Účty z mládí

Jsou věci, které vám v mládí připadají jako známka punku. Třeba trička s áčkem, smradlavý martensky, nebo křivý zuby.  Ještě před třicítkou v příčetných okamžicích tušíte, že upírské tesáky nejsou gothic ani sexy, ale jednoduše hnusný. Otevírá se tím ještě dlouhá cesta, protože pokud se mi něco opravdu nechce řešit, tak jsou to sedánky na zubařském křesle. Nicméně po poslední preventivní prohlídce jsem dostala přátelské varování, že se zuby sice těší dokonalému zdraví, nicméně díky osmičkám a zubu času se moje už tak křivé zuby v budoucnu zakřiví ještě víc, takže pokud se dožiju pokročilého věku, prorostou mi tváří, zatočí se nahoru a budu vypadat jako divoká bachyně. 

Chápete, a do toho ty hnusný vrásky a pytlík s močí za páskem od županu. Takhle ve sto letech prostě vypadat nemůžu, co by tomu řekli šamstři z hospicu?! Už se vidím, jak tam sedím v koutku opřená o své kly a prosím sestru o opium, zatímco se ve společenské místnosti se roztáčí na stropě disco koule a bývalí spolužáci tam pašujou kokain v kapslích léků na Alzheimer.

Tak jsem se objednala na rovnátka. Vzápětí to odložila. Pak se vymluvila na prázdniny. A potom už mi to bylo trapný a nechala jsem se prostě zadrátovat. Včera. Hodina a půl s pusou roztaženou na celou ordinaci v leteckých brýlích byla ještě taková sadomaso rozcvička, abych si pomalu zvykala na to, co všechno bude následovat. Doma to začalo nějak podezřele rychle fungovat a já jsem zjistila, že jsem se vrátila do mládí nejen vizuálem, ale hlavně mixovanou stravou. 

Přežvýkat cokoliv je problém. Myslíte si například, že posvačit jablko je elementárně snadné? Když nemáte čím, je mnohem jednodušší spolknout ho v celku. Do toho vám začnou chodit pozvánky na dámský dýchánek do Bruxx, nebo reprezentativní akce. Holky už si vybírají mušle a steaky z online menu, zatímco já tam budu sedět s hladovým pohledem jako vlčák s košíkem a opíjet se, protože pití je ta jediná z mých bývalých stolovacích skills, která zůstala zachována. Ale prý to bude stát za to, slibovala doktorka o stošest, takže už dost sebelítosti.

Ale poslední křivdičku si tady stejně neodpustím. Milý mě začal něžně oslovovat „Jaws“.