V pondělí jsem se hrozně
nadchla: po čtyřech měsících mrazu a sněhových koulí, co mi cpal Žmur za krk, přišel konečně den, kdy jsem mohla ze zaprášené krabice slavnostně vytáhnout jarní
boty a šlapat s nima do všeho, co se v parku urodilo přes zimu (z čehož nesmrděly jen barevný hvězdičky ze silvestrovských konfet).
Rychle jsem se uklidnila hned v úterý ráno a dnes se pokorně vracím k tomu
nejlepšímu, co zima nabízí a to stulit se s dětmi pod teplou deku
a dívat se na film, co bych si být doma sama, pustila jen po jointu hašiše na
narozeninové párty liliputánů. Takže lipovej čaj, gumový medvídky, nohy v teple
a jdeme na to!
1. Můj
soused Totoro
Japonský animáky
mě dlouho míjely a k Totoru mě vlastně dovedla snaha najít Jednorožce,
do kterýho jsem byla fest zamilovaná v první třídě. Nakonec jsem byla
ráda, že jsem neobjevila jedinou kvalitnější online verzi, protože Tototo je boží.
Příběh jednoduchej jak vzor na svetru vaší babičky. Emoce hřejivější než mohérová
příze. Žádný gangy nadpřirozených příšer s laserovým mečem, jen přerostlej
dobromyslnej plyšák s měkkým bříškem, ze kterýho byste si doma rádi vyrobili fatboy. A co teprve, když
přijede koťátkobus! Wow!
2. Čas
na dobrodružství
Objev roku z Déčka,
díky kterému získá přátelství kluka se psem zcela netušené obzory. Asi jako
když dojíte výbornou smaženici a zjistíte, že ta poslední houba na vidličce vypadá fakt jako
lysohlávka. Společně s Finnem a Jakem vystupuje celá plejáda dalších psychedelických hrdinů. Mezi Žmurovy oblíbené patří třeba Hlenová a Žvejkačková princezna, Ledový král (nechvalně známý nakopáváním tučňáků a zamrazováním princezen do zásoby),
nebo Stromice. Ale potěší i mláďátko neznámé strojové součástky, které rádo
tančí.
3. Zahrada
Dlouho jsem si
myslela, že s okoralým a filmově protřelým Žmurem obyčejná zahrada se
zvědavýma klukama a hodnýma slonama už nemůže pohnout. Naštěstí jsem se
mýlila a to u čtené i video verze. Ale sám přiznal, že se mu stejně nejvíc
líbí ten odrzlej kocour, co tak strašně nadává.
4. Team America:
Světovej policajt
A trochu toho zaslouženého popela
na hlavu na závěr. Takhle to dopadne, když necháte dítě u výběru online loutkových
filmů, který vypadají fakt neškodně. Jenže Žmur mezi Fimfárem a Hurvínkem
našel skutečný klenot. Zatímco jsem dopisovala doporučení pro klienta na
slide sto čtyřicet dva, přišel Žmur s rozzářenýma očima.
„To je úplně nejlepší
pohádka, co jsem kdy viděl“ hlásí nadšeně.
„Fakt?“
„Fakt?“
„Jo, až budeš
mít volnej večer, můžeme se na to podívat spolu. Budeš nadšená, mami!“
Úplně jsem na
tuhle konverzaci zapomněla, když si Žmur jednoho mrazivého večera vzpomněl.
„Jé, to je od
autorů Southparku“ zaradoval se M. u titulků, což nás mohlo varovat.
Nad koncentrací vulgarismů
by žasli i v Karviné (jeden ze závěrečných projevů vlastně neobsahuje žádná
jiná slova, kromě pomocných zájmen), ale jakmile se vzpamatujete z toho,
že tuhle hrůzu už Žmur stejně viděl celou a přestanete mít tik ukazováčku na
tlačítku Escape, dá se zlomových scén vytěžit rozhodně víc, než u Ninja Turtles.
Jeee, Jednorozce jsem taky milovala. I kdyz teda asi ve ctvrte tride, co si tak pamatuji. Dekuju za tip na Totora, neznam to a mela jsem za to, ze je to nejaka japonska divnost, ale takhle to zkusim. Zni to dobre.
OdpovědětVymazatkulida: Japonská podivnost to je bezpochyby, ale stojí to za to. Po shlédnutí je svět tak nějak víc v pořádku:)
OdpovědětVymazatNáš levicový intoš se dívá na celkém dobré filmy - bohužel v originále, takže se s ním nekoukáme:-( Ale zase je natolik hodný, že vždycky (ale s hromadou keců směrem k naší neschopnosti naučit se anglicky) nám pak opatří titulky.
OdpovědětVymazatMladšího filmy raději ani nechci znát:-)
Světovej policajt pobavil moc :)) ale za sebe musím říct, že není nic lepšího než lehce nevhodný film v tom pravém věku :D rodiče mě nechávali koukat skoro na všechno, "nezkazilo" mě nic... :)
OdpovědětVymazatSejra: Já myslela, že se Intoš dívá jen na online přednášky Stevena Hawkinga:)
OdpovědětVymazatQuanti: Jo, to je pravda. Za mě byl nejlepší komisař Cattani z Chobotnice a krvavý mordy sledovaný v poloze skrčence za gaučem, neb jsem liberální rodiče neměla:)
Měla jsem to s Cattanim stejně. Za skříní. Byl mi hrozně sympatickej a navíc ho daboval Kanyza, takže asi první láska :-)
VymazatJinak Žmurovi i tobě by se jistě líbil opus na pokračování, kterej je k mání na Streamu pod názvem Špekáček a Feferonka - zejména doporučuji díl o tom Jak byla smaženka v kopru, je to taková nenásilná protidrogová prevence ;-)
Cattani byl fenomén. Si myslim, že ani před nim, ani po něm Chobotnice neměla tolik fanoušků. Rozhodně ne mezi školákama. A to mezi těma, který zrovna platonicky nemilovali Michela Placida.
VymazatTaky jsem koukal. Normálka s tátou na gauči. Byl to první dospěláckej seriál, na kterej jsem koukal, a bylo to první dílo, ve kterym jsem viděl skonat klaďasa.
Reakce na tuto zkušenost byla jasná. Hned druhý den v hodině pracovní výchovy, či jak se to jmenovalo, jsme si se spolužákama plácali Katányho z plastelíny a pak ho špendlíkem "rozstříleli" na úplný sračky...
F.: Díky za tip na Špekáčka! Trochu mě děsí, co to bude, ale stejně neodolám. Jo a co náš sraz na pokračování? Hoď do pošty termíny...
OdpovědětVymazatGalahad: :))) Michela z toho muselo píchat na hrudníku. A teď se dívám na ČSFD, že ještě pořád natáčí jako prokoplej a to jsem si myslela, že je dávno mrtvej (asi jsem ten díl, kde ho rozstříleli, viděla taky...)
Kdyby jen na hrudníku. :-D
VymazatJá ho poněkud pustil ze zřetele.
Cattani umřel, když jsem chodil do první třídy. Pak mam asi rok okno, po němž Placida vystřídal Tom Selleck coby Magnum...
Potom si na něj vzpomínám už mnohem mnohem později v nějakym koprodukčnim rusko-italskym filmu z války v Afgánistánu. Jmenovalo se to Afgánistán.
Pak už o něm nevim nic...