pátek 7. října 2016

Alois: Exit

Milé děti, dnes si trochu zopakujeme dějiny tohoto blogu. Kdopak z vás si pamatuje na Aloise, moji umíněnou podkožní bulku? Všem jeho příznivcům musím nyní oznámit smutnou novinu, protože Alois už pár dní tvrdne mezi nechtěným bio materiálem v odpadkovém koši nejmenované chirurgické ambulance, pokud nevyletěl malešickým komínem.

Do krabičky jsem ho nedostala a tak dnes můžeme jen společně tiše zavzpomínat na ty dva dlouhé roky, co mi čechral vlasy a v zimě se tulil pod teplou šálu. A řeknu vám, jsem docela ráda, že jsem se odhodlala – protože ponechávat si tyhle Aloise může docela snadno přerůst v to, že vám přestane vadit taky čouhající plnovous z nosu, nebo chlupatá bradavice na čele.

Samotnému Aloisově konci předcházelo kouzelné pražské jitro, které jsem po dlouhé době nestrávila v kanceláři ani s dětmi, a měla jsem ho regulérně a opravdovsky jenom pro sebe. Což je na druhou stranu smutná věc, že člověk musí obětovat doslova kus sebe, aby si mohl takové ráno dopřát. To moje začalo brazilskou kávou a špenátovou palačinkou na trhu. Potom jsem to vzala křížem přes Smečky, kde ještě neotevřeli obchody a před vchodem do bordelu kouřilo pár štětek snídaňové cigáro. Zavřené krámy centru vůbec výrazně prospívají, protože sníží počet zevlujících turistů na pár Amíků s poblitýma converskama před nonstopem a zbydou jen fakt divný existence a ranní kolbenkářï. 

Ta atmosféra Prahy zívající z oparu mě tak vtáhla, že jsem po cestě zabloudila i do kostela Svatého kříže, který se choulí mezi značkovými shopy na Příkopech. Představte si, mají tam kopii Turínského plátna v životní velikosti a frontu na zpověď už takhle po ránu. Dokonce mě ta atmosféra vcucla natolik, že jsem se rádoby zajímala o katolický věstník na sloupu hned zpovědnice a mohla slyšet všechno ošklivé, co kdy v životě napáchala steřenka v květovaném šátku přede mnou, ale začala jsem si připadat jako stalker a hlavně jsem už trochu nestíhala termín.

Z toho mě vyvedla plná čekárna, ale na chirurgii to chodívá naštěstí rychle. Rychle a bezbolestně šel i nebožtík Alois. Když jsem si potom sedla a uviděla chomáč zkrvavených utěrek, které přede mnou sestřička nestihla schovat, rychle jsem pochopila, proč si mám jít radši na deset minut sednout do čekárny. I přesto, že jsem tam zakempovala tak dlouho, až to opět přivábilo sestru a vyrazila mě, jsem nasedla do špatné tramvaje a pak přecházela před troubící kolonou na červenou. To vás dovede k myšlenkám, jestli s bulkou nemohli vzít i kus mozku, nebo třeba smysl pro pečlivost a schopnost paličkovat ubrusy. Naštěstí se to u mě nepotvrdilo. Ostatně co se týká porušování své osobní integrity šlo stejně o malou rozcvičku.  

Před týdnem jsem byla na konzultaci v tetovacím studiu, protože si držím vlastně skoro tak dlouho jako Aloise i jeden motiv, kterým jsem si už fakt jistá. Mimochodem na tu konzultaci měl M. samozřejmě na poslední chvíli pohotovost, takže jsem šla do studia i s dětmi, pištícími před mřížemi hrůzou jak ve strašidelném zámku. Pollval mě ledový pot při představách, co budou dělat a hlavně říkat vevnitř, ale nakonec se staly miláčky tatérů v hromadě nálepek a asi ani nemusím dodávat, že Žmur už vymrzuje s kérkou Spidermana přes záda. Tak o tom zase příště. Jo a vlastně taky ještě o letence! Tak fajn víkend!

14 komentářů:

  1. Spiderman :D kam to bude? Tedy to tvoje?

    OdpovědětVymazat
  2. Na paži zezadu. A na Srí Lanku:)

    OdpovědětVymazat
  3. Odpovědi
    1. Nakonec Los Kéros, ale zůstal mi i březnovej termín na Hell. Tak buď do té doby vznikne závislost a vymyslím ještě něco jinýho, nebo si skočím pro zálohu. Objednací doba je tam 6+ měsíců :/

      Vymazat
    2. ...závislost na jehle?
      Tedy - tetovací... :-)

      Vymazat
    3. Jo ale - Žmura do toho Skinlabu pošli... Ono se na ně blbě odkazuje, protože galerii maj jen na facebooku, ale onehdá tam dělali někomu tu Marvelovskou bandu přes celou nohu. Spiderman tam teda asi nebyl, ale jinak všichni...

      Vymazat
    4. Galahad: No právě že od toho prvního motivu mě napadl už i druhý a třetí, takže vlastně doufám, že to bude výrazně bolestivý a traumatický zážitek:)
      Wow, ale já budu muset spíš Žmura držet v tom, že kérka zraje roky. V jeho případě tak za dvacet:)

      Vymazat
    5. To záleží na umístění... :-)
      Ale obecně se o kérkách řiká, že jsou tak trochu jako pivo...

      Vymazat
  4. steřenka je mimořádně zteřelá stařenka, že? to se mi líbí:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Taky jsem dostala ideu, první v životě - do té doby jsem si říkala, že kérku nikdy... no chci jí dát minimálně rok :)

    OdpovědětVymazat
  6. Pro mě to bude poprvé - a co si vzpomínám, tak první letmé myšlenky jsem na něj začala mít, když byl Žmur malej. Takže tak nějak v době, kdy si většina lidí nechává tetování spíš odstraňovat:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To sou pověry. Zhruba v tom samym věku mam na účtě založenou obálku a do ní si sypu drobný každej měsíc :-)

      Vymazat
  7. Sociální obchodování spočívá v otevření trhů pro každého. Na eToro se můžete spojit, obchodvat a sdílet znalosti s miliony obchodníků a investorů. Navíc můžete kopírovat obchodní rozhodnutí obchodníků, kteří odpovídají vaší strategii. Registrujte se nyní a získejte chytřejší obchodní rozhodnutí využitím rozumu našich obchodníků s nejlepšími výsledky.

    Přidejte se k úspěšným Spojte se s více než 4 miliony obchodníků a investorů ze 170 zemí

    Otevřené obchody na eToro - 227,651,647

    OdpovědětVymazat