udělat pro sebe a nějak v životě postoupit, ale tehdy byli všichni zaměstnanci státu.

      Na osmiletým gymplu bude mezi sobě podobnejma a to bude její novej standart. Pár kamarádek jí zůstane, protože se s nima bude mít o čem bavit, ale zbytek zmizí někde na pozadí.

      To není tvoje vina, že si ostatní řekli, že se vzděláním pro dítě zas tak o moc nejde.

      A.P.

      Vymazat
    2. Quanti: To si sedne. Mně teda Pižmur na 8letým jako elitář fakt nepřijde:) Řeší se tam úplně normální věci jako je házení věcí z oken, přezdívky učitelů a holky jako v každým jiným druhým stupni.

      A.P. Základka je určitě širokej rozptyl, ze kterýho se vylíhne kdeco, ale já jsem si na posledním srazu s gymplem (pouhých cca 5 let po maturitě) stejně neměla s většinou lidí co říct. Takže pak je z mýho pohledu vlastně zajímavější vidět mimoně ze základky, protože je to na jeden večer za 20 let rozhodně větší zábava, než klimbat u zdlouhavých popisů rekonstrukcí, vědomého rodičovství a kariér. A navíc se s takovou základkou dá načerpat zlatej fond postav na psaní a hraní.

      Vymazat
    3. A.P.: Oni téměř všichni ty zkoušky dělali, ale nikdo je neudělal. Tak mám takový ten pocit viny přeživšího.

      Vymazat
    4. Quanti

      Já do toho dnešního systému moc nevidím. Dělali všichni jednotný test od Cermatu a neprošli a tvoje dcera prošla a proto šla na ten gympl? Nebo ani ona ne, ale stejně ji vzali.

      U nás kdysi vypadaly přijímačky tak, že testy si udělal gympl sám, sami si to opravili a v pět hodin přečetli v jídelně jména těch 4, co test neudělali. Bylo to víc než počet přebývajících zájemců. Všichni zařvali hurá a hnali se ven.

      A.P.

      Vymazat
    5. Psice

      Já si pamatuju z gymplu tu změnu, že na základce jsem byl automaticky mezi nejlepšíma a na gymplu najednou průměr. Najednou tam chyběli ti, co nevěděli, jestli je kobalt hora nebo spispvatel. Chyběla holka, co si pro zábavu hezky kreslila. Zmizel místní Nelson Muntz z béčka.

      A.P.

      Vymazat
    6. Psice

      Až tak gympl zklamal? :-/ Já na ně vzpomínám celkem rád. Ale na srazy radši nejezdim.

      Jak žiješ v cizině, tak se ti spousta věcí přenastaví a spoustu věcé vidíš jinak. Nebo zase stejně, ale změnili se oni. No a tak s tím je spousta zbytečnejch problémů, který oni ani neviděj a ty je musíš řešit.

      Češi si třeba myslej, jaký jsou pracanti, ale zastavujou se a povídaj si. Cizinci z toho šílej. Strejc před důchodem se tě ptá, kde máš mercedesa, protože to je pro něj Západ, na kterej si on nikdy netroufl a je rád, že mercedesa nemáš a neuspěl jsi tam, kyš, kyš, kyš a on v 68 dobře udělal, že neutekl. Jenže tebe zajímalo třeba divadlo a tím tam žiješ. Mercedes jak pro maloměstkého řezníka pro tebe není vrchol úspěchu, ale kapitulace. Kdybys měl ty prachy, tak si stejně koupíš Jaguára nebo Volvo cabrio, co maj šmrnc a strejc je vůbec nezná. Něco takovýho skoro v každý větě skoro s každým a konverzuj.

      Odkroutíš si to s příbuzenstvem, náhodnejma kontaktama, hrne se to na tebe z rádia a TV. A máš jít ještě na sraz a mít to všechno zase znova ve dvaceti verzích? V podstatě dělat terapeuta, co je ve správnej moment povzbudí za to "super pití brčkem"? A máš to dělat zadara, když ti to žere čas a tedy peníze?

      Rekonstrukce jsou britská národní zábava, to bych asi dal, i když moderní plastová okna je tam na úrovni zločinu proti lidskosti a pindíka si poměřuješ rekuperovanejma a restaurovanejma trámama kus za 200 000 kč a na míru kovaným schodištěm provedeným speciálně dovezeným řeckým kovářem, protože se přeci společensky neznemožníš. - To bych taky nemohl říkat :-/

      A.P.

      Vymazat
    7. Quanti: Ale vy jste tam měli hrozně málo dětí, ne? Na osmiletej se standardně dostávají tak 3 až 5 dětí z normální třídy s 28-30 dětma. Potom Bibi drží standardní koeficient přijatých.

      AP: Jo, to si taky pamatuju, takovej ten vlezle nepříjemnej pocit "tyjo, na týhle škole se asi budu muset i UČIT". A známkovej sešup. V naší třídě nebyl úplně nej kolektiv, kamarádila jsem se spíš s lidma z vedlejší třídy a pak i z úplně jiných škol. Takže s nostalgií fakt ani moc nevzpomínám.

      Jinak bych nešla samozřejmě ani na sraz se základkou. Jedině inkognito, sedět u vedlejšího stolu s parukou a falešnejma vousama, psát si poznámky, citace a závěry, kdo byl kokot už ve 4. třídě a vůbec se to nezměnilo.

      Vymazat
    8. Já měl jednou spicha s kamarádama a ze srandy jsem se trochu převlíkl. Vzal jsem si zmijovku, jakou jsem normálně nenosil, fleecovou bundu na chalupu, černý brejle a oni mě nepoznali, ani když jsem stál přímo vedle nich. Furt mě vyhlíželi.

      Takže by ti to přestrojení klidne mohlo vyjít. Ale třeba by jsi měla šok, že několik těch kokotů do tebe bylo v té době zamilovanejch.

      S tím učením to taky byla pro mě zrada. No, ale nakonec mi to vydrželo až na dělání vojenského řidičáku. Tam se tomu učení doopraddy nedalo vyhnout.

      A.P.

      Vymazat
  7. Na 2. stupni a na gymplu jsem měla dobré učitele, ale ve školce a na 1.stupni, jsem kápla na dvě, které staly fakt “ zato”.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak aspoň, že to mělo zlepšující se tendenci v čase. Snad ty dvě speciální nezanechaly nesmazatelné škody.

      Vymazat
    2. Naštěstí ani náhodou, cenné rady od dědečka mi pomohly😊

      Vymazat